Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
John Michael Osbourne během své šedesátileté kariéry zcela změnil zvuk rockové hudby. Získal několik cen Grammy, byl uveden do hudebních síní slávy a vyvolal řadu kontroverzí, které z něj učinily nejen hudební, ale i kulturní fenomén.
Osbourne založil v roce 1969 spolu s Geezerem Butlerem, Tonym Iommim a Billem Wardem kapelu Earth, která se záhy přejmenovala na Black Sabbath – podle hororového filmu z roku 1963. Jejich temný a těžký zvuk byl protikladem hippie kultury a rychle našel obrovské publikum, zejména v USA, kde byli mylně považováni za satanské uctívače.
První dvě alba, Black Sabbath a Paranoid (1970), vznikla s minimálním rozpočtem, ale dosáhla celosvětového úspěchu. Přestože kapela čelila nepochopení i obviněním, rychle se etablovala jako průkopník heavy metalu.
Po osmi albech byl Osbourne z kapely vyhozen – údajně i zásluhou Sharon Levy, dcery tehdejšího manažera Dona Ardena, která se stala jeho životní partnerkou i manažerkou.
Po vyhazovu z Black Sabbath začal Osbourne úspěšnou sólovou dráhu, opět pod vedením Sharon. Jeho druhé album Diary of a Madman se však stalo tragicky poznamenané smrtí kytaristy Randyho Rhoadse při havárii letadla. Osbourne upadl do deprese, ale s Sharon se krátce poté oženil a pokračoval v hudební kariéře.
Navzdory chronickému zneužívání drog a alkoholu vydával další alba a pořádal turné. Jeho rozlučkové koncerty se staly legendou – například No More Tours (1992–93), Retirement Sucks (1995–96) a No More Tours 2 (2018–19). S nadsázkou se tak stal králem falešných odchodů do důchodu.
Největší úspěch Osbourne zaznamenal v polovině 90. let, kdy byl odmítnut na festivalu Lollapalooza. V reakci na to spolu se Sharon a synem Jackem založili Ozzfest – dvoudenní hudební festival, který se rozrostl do celonárodního a mezinárodního turné.
Ozzfest připravil půdu pro další překvapení: reality show The Osbournes, která od roku 2002 lákala miliony diváků po celém světě. Ukazovala každodenní chaos slavné rockerské rodiny – od hádek přes terapii pro psy až po notorické volání „Sharon!“ v Osbournově charakteristickém stylu.
Osbourne se nikdy netajil svým zdravotním stavem. V roce 2007 oznámil, že trpí Parkinsonovým syndromem, v roce 2019 přiznal Parkinsonovu chorobu. Při svém posledním koncertu 5. července 2025 v Birminghamu již nemohl chodit.
Během kariéry se nevyhnul ani skandálům – od známého případu, kdy ukousl hlavu holubice i netopýra, až po močení na památník v texaském Alamu. Čelil několika žalobám, ale nikdy nebyl odsouzen.
Hudebník a akademik Lachlan Goold popisuje, jak Osbourne ovlivnil jeho vlastní život. Jako teenager v Brisbane v 80. letech našel v hudbě Black Sabbath únik z australské každodennosti. Ozzyho temný zvuk inspiroval i v jeho studiové práci, když se na přelomu 80. a 90. let rozvíjela alternativní scéna.
Podle Goolda byl Osbourne jedním z hlavních vlivů grunge, stylu, který spojil těžké sabbathovské riffy s punkovou energií a melodičností Beatles.
Ozzy Osbourne změnil nejen rockovou hudbu, ale i podobu moderního showbyznysu. Byl extravagantní, nekompromisní, ale také nesmírně pracovitý a oddaný hudbě. I když se jeho odchod dal vzhledem ke zdravotnímu stavu očekávat, ztráta je cítit napříč celým světem.
Zůstává po něm hudba, která inspirovala generace, festival, který změnil metalovou kulturu, a dědictví, jež přesahuje žánry i generace. Ozzy Osbourne byl a zůstane symbolem nezkrotné energie, temného humoru a věrnosti své vizi – i navzdory všem démonům, které si nesl s sebou.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
