Záhadná extrasolární kometa: Mohla by to být mimozemská sonda? Vědci si nejsou jisti

Astronomové si tohoto objektu všimli díky jeho neobvykle vysoké rychlosti – pohybuje se směrem ke Slunci rychlostí zhruba 245 000 kilometrů za hodinu, což z něj činí nejrychlejší dosud zaznamenaný objekt v naší sluneční soustavě.

Podle prvních odhadů může být 3I/ATLAS až 20 kilometrů velký, což je obří rozměr i mezi kometami. Někteří vědci se navíc domnívají, že těleso může být starší než samotné Slunce, tedy více než 4,6 miliardy let.

Jako první na možnost mimozemského původu upozornil Avi Loeb, profesor astrofyziky z Harvardovy univerzity, který se v minulosti proslavil kontroverzní hypotézou, že podobný objekt – ʻOumuamua, objevený v roce 2017 – mohl být mimozemským plavidlem.

Loeb a jeho kolegové nyní zveřejnili studii s názvem „Je objekt 3I/ATLAS mimozemská technologie?“, která byla nahrána na předtiskový server arXiv (zatím neprošla recenzním řízením). Ve své práci upozorňují mimo jiné na neobvyklou trajektorii komety, která ji zavádí mimořádně blízko k Venuši, Marsu i Jupiteru – což podle nich může být známkou cíleného průletu.

Jak ale rozpoznat, zda jde o kus ledu a kamene, nebo o mimozemskou sondu? Vědci by v takovém případě hledali především známky umělé aktivity: Vysílání rádiových signálů jako pokus o komunikaci, neobvyklé pohyby, jako jsou náhlé změny trajektorie nebo snaha nasměrovat anténu, nebo stabilní oběžná dráha kolem Země, která by naznačovala záměrné pozorování planety

Naopak běžné chování komet, například emisní "ocas" tvořený plynem a prachem, by podpořilo přírodní původ.

Realita je však taková, že většinu menších objektů si vůbec nevšimneme. I slavné sondy Voyager, které lidstvo vyslalo do mezihvězdného prostoru v 70. letech, mají jen kolem 10 metrů na délku a nebyly by zjistitelné, dokud by se neobjevily mezi Marsem a Jupiterem.

Navzdory spekulacím je mnohem pravděpodobnější, že 3I/ATLAS je jen velmi stará a rychlá kometa, která přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Neobvyklé dráhy či vlastnosti mohou být výsledkem gravitačních interakcí, nebo pozůstatky z dynamického vývoje jiných planetárních systémů.

Jak upozorňuje australská astrofyzikčka Sara Webb, která se tématem zabývá, vesmír je nesmírně rozmanitý a často nás překvapuje. Právě takovéto nečekané návštěvy nám ale umožňují zdokonalovat naše pozorovací techniky a učit se klást lepší otázky.

Zatím tedy 3I/ATLAS zůstává záhadou – ale s největší pravděpodobností přírodní. Přesto tyto výjimečné objekty připomínají, že v kosmu možná nejsme sami. A i kdyby nešlo o vesmírného návštěvníka se záměrem, 3I/ATLAS je důležitým mezníkem pro astronomii – a připomínkou toho, že ve vesmíru není nic vyloučené.