Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Z pohledu atmosféry bylo posledních deset let pomalým horečným snem, během něhož znečištění z fosilních paliv nadále rok od roku stoupalo. Od přijetí dohody se do atmosféry uvolnilo na 300 gigatun uhlíku. To přispělo k zesílení klimatických katastrof, od mohutného hurikánu, který zasáhl Portoriko v roce 2017, až po dosud nejsilnější atlantickou bouři, která udeřila na Jamajku v říjnu 2025.
Bylo to také desetiletí, kdy vlády, které slíbily snížit emise, nadále schvalovaly nové projekty na fosilní paliva. Spojené státy navíc dvakrát zvolily do nejvyššího úřadu Donalda Trumpa, který zrušil miliardy dolarů na projekty čisté energie a veřejně prohlásil, že změna klimatu je „největší podvod, jaký byl kdy spáchán“. Ironií je, že vědci v tomto období zjistili, že některé hrozby klimatických změn naopak podcenili. Například v roce 2025 bylo oznámeno, že Země překročila jeden z prvních bodů zvratu – v důsledku oteplování se velká část korálových útesů nedokáže zotavit.
Klíčovým cílem Pařížské dohody bylo omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Tento cíl, který zastánci zranitelných zemí propagovali heslem „1,5 pro přežití“, je nyní téměř jistě nedosažitelný nebo již překročený. Přesto to neznamená totální selhání. Každá ušetřená tuna znečištění, které zadržuje teplo, činí svět bezpečnějším pro budoucí generace. Jamie Henn, spoluzakladatel 350.org, přirovnal současné dění k epizodě „Impérium vrací úder“ – tedy k fázi, kdy se vše rozpadá.
Navzdory tomu existují důvody k optimismu. Jean Su, ředitelka pro energetickou spravedlnost v Centru pro biologickou rozmanitost, upozornila, že světoví lídři v roce 2023 na konferenci COP v Dubaji poprvé přidali do Pařížské dohody formulaci vyzývající k odklonu od fosilních paliv, což je klíčový krok k řešení kořenů klimatické krize.
Obrovským pozitivem je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V první polovině roku 2025 obnovitelné zdroje poprvé předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj energie. Očekává se, že vítr a solární energie uspokojí 90 % nové poptávky po elektřině v tomto roce. Podle Energy and Climate Intelligence Unit (Energy and Climate Intelligence Unit) probíhá instalace solární energie patnáctkrát rychleji, než se předpovídalo v roce 2015.
Navíc je zřejmá silná podpora veřejnosti. Průzkum z roku 2024 ukázal, že 89 % světové populace upřednostňuje silnější politické kroky v oblasti změny klimatu. Dokonce i ve Spojených státech 79 % registrovaných voličů podporuje setrvání v Pařížské dohodě. Klimatičtí aktivisté plánují využít tuto supervětšinu a prosazují například Smlouvu o nešíření fosilních paliv.
Ačkoliv ekonomické trendy naznačují, že přechod na čistou energii je nevyhnutelný, otázkou zůstává, zda bude dostatečně rychlý a spravedlivý. Kongres COP30 v Brazílii bude dalším důležitým krokem. Autor textu vzpomíná na delegaci z Marshallových ostrovů, nížinného tichomořského státu ohroženého stoupající hladinou moře, a na pocit naléhavosti a optimismu, který panoval v Paříži. Tato naléhavost by neměla být zapomenuta.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
