Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Rusko totiž během letošního léta zintenzivnilo letecké údery na ukrajinská města, a to včetně nasazení balistických raket a stovek útočných dronů. Zatímco Ukrajině docházejí zásoby obranné techniky i mužů na frontě, Kreml nadále odmítá přistoupit na mírová jednání. V této atmosféře přišel Donald Trump se zásadní změnou – Evropští spojenci nyní mohou kupovat americké zbraně a dodávat je Ukrajině.
Syrskyj požaduje nejen více protiraketových systémů Patriot, ale i střely delšího doletu jako ATACMS nebo německé Taurusy. Právě tyto zbraně by podle něj mohly zasáhnout výrobní infrastrukturu ruských raket a dronů. „Potřebujeme raketové systémy, abychom mohli adekvátně reagovat. Samotná jejich dostupnost odrazuje protivníka,“ řekl Syrskyj s tím, že věří v novou pozici prezidenta Trumpa.
V rozhovoru také přiznal, že Ukrajině došly střely ATACMS, které dosud patřily k nejúčinnějším prostředkům obrany. Nová dodávka by podle něj bezpochyby „zachránila životy“. Zároveň však odmítl spekulovat o tom, zda by Ukrajina útočila na Moskvu či Petrohrad – i když se o této možnosti údajně Trump a prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve bavili.
Trumpova změna postoje přichází poté, co se americká administrativa opakovaně střetla s Ruskem kvůli neustálým útokům na civilní cíle na Ukrajině. Americký prezident dokonce pohrozil, že uvalí „tvrdé sankce“ na Moskvu, pokud do 50 dnů nedojde k posunu v mírových jednáních.
Vedle raket Syrskyj zdůraznil také potřebu dalších 155mm dělostřeleckých granátů a obrněné techniky. „Naši vojáci jsou odhodlaní, ale potřebují moderní vybavení, které je ochrání,“ upozornil generál. Německo sice jedná o dodání baterií Patriot, ale Taurusy zatím odmítá dodat.
Generál Syrskyj byl jmenován do funkce vrchního velitele v únoru 2024, kdy nahradil Valerije Zalužného po neúspěšném protiútoku a sporech ohledně mobilizace. Už dříve se proslavil bleskovou ofenzivou v Charkovské oblasti v roce 2022, ale později čelil kritice za rozhodnutí držet Bakhmut za každou cenu.
Za klíčový moment svého velení považuje Syrskyj invazi ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti v roce 2024. Tento odvážný manévr odvedl pozornost ruské armády a pomohl stabilizovat východní frontu. Ukrajinci tehdy obsadili zhruba 1300 kilometrů čtverečních ruského území, a podle Syrského zabili nebo zranili až 80 000 ruských vojáků.
Operace sice posílila morálku, ale podle kritiků oslabila jiné části fronty, což vedlo k dalším ztrátám. Dnes je většina Kurské oblasti znovu pod kontrolou Moskvy a Rusko útočí i na Dněpropetrovskou oblast. Rusové údajně poprvé nasadili ve válce severokorejské jednotky, které se sice zatím nedostaly do bojů, ale jejich přítomnost svědčí o šíři ruských zdrojů.
Syrskyj zároveň upozornil, že motivace mladých mužů k nástupu do armády je slabá. Nový program pro dobrovolníky ve věku 18–24 let s ročními kontrakty a finančními bonusy zatím nepřinesl očekávané výsledky. „Většina respondentů uvedla, že je motivují spíš peníze. Pokud zvýšíme odměny, přihlásí se jich víc,“ řekl generál.
Tento týden oslaví Syrskyj své 60. narozeniny, čímž dosáhne ukrajinského důchodového věku pro důstojníky. O odchodu ale neuvažuje. „Pořád dám stovku kliků bez přestávky,“ říká s úsměvem a dodává, že se cítí nejlépe mezi pěšáky na frontě – právě tam zřejmě stráví i své jubileum.
Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
Ruská válka proti Ukrajině je provázena rozsáhlými a systematickými porušeními mezinárodního humanitárního práva – od masových deportací dětí, přes mučení a znásilňování civilistů, až po mimosoudní popravy válečných zajatců. Mezinárodní vyšetřovatelé hovoří o tisících zdokumentovaných zločinů, které mohou naplňovat i definici genocidy. Svědectví přeživších odhalují brutalitu ruské okupace a beztrestnost, s níž je násilí pácháno.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.