Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Z pohledu atmosféry bylo posledních deset let pomalým horečným snem, během něhož znečištění z fosilních paliv nadále rok od roku stoupalo. Od přijetí dohody se do atmosféry uvolnilo na 300 gigatun uhlíku. To přispělo k zesílení klimatických katastrof, od mohutného hurikánu, který zasáhl Portoriko v roce 2017, až po dosud nejsilnější atlantickou bouři, která udeřila na Jamajku v říjnu 2025.
Bylo to také desetiletí, kdy vlády, které slíbily snížit emise, nadále schvalovaly nové projekty na fosilní paliva. Spojené státy navíc dvakrát zvolily do nejvyššího úřadu Donalda Trumpa, který zrušil miliardy dolarů na projekty čisté energie a veřejně prohlásil, že změna klimatu je „největší podvod, jaký byl kdy spáchán“. Ironií je, že vědci v tomto období zjistili, že některé hrozby klimatických změn naopak podcenili. Například v roce 2025 bylo oznámeno, že Země překročila jeden z prvních bodů zvratu – v důsledku oteplování se velká část korálových útesů nedokáže zotavit.
Klíčovým cílem Pařížské dohody bylo omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Tento cíl, který zastánci zranitelných zemí propagovali heslem „1,5 pro přežití“, je nyní téměř jistě nedosažitelný nebo již překročený. Přesto to neznamená totální selhání. Každá ušetřená tuna znečištění, které zadržuje teplo, činí svět bezpečnějším pro budoucí generace. Jamie Henn, spoluzakladatel 350.org, přirovnal současné dění k epizodě „Impérium vrací úder“ – tedy k fázi, kdy se vše rozpadá.
Navzdory tomu existují důvody k optimismu. Jean Su, ředitelka pro energetickou spravedlnost v Centru pro biologickou rozmanitost, upozornila, že světoví lídři v roce 2023 na konferenci COP v Dubaji poprvé přidali do Pařížské dohody formulaci vyzývající k odklonu od fosilních paliv, což je klíčový krok k řešení kořenů klimatické krize.
Obrovským pozitivem je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V první polovině roku 2025 obnovitelné zdroje poprvé předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj energie. Očekává se, že vítr a solární energie uspokojí 90 % nové poptávky po elektřině v tomto roce. Podle Energy and Climate Intelligence Unit (Energy and Climate Intelligence Unit) probíhá instalace solární energie patnáctkrát rychleji, než se předpovídalo v roce 2015.
Navíc je zřejmá silná podpora veřejnosti. Průzkum z roku 2024 ukázal, že 89 % světové populace upřednostňuje silnější politické kroky v oblasti změny klimatu. Dokonce i ve Spojených státech 79 % registrovaných voličů podporuje setrvání v Pařížské dohodě. Klimatičtí aktivisté plánují využít tuto supervětšinu a prosazují například Smlouvu o nešíření fosilních paliv.
Ačkoliv ekonomické trendy naznačují, že přechod na čistou energii je nevyhnutelný, otázkou zůstává, zda bude dostatečně rychlý a spravedlivý. Kongres COP30 v Brazílii bude dalším důležitým krokem. Autor textu vzpomíná na delegaci z Marshallových ostrovů, nížinného tichomořského státu ohroženého stoupající hladinou moře, a na pocit naléhavosti a optimismu, který panoval v Paříži. Tato naléhavost by neměla být zapomenuta.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.
V prosincovém projevu z Bílého domu Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa přinesla za uplynulých 11 měsíců více pozitivních změn než kterákoli jiná vláda v historii USA. Druhé funkční období devětasedmdesátiletého prezidenta je však v mnoha ohledech neobvyklé a provázejí ho množící se otázky ohledně jeho duševní i fyzické kondice. Během roku 2025 se totiž podle webu The Guardian opakovaně dopouštěl nevyzpytatelného a zmateného jednání, které plní titulky novin.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.