Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
„Obrazy z Gazy jsou nesnesitelné. Civilisté tam trpí už příliš dlouho. Musí to okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyen. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo během jediného dne 15 lidí – včetně čtyř dětí – v důsledku hladovění. Celkem už podle nemocnic v oblasti zemřelo 101 osob od začátku války právě kvůli nedostatku potravy.
Od března Izrael výrazně omezil tok humanitární pomoci do Gazy. Od května distribuci potravin přebrala Izraelem a Spojenými státy podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Podle OSN přitom při snaze získat jídlo od GHF nebo jejích konvojů zemřelo nejméně 1 000 lidí. Izrael tato čísla zpochybňuje.
„Zabíjení civilistů, kteří hledají pomoc, je neomluvitelné,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zároveň uvedla, že v telefonátu izraelskému ministru zahraničí Gideonu Sa’arovi důrazně sdělila, že izraelská armáda (IDF) musí přestat střílet na lidi u distribučních míst.
Společné prohlášení s výzvou k zastavení blokády Gazy vydalo v pondělí dvacet členských států EU společně s Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a eurokomisařkou pro humanitární pomoc Hadjou Lahbibovou.
Izraelský ministr zahraničí Sa’ar reagoval výtkou, že některé země udělaly „chybu – částečně z dobrých úmyslů, částečně z posedlosti proti Izraeli.“ Vinu za situaci přičetl Hamásu, který podle něj „úmyslně vytváří napětí mezi civilisty, distribučními centry a izraelskou armádou.“
Napětí se zvyšuje i kvůli snaze novinářů dostat se do oblasti. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v úterý vyzval Izrael, aby umožnil vstup médiím. Agentura AFP uvedla, že její novináři v Gaze čelí hrozbě smrti hladem.
Zdravotníci na místě popisují situaci jako „nucené hladovění“ a „mučení“. Britsko-australská lékařka Saira Hussainová, která působí v nemocnici Nasser, uvedla: „Toto není hlad, toto je mučení. Nikdy jsme neviděli nic podobného.“
Alex de Waal z nadace World Peace Foundation, odborník na hladomory, řekl, že jde o „genocidní hladovění“. I když Kallasová minulý měsíc oznámila dohodu s Izraelem o navýšení humanitární pomoci a otevření více přechodů, podle de Waala jde o nedostatečná opatření. „Představte si to jako skluzavku do masového hladovění. Neřeší to samotný pád, jen jeho rychlost.“
Situace v Gaze je podle pracovníků humanitárních organizací čím dál zoufalejší. „Prošla jsem trh a hledala jídlo, ale vrátila jsem se s prázdnou. Není tu ani zrnko mouky,“ uvedla Mai Elawawda z organizace Medical Aid for Palestinians.
Zdravotnický personál čelí extrémnímu přetížení. Jen v sobotu přivezli zraněné ze střelby u jednoho z distribučních míst GHF – šlo o „stovky a stovky raněných“, uvedla Hussainová. Nejvíce trpí děti, zejména ty s popáleninami nebo chronickými nemocemi. „Podvyživené tkáně se nehojí. Děti s běžnými chorobami, které by jinde byly snadno léčitelné, zde umírají,“ dodala.
Britský ortoped Graeme Groom, který se v červnu vrátil z Gazy, upozornil na problém s výživou novorozenců. „Matky nemohou kojit kvůli podvýživě. Pro běžná miminka je sice nějaká kojenecká výživa dostupná, ale děti s intolerancí na laktózu prostě umírají.“
Evropské státy stále hlasitěji kritizují izraelský přístup k civilní populaci Gazy. Pomoc je podle nich brzděna a humanitární situace se dál zhoršuje. Tlak sílí nejen z EU, ale i z dalších západních spojenců, kteří upozorňují, že nejde o nedostatek prostředků, ale o záměrnou blokádu.
Zatím však není jasné, zda se mezinárodní tlak promění v konkrétní změny. Humanitární krize se mezitím dál prohlubuje a přibývá civilních obětí – nejen v důsledku bojů, ale stále častěji také kvůli hladu.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.