Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Tvrzení Donalda Trumpa, že jeho předchůdce měl být hlavním architektem spiknutí s cílem „ukrást volby“ prostřednictvím falešných obvinění z ruského vměšování, označil Obama za „naprosto absurdní“ a „zoufalý pokus o odvedení pozornosti“.
„Z úcty k prezidentskému úřadu se naše kancelář obvykle nevyjadřuje k neustálému proudu nesmyslů a dezinformací, který vychází z tohoto Bílého domu,“ uvedl Obama ve výjimečném prohlášení. „Ale tato obvinění jsou natolik pobuřující, že si reakci zaslouží. Jde o bizarní a směšné výmysly, které mají odvést pozornost.“
Reakce přichází poté, co Trump během schůzky s prezidentem Filipín Ferdinandem Marcosem Jr. obvinil Obamu z „velezrady“ a označil jej za „hlavu gangu“, který měl v roce 2016 údajně organizovat spiknutí spolu s Hillary Clintonovou, tehdejším ředitelem FBI Jamesem Comeym a dalšími činiteli amerických tajných služeb.
„Nejde o domněnky. Tohle je důkaz – nevyvratitelný důkaz, že Obama byl zrádný. Snažil se o převrat, spolu s Clintonovou a dalšími,“ prohlásil Trump a tvrdil, že má k dispozici tisíce dalších dokumentů, které mu předala ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová. Její jedenáctistránkový dokument zveřejněný minulý týden obviňuje bezpečnostní složky Obamovy administrativy ze spiknutí a doporučuje jejich trestní stíhání.
Podle Obamovy kanceláře je dokument založen na „účelovém překrucování faktů“ a žádným způsobem nezpochybňuje závěry široce uznávaných zpráv o tom, že se Rusko v roce 2016 skutečně snažilo ovlivnit americké prezidentské volby – i když nedošlo ke změnám v samotném sčítání hlasů.
Tuto verzi potvrdila i dvoustranná zpráva senátního výboru pro zpravodajské služby z roku 2020, kterou tehdy vedl republikán Marco Rubio, současný ministr zahraničí v Trumpově vládě. Ve zprávě se uvádí, že Rusko skutečně podporovalo Trumpa a snažilo se poškodit Clintonovou, mimo jiné i zveřejněním hacknutých materiálů z Demokratického národního výboru.
Podle Gabbardové však Obamova administrativa nutila tajné služby měnit svá hodnocení a její zpráva cituje například prezidentský briefing z prosince 2016, který údajně neobsahoval důkazy o útocích na volební infrastrukturu, což má podle ní dokazovat politický zásah do hodnocení situace.
Nicméně odborníci dokument označili za účelově zkreslený. Bývalý analytik CIA Fulton Armstrong pro list The Guardian uvedl, že zpráva byla „od začátku napsaná s předem daným závěrem“.
„Stačí letmý pohled, aby člověk viděl zmatek mezi jistotou a pravděpodobností, což vede k povrchnosti a manipulaci. Celý ten dokument je nesmysl. Odkazy na ‚hluboký stát‘ jsou amatérské a podkopávají důvěryhodnost,“ napsal Armstrong. „Je chytrá v tom, jak používá záměrně chybné precedentní příklady, ale tak komplexní téma jako ruské zasahování do voleb se dá snadno účelově překroutit.“
Trump během tiskové konference také naznačil, že by se veřejnost měla přestat zajímat o dokumenty kolem Jeffreye Epsteina a zaměřit se na zprávu Gabbardové. To bylo vnímáno jako snaha odklonit pozornost od další kauzy, která momentálně vyvolává silné emoce i v řadách jeho příznivců.
Obama se k těmto výrokům vyjádřil bez osobních útoků, ale jeho kancelář varovala, že jde o „nebezpečnou rétoriku, která zpochybňuje důvěru v demokratické instituce“ a má za cíl zmást veřejnost v době, kdy je americká společnost silně polarizovaná.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.
Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
