Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Zelenskyj rezolutně odmítl tvrzení, že Trump během říjnové schůzky v Bílém domě odhodil mapy bojiště nebo na něj naléhal, aby přijal maximalistické Putinovy podmínky pro ukončení války. Podle něj se schůzka odehrála jinak. Ukrajinská delegace prý před americkým týmem rozložila tři pulty s opatřeními, včetně sankcí a dodávek zbraní, jejichž cílem bylo Moskvu oslabit a dotlačit Putina k jednání.
Zelenskyj připustil, že „všichni na světě“ se Trumpa bojí, ale na otázku, zda se to týká i jeho, odpověděl: „Ne… nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Proč bychom se tedy měli bát?“ Zdůraznil, že USA jsou strategickým partnerem a je třeba respektovat volbu amerického lidu.
Ukrajinský lídr také odhalil, že britský král Karel III. sehrál klíčovou zákulisní roli v budování vztahů s Trumpem. Po bouřlivém a veřejném setkání v Oválné pracovně v únoru prý král během své státní návštěvy ve Spojeném království v září vyslal Trumpovi „některé důležité signály“, neboť ho americký prezident respektuje a považuje za „velmi důležitého“.
Rozhovor se Zelenským v prezidentském paláci v Kyjevě byl dvakrát přerušen výpadkem proudu, což jen podtrhlo aktuální kritickou situaci v zemi po devastujících ruských útocích na energetickou síť. Ty snížily ukrajinskou výrobní kapacitu elektrické energie na „nulu“. Zelenskyj prohlásil, že jde o „teroristické útoky“ s cílem vyvolat napětí ve společnosti.
Zelenskyj označil probíhající boje v Doněcké oblasti, kde Rusko nasadilo obrovské síly, za „nejzuřivější a nejbrutálnější“ fázi války, ale dodal, že Moskva zde nedosahuje žádného skutečného úspěchu. Uvedl, že Rusko utrpělo v říjnu rekordních 25 000 zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský prezident varoval, že Kreml vede „hybridní válku proti Evropě“ a testuje červené linie NATO. Vyjádřil přesvědčení, že Rusko je schopné otevřít druhou frontu proti jiné evropské zemi, aniž by muselo čekat na konec války na Ukrajině.
Kyjev mezitím žádá o další podporu, včetně 27 systémů protivzdušné obrany Patriot a vyřazení letounů pro hlídkování nad západní Ukrajinou. Na otázku, zda je pomoc Evropy dostatečná před blížící se zimou, Zelenskyj odpověděl: „Nikdy to není dost. Dost to bude, až válka skončí.“ Zároveň uznal, že evropští lídři se obávají zapojení svých společností do války, což vyžaduje opatrný přístup při žádostech o nasazení vojsk.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Ivana Gottová či Laďka Něrgešová. Česko už letos oslavilo několik kulatin významných osobností a další na seznam výhledově přibudou. Bude mezi nimi i slavná zpěvačka Lucie Bílá, která v dubnu oslaví 60. narozeniny.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulatiny, které byly jedním z témat hovoru během její návštěvy v televizní talk show Všechnopárty. Legendární herečka v pořadu odhalila plány i pravdu o svém vztahu k alkoholu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit.
Slovenská média během probíhajícího únorového víkendu hodně skloňují jméno Maroše Kramára. Úplně to přitom není jeho vina. Řeší se však dopravní nehoda, při které měl za volantem sedět jeho syn. Teenager ale není dospělý, zároveň prý byl pod vlivem alkoholu.
Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v příštím týdnu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem rozhovoru má být Írán, informovala americká stanice NBC News. Teherán mezitím znovu varoval Washington před odvetou při případném útoku.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová, která tak o necelé dva roky přežila svou mladší sestru Hanu. Ta opustila tento svět v dubnu 2024. Věděla o tom Jana?