Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Teoreticky je EU zřejmým kandidátem na převzetí vedoucí role v klimatické politice po USA, jelikož má jedny z nejambicióznějších klimatických cílů na světě. Avšak blok se potýká s rostoucími pochybnostmi o své domácí zelené transformaci, oslabováním ekologických politik pod tlakem průmyslových sektorů a krajní pravice a nedostatkem diplomatické váhy.
EU na COP30 podle webu Politico usiluje o to, aby přesvědčila ostatní země ke zvýšení ambicí a přijetí společného prohlášení o posílení snižování znečištění. Doufá, že tím vyšle signál Trumpově administrativě, že její oživování fosilních paliv ponechává USA v izolaci.
Tento kontrast však otevírá EU obviněním z pokrytectví, což komplikuje její snahu přesvědčit velké znečišťovatele jako Čínu a Indii k přijetí dalších opatření. Přesto klimatický komisař Evropské komise Wopke Hoekstra trvá na tom, že EU svůj závazek plní a „zdvojnásobuje svou vedoucí úlohu“.
Absence USA vystaví EU zvýšenému tlaku v citlivých oblastech, jako je financování opatření a obchod. Zkušení vyjednavači EU uznávají, že Amerika „už tu není, aby odvrátila útoky“ na vyjednávací pozice bohatých zemí, což EU staví do „nepohodlné“ pozice. Navíc EU postrádá zkušené politické vyjednavače, kteří by převzali otěže v druhém týdnu konference.
Čína je dalším významným problémem. EU se sice snaží navázat na roli USA v prosazování globálních klimatických pravidel, která by platila i pro Peking, ale sama s tím má potíže. Zářijový čínský cíl snížit znečištění o 7 až 10 % do roku 2035 (oproti nedefinovanému vrcholu) byl ze strany EU považován za „zjevně zklamávající“.
To vyvolalo neobvyklou výtku ze strany Číny ohledně dvojího metru a narušení atmosféry spolupráce. Čína a Indie navíc vyvíjejí tlak na EU kvůli jejím obchodním opatřením, jako je uhlíkové clo (CBAM), které rozvojové země vnímají jako protekcionismus.
Samotná EU čelila složitým jednáním před COP30, když nestihla zářijový termín OSN pro předložení nových národních závazků (NDC) pro rok 2035. Nakonec schválila volnější rozpětí snížení emisí mezi 66,3 % a 72,5 % pod úroveň roku 1990, namísto původně signalizovaného fixního cíle.
V kombinaci s oslabováním zelených politik doma (pod tlakem průmyslu a krajní pravice) to vedlo k tomu, že čínští představitelé v interních rozhovorech označili ústupek EU od klimatického úsilí za „ostudný“. Diplomati naznačují, že Čína postrádá USA jako stabilního partnera, se kterým mohla jednat, a EU je pro ni v současné chvíli příliš pomalá a oslabená.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.