Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Z pohledu atmosféry bylo posledních deset let pomalým horečným snem, během něhož znečištění z fosilních paliv nadále rok od roku stoupalo. Od přijetí dohody se do atmosféry uvolnilo na 300 gigatun uhlíku. To přispělo k zesílení klimatických katastrof, od mohutného hurikánu, který zasáhl Portoriko v roce 2017, až po dosud nejsilnější atlantickou bouři, která udeřila na Jamajku v říjnu 2025.
Bylo to také desetiletí, kdy vlády, které slíbily snížit emise, nadále schvalovaly nové projekty na fosilní paliva. Spojené státy navíc dvakrát zvolily do nejvyššího úřadu Donalda Trumpa, který zrušil miliardy dolarů na projekty čisté energie a veřejně prohlásil, že změna klimatu je „největší podvod, jaký byl kdy spáchán“. Ironií je, že vědci v tomto období zjistili, že některé hrozby klimatických změn naopak podcenili. Například v roce 2025 bylo oznámeno, že Země překročila jeden z prvních bodů zvratu – v důsledku oteplování se velká část korálových útesů nedokáže zotavit.
Klíčovým cílem Pařížské dohody bylo omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Tento cíl, který zastánci zranitelných zemí propagovali heslem „1,5 pro přežití“, je nyní téměř jistě nedosažitelný nebo již překročený. Přesto to neznamená totální selhání. Každá ušetřená tuna znečištění, které zadržuje teplo, činí svět bezpečnějším pro budoucí generace. Jamie Henn, spoluzakladatel 350.org, přirovnal současné dění k epizodě „Impérium vrací úder“ – tedy k fázi, kdy se vše rozpadá.
Navzdory tomu existují důvody k optimismu. Jean Su, ředitelka pro energetickou spravedlnost v Centru pro biologickou rozmanitost, upozornila, že světoví lídři v roce 2023 na konferenci COP v Dubaji poprvé přidali do Pařížské dohody formulaci vyzývající k odklonu od fosilních paliv, což je klíčový krok k řešení kořenů klimatické krize.
Obrovským pozitivem je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V první polovině roku 2025 obnovitelné zdroje poprvé předstihly uhlí jako hlavní světový zdroj energie. Očekává se, že vítr a solární energie uspokojí 90 % nové poptávky po elektřině v tomto roce. Podle Energy and Climate Intelligence Unit (Energy and Climate Intelligence Unit) probíhá instalace solární energie patnáctkrát rychleji, než se předpovídalo v roce 2015.
Navíc je zřejmá silná podpora veřejnosti. Průzkum z roku 2024 ukázal, že 89 % světové populace upřednostňuje silnější politické kroky v oblasti změny klimatu. Dokonce i ve Spojených státech 79 % registrovaných voličů podporuje setrvání v Pařížské dohodě. Klimatičtí aktivisté plánují využít tuto supervětšinu a prosazují například Smlouvu o nešíření fosilních paliv.
Ačkoliv ekonomické trendy naznačují, že přechod na čistou energii je nevyhnutelný, otázkou zůstává, zda bude dostatečně rychlý a spravedlivý. Kongres COP30 v Brazílii bude dalším důležitým krokem. Autor textu vzpomíná na delegaci z Marshallových ostrovů, nížinného tichomořského státu ohroženého stoupající hladinou moře, a na pocit naléhavosti a optimismu, který panoval v Paříži. Tato naléhavost by neměla být zapomenuta.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
