Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
John Michael Osbourne během své šedesátileté kariéry zcela změnil zvuk rockové hudby. Získal několik cen Grammy, byl uveden do hudebních síní slávy a vyvolal řadu kontroverzí, které z něj učinily nejen hudební, ale i kulturní fenomén.
Osbourne založil v roce 1969 spolu s Geezerem Butlerem, Tonym Iommim a Billem Wardem kapelu Earth, která se záhy přejmenovala na Black Sabbath – podle hororového filmu z roku 1963. Jejich temný a těžký zvuk byl protikladem hippie kultury a rychle našel obrovské publikum, zejména v USA, kde byli mylně považováni za satanské uctívače.
První dvě alba, Black Sabbath a Paranoid (1970), vznikla s minimálním rozpočtem, ale dosáhla celosvětového úspěchu. Přestože kapela čelila nepochopení i obviněním, rychle se etablovala jako průkopník heavy metalu.
Po osmi albech byl Osbourne z kapely vyhozen – údajně i zásluhou Sharon Levy, dcery tehdejšího manažera Dona Ardena, která se stala jeho životní partnerkou i manažerkou.
Po vyhazovu z Black Sabbath začal Osbourne úspěšnou sólovou dráhu, opět pod vedením Sharon. Jeho druhé album Diary of a Madman se však stalo tragicky poznamenané smrtí kytaristy Randyho Rhoadse při havárii letadla. Osbourne upadl do deprese, ale s Sharon se krátce poté oženil a pokračoval v hudební kariéře.
Navzdory chronickému zneužívání drog a alkoholu vydával další alba a pořádal turné. Jeho rozlučkové koncerty se staly legendou – například No More Tours (1992–93), Retirement Sucks (1995–96) a No More Tours 2 (2018–19). S nadsázkou se tak stal králem falešných odchodů do důchodu.
Největší úspěch Osbourne zaznamenal v polovině 90. let, kdy byl odmítnut na festivalu Lollapalooza. V reakci na to spolu se Sharon a synem Jackem založili Ozzfest – dvoudenní hudební festival, který se rozrostl do celonárodního a mezinárodního turné.
Ozzfest připravil půdu pro další překvapení: reality show The Osbournes, která od roku 2002 lákala miliony diváků po celém světě. Ukazovala každodenní chaos slavné rockerské rodiny – od hádek přes terapii pro psy až po notorické volání „Sharon!“ v Osbournově charakteristickém stylu.
Osbourne se nikdy netajil svým zdravotním stavem. V roce 2007 oznámil, že trpí Parkinsonovým syndromem, v roce 2019 přiznal Parkinsonovu chorobu. Při svém posledním koncertu 5. července 2025 v Birminghamu již nemohl chodit.
Během kariéry se nevyhnul ani skandálům – od známého případu, kdy ukousl hlavu holubice i netopýra, až po močení na památník v texaském Alamu. Čelil několika žalobám, ale nikdy nebyl odsouzen.
Hudebník a akademik Lachlan Goold popisuje, jak Osbourne ovlivnil jeho vlastní život. Jako teenager v Brisbane v 80. letech našel v hudbě Black Sabbath únik z australské každodennosti. Ozzyho temný zvuk inspiroval i v jeho studiové práci, když se na přelomu 80. a 90. let rozvíjela alternativní scéna.
Podle Goolda byl Osbourne jedním z hlavních vlivů grunge, stylu, který spojil těžké sabbathovské riffy s punkovou energií a melodičností Beatles.
Ozzy Osbourne změnil nejen rockovou hudbu, ale i podobu moderního showbyznysu. Byl extravagantní, nekompromisní, ale také nesmírně pracovitý a oddaný hudbě. I když se jeho odchod dal vzhledem ke zdravotnímu stavu očekávat, ztráta je cítit napříč celým světem.
Zůstává po něm hudba, která inspirovala generace, festival, který změnil metalovou kulturu, a dědictví, jež přesahuje žánry i generace. Ozzy Osbourne byl a zůstane symbolem nezkrotné energie, temného humoru a věrnosti své vizi – i navzdory všem démonům, které si nesl s sebou.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".
