Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Tvrzení Donalda Trumpa, že jeho předchůdce měl být hlavním architektem spiknutí s cílem „ukrást volby“ prostřednictvím falešných obvinění z ruského vměšování, označil Obama za „naprosto absurdní“ a „zoufalý pokus o odvedení pozornosti“.
„Z úcty k prezidentskému úřadu se naše kancelář obvykle nevyjadřuje k neustálému proudu nesmyslů a dezinformací, který vychází z tohoto Bílého domu,“ uvedl Obama ve výjimečném prohlášení. „Ale tato obvinění jsou natolik pobuřující, že si reakci zaslouží. Jde o bizarní a směšné výmysly, které mají odvést pozornost.“
Reakce přichází poté, co Trump během schůzky s prezidentem Filipín Ferdinandem Marcosem Jr. obvinil Obamu z „velezrady“ a označil jej za „hlavu gangu“, který měl v roce 2016 údajně organizovat spiknutí spolu s Hillary Clintonovou, tehdejším ředitelem FBI Jamesem Comeym a dalšími činiteli amerických tajných služeb.
„Nejde o domněnky. Tohle je důkaz – nevyvratitelný důkaz, že Obama byl zrádný. Snažil se o převrat, spolu s Clintonovou a dalšími,“ prohlásil Trump a tvrdil, že má k dispozici tisíce dalších dokumentů, které mu předala ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová. Její jedenáctistránkový dokument zveřejněný minulý týden obviňuje bezpečnostní složky Obamovy administrativy ze spiknutí a doporučuje jejich trestní stíhání.
Podle Obamovy kanceláře je dokument založen na „účelovém překrucování faktů“ a žádným způsobem nezpochybňuje závěry široce uznávaných zpráv o tom, že se Rusko v roce 2016 skutečně snažilo ovlivnit americké prezidentské volby – i když nedošlo ke změnám v samotném sčítání hlasů.
Tuto verzi potvrdila i dvoustranná zpráva senátního výboru pro zpravodajské služby z roku 2020, kterou tehdy vedl republikán Marco Rubio, současný ministr zahraničí v Trumpově vládě. Ve zprávě se uvádí, že Rusko skutečně podporovalo Trumpa a snažilo se poškodit Clintonovou, mimo jiné i zveřejněním hacknutých materiálů z Demokratického národního výboru.
Podle Gabbardové však Obamova administrativa nutila tajné služby měnit svá hodnocení a její zpráva cituje například prezidentský briefing z prosince 2016, který údajně neobsahoval důkazy o útocích na volební infrastrukturu, což má podle ní dokazovat politický zásah do hodnocení situace.
Nicméně odborníci dokument označili za účelově zkreslený. Bývalý analytik CIA Fulton Armstrong pro list The Guardian uvedl, že zpráva byla „od začátku napsaná s předem daným závěrem“.
„Stačí letmý pohled, aby člověk viděl zmatek mezi jistotou a pravděpodobností, což vede k povrchnosti a manipulaci. Celý ten dokument je nesmysl. Odkazy na ‚hluboký stát‘ jsou amatérské a podkopávají důvěryhodnost,“ napsal Armstrong. „Je chytrá v tom, jak používá záměrně chybné precedentní příklady, ale tak komplexní téma jako ruské zasahování do voleb se dá snadno účelově překroutit.“
Trump během tiskové konference také naznačil, že by se veřejnost měla přestat zajímat o dokumenty kolem Jeffreye Epsteina a zaměřit se na zprávu Gabbardové. To bylo vnímáno jako snaha odklonit pozornost od další kauzy, která momentálně vyvolává silné emoce i v řadách jeho příznivců.
Obama se k těmto výrokům vyjádřil bez osobních útoků, ale jeho kancelář varovala, že jde o „nebezpečnou rétoriku, která zpochybňuje důvěru v demokratické instituce“ a má za cíl zmást veřejnost v době, kdy je americká společnost silně polarizovaná.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
