Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Zelenskyj rezolutně odmítl tvrzení, že Trump během říjnové schůzky v Bílém domě odhodil mapy bojiště nebo na něj naléhal, aby přijal maximalistické Putinovy podmínky pro ukončení války. Podle něj se schůzka odehrála jinak. Ukrajinská delegace prý před americkým týmem rozložila tři pulty s opatřeními, včetně sankcí a dodávek zbraní, jejichž cílem bylo Moskvu oslabit a dotlačit Putina k jednání.
Zelenskyj připustil, že „všichni na světě“ se Trumpa bojí, ale na otázku, zda se to týká i jeho, odpověděl: „Ne… nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Proč bychom se tedy měli bát?“ Zdůraznil, že USA jsou strategickým partnerem a je třeba respektovat volbu amerického lidu.
Ukrajinský lídr také odhalil, že britský král Karel III. sehrál klíčovou zákulisní roli v budování vztahů s Trumpem. Po bouřlivém a veřejném setkání v Oválné pracovně v únoru prý král během své státní návštěvy ve Spojeném království v září vyslal Trumpovi „některé důležité signály“, neboť ho americký prezident respektuje a považuje za „velmi důležitého“.
Rozhovor se Zelenským v prezidentském paláci v Kyjevě byl dvakrát přerušen výpadkem proudu, což jen podtrhlo aktuální kritickou situaci v zemi po devastujících ruských útocích na energetickou síť. Ty snížily ukrajinskou výrobní kapacitu elektrické energie na „nulu“. Zelenskyj prohlásil, že jde o „teroristické útoky“ s cílem vyvolat napětí ve společnosti.
Zelenskyj označil probíhající boje v Doněcké oblasti, kde Rusko nasadilo obrovské síly, za „nejzuřivější a nejbrutálnější“ fázi války, ale dodal, že Moskva zde nedosahuje žádného skutečného úspěchu. Uvedl, že Rusko utrpělo v říjnu rekordních 25 000 zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský prezident varoval, že Kreml vede „hybridní válku proti Evropě“ a testuje červené linie NATO. Vyjádřil přesvědčení, že Rusko je schopné otevřít druhou frontu proti jiné evropské zemi, aniž by muselo čekat na konec války na Ukrajině.
Kyjev mezitím žádá o další podporu, včetně 27 systémů protivzdušné obrany Patriot a vyřazení letounů pro hlídkování nad západní Ukrajinou. Na otázku, zda je pomoc Evropy dostatečná před blížící se zimou, Zelenskyj odpověděl: „Nikdy to není dost. Dost to bude, až válka skončí.“ Zároveň uznal, že evropští lídři se obávají zapojení svých společností do války, což vyžaduje opatrný přístup při žádostech o nasazení vojsk.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.