Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Teoreticky je EU zřejmým kandidátem na převzetí vedoucí role v klimatické politice po USA, jelikož má jedny z nejambicióznějších klimatických cílů na světě. Avšak blok se potýká s rostoucími pochybnostmi o své domácí zelené transformaci, oslabováním ekologických politik pod tlakem průmyslových sektorů a krajní pravice a nedostatkem diplomatické váhy.
EU na COP30 podle webu Politico usiluje o to, aby přesvědčila ostatní země ke zvýšení ambicí a přijetí společného prohlášení o posílení snižování znečištění. Doufá, že tím vyšle signál Trumpově administrativě, že její oživování fosilních paliv ponechává USA v izolaci.
Tento kontrast však otevírá EU obviněním z pokrytectví, což komplikuje její snahu přesvědčit velké znečišťovatele jako Čínu a Indii k přijetí dalších opatření. Přesto klimatický komisař Evropské komise Wopke Hoekstra trvá na tom, že EU svůj závazek plní a „zdvojnásobuje svou vedoucí úlohu“.
Absence USA vystaví EU zvýšenému tlaku v citlivých oblastech, jako je financování opatření a obchod. Zkušení vyjednavači EU uznávají, že Amerika „už tu není, aby odvrátila útoky“ na vyjednávací pozice bohatých zemí, což EU staví do „nepohodlné“ pozice. Navíc EU postrádá zkušené politické vyjednavače, kteří by převzali otěže v druhém týdnu konference.
Čína je dalším významným problémem. EU se sice snaží navázat na roli USA v prosazování globálních klimatických pravidel, která by platila i pro Peking, ale sama s tím má potíže. Zářijový čínský cíl snížit znečištění o 7 až 10 % do roku 2035 (oproti nedefinovanému vrcholu) byl ze strany EU považován za „zjevně zklamávající“.
To vyvolalo neobvyklou výtku ze strany Číny ohledně dvojího metru a narušení atmosféry spolupráce. Čína a Indie navíc vyvíjejí tlak na EU kvůli jejím obchodním opatřením, jako je uhlíkové clo (CBAM), které rozvojové země vnímají jako protekcionismus.
Samotná EU čelila složitým jednáním před COP30, když nestihla zářijový termín OSN pro předložení nových národních závazků (NDC) pro rok 2035. Nakonec schválila volnější rozpětí snížení emisí mezi 66,3 % a 72,5 % pod úroveň roku 1990, namísto původně signalizovaného fixního cíle.
V kombinaci s oslabováním zelených politik doma (pod tlakem průmyslu a krajní pravice) to vedlo k tomu, že čínští představitelé v interních rozhovorech označili ústupek EU od klimatického úsilí za „ostudný“. Diplomati naznačují, že Čína postrádá USA jako stabilního partnera, se kterým mohla jednat, a EU je pro ni v současné chvíli příliš pomalá a oslabená.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.