Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
O necelý rok později americký prezident Donald Trump postavil ruského vůdce Vladimira Putina před termín: do začátku září souhlasit s příměřím, jinak čelit dalším ekonomickým trestům. Otázka ale zní – kolik lidí může ještě do výročí Sofiiny smrti zahynout, pokud se Rusko rozhodne do té doby údery ještě vystupňovat? A budou Trumpovy podmínky mít vůbec nějaký efekt?
Minulý týden prezident vyjmenoval požadavky: příměří do začátku září, jinak „velmi tvrdá“ ekonomická reakce. Ta má zahrnovat cla vůči státům, které dál obchodují se Západem sankcionovaným Ruskem – potenciálně tedy i Číně či Indii, jejichž nákupy ruské ropy udržují Kremlu příjmy. USA také prodají systém Patriot evropským spojencům s možností jeho předání Ukrajině a poskytnou další (nespecifikované) zbraně.
Samotné oznámení proběhlo nezvykle: při tiskovém brífinku v Oválné pracovně nechal Trump většinu shrnutí na generálním tajemníkovi NATO Marku Ruttem a sám jen vstupoval krátkými poznámkami. Přesto si v Kyjevě i řadě západoevropských hlavních měst oddechli – Trump Ukrajinu nezahodil a jeho tón vůči Putinovi zřetelně přitvrdil.
Paradoxně se ulevilo i Kremlu. Ruské oficiální reakce zůstaly chladné, bez známek paniky z avizovaných cel. Ruská burza po oznámení dokonce posílila o 2,7 % a rubl umazal část ztrát vůči dolaru. Podle ruské politoložky Tatiany Stanovajové vnímá Moskva Trumpovo „ultimátum“ spíš jako carte blanche – volnou ruku k zesílení ofenzívy, dokud lhůta nevyprší.
Podobně mluví vojenský analytik Jurij Fjodorov: Kreml se údajně obával okamžitého uvalení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy, razantního legislativního postupu v americkém Senátu a rychlého doručení dlouhodosahových raket Ukrajině. Nic z toho se nestalo – signál tedy zní: prostor pokračovat. Výsledkem může být léto s ještě intenzivnějším leteckým terorem. Týden před Sofiinou smrtí odpálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 dronů a raket; nyní se podle ukrajinských hlášení dokáže k podobným číslům přiblížit během jediné noci.
Fiona Hill, dlouholetá znalkyně Kremlu a někdejší zvláštní poradkyně Bílého domu pro Rusko, varuje: prezident Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se skutečně obává rizika jaderné eskalace. Zároveň prý nahlíží konflikt prizmatem obchodu – jako spor o území, suroviny, kontrakty. Jenže Putin podle ní nechce jednorázové příměří; usiluje o „zneutralizovanou“ Ukrajinu, státní útvar neschopný se bránit ruskému tlaku. „Všichni to vidí – jen ne Trump,“ řekla Hill.
Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin zopakoval své dlouhodobé mantinely: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko prohlásilo za svou součást, a bez neutrálního, nealiančního statusu Ukrajiny. Tyto červené linie se nemění, ať už Washington formuluje ultimáta jakkoli.
Zastavit válku naráz by mohlo být pro Putina vnitropoliticky riskantní, upozorňuje socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center (spojeného s ruským podnikatelem a Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským). Náhlé zastavení válečné ekonomiky by rozpoutalo „krutý boj o ubývající zdroje“ napříč společností. Návrat veteránů – zejména společensky propojených kontraktních vojáků – by mohl narušit mocenské rovnováhy v regionech a střetnout se s úředníky, „pseudoveterány“ i civilisty, kteří nebojovali. Takové napětí Kreml jistě pečlivě zvažuje.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.