Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Teoreticky je EU zřejmým kandidátem na převzetí vedoucí role v klimatické politice po USA, jelikož má jedny z nejambicióznějších klimatických cílů na světě. Avšak blok se potýká s rostoucími pochybnostmi o své domácí zelené transformaci, oslabováním ekologických politik pod tlakem průmyslových sektorů a krajní pravice a nedostatkem diplomatické váhy.
EU na COP30 podle webu Politico usiluje o to, aby přesvědčila ostatní země ke zvýšení ambicí a přijetí společného prohlášení o posílení snižování znečištění. Doufá, že tím vyšle signál Trumpově administrativě, že její oživování fosilních paliv ponechává USA v izolaci.
Tento kontrast však otevírá EU obviněním z pokrytectví, což komplikuje její snahu přesvědčit velké znečišťovatele jako Čínu a Indii k přijetí dalších opatření. Přesto klimatický komisař Evropské komise Wopke Hoekstra trvá na tom, že EU svůj závazek plní a „zdvojnásobuje svou vedoucí úlohu“.
Absence USA vystaví EU zvýšenému tlaku v citlivých oblastech, jako je financování opatření a obchod. Zkušení vyjednavači EU uznávají, že Amerika „už tu není, aby odvrátila útoky“ na vyjednávací pozice bohatých zemí, což EU staví do „nepohodlné“ pozice. Navíc EU postrádá zkušené politické vyjednavače, kteří by převzali otěže v druhém týdnu konference.
Čína je dalším významným problémem. EU se sice snaží navázat na roli USA v prosazování globálních klimatických pravidel, která by platila i pro Peking, ale sama s tím má potíže. Zářijový čínský cíl snížit znečištění o 7 až 10 % do roku 2035 (oproti nedefinovanému vrcholu) byl ze strany EU považován za „zjevně zklamávající“.
To vyvolalo neobvyklou výtku ze strany Číny ohledně dvojího metru a narušení atmosféry spolupráce. Čína a Indie navíc vyvíjejí tlak na EU kvůli jejím obchodním opatřením, jako je uhlíkové clo (CBAM), které rozvojové země vnímají jako protekcionismus.
Samotná EU čelila složitým jednáním před COP30, když nestihla zářijový termín OSN pro předložení nových národních závazků (NDC) pro rok 2035. Nakonec schválila volnější rozpětí snížení emisí mezi 66,3 % a 72,5 % pod úroveň roku 1990, namísto původně signalizovaného fixního cíle.
V kombinaci s oslabováním zelených politik doma (pod tlakem průmyslu a krajní pravice) to vedlo k tomu, že čínští představitelé v interních rozhovorech označili ústupek EU od klimatického úsilí za „ostudný“. Diplomati naznačují, že Čína postrádá USA jako stabilního partnera, se kterým mohla jednat, a EU je pro ni v současné chvíli příliš pomalá a oslabená.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.