Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Z pohledu atmosféry bylo posledních deset let pomalým horečným snem, během něhož znečištění z fosilních paliv nadále rok od roku stoupalo. Od přijetí dohody se do atmosféry uvolnilo na 300 gigatun uhlíku. To přispělo k zesílení klimatických katastrof, od mohutného hurikánu, který zasáhl Portoriko v roce 2017, až po dosud nejsilnější atlantickou bouři, která udeřila na Jamajku v říjnu 2025.
Bylo to také desetiletí, kdy vlády, které slíbily snížit emise, nadále schvalovaly nové projekty na fosilní paliva. Spojené státy navíc dvakrát zvolily do nejvyššího úřadu Donalda Trumpa, který zrušil miliardy dolarů na projekty čisté energie a veřejně prohlásil, že změna klimatu je „největší podvod, jaký byl kdy spáchán“. Ironií je, že vědci v tomto období zjistili, že některé hrozby klimatických změn naopak podcenili. Například v roce 2025 bylo oznámeno, že Země překročila jeden z prvních bodů zvratu – v důsledku oteplování se velká část korálových útesů nedokáže zotavit.
Klíčovým cílem Pařížské dohody bylo omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Tento cíl, který zastánci zranitelných zemí propagovali heslem „1,5 pro přežití“, je nyní téměř jistě nedosažitelný nebo již překročený. Přesto to neznamená totální selhání. Každá ušetřená tuna znečištění, které zadržuje teplo, činí svět bezpečnějším pro budoucí generace. Jamie Henn, spoluzakladatel 350.org, přirovnal současné dění k epizodě „Impérium vrací úder“ – tedy k fázi, kdy se vše rozpadá.
Navzdory tomu existují důvody k optimismu. Jean Su, ředitelka pro energetickou spravedlnost v Centru pro biologickou rozmanitost, upozornila, že světoví lídři v roce 2023 na konferenci COP v Dubaji poprvé přidali do Pařížské dohody formulaci vyzývající k odklonu od fosilních paliv, což je klíčový krok k řešení kořenů klimatické krize.
Obrovským pozitivem je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V první polovině roku 2025 obnovitelné zdroje poprvé předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj energie. Očekává se, že vítr a solární energie uspokojí 90 % nové poptávky po elektřině v tomto roce. Podle Energy and Climate Intelligence Unit (Energy and Climate Intelligence Unit) probíhá instalace solární energie patnáctkrát rychleji, než se předpovídalo v roce 2015.
Navíc je zřejmá silná podpora veřejnosti. Průzkum z roku 2024 ukázal, že 89 % světové populace upřednostňuje silnější politické kroky v oblasti změny klimatu. Dokonce i ve Spojených státech 79 % registrovaných voličů podporuje setrvání v Pařížské dohodě. Klimatičtí aktivisté plánují využít tuto supervětšinu a prosazují například Smlouvu o nešíření fosilních paliv.
Ačkoliv ekonomické trendy naznačují, že přechod na čistou energii je nevyhnutelný, otázkou zůstává, zda bude dostatečně rychlý a spravedlivý. Kongres COP30 v Brazílii bude dalším důležitým krokem. Autor textu vzpomíná na delegaci z Marshallových ostrovů, nížinného tichomořského státu ohroženého stoupající hladinou moře, a na pocit naléhavosti a optimismu, který panoval v Paříži. Tato naléhavost by neměla být zapomenuta.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
