Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Tvrzení Donalda Trumpa, že jeho předchůdce měl být hlavním architektem spiknutí s cílem „ukrást volby“ prostřednictvím falešných obvinění z ruského vměšování, označil Obama za „naprosto absurdní“ a „zoufalý pokus o odvedení pozornosti“.
„Z úcty k prezidentskému úřadu se naše kancelář obvykle nevyjadřuje k neustálému proudu nesmyslů a dezinformací, který vychází z tohoto Bílého domu,“ uvedl Obama ve výjimečném prohlášení. „Ale tato obvinění jsou natolik pobuřující, že si reakci zaslouží. Jde o bizarní a směšné výmysly, které mají odvést pozornost.“
Reakce přichází poté, co Trump během schůzky s prezidentem Filipín Ferdinandem Marcosem Jr. obvinil Obamu z „velezrady“ a označil jej za „hlavu gangu“, který měl v roce 2016 údajně organizovat spiknutí spolu s Hillary Clintonovou, tehdejším ředitelem FBI Jamesem Comeym a dalšími činiteli amerických tajných služeb.
„Nejde o domněnky. Tohle je důkaz – nevyvratitelný důkaz, že Obama byl zrádný. Snažil se o převrat, spolu s Clintonovou a dalšími,“ prohlásil Trump a tvrdil, že má k dispozici tisíce dalších dokumentů, které mu předala ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová. Její jedenáctistránkový dokument zveřejněný minulý týden obviňuje bezpečnostní složky Obamovy administrativy ze spiknutí a doporučuje jejich trestní stíhání.
Podle Obamovy kanceláře je dokument založen na „účelovém překrucování faktů“ a žádným způsobem nezpochybňuje závěry široce uznávaných zpráv o tom, že se Rusko v roce 2016 skutečně snažilo ovlivnit americké prezidentské volby – i když nedošlo ke změnám v samotném sčítání hlasů.
Tuto verzi potvrdila i dvoustranná zpráva senátního výboru pro zpravodajské služby z roku 2020, kterou tehdy vedl republikán Marco Rubio, současný ministr zahraničí v Trumpově vládě. Ve zprávě se uvádí, že Rusko skutečně podporovalo Trumpa a snažilo se poškodit Clintonovou, mimo jiné i zveřejněním hacknutých materiálů z Demokratického národního výboru.
Podle Gabbardové však Obamova administrativa nutila tajné služby měnit svá hodnocení a její zpráva cituje například prezidentský briefing z prosince 2016, který údajně neobsahoval důkazy o útocích na volební infrastrukturu, což má podle ní dokazovat politický zásah do hodnocení situace.
Nicméně odborníci dokument označili za účelově zkreslený. Bývalý analytik CIA Fulton Armstrong pro list The Guardian uvedl, že zpráva byla „od začátku napsaná s předem daným závěrem“.
„Stačí letmý pohled, aby člověk viděl zmatek mezi jistotou a pravděpodobností, což vede k povrchnosti a manipulaci. Celý ten dokument je nesmysl. Odkazy na ‚hluboký stát‘ jsou amatérské a podkopávají důvěryhodnost,“ napsal Armstrong. „Je chytrá v tom, jak používá záměrně chybné precedentní příklady, ale tak komplexní téma jako ruské zasahování do voleb se dá snadno účelově překroutit.“
Trump během tiskové konference také naznačil, že by se veřejnost měla přestat zajímat o dokumenty kolem Jeffreye Epsteina a zaměřit se na zprávu Gabbardové. To bylo vnímáno jako snaha odklonit pozornost od další kauzy, která momentálně vyvolává silné emoce i v řadách jeho příznivců.
Obama se k těmto výrokům vyjádřil bez osobních útoků, ale jeho kancelář varovala, že jde o „nebezpečnou rétoriku, která zpochybňuje důvěru v demokratické instituce“ a má za cíl zmást veřejnost v době, kdy je americká společnost silně polarizovaná.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
