Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Zelenskyj rezolutně odmítl tvrzení, že Trump během říjnové schůzky v Bílém domě odhodil mapy bojiště nebo na něj naléhal, aby přijal maximalistické Putinovy podmínky pro ukončení války. Podle něj se schůzka odehrála jinak. Ukrajinská delegace prý před americkým týmem rozložila tři pulty s opatřeními, včetně sankcí a dodávek zbraní, jejichž cílem bylo Moskvu oslabit a dotlačit Putina k jednání.
Zelenskyj připustil, že „všichni na světě“ se Trumpa bojí, ale na otázku, zda se to týká i jeho, odpověděl: „Ne… nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Proč bychom se tedy měli bát?“ Zdůraznil, že USA jsou strategickým partnerem a je třeba respektovat volbu amerického lidu.
Ukrajinský lídr také odhalil, že britský král Karel III. sehrál klíčovou zákulisní roli v budování vztahů s Trumpem. Po bouřlivém a veřejném setkání v Oválné pracovně v únoru prý král během své státní návštěvy ve Spojeném království v září vyslal Trumpovi „některé důležité signály“, neboť ho americký prezident respektuje a považuje za „velmi důležitého“.
Rozhovor se Zelenským v prezidentském paláci v Kyjevě byl dvakrát přerušen výpadkem proudu, což jen podtrhlo aktuální kritickou situaci v zemi po devastujících ruských útocích na energetickou síť. Ty snížily ukrajinskou výrobní kapacitu elektrické energie na „nulu“. Zelenskyj prohlásil, že jde o „teroristické útoky“ s cílem vyvolat napětí ve společnosti.
Zelenskyj označil probíhající boje v Doněcké oblasti, kde Rusko nasadilo obrovské síly, za „nejzuřivější a nejbrutálnější“ fázi války, ale dodal, že Moskva zde nedosahuje žádného skutečného úspěchu. Uvedl, že Rusko utrpělo v říjnu rekordních 25 000 zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský prezident varoval, že Kreml vede „hybridní válku proti Evropě“ a testuje červené linie NATO. Vyjádřil přesvědčení, že Rusko je schopné otevřít druhou frontu proti jiné evropské zemi, aniž by muselo čekat na konec války na Ukrajině.
Kyjev mezitím žádá o další podporu, včetně 27 systémů protivzdušné obrany Patriot a vyřazení letounů pro hlídkování nad západní Ukrajinou. Na otázku, zda je pomoc Evropy dostatečná před blížící se zimou, Zelenskyj odpověděl: „Nikdy to není dost. Dost to bude, až válka skončí.“ Zároveň uznal, že evropští lídři se obávají zapojení svých společností do války, což vyžaduje opatrný přístup při žádostech o nasazení vojsk.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.