Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Zelenskyj rezolutně odmítl tvrzení, že Trump během říjnové schůzky v Bílém domě odhodil mapy bojiště nebo na něj naléhal, aby přijal maximalistické Putinovy podmínky pro ukončení války. Podle něj se schůzka odehrála jinak. Ukrajinská delegace prý před americkým týmem rozložila tři pulty s opatřeními, včetně sankcí a dodávek zbraní, jejichž cílem bylo Moskvu oslabit a dotlačit Putina k jednání.
Zelenskyj připustil, že „všichni na světě“ se Trumpa bojí, ale na otázku, zda se to týká i jeho, odpověděl: „Ne… nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Proč bychom se tedy měli bát?“ Zdůraznil, že USA jsou strategickým partnerem a je třeba respektovat volbu amerického lidu.
Ukrajinský lídr také odhalil, že britský král Karel III. sehrál klíčovou zákulisní roli v budování vztahů s Trumpem. Po bouřlivém a veřejném setkání v Oválné pracovně v únoru prý král během své státní návštěvy ve Spojeném království v září vyslal Trumpovi „některé důležité signály“, neboť ho americký prezident respektuje a považuje za „velmi důležitého“.
Rozhovor se Zelenským v prezidentském paláci v Kyjevě byl dvakrát přerušen výpadkem proudu, což jen podtrhlo aktuální kritickou situaci v zemi po devastujících ruských útocích na energetickou síť. Ty snížily ukrajinskou výrobní kapacitu elektrické energie na „nulu“. Zelenskyj prohlásil, že jde o „teroristické útoky“ s cílem vyvolat napětí ve společnosti.
Zelenskyj označil probíhající boje v Doněcké oblasti, kde Rusko nasadilo obrovské síly, za „nejzuřivější a nejbrutálnější“ fázi války, ale dodal, že Moskva zde nedosahuje žádného skutečného úspěchu. Uvedl, že Rusko utrpělo v říjnu rekordních 25 000 zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský prezident varoval, že Kreml vede „hybridní válku proti Evropě“ a testuje červené linie NATO. Vyjádřil přesvědčení, že Rusko je schopné otevřít druhou frontu proti jiné evropské zemi, aniž by muselo čekat na konec války na Ukrajině.
Kyjev mezitím žádá o další podporu, včetně 27 systémů protivzdušné obrany Patriot a vyřazení letounů pro hlídkování nad západní Ukrajinou. Na otázku, zda je pomoc Evropy dostatečná před blížící se zimou, Zelenskyj odpověděl: „Nikdy to není dost. Dost to bude, až válka skončí.“ Zároveň uznal, že evropští lídři se obávají zapojení svých společností do války, což vyžaduje opatrný přístup při žádostech o nasazení vojsk.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.