Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
„Obrazy z Gazy jsou nesnesitelné. Civilisté tam trpí už příliš dlouho. Musí to okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyen. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo během jediného dne 15 lidí – včetně čtyř dětí – v důsledku hladovění. Celkem už podle nemocnic v oblasti zemřelo 101 osob od začátku války právě kvůli nedostatku potravy.
Od března Izrael výrazně omezil tok humanitární pomoci do Gazy. Od května distribuci potravin přebrala Izraelem a Spojenými státy podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Podle OSN přitom při snaze získat jídlo od GHF nebo jejích konvojů zemřelo nejméně 1 000 lidí. Izrael tato čísla zpochybňuje.
„Zabíjení civilistů, kteří hledají pomoc, je neomluvitelné,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zároveň uvedla, že v telefonátu izraelskému ministru zahraničí Gideonu Sa’arovi důrazně sdělila, že izraelská armáda (IDF) musí přestat střílet na lidi u distribučních míst.
Společné prohlášení s výzvou k zastavení blokády Gazy vydalo v pondělí dvacet členských států EU společně s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a eurokomisařkou pro humanitární pomoc Hadjou Lahbibovou.
Izraelský ministr zahraničí Sa’ar reagoval výtkou, že některé země udělaly „chybu – částečně z dobrých úmyslů, částečně z posedlosti proti Izraeli.“ Vinu za situaci přičetl Hamásu, který podle něj „úmyslně vytváří napětí mezi civilisty, distribučními centry a izraelskou armádou.“
Napětí se zvyšuje i kvůli snaze novinářů dostat se do oblasti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v úterý vyzval Izrael, aby umožnil vstup médiím. Agentura AFP uvedla, že její novináři v Gaze čelí hrozbě smrti hladem.
Zdravotníci na místě popisují situaci jako „nucené hladovění“ a „mučení“. Britsko-australská lékařka Saira Hussainová, která působí v nemocnici Nasser, uvedla: „Toto není hlad, toto je mučení. Nikdy jsme neviděli nic podobného.“
Alex de Waal z nadace World Peace Foundation, odborník na hladomory, řekl, že jde o „genocidní hladovění“. I když Kallasová minulý měsíc oznámila dohodu s Izraelem o navýšení humanitární pomoci a otevření více přechodů, podle de Waala jde o nedostatečná opatření. „Představte si to jako skluzavku do masového hladovění. Neřeší to samotný pád, jen jeho rychlost.“
Situace v Gaze je podle pracovníků humanitárních organizací čím dál zoufalejší. „Prošla jsem trh a hledala jídlo, ale vrátila jsem se s prázdnou. Není tu ani zrnko mouky,“ uvedla Mai Elawawda z organizace Medical Aid for Palestinians.
Zdravotnický personál čelí extrémnímu přetížení. Jen v sobotu přivezli zraněné ze střelby u jednoho z distribučních míst GHF – šlo o „stovky a stovky raněných“, uvedla Hussainová. Nejvíce trpí děti, zejména ty s popáleninami nebo chronickými nemocemi. „Podvyživené tkáně se nehojí. Děti s běžnými chorobami, které by jinde byly snadno léčitelné, zde umírají,“ dodala.
Britský ortoped Graeme Groom, který se v červnu vrátil z Gazy, upozornil na problém s výživou novorozenců. „Matky nemohou kojit kvůli podvýživě. Pro běžná miminka je sice nějaká kojenecká výživa dostupná, ale děti s intolerancí na laktózu prostě umírají.“
Evropské státy stále hlasitěji kritizují izraelský přístup k civilní populaci Gazy. Pomoc je podle nich brzděna a humanitární situace se dál zhoršuje. Tlak sílí nejen z EU, ale i z dalších západních spojenců, kteří upozorňují, že nejde o nedostatek prostředků, ale o záměrnou blokádu.
Zatím však není jasné, zda se mezinárodní tlak promění v konkrétní změny. Humanitární krize se mezitím dál prohlubuje a přibývá civilních obětí – nejen v důsledku bojů, ale stále častěji také kvůli hladu.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.