Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
John Michael Osbourne během své šedesátileté kariéry zcela změnil zvuk rockové hudby. Získal několik cen Grammy, byl uveden do hudebních síní slávy a vyvolal řadu kontroverzí, které z něj učinily nejen hudební, ale i kulturní fenomén.
Osbourne založil v roce 1969 spolu s Geezerem Butlerem, Tonym Iommim a Billem Wardem kapelu Earth, která se záhy přejmenovala na Black Sabbath – podle hororového filmu z roku 1963. Jejich temný a těžký zvuk byl protikladem hippie kultury a rychle našel obrovské publikum, zejména v USA, kde byli mylně považováni za satanské uctívače.
První dvě alba, Black Sabbath a Paranoid (1970), vznikla s minimálním rozpočtem, ale dosáhla celosvětového úspěchu. Přestože kapela čelila nepochopení i obviněním, rychle se etablovala jako průkopník heavy metalu.
Po osmi albech byl Osbourne z kapely vyhozen – údajně i zásluhou Sharon Levy, dcery tehdejšího manažera Dona Ardena, která se stala jeho životní partnerkou i manažerkou.
Po vyhazovu z Black Sabbath začal Osbourne úspěšnou sólovou dráhu, opět pod vedením Sharon. Jeho druhé album Diary of a Madman se však stalo tragicky poznamenané smrtí kytaristy Randyho Rhoadse při havárii letadla. Osbourne upadl do deprese, ale s Sharon se krátce poté oženil a pokračoval v hudební kariéře.
Navzdory chronickému zneužívání drog a alkoholu vydával další alba a pořádal turné. Jeho rozlučkové koncerty se staly legendou – například No More Tours (1992–93), Retirement Sucks (1995–96) a No More Tours 2 (2018–19). S nadsázkou se tak stal králem falešných odchodů do důchodu.
Největší úspěch Osbourne zaznamenal v polovině 90. let, kdy byl odmítnut na festivalu Lollapalooza. V reakci na to spolu se Sharon a synem Jackem založili Ozzfest – dvoudenní hudební festival, který se rozrostl do celonárodního a mezinárodního turné.
Ozzfest připravil půdu pro další překvapení: reality show The Osbournes, která od roku 2002 lákala miliony diváků po celém světě. Ukazovala každodenní chaos slavné rockerské rodiny – od hádek přes terapii pro psy až po notorické volání „Sharon!“ v Osbournově charakteristickém stylu.
Osbourne se nikdy netajil svým zdravotním stavem. V roce 2007 oznámil, že trpí Parkinsonovým syndromem, v roce 2019 přiznal Parkinsonovu chorobu. Při svém posledním koncertu 5. července 2025 v Birminghamu již nemohl chodit.
Během kariéry se nevyhnul ani skandálům – od známého případu, kdy ukousl hlavu holubice i netopýra, až po močení na památník v texaském Alamu. Čelil několika žalobám, ale nikdy nebyl odsouzen.
Hudebník a akademik Lachlan Goold popisuje, jak Osbourne ovlivnil jeho vlastní život. Jako teenager v Brisbane v 80. letech našel v hudbě Black Sabbath únik z australské každodennosti. Ozzyho temný zvuk inspiroval i v jeho studiové práci, když se na přelomu 80. a 90. let rozvíjela alternativní scéna.
Podle Goolda byl Osbourne jedním z hlavních vlivů grunge, stylu, který spojil těžké sabbathovské riffy s punkovou energií a melodičností Beatles.
Ozzy Osbourne změnil nejen rockovou hudbu, ale i podobu moderního showbyznysu. Byl extravagantní, nekompromisní, ale také nesmírně pracovitý a oddaný hudbě. I když se jeho odchod dal vzhledem ke zdravotnímu stavu očekávat, ztráta je cítit napříč celým světem.
Zůstává po něm hudba, která inspirovala generace, festival, který změnil metalovou kulturu, a dědictví, jež přesahuje žánry i generace. Ozzy Osbourne byl a zůstane symbolem nezkrotné energie, temného humoru a věrnosti své vizi – i navzdory všem démonům, které si nesl s sebou.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
