Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
O necelý rok později americký prezident Donald Trump postavil ruského vůdce Vladimira Putina před termín: do začátku září souhlasit s příměřím, jinak čelit dalším ekonomickým trestům. Otázka ale zní – kolik lidí může ještě do výročí Sofiiny smrti zahynout, pokud se Rusko rozhodne do té doby údery ještě vystupňovat? A budou Trumpovy podmínky mít vůbec nějaký efekt?
Minulý týden prezident vyjmenoval požadavky: příměří do začátku září, jinak „velmi tvrdá“ ekonomická reakce. Ta má zahrnovat cla vůči státům, které dál obchodují se Západem sankcionovaným Ruskem – potenciálně tedy i Číně či Indii, jejichž nákupy ruské ropy udržují Kremlu příjmy. USA také prodají systém Patriot evropským spojencům s možností jeho předání Ukrajině a poskytnou další (nespecifikované) zbraně.
Samotné oznámení proběhlo nezvykle: při tiskovém brífinku v Oválné pracovně nechal Trump většinu shrnutí na generálním tajemníkovi NATO Marku Ruttem a sám jen vstupoval krátkými poznámkami. Přesto si v Kyjevě i řadě západoevropských hlavních měst oddechli – Trump Ukrajinu nezahodil a jeho tón vůči Putinovi zřetelně přitvrdil.
Paradoxně se ulevilo i Kremlu. Ruské oficiální reakce zůstaly chladné, bez známek paniky z avizovaných cel. Ruská burza po oznámení dokonce posílila o 2,7 % a rubl umazal část ztrát vůči dolaru. Podle ruské politoložky Tatiany Stanovajové vnímá Moskva Trumpovo „ultimátum“ spíš jako carte blanche – volnou ruku k zesílení ofenzívy, dokud lhůta nevyprší.
Podobně mluví vojenský analytik Jurij Fjodorov: Kreml se údajně obával okamžitého uvalení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy, razantního legislativního postupu v americkém Senátu a rychlého doručení dlouhodosahových raket Ukrajině. Nic z toho se nestalo – signál tedy zní: prostor pokračovat. Výsledkem může být léto s ještě intenzivnějším leteckým terorem. Týden před Sofiinou smrtí odpálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 dronů a raket; nyní se podle ukrajinských hlášení dokáže k podobným číslům přiblížit během jediné noci.
Fiona Hill, dlouholetá znalkyně Kremlu a někdejší zvláštní poradkyně Bílého domu pro Rusko, varuje: prezident Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se skutečně obává rizika jaderné eskalace. Zároveň prý nahlíží konflikt prizmatem obchodu – jako spor o území, suroviny, kontrakty. Jenže Putin podle ní nechce jednorázové příměří; usiluje o „zneutralizovanou“ Ukrajinu, státní útvar neschopný se bránit ruskému tlaku. „Všichni to vidí – jen ne Trump,“ řekla Hill.
Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin zopakoval své dlouhodobé mantinely: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko prohlásilo za svou součást, a bez neutrálního, nealiančního statusu Ukrajiny. Tyto červené linie se nemění, ať už Washington formuluje ultimáta jakkoli.
Zastavit válku naráz by mohlo být pro Putina vnitropoliticky riskantní, upozorňuje socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center (spojeného s ruským podnikatelem a Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským). Náhlé zastavení válečné ekonomiky by rozpoutalo „krutý boj o ubývající zdroje“ napříč společností. Návrat veteránů – zejména společensky propojených kontraktních vojáků – by mohl narušit mocenské rovnováhy v regionech a střetnout se s úředníky, „pseudoveterány“ i civilisty, kteří nebojovali. Takové napětí Kreml jistě pečlivě zvažuje.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.