Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Tvrzení Donalda Trumpa, že jeho předchůdce měl být hlavním architektem spiknutí s cílem „ukrást volby“ prostřednictvím falešných obvinění z ruského vměšování, označil Obama za „naprosto absurdní“ a „zoufalý pokus o odvedení pozornosti“.
„Z úcty k prezidentskému úřadu se naše kancelář obvykle nevyjadřuje k neustálému proudu nesmyslů a dezinformací, který vychází z tohoto Bílého domu,“ uvedl Obama ve výjimečném prohlášení. „Ale tato obvinění jsou natolik pobuřující, že si reakci zaslouží. Jde o bizarní a směšné výmysly, které mají odvést pozornost.“
Reakce přichází poté, co Trump během schůzky s prezidentem Filipín Ferdinandem Marcosem Jr. obvinil Obamu z „velezrady“ a označil jej za „hlavu gangu“, který měl v roce 2016 údajně organizovat spiknutí spolu s Hillary Clintonovou, tehdejším ředitelem FBI Jamesem Comeym a dalšími činiteli amerických tajných služeb.
„Nejde o domněnky. Tohle je důkaz – nevyvratitelný důkaz, že Obama byl zrádný. Snažil se o převrat, spolu s Clintonovou a dalšími,“ prohlásil Trump a tvrdil, že má k dispozici tisíce dalších dokumentů, které mu předala ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová. Její jedenáctistránkový dokument zveřejněný minulý týden obviňuje bezpečnostní složky Obamovy administrativy ze spiknutí a doporučuje jejich trestní stíhání.
Podle Obamovy kanceláře je dokument založen na „účelovém překrucování faktů“ a žádným způsobem nezpochybňuje závěry široce uznávaných zpráv o tom, že se Rusko v roce 2016 skutečně snažilo ovlivnit americké prezidentské volby – i když nedošlo ke změnám v samotném sčítání hlasů.
Tuto verzi potvrdila i dvoustranná zpráva senátního výboru pro zpravodajské služby z roku 2020, kterou tehdy vedl republikán Marco Rubio, současný ministr zahraničí v Trumpově vládě. Ve zprávě se uvádí, že Rusko skutečně podporovalo Trumpa a snažilo se poškodit Clintonovou, mimo jiné i zveřejněním hacknutých materiálů z Demokratického národního výboru.
Podle Gabbardové však Obamova administrativa nutila tajné služby měnit svá hodnocení a její zpráva cituje například prezidentský briefing z prosince 2016, který údajně neobsahoval důkazy o útocích na volební infrastrukturu, což má podle ní dokazovat politický zásah do hodnocení situace.
Nicméně odborníci dokument označili za účelově zkreslený. Bývalý analytik CIA Fulton Armstrong pro list The Guardian uvedl, že zpráva byla „od začátku napsaná s předem daným závěrem“.
„Stačí letmý pohled, aby člověk viděl zmatek mezi jistotou a pravděpodobností, což vede k povrchnosti a manipulaci. Celý ten dokument je nesmysl. Odkazy na ‚hluboký stát‘ jsou amatérské a podkopávají důvěryhodnost,“ napsal Armstrong. „Je chytrá v tom, jak používá záměrně chybné precedentní příklady, ale tak komplexní téma jako ruské zasahování do voleb se dá snadno účelově překroutit.“
Trump během tiskové konference také naznačil, že by se veřejnost měla přestat zajímat o dokumenty kolem Jeffreye Epsteina a zaměřit se na zprávu Gabbardové. To bylo vnímáno jako snaha odklonit pozornost od další kauzy, která momentálně vyvolává silné emoce i v řadách jeho příznivců.
Obama se k těmto výrokům vyjádřil bez osobních útoků, ale jeho kancelář varovala, že jde o „nebezpečnou rétoriku, která zpochybňuje důvěru v demokratické instituce“ a má za cíl zmást veřejnost v době, kdy je americká společnost silně polarizovaná.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
