Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
„Obrazy z Gazy jsou nesnesitelné. Civilisté tam trpí už příliš dlouho. Musí to okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyen. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo během jediného dne 15 lidí – včetně čtyř dětí – v důsledku hladovění. Celkem už podle nemocnic v oblasti zemřelo 101 osob od začátku války právě kvůli nedostatku potravy.
Od března Izrael výrazně omezil tok humanitární pomoci do Gazy. Od května distribuci potravin přebrala Izraelem a Spojenými státy podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Podle OSN přitom při snaze získat jídlo od GHF nebo jejích konvojů zemřelo nejméně 1 000 lidí. Izrael tato čísla zpochybňuje.
„Zabíjení civilistů, kteří hledají pomoc, je neomluvitelné,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zároveň uvedla, že v telefonátu izraelskému ministru zahraničí Gideonu Sa’arovi důrazně sdělila, že izraelská armáda (IDF) musí přestat střílet na lidi u distribučních míst.
Společné prohlášení s výzvou k zastavení blokády Gazy vydalo v pondělí dvacet členských států EU společně s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a eurokomisařkou pro humanitární pomoc Hadjou Lahbibovou.
Izraelský ministr zahraničí Sa’ar reagoval výtkou, že některé země udělaly „chybu – částečně z dobrých úmyslů, částečně z posedlosti proti Izraeli.“ Vinu za situaci přičetl Hamásu, který podle něj „úmyslně vytváří napětí mezi civilisty, distribučními centry a izraelskou armádou.“
Napětí se zvyšuje i kvůli snaze novinářů dostat se do oblasti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v úterý vyzval Izrael, aby umožnil vstup médiím. Agentura AFP uvedla, že její novináři v Gaze čelí hrozbě smrti hladem.
Zdravotníci na místě popisují situaci jako „nucené hladovění“ a „mučení“. Britsko-australská lékařka Saira Hussainová, která působí v nemocnici Nasser, uvedla: „Toto není hlad, toto je mučení. Nikdy jsme neviděli nic podobného.“
Alex de Waal z nadace World Peace Foundation, odborník na hladomory, řekl, že jde o „genocidní hladovění“. I když Kallasová minulý měsíc oznámila dohodu s Izraelem o navýšení humanitární pomoci a otevření více přechodů, podle de Waala jde o nedostatečná opatření. „Představte si to jako skluzavku do masového hladovění. Neřeší to samotný pád, jen jeho rychlost.“
Situace v Gaze je podle pracovníků humanitárních organizací čím dál zoufalejší. „Prošla jsem trh a hledala jídlo, ale vrátila jsem se s prázdnou. Není tu ani zrnko mouky,“ uvedla Mai Elawawda z organizace Medical Aid for Palestinians.
Zdravotnický personál čelí extrémnímu přetížení. Jen v sobotu přivezli zraněné ze střelby u jednoho z distribučních míst GHF – šlo o „stovky a stovky raněných“, uvedla Hussainová. Nejvíce trpí děti, zejména ty s popáleninami nebo chronickými nemocemi. „Podvyživené tkáně se nehojí. Děti s běžnými chorobami, které by jinde byly snadno léčitelné, zde umírají,“ dodala.
Britský ortoped Graeme Groom, který se v červnu vrátil z Gazy, upozornil na problém s výživou novorozenců. „Matky nemohou kojit kvůli podvýživě. Pro běžná miminka je sice nějaká kojenecká výživa dostupná, ale děti s intolerancí na laktózu prostě umírají.“
Evropské státy stále hlasitěji kritizují izraelský přístup k civilní populaci Gazy. Pomoc je podle nich brzděna a humanitární situace se dál zhoršuje. Tlak sílí nejen z EU, ale i z dalších západních spojenců, kteří upozorňují, že nejde o nedostatek prostředků, ale o záměrnou blokádu.
Zatím však není jasné, zda se mezinárodní tlak promění v konkrétní změny. Humanitární krize se mezitím dál prohlubuje a přibývá civilních obětí – nejen v důsledku bojů, ale stále častěji také kvůli hladu.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.