Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
O necelý rok později americký prezident Donald Trump postavil ruského vůdce Vladimira Putina před termín: do začátku září souhlasit s příměřím, jinak čelit dalším ekonomickým trestům. Otázka ale zní – kolik lidí může ještě do výročí Sofiiny smrti zahynout, pokud se Rusko rozhodne do té doby údery ještě vystupňovat? A budou Trumpovy podmínky mít vůbec nějaký efekt?
Minulý týden prezident vyjmenoval požadavky: příměří do začátku září, jinak „velmi tvrdá“ ekonomická reakce. Ta má zahrnovat cla vůči státům, které dál obchodují se Západem sankcionovaným Ruskem – potenciálně tedy i Číně či Indii, jejichž nákupy ruské ropy udržují Kremlu příjmy. USA také prodají systém Patriot evropským spojencům s možností jeho předání Ukrajině a poskytnou další (nespecifikované) zbraně.
Samotné oznámení proběhlo nezvykle: při tiskovém brífinku v Oválné pracovně nechal Trump většinu shrnutí na generálním tajemníkovi NATO Marku Ruttem a sám jen vstupoval krátkými poznámkami. Přesto si v Kyjevě i řadě západoevropských hlavních měst oddechli – Trump Ukrajinu nezahodil a jeho tón vůči Putinovi zřetelně přitvrdil.
Paradoxně se ulevilo i Kremlu. Ruské oficiální reakce zůstaly chladné, bez známek paniky z avizovaných cel. Ruská burza po oznámení dokonce posílila o 2,7 % a rubl umazal část ztrát vůči dolaru. Podle ruské politoložky Tatiany Stanovajové vnímá Moskva Trumpovo „ultimátum“ spíš jako carte blanche – volnou ruku k zesílení ofenzívy, dokud lhůta nevyprší.
Podobně mluví vojenský analytik Jurij Fjodorov: Kreml se údajně obával okamžitého uvalení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy, razantního legislativního postupu v americkém Senátu a rychlého doručení dlouhodosahových raket Ukrajině. Nic z toho se nestalo – signál tedy zní: prostor pokračovat. Výsledkem může být léto s ještě intenzivnějším leteckým terorem. Týden před Sofiinou smrtí odpálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 dronů a raket; nyní se podle ukrajinských hlášení dokáže k podobným číslům přiblížit během jediné noci.
Fiona Hill, dlouholetá znalkyně Kremlu a někdejší zvláštní poradkyně Bílého domu pro Rusko, varuje: prezident Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se skutečně obává rizika jaderné eskalace. Zároveň prý nahlíží konflikt prizmatem obchodu – jako spor o území, suroviny, kontrakty. Jenže Putin podle ní nechce jednorázové příměří; usiluje o „zneutralizovanou“ Ukrajinu, státní útvar neschopný se bránit ruskému tlaku. „Všichni to vidí – jen ne Trump,“ řekla Hill.
Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin zopakoval své dlouhodobé mantinely: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko prohlásilo za svou součást, a bez neutrálního, nealiančního statusu Ukrajiny. Tyto červené linie se nemění, ať už Washington formuluje ultimáta jakkoli.
Zastavit válku naráz by mohlo být pro Putina vnitropoliticky riskantní, upozorňuje socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center (spojeného s ruským podnikatelem a Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským). Náhlé zastavení válečné ekonomiky by rozpoutalo „krutý boj o ubývající zdroje“ napříč společností. Návrat veteránů – zejména společensky propojených kontraktních vojáků – by mohl narušit mocenské rovnováhy v regionech a střetnout se s úředníky, „pseudoveterány“ i civilisty, kteří nebojovali. Takové napětí Kreml jistě pečlivě zvažuje.
Policie v pondělí prozradila, jak pokročila s vyšetřováním sobotního ostudného incidentu na fotbalovém derby pražských "S". Policisté v několika případech zahájili úkony trestního řízení. Řeší se i napadení sparťanského brankáře Jakuba Surovčíka.
Čeští hokejisté už v pátek vstoupí do letošního mistrovství světa ve švýcarských městech Curych a Fribourg. Fanoušci se včera večer po posledním přípravném duelu dozvěděli, kdo se pokusí rozšířit sbírku medailí.
Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Francie je další zemí, která potvrdila první případ hantavirové infekce. Nemoc se projevila u ženy, která cestovala na lodi, kde nákaza dokonce několik lidí připravila o život. O případu informovala stanice France24.
Nový hollywoodský film Michael o králi popu Michaelu Jacksonovi nemohl být nekonečný, takže se do scénáře mnohé události jeho života nedostaly. Co například víme o posledním vystoupení legendárního zpěváka?
Babišova vláda v příštím roce poruší své programové prohlášení, když deficit přesáhne 3 % HDP, domnívá se Česká národní banka. ANO, SPD a Motoristé se tak mohou připravit na kritiku ze strany opozice.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.