Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Astronomové si tohoto objektu všimli díky jeho neobvykle vysoké rychlosti – pohybuje se směrem ke Slunci rychlostí zhruba 245 000 kilometrů za hodinu, což z něj činí nejrychlejší dosud zaznamenaný objekt v naší sluneční soustavě.
Podle prvních odhadů může být 3I/ATLAS až 20 kilometrů velký, což je obří rozměr i mezi kometami. Někteří vědci se navíc domnívají, že těleso může být starší než samotné Slunce, tedy více než 4,6 miliardy let.
Jako první na možnost mimozemského původu upozornil Avi Loeb, profesor astrofyziky z Harvardovy univerzity, který se v minulosti proslavil kontroverzní hypotézou, že podobný objekt – ʻOumuamua, objevený v roce 2017 – mohl být mimozemským plavidlem.
Loeb a jeho kolegové nyní zveřejnili studii s názvem „Je objekt 3I/ATLAS mimozemská technologie?“, která byla nahrána na předtiskový server arXiv (zatím neprošla recenzním řízením). Ve své práci upozorňují mimo jiné na neobvyklou trajektorii komety, která ji zavádí mimořádně blízko k Venuši, Marsu i Jupiteru – což podle nich může být známkou cíleného průletu.
Jak ale rozpoznat, zda jde o kus ledu a kamene, nebo o mimozemskou sondu? Vědci by v takovém případě hledali především známky umělé aktivity: Vysílání rádiových signálů jako pokus o komunikaci, neobvyklé pohyby, jako jsou náhlé změny trajektorie nebo snaha nasměrovat anténu, nebo stabilní oběžná dráha kolem Země, která by naznačovala záměrné pozorování planety
Naopak běžné chování komet, například emisní "ocas" tvořený plynem a prachem, by podpořilo přírodní původ.
Realita je však taková, že většinu menších objektů si vůbec nevšimneme. I slavné sondy Voyager, které lidstvo vyslalo do mezihvězdného prostoru v 70. letech, mají jen kolem 10 metrů na délku a nebyly by zjistitelné, dokud by se neobjevily mezi Marsem a Jupiterem.
Navzdory spekulacím je mnohem pravděpodobnější, že 3I/ATLAS je jen velmi stará a rychlá kometa, která přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Neobvyklé dráhy či vlastnosti mohou být výsledkem gravitačních interakcí, nebo pozůstatky z dynamického vývoje jiných planetárních systémů.
Jak upozorňuje australská astrofyzikčka Sara Webb, která se tématem zabývá, vesmír je nesmírně rozmanitý a často nás překvapuje. Právě takovéto nečekané návštěvy nám ale umožňují zdokonalovat naše pozorovací techniky a učit se klást lepší otázky.
Zatím tedy 3I/ATLAS zůstává záhadou – ale s největší pravděpodobností přírodní. Přesto tyto výjimečné objekty připomínají, že v kosmu možná nejsme sami. A i kdyby nešlo o vesmírného návštěvníka se záměrem, 3I/ATLAS je důležitým mezníkem pro astronomii – a připomínkou toho, že ve vesmíru není nic vyloučené.
Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
Ruská válka proti Ukrajině je provázena rozsáhlými a systematickými porušeními mezinárodního humanitárního práva – od masových deportací dětí, přes mučení a znásilňování civilistů, až po mimosoudní popravy válečných zajatců. Mezinárodní vyšetřovatelé hovoří o tisících zdokumentovaných zločinů, které mohou naplňovat i definici genocidy. Svědectví přeživších odhalují brutalitu ruské okupace a beztrestnost, s níž je násilí pácháno.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.