Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
„Obrazy z Gazy jsou nesnesitelné. Civilisté tam trpí už příliš dlouho. Musí to okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyen. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo během jediného dne 15 lidí – včetně čtyř dětí – v důsledku hladovění. Celkem už podle nemocnic v oblasti zemřelo 101 osob od začátku války právě kvůli nedostatku potravy.
Od března Izrael výrazně omezil tok humanitární pomoci do Gazy. Od května distribuci potravin přebrala Izraelem a Spojenými státy podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Podle OSN přitom při snaze získat jídlo od GHF nebo jejích konvojů zemřelo nejméně 1 000 lidí. Izrael tato čísla zpochybňuje.
„Zabíjení civilistů, kteří hledají pomoc, je neomluvitelné,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zároveň uvedla, že v telefonátu izraelskému ministru zahraničí Gideonu Sa’arovi důrazně sdělila, že izraelská armáda (IDF) musí přestat střílet na lidi u distribučních míst.
Společné prohlášení s výzvou k zastavení blokády Gazy vydalo v pondělí dvacet členských států EU společně s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a eurokomisařkou pro humanitární pomoc Hadjou Lahbibovou.
Izraelský ministr zahraničí Sa’ar reagoval výtkou, že některé země udělaly „chybu – částečně z dobrých úmyslů, částečně z posedlosti proti Izraeli.“ Vinu za situaci přičetl Hamásu, který podle něj „úmyslně vytváří napětí mezi civilisty, distribučními centry a izraelskou armádou.“
Napětí se zvyšuje i kvůli snaze novinářů dostat se do oblasti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v úterý vyzval Izrael, aby umožnil vstup médiím. Agentura AFP uvedla, že její novináři v Gaze čelí hrozbě smrti hladem.
Zdravotníci na místě popisují situaci jako „nucené hladovění“ a „mučení“. Britsko-australská lékařka Saira Hussainová, která působí v nemocnici Nasser, uvedla: „Toto není hlad, toto je mučení. Nikdy jsme neviděli nic podobného.“
Alex de Waal z nadace World Peace Foundation, odborník na hladomory, řekl, že jde o „genocidní hladovění“. I když Kallasová minulý měsíc oznámila dohodu s Izraelem o navýšení humanitární pomoci a otevření více přechodů, podle de Waala jde o nedostatečná opatření. „Představte si to jako skluzavku do masového hladovění. Neřeší to samotný pád, jen jeho rychlost.“
Situace v Gaze je podle pracovníků humanitárních organizací čím dál zoufalejší. „Prošla jsem trh a hledala jídlo, ale vrátila jsem se s prázdnou. Není tu ani zrnko mouky,“ uvedla Mai Elawawda z organizace Medical Aid for Palestinians.
Zdravotnický personál čelí extrémnímu přetížení. Jen v sobotu přivezli zraněné ze střelby u jednoho z distribučních míst GHF – šlo o „stovky a stovky raněných“, uvedla Hussainová. Nejvíce trpí děti, zejména ty s popáleninami nebo chronickými nemocemi. „Podvyživené tkáně se nehojí. Děti s běžnými chorobami, které by jinde byly snadno léčitelné, zde umírají,“ dodala.
Britský ortoped Graeme Groom, který se v červnu vrátil z Gazy, upozornil na problém s výživou novorozenců. „Matky nemohou kojit kvůli podvýživě. Pro běžná miminka je sice nějaká kojenecká výživa dostupná, ale děti s intolerancí na laktózu prostě umírají.“
Evropské státy stále hlasitěji kritizují izraelský přístup k civilní populaci Gazy. Pomoc je podle nich brzděna a humanitární situace se dál zhoršuje. Tlak sílí nejen z EU, ale i z dalších západních spojenců, kteří upozorňují, že nejde o nedostatek prostředků, ale o záměrnou blokádu.
Zatím však není jasné, zda se mezinárodní tlak promění v konkrétní změny. Humanitární krize se mezitím dál prohlubuje a přibývá civilních obětí – nejen v důsledku bojů, ale stále častěji také kvůli hladu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.