Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
O necelý rok později americký prezident Donald Trump postavil ruského vůdce Vladimira Putina před termín: do začátku září souhlasit s příměřím, jinak čelit dalším ekonomickým trestům. Otázka ale zní – kolik lidí může ještě do výročí Sofiiny smrti zahynout, pokud se Rusko rozhodne do té doby údery ještě vystupňovat? A budou Trumpovy podmínky mít vůbec nějaký efekt?
Minulý týden prezident vyjmenoval požadavky: příměří do začátku září, jinak „velmi tvrdá“ ekonomická reakce. Ta má zahrnovat cla vůči státům, které dál obchodují se Západem sankcionovaným Ruskem – potenciálně tedy i Číně či Indii, jejichž nákupy ruské ropy udržují Kremlu příjmy. USA také prodají systém Patriot evropským spojencům s možností jeho předání Ukrajině a poskytnou další (nespecifikované) zbraně.
Samotné oznámení proběhlo nezvykle: při tiskovém brífinku v Oválné pracovně nechal Trump většinu shrnutí na generálním tajemníkovi NATO Marku Ruttem a sám jen vstupoval krátkými poznámkami. Přesto si v Kyjevě i řadě západoevropských hlavních měst oddechli – Trump Ukrajinu nezahodil a jeho tón vůči Putinovi zřetelně přitvrdil.
Paradoxně se ulevilo i Kremlu. Ruské oficiální reakce zůstaly chladné, bez známek paniky z avizovaných cel. Ruská burza po oznámení dokonce posílila o 2,7 % a rubl umazal část ztrát vůči dolaru. Podle ruské politoložky Tatiany Stanovajové vnímá Moskva Trumpovo „ultimátum“ spíš jako carte blanche – volnou ruku k zesílení ofenzívy, dokud lhůta nevyprší.
Podobně mluví vojenský analytik Jurij Fjodorov: Kreml se údajně obával okamžitého uvalení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy, razantního legislativního postupu v americkém Senátu a rychlého doručení dlouhodosahových raket Ukrajině. Nic z toho se nestalo – signál tedy zní: prostor pokračovat. Výsledkem může být léto s ještě intenzivnějším leteckým terorem. Týden před Sofiinou smrtí odpálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 dronů a raket; nyní se podle ukrajinských hlášení dokáže k podobným číslům přiblížit během jediné noci.
Fiona Hill, dlouholetá znalkyně Kremlu a někdejší zvláštní poradkyně Bílého domu pro Rusko, varuje: prezident Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se skutečně obává rizika jaderné eskalace. Zároveň prý nahlíží konflikt prizmatem obchodu – jako spor o území, suroviny, kontrakty. Jenže Putin podle ní nechce jednorázové příměří; usiluje o „zneutralizovanou“ Ukrajinu, státní útvar neschopný se bránit ruskému tlaku. „Všichni to vidí – jen ne Trump,“ řekla Hill.
Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin zopakoval své dlouhodobé mantinely: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko prohlásilo za svou součást, a bez neutrálního, nealiančního statusu Ukrajiny. Tyto červené linie se nemění, ať už Washington formuluje ultimáta jakkoli.
Zastavit válku naráz by mohlo být pro Putina vnitropoliticky riskantní, upozorňuje socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center (spojeného s ruským podnikatelem a Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským). Náhlé zastavení válečné ekonomiky by rozpoutalo „krutý boj o ubývající zdroje“ napříč společností. Návrat veteránů – zejména společensky propojených kontraktních vojáků – by mohl narušit mocenské rovnováhy v regionech a střetnout se s úředníky, „pseudoveterány“ i civilisty, kteří nebojovali. Takové napětí Kreml jistě pečlivě zvažuje.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.