Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
O necelý rok později americký prezident Donald Trump postavil ruského vůdce Vladimira Putina před termín: do začátku září souhlasit s příměřím, jinak čelit dalším ekonomickým trestům. Otázka ale zní – kolik lidí může ještě do výročí Sofiiny smrti zahynout, pokud se Rusko rozhodne do té doby údery ještě vystupňovat? A budou Trumpovy podmínky mít vůbec nějaký efekt?
Minulý týden prezident vyjmenoval požadavky: příměří do začátku září, jinak „velmi tvrdá“ ekonomická reakce. Ta má zahrnovat cla vůči státům, které dál obchodují se Západem sankcionovaným Ruskem – potenciálně tedy i Číně či Indii, jejichž nákupy ruské ropy udržují Kremlu příjmy. USA také prodají systém Patriot evropským spojencům s možností jeho předání Ukrajině a poskytnou další (nespecifikované) zbraně.
Samotné oznámení proběhlo nezvykle: při tiskovém brífinku v Oválné pracovně nechal Trump většinu shrnutí na generálním tajemníkovi NATO Marku Ruttem a sám jen vstupoval krátkými poznámkami. Přesto si v Kyjevě i řadě západoevropských hlavních měst oddechli – Trump Ukrajinu nezahodil a jeho tón vůči Putinovi zřetelně přitvrdil.
Paradoxně se ulevilo i Kremlu. Ruské oficiální reakce zůstaly chladné, bez známek paniky z avizovaných cel. Ruská burza po oznámení dokonce posílila o 2,7 % a rubl umazal část ztrát vůči dolaru. Podle ruské politoložky Tatiany Stanovajové vnímá Moskva Trumpovo „ultimátum“ spíš jako carte blanche – volnou ruku k zesílení ofenzívy, dokud lhůta nevyprší.
Podobně mluví vojenský analytik Jurij Fjodorov: Kreml se údajně obával okamžitého uvalení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy, razantního legislativního postupu v americkém Senátu a rychlého doručení dlouhodosahových raket Ukrajině. Nic z toho se nestalo – signál tedy zní: prostor pokračovat. Výsledkem může být léto s ještě intenzivnějším leteckým terorem. Týden před Sofiinou smrtí odpálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 dronů a raket; nyní se podle ukrajinských hlášení dokáže k podobným číslům přiblížit během jediné noci.
Fiona Hill, dlouholetá znalkyně Kremlu a někdejší zvláštní poradkyně Bílého domu pro Rusko, varuje: prezident Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se skutečně obává rizika jaderné eskalace. Zároveň prý nahlíží konflikt prizmatem obchodu – jako spor o území, suroviny, kontrakty. Jenže Putin podle ní nechce jednorázové příměří; usiluje o „zneutralizovanou“ Ukrajinu, státní útvar neschopný se bránit ruskému tlaku. „Všichni to vidí – jen ne Trump,“ řekla Hill.
Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin zopakoval své dlouhodobé mantinely: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko prohlásilo za svou součást, a bez neutrálního, nealiančního statusu Ukrajiny. Tyto červené linie se nemění, ať už Washington formuluje ultimáta jakkoli.
Zastavit válku naráz by mohlo být pro Putina vnitropoliticky riskantní, upozorňuje socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center (spojeného s ruským podnikatelem a Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským). Náhlé zastavení válečné ekonomiky by rozpoutalo „krutý boj o ubývající zdroje“ napříč společností. Návrat veteránů – zejména společensky propojených kontraktních vojáků – by mohl narušit mocenské rovnováhy v regionech a střetnout se s úředníky, „pseudoveterány“ i civilisty, kteří nebojovali. Takové napětí Kreml jistě pečlivě zvažuje.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.