Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Tvrzení Donalda Trumpa, že jeho předchůdce měl být hlavním architektem spiknutí s cílem „ukrást volby“ prostřednictvím falešných obvinění z ruského vměšování, označil Obama za „naprosto absurdní“ a „zoufalý pokus o odvedení pozornosti“.
„Z úcty k prezidentskému úřadu se naše kancelář obvykle nevyjadřuje k neustálému proudu nesmyslů a dezinformací, který vychází z tohoto Bílého domu,“ uvedl Obama ve výjimečném prohlášení. „Ale tato obvinění jsou natolik pobuřující, že si reakci zaslouží. Jde o bizarní a směšné výmysly, které mají odvést pozornost.“
Reakce přichází poté, co Trump během schůzky s prezidentem Filipín Ferdinandem Marcosem Jr. obvinil Obamu z „velezrady“ a označil jej za „hlavu gangu“, který měl v roce 2016 údajně organizovat spiknutí spolu s Hillary Clintonovou, tehdejším ředitelem FBI Jamesem Comeym a dalšími činiteli amerických tajných služeb.
„Nejde o domněnky. Tohle je důkaz – nevyvratitelný důkaz, že Obama byl zrádný. Snažil se o převrat, spolu s Clintonovou a dalšími,“ prohlásil Trump a tvrdil, že má k dispozici tisíce dalších dokumentů, které mu předala ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová. Její jedenáctistránkový dokument zveřejněný minulý týden obviňuje bezpečnostní složky Obamovy administrativy ze spiknutí a doporučuje jejich trestní stíhání.
Podle Obamovy kanceláře je dokument založen na „účelovém překrucování faktů“ a žádným způsobem nezpochybňuje závěry široce uznávaných zpráv o tom, že se Rusko v roce 2016 skutečně snažilo ovlivnit americké prezidentské volby – i když nedošlo ke změnám v samotném sčítání hlasů.
Tuto verzi potvrdila i dvoustranná zpráva senátního výboru pro zpravodajské služby z roku 2020, kterou tehdy vedl republikán Marco Rubio, současný ministr zahraničí v Trumpově vládě. Ve zprávě se uvádí, že Rusko skutečně podporovalo Trumpa a snažilo se poškodit Clintonovou, mimo jiné i zveřejněním hacknutých materiálů z Demokratického národního výboru.
Podle Gabbardové však Obamova administrativa nutila tajné služby měnit svá hodnocení a její zpráva cituje například prezidentský briefing z prosince 2016, který údajně neobsahoval důkazy o útocích na volební infrastrukturu, což má podle ní dokazovat politický zásah do hodnocení situace.
Nicméně odborníci dokument označili za účelově zkreslený. Bývalý analytik CIA Fulton Armstrong pro list The Guardian uvedl, že zpráva byla „od začátku napsaná s předem daným závěrem“.
„Stačí letmý pohled, aby člověk viděl zmatek mezi jistotou a pravděpodobností, což vede k povrchnosti a manipulaci. Celý ten dokument je nesmysl. Odkazy na ‚hluboký stát‘ jsou amatérské a podkopávají důvěryhodnost,“ napsal Armstrong. „Je chytrá v tom, jak používá záměrně chybné precedentní příklady, ale tak komplexní téma jako ruské zasahování do voleb se dá snadno účelově překroutit.“
Trump během tiskové konference také naznačil, že by se veřejnost měla přestat zajímat o dokumenty kolem Jeffreye Epsteina a zaměřit se na zprávu Gabbardové. To bylo vnímáno jako snaha odklonit pozornost od další kauzy, která momentálně vyvolává silné emoce i v řadách jeho příznivců.
Obama se k těmto výrokům vyjádřil bez osobních útoků, ale jeho kancelář varovala, že jde o „nebezpečnou rétoriku, která zpochybňuje důvěru v demokratické instituce“ a má za cíl zmást veřejnost v době, kdy je americká společnost silně polarizovaná.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
