Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
John Michael Osbourne během své šedesátileté kariéry zcela změnil zvuk rockové hudby. Získal několik cen Grammy, byl uveden do hudebních síní slávy a vyvolal řadu kontroverzí, které z něj učinily nejen hudební, ale i kulturní fenomén.
Osbourne založil v roce 1969 spolu s Geezerem Butlerem, Tonym Iommim a Billem Wardem kapelu Earth, která se záhy přejmenovala na Black Sabbath – podle hororového filmu z roku 1963. Jejich temný a těžký zvuk byl protikladem hippie kultury a rychle našel obrovské publikum, zejména v USA, kde byli mylně považováni za satanské uctívače.
První dvě alba, Black Sabbath a Paranoid (1970), vznikla s minimálním rozpočtem, ale dosáhla celosvětového úspěchu. Přestože kapela čelila nepochopení i obviněním, rychle se etablovala jako průkopník heavy metalu.
Po osmi albech byl Osbourne z kapely vyhozen – údajně i zásluhou Sharon Levy, dcery tehdejšího manažera Dona Ardena, která se stala jeho životní partnerkou i manažerkou.
Po vyhazovu z Black Sabbath začal Osbourne úspěšnou sólovou dráhu, opět pod vedením Sharon. Jeho druhé album Diary of a Madman se však stalo tragicky poznamenané smrtí kytaristy Randyho Rhoadse při havárii letadla. Osbourne upadl do deprese, ale s Sharon se krátce poté oženil a pokračoval v hudební kariéře.
Navzdory chronickému zneužívání drog a alkoholu vydával další alba a pořádal turné. Jeho rozlučkové koncerty se staly legendou – například No More Tours (1992–93), Retirement Sucks (1995–96) a No More Tours 2 (2018–19). S nadsázkou se tak stal králem falešných odchodů do důchodu.
Největší úspěch Osbourne zaznamenal v polovině 90. let, kdy byl odmítnut na festivalu Lollapalooza. V reakci na to spolu se Sharon a synem Jackem založili Ozzfest – dvoudenní hudební festival, který se rozrostl do celonárodního a mezinárodního turné.
Ozzfest připravil půdu pro další překvapení: reality show The Osbournes, která od roku 2002 lákala miliony diváků po celém světě. Ukazovala každodenní chaos slavné rockerské rodiny – od hádek přes terapii pro psy až po notorické volání „Sharon!“ v Osbournově charakteristickém stylu.
Osbourne se nikdy netajil svým zdravotním stavem. V roce 2007 oznámil, že trpí Parkinsonovým syndromem, v roce 2019 přiznal Parkinsonovu chorobu. Při svém posledním koncertu 5. července 2025 v Birminghamu již nemohl chodit.
Během kariéry se nevyhnul ani skandálům – od známého případu, kdy ukousl hlavu holubice i netopýra, až po močení na památník v texaském Alamu. Čelil několika žalobám, ale nikdy nebyl odsouzen.
Hudebník a akademik Lachlan Goold popisuje, jak Osbourne ovlivnil jeho vlastní život. Jako teenager v Brisbane v 80. letech našel v hudbě Black Sabbath únik z australské každodennosti. Ozzyho temný zvuk inspiroval i v jeho studiové práci, když se na přelomu 80. a 90. let rozvíjela alternativní scéna.
Podle Goolda byl Osbourne jedním z hlavních vlivů grunge, stylu, který spojil těžké sabbathovské riffy s punkovou energií a melodičností Beatles.
Ozzy Osbourne změnil nejen rockovou hudbu, ale i podobu moderního showbyznysu. Byl extravagantní, nekompromisní, ale také nesmírně pracovitý a oddaný hudbě. I když se jeho odchod dal vzhledem ke zdravotnímu stavu očekávat, ztráta je cítit napříč celým světem.
Zůstává po něm hudba, která inspirovala generace, festival, který změnil metalovou kulturu, a dědictví, jež přesahuje žánry i generace. Ozzy Osbourne byl a zůstane symbolem nezkrotné energie, temného humoru a věrnosti své vizi – i navzdory všem démonům, které si nesl s sebou.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
