Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Astronomové si tohoto objektu všimli díky jeho neobvykle vysoké rychlosti – pohybuje se směrem ke Slunci rychlostí zhruba 245 000 kilometrů za hodinu, což z něj činí nejrychlejší dosud zaznamenaný objekt v naší sluneční soustavě.
Podle prvních odhadů může být 3I/ATLAS až 20 kilometrů velký, což je obří rozměr i mezi kometami. Někteří vědci se navíc domnívají, že těleso může být starší než samotné Slunce, tedy více než 4,6 miliardy let.
Jako první na možnost mimozemského původu upozornil Avi Loeb, profesor astrofyziky z Harvardovy univerzity, který se v minulosti proslavil kontroverzní hypotézou, že podobný objekt – ʻOumuamua, objevený v roce 2017 – mohl být mimozemským plavidlem.
Loeb a jeho kolegové nyní zveřejnili studii s názvem „Je objekt 3I/ATLAS mimozemská technologie?“, která byla nahrána na předtiskový server arXiv (zatím neprošla recenzním řízením). Ve své práci upozorňují mimo jiné na neobvyklou trajektorii komety, která ji zavádí mimořádně blízko k Venuši, Marsu i Jupiteru – což podle nich může být známkou cíleného průletu.
Jak ale rozpoznat, zda jde o kus ledu a kamene, nebo o mimozemskou sondu? Vědci by v takovém případě hledali především známky umělé aktivity: Vysílání rádiových signálů jako pokus o komunikaci, neobvyklé pohyby, jako jsou náhlé změny trajektorie nebo snaha nasměrovat anténu, nebo stabilní oběžná dráha kolem Země, která by naznačovala záměrné pozorování planety
Naopak běžné chování komet, například emisní "ocas" tvořený plynem a prachem, by podpořilo přírodní původ.
Realita je však taková, že většinu menších objektů si vůbec nevšimneme. I slavné sondy Voyager, které lidstvo vyslalo do mezihvězdného prostoru v 70. letech, mají jen kolem 10 metrů na délku a nebyly by zjistitelné, dokud by se neobjevily mezi Marsem a Jupiterem.
Navzdory spekulacím je mnohem pravděpodobnější, že 3I/ATLAS je jen velmi stará a rychlá kometa, která přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Neobvyklé dráhy či vlastnosti mohou být výsledkem gravitačních interakcí, nebo pozůstatky z dynamického vývoje jiných planetárních systémů.
Jak upozorňuje australská astrofyzikčka Sara Webb, která se tématem zabývá, vesmír je nesmírně rozmanitý a často nás překvapuje. Právě takovéto nečekané návštěvy nám ale umožňují zdokonalovat naše pozorovací techniky a učit se klást lepší otázky.
Zatím tedy 3I/ATLAS zůstává záhadou – ale s největší pravděpodobností přírodní. Přesto tyto výjimečné objekty připomínají, že v kosmu možná nejsme sami. A i kdyby nešlo o vesmírného návštěvníka se záměrem, 3I/ATLAS je důležitým mezníkem pro astronomii – a připomínkou toho, že ve vesmíru není nic vyloučené.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.