Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Astronomové si tohoto objektu všimli díky jeho neobvykle vysoké rychlosti – pohybuje se směrem ke Slunci rychlostí zhruba 245 000 kilometrů za hodinu, což z něj činí nejrychlejší dosud zaznamenaný objekt v naší sluneční soustavě.
Podle prvních odhadů může být 3I/ATLAS až 20 kilometrů velký, což je obří rozměr i mezi kometami. Někteří vědci se navíc domnívají, že těleso může být starší než samotné Slunce, tedy více než 4,6 miliardy let.
Jako první na možnost mimozemského původu upozornil Avi Loeb, profesor astrofyziky z Harvardovy univerzity, který se v minulosti proslavil kontroverzní hypotézou, že podobný objekt – ʻOumuamua, objevený v roce 2017 – mohl být mimozemským plavidlem.
Loeb a jeho kolegové nyní zveřejnili studii s názvem „Je objekt 3I/ATLAS mimozemská technologie?“, která byla nahrána na předtiskový server arXiv (zatím neprošla recenzním řízením). Ve své práci upozorňují mimo jiné na neobvyklou trajektorii komety, která ji zavádí mimořádně blízko k Venuši, Marsu i Jupiteru – což podle nich může být známkou cíleného průletu.
Jak ale rozpoznat, zda jde o kus ledu a kamene, nebo o mimozemskou sondu? Vědci by v takovém případě hledali především známky umělé aktivity: Vysílání rádiových signálů jako pokus o komunikaci, neobvyklé pohyby, jako jsou náhlé změny trajektorie nebo snaha nasměrovat anténu, nebo stabilní oběžná dráha kolem Země, která by naznačovala záměrné pozorování planety
Naopak běžné chování komet, například emisní "ocas" tvořený plynem a prachem, by podpořilo přírodní původ.
Realita je však taková, že většinu menších objektů si vůbec nevšimneme. I slavné sondy Voyager, které lidstvo vyslalo do mezihvězdného prostoru v 70. letech, mají jen kolem 10 metrů na délku a nebyly by zjistitelné, dokud by se neobjevily mezi Marsem a Jupiterem.
Navzdory spekulacím je mnohem pravděpodobnější, že 3I/ATLAS je jen velmi stará a rychlá kometa, která přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Neobvyklé dráhy či vlastnosti mohou být výsledkem gravitačních interakcí, nebo pozůstatky z dynamického vývoje jiných planetárních systémů.
Jak upozorňuje australská astrofyzikčka Sara Webb, která se tématem zabývá, vesmír je nesmírně rozmanitý a často nás překvapuje. Právě takovéto nečekané návštěvy nám ale umožňují zdokonalovat naše pozorovací techniky a učit se klást lepší otázky.
Zatím tedy 3I/ATLAS zůstává záhadou – ale s největší pravděpodobností přírodní. Přesto tyto výjimečné objekty připomínají, že v kosmu možná nejsme sami. A i kdyby nešlo o vesmírného návštěvníka se záměrem, 3I/ATLAS je důležitým mezníkem pro astronomii – a připomínkou toho, že ve vesmíru není nic vyloučené.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.