Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
John Michael Osbourne během své šedesátileté kariéry zcela změnil zvuk rockové hudby. Získal několik cen Grammy, byl uveden do hudebních síní slávy a vyvolal řadu kontroverzí, které z něj učinily nejen hudební, ale i kulturní fenomén.
Osbourne založil v roce 1969 spolu s Geezerem Butlerem, Tonym Iommim a Billem Wardem kapelu Earth, která se záhy přejmenovala na Black Sabbath – podle hororového filmu z roku 1963. Jejich temný a těžký zvuk byl protikladem hippie kultury a rychle našel obrovské publikum, zejména v USA, kde byli mylně považováni za satanské uctívače.
První dvě alba, Black Sabbath a Paranoid (1970), vznikla s minimálním rozpočtem, ale dosáhla celosvětového úspěchu. Přestože kapela čelila nepochopení i obviněním, rychle se etablovala jako průkopník heavy metalu.
Po osmi albech byl Osbourne z kapely vyhozen – údajně i zásluhou Sharon Levy, dcery tehdejšího manažera Dona Ardena, která se stala jeho životní partnerkou i manažerkou.
Po vyhazovu z Black Sabbath začal Osbourne úspěšnou sólovou dráhu, opět pod vedením Sharon. Jeho druhé album Diary of a Madman se však stalo tragicky poznamenané smrtí kytaristy Randyho Rhoadse při havárii letadla. Osbourne upadl do deprese, ale s Sharon se krátce poté oženil a pokračoval v hudební kariéře.
Navzdory chronickému zneužívání drog a alkoholu vydával další alba a pořádal turné. Jeho rozlučkové koncerty se staly legendou – například No More Tours (1992–93), Retirement Sucks (1995–96) a No More Tours 2 (2018–19). S nadsázkou se tak stal králem falešných odchodů do důchodu.
Největší úspěch Osbourne zaznamenal v polovině 90. let, kdy byl odmítnut na festivalu Lollapalooza. V reakci na to spolu se Sharon a synem Jackem založili Ozzfest – dvoudenní hudební festival, který se rozrostl do celonárodního a mezinárodního turné.
Ozzfest připravil půdu pro další překvapení: reality show The Osbournes, která od roku 2002 lákala miliony diváků po celém světě. Ukazovala každodenní chaos slavné rockerské rodiny – od hádek přes terapii pro psy až po notorické volání „Sharon!“ v Osbournově charakteristickém stylu.
Osbourne se nikdy netajil svým zdravotním stavem. V roce 2007 oznámil, že trpí Parkinsonovým syndromem, v roce 2019 přiznal Parkinsonovu chorobu. Při svém posledním koncertu 5. července 2025 v Birminghamu již nemohl chodit.
Během kariéry se nevyhnul ani skandálům – od známého případu, kdy ukousl hlavu holubice i netopýra, až po močení na památník v texaském Alamu. Čelil několika žalobám, ale nikdy nebyl odsouzen.
Hudebník a akademik Lachlan Goold popisuje, jak Osbourne ovlivnil jeho vlastní život. Jako teenager v Brisbane v 80. letech našel v hudbě Black Sabbath únik z australské každodennosti. Ozzyho temný zvuk inspiroval i v jeho studiové práci, když se na přelomu 80. a 90. let rozvíjela alternativní scéna.
Podle Goolda byl Osbourne jedním z hlavních vlivů grunge, stylu, který spojil těžké sabbathovské riffy s punkovou energií a melodičností Beatles.
Ozzy Osbourne změnil nejen rockovou hudbu, ale i podobu moderního showbyznysu. Byl extravagantní, nekompromisní, ale také nesmírně pracovitý a oddaný hudbě. I když se jeho odchod dal vzhledem ke zdravotnímu stavu očekávat, ztráta je cítit napříč celým světem.
Zůstává po něm hudba, která inspirovala generace, festival, který změnil metalovou kulturu, a dědictví, jež přesahuje žánry i generace. Ozzy Osbourne byl a zůstane symbolem nezkrotné energie, temného humoru a věrnosti své vizi – i navzdory všem démonům, které si nesl s sebou.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
