Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Astronomové si tohoto objektu všimli díky jeho neobvykle vysoké rychlosti – pohybuje se směrem ke Slunci rychlostí zhruba 245 000 kilometrů za hodinu, což z něj činí nejrychlejší dosud zaznamenaný objekt v naší sluneční soustavě.
Podle prvních odhadů může být 3I/ATLAS až 20 kilometrů velký, což je obří rozměr i mezi kometami. Někteří vědci se navíc domnívají, že těleso může být starší než samotné Slunce, tedy více než 4,6 miliardy let.
Jako první na možnost mimozemského původu upozornil Avi Loeb, profesor astrofyziky z Harvardovy univerzity, který se v minulosti proslavil kontroverzní hypotézou, že podobný objekt – ʻOumuamua, objevený v roce 2017 – mohl být mimozemským plavidlem.
Loeb a jeho kolegové nyní zveřejnili studii s názvem „Je objekt 3I/ATLAS mimozemská technologie?“, která byla nahrána na předtiskový server arXiv (zatím neprošla recenzním řízením). Ve své práci upozorňují mimo jiné na neobvyklou trajektorii komety, která ji zavádí mimořádně blízko k Venuši, Marsu i Jupiteru – což podle nich může být známkou cíleného průletu.
Jak ale rozpoznat, zda jde o kus ledu a kamene, nebo o mimozemskou sondu? Vědci by v takovém případě hledali především známky umělé aktivity: Vysílání rádiových signálů jako pokus o komunikaci, neobvyklé pohyby, jako jsou náhlé změny trajektorie nebo snaha nasměrovat anténu, nebo stabilní oběžná dráha kolem Země, která by naznačovala záměrné pozorování planety
Naopak běžné chování komet, například emisní "ocas" tvořený plynem a prachem, by podpořilo přírodní původ.
Realita je však taková, že většinu menších objektů si vůbec nevšimneme. I slavné sondy Voyager, které lidstvo vyslalo do mezihvězdného prostoru v 70. letech, mají jen kolem 10 metrů na délku a nebyly by zjistitelné, dokud by se neobjevily mezi Marsem a Jupiterem.
Navzdory spekulacím je mnohem pravděpodobnější, že 3I/ATLAS je jen velmi stará a rychlá kometa, která přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Neobvyklé dráhy či vlastnosti mohou být výsledkem gravitačních interakcí, nebo pozůstatky z dynamického vývoje jiných planetárních systémů.
Jak upozorňuje australská astrofyzikčka Sara Webb, která se tématem zabývá, vesmír je nesmírně rozmanitý a často nás překvapuje. Právě takovéto nečekané návštěvy nám ale umožňují zdokonalovat naše pozorovací techniky a učit se klást lepší otázky.
Zatím tedy 3I/ATLAS zůstává záhadou – ale s největší pravděpodobností přírodní. Přesto tyto výjimečné objekty připomínají, že v kosmu možná nejsme sami. A i kdyby nešlo o vesmírného návštěvníka se záměrem, 3I/ATLAS je důležitým mezníkem pro astronomii – a připomínkou toho, že ve vesmíru není nic vyloučené.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.