Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
„Obrazy z Gazy jsou nesnesitelné. Civilisté tam trpí už příliš dlouho. Musí to okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyen. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo během jediného dne 15 lidí – včetně čtyř dětí – v důsledku hladovění. Celkem už podle nemocnic v oblasti zemřelo 101 osob od začátku války právě kvůli nedostatku potravy.
Od března Izrael výrazně omezil tok humanitární pomoci do Gazy. Od května distribuci potravin přebrala Izraelem a Spojenými státy podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Podle OSN přitom při snaze získat jídlo od GHF nebo jejích konvojů zemřelo nejméně 1 000 lidí. Izrael tato čísla zpochybňuje.
„Zabíjení civilistů, kteří hledají pomoc, je neomluvitelné,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zároveň uvedla, že v telefonátu izraelskému ministru zahraničí Gideonu Sa’arovi důrazně sdělila, že izraelská armáda (IDF) musí přestat střílet na lidi u distribučních míst.
Společné prohlášení s výzvou k zastavení blokády Gazy vydalo v pondělí dvacet členských států EU společně s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a eurokomisařkou pro humanitární pomoc Hadjou Lahbibovou.
Izraelský ministr zahraničí Sa’ar reagoval výtkou, že některé země udělaly „chybu – částečně z dobrých úmyslů, částečně z posedlosti proti Izraeli.“ Vinu za situaci přičetl Hamásu, který podle něj „úmyslně vytváří napětí mezi civilisty, distribučními centry a izraelskou armádou.“
Napětí se zvyšuje i kvůli snaze novinářů dostat se do oblasti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v úterý vyzval Izrael, aby umožnil vstup médiím. Agentura AFP uvedla, že její novináři v Gaze čelí hrozbě smrti hladem.
Zdravotníci na místě popisují situaci jako „nucené hladovění“ a „mučení“. Britsko-australská lékařka Saira Hussainová, která působí v nemocnici Nasser, uvedla: „Toto není hlad, toto je mučení. Nikdy jsme neviděli nic podobného.“
Alex de Waal z nadace World Peace Foundation, odborník na hladomory, řekl, že jde o „genocidní hladovění“. I když Kallasová minulý měsíc oznámila dohodu s Izraelem o navýšení humanitární pomoci a otevření více přechodů, podle de Waala jde o nedostatečná opatření. „Představte si to jako skluzavku do masového hladovění. Neřeší to samotný pád, jen jeho rychlost.“
Situace v Gaze je podle pracovníků humanitárních organizací čím dál zoufalejší. „Prošla jsem trh a hledala jídlo, ale vrátila jsem se s prázdnou. Není tu ani zrnko mouky,“ uvedla Mai Elawawda z organizace Medical Aid for Palestinians.
Zdravotnický personál čelí extrémnímu přetížení. Jen v sobotu přivezli zraněné ze střelby u jednoho z distribučních míst GHF – šlo o „stovky a stovky raněných“, uvedla Hussainová. Nejvíce trpí děti, zejména ty s popáleninami nebo chronickými nemocemi. „Podvyživené tkáně se nehojí. Děti s běžnými chorobami, které by jinde byly snadno léčitelné, zde umírají,“ dodala.
Britský ortoped Graeme Groom, který se v červnu vrátil z Gazy, upozornil na problém s výživou novorozenců. „Matky nemohou kojit kvůli podvýživě. Pro běžná miminka je sice nějaká kojenecká výživa dostupná, ale děti s intolerancí na laktózu prostě umírají.“
Evropské státy stále hlasitěji kritizují izraelský přístup k civilní populaci Gazy. Pomoc je podle nich brzděna a humanitární situace se dál zhoršuje. Tlak sílí nejen z EU, ale i z dalších západních spojenců, kteří upozorňují, že nejde o nedostatek prostředků, ale o záměrnou blokádu.
Zatím však není jasné, zda se mezinárodní tlak promění v konkrétní změny. Humanitární krize se mezitím dál prohlubuje a přibývá civilních obětí – nejen v důsledku bojů, ale stále častěji také kvůli hladu.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.