Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Teoreticky je EU zřejmým kandidátem na převzetí vedoucí role v klimatické politice po USA, jelikož má jedny z nejambicióznějších klimatických cílů na světě. Avšak blok se potýká s rostoucími pochybnostmi o své domácí zelené transformaci, oslabováním ekologických politik pod tlakem průmyslových sektorů a krajní pravice a nedostatkem diplomatické váhy.
EU na COP30 podle webu Politico usiluje o to, aby přesvědčila ostatní země ke zvýšení ambicí a přijetí společného prohlášení o posílení snižování znečištění. Doufá, že tím vyšle signál Trumpově administrativě, že její oživování fosilních paliv ponechává USA v izolaci.
Tento kontrast však otevírá EU obviněním z pokrytectví, což komplikuje její snahu přesvědčit velké znečišťovatele jako Čínu a Indii k přijetí dalších opatření. Přesto klimatický komisař Evropské komise Wopke Hoekstra trvá na tom, že EU svůj závazek plní a „zdvojnásobuje svou vedoucí úlohu“.
Absence USA vystaví EU zvýšenému tlaku v citlivých oblastech, jako je financování opatření a obchod. Zkušení vyjednavači EU uznávají, že Amerika „už tu není, aby odvrátila útoky“ na vyjednávací pozice bohatých zemí, což EU staví do „nepohodlné“ pozice. Navíc EU postrádá zkušené politické vyjednavače, kteří by převzali otěže v druhém týdnu konference.
Čína je dalším významným problémem. EU se sice snaží navázat na roli USA v prosazování globálních klimatických pravidel, která by platila i pro Peking, ale sama s tím má potíže. Zářijový čínský cíl snížit znečištění o 7 až 10 % do roku 2035 (oproti nedefinovanému vrcholu) byl ze strany EU považován za „zjevně zklamávající“.
To vyvolalo neobvyklou výtku ze strany Číny ohledně dvojího metru a narušení atmosféry spolupráce. Čína a Indie navíc vyvíjejí tlak na EU kvůli jejím obchodním opatřením, jako je uhlíkové clo (CBAM), které rozvojové země vnímají jako protekcionismus.
Samotná EU čelila složitým jednáním před COP30, když nestihla zářijový termín OSN pro předložení nových národních závazků (NDC) pro rok 2035. Nakonec schválila volnější rozpětí snížení emisí mezi 66,3 % a 72,5 % pod úroveň roku 1990, namísto původně signalizovaného fixního cíle.
V kombinaci s oslabováním zelených politik doma (pod tlakem průmyslu a krajní pravice) to vedlo k tomu, že čínští představitelé v interních rozhovorech označili ústupek EU od klimatického úsilí za „ostudný“. Diplomati naznačují, že Čína postrádá USA jako stabilního partnera, se kterým mohla jednat, a EU je pro ni v současné chvíli příliš pomalá a oslabená.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.