Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Rusko totiž během letošního léta zintenzivnilo letecké údery na ukrajinská města, a to včetně nasazení balistických raket a stovek útočných dronů. Zatímco Ukrajině docházejí zásoby obranné techniky i mužů na frontě, Kreml nadále odmítá přistoupit na mírová jednání. V této atmosféře přišel Donald Trump se zásadní změnou – Evropští spojenci nyní mohou kupovat americké zbraně a dodávat je Ukrajině.
Syrskyj požaduje nejen více protiraketových systémů Patriot, ale i střely delšího doletu jako ATACMS nebo německé Taurusy. Právě tyto zbraně by podle něj mohly zasáhnout výrobní infrastrukturu ruských raket a dronů. „Potřebujeme raketové systémy, abychom mohli adekvátně reagovat. Samotná jejich dostupnost odrazuje protivníka,“ řekl Syrskyj s tím, že věří v novou pozici prezidenta Trumpa.
V rozhovoru také přiznal, že Ukrajině došly střely ATACMS, které dosud patřily k nejúčinnějším prostředkům obrany. Nová dodávka by podle něj bezpochyby „zachránila životy“. Zároveň však odmítl spekulovat o tom, zda by Ukrajina útočila na Moskvu či Petrohrad – i když se o této možnosti údajně Trump a prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve bavili.
Trumpova změna postoje přichází poté, co se americká administrativa opakovaně střetla s Ruskem kvůli neustálým útokům na civilní cíle na Ukrajině. Americký prezident dokonce pohrozil, že uvalí „tvrdé sankce“ na Moskvu, pokud do 50 dnů nedojde k posunu v mírových jednáních.
Vedle raket Syrskyj zdůraznil také potřebu dalších 155mm dělostřeleckých granátů a obrněné techniky. „Naši vojáci jsou odhodlaní, ale potřebují moderní vybavení, které je ochrání,“ upozornil generál. Německo sice jedná o dodání baterií Patriot, ale Taurusy zatím odmítá dodat.
Generál Syrskyj byl jmenován do funkce vrchního velitele v únoru 2024, kdy nahradil Valerije Zalužného po neúspěšném protiútoku a sporech ohledně mobilizace. Už dříve se proslavil bleskovou ofenzivou v Charkovské oblasti v roce 2022, ale později čelil kritice za rozhodnutí držet Bakhmut za každou cenu.
Za klíčový moment svého velení považuje Syrskyj invazi ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti v roce 2024. Tento odvážný manévr odvedl pozornost ruské armády a pomohl stabilizovat východní frontu. Ukrajinci tehdy obsadili zhruba 1300 kilometrů čtverečních ruského území, a podle Syrského zabili nebo zranili až 80 000 ruských vojáků.
Operace sice posílila morálku, ale podle kritiků oslabila jiné části fronty, což vedlo k dalším ztrátám. Dnes je většina Kurské oblasti znovu pod kontrolou Moskvy a Rusko útočí i na Dněpropetrovskou oblast. Rusové údajně poprvé nasadili ve válce severokorejské jednotky, které se sice zatím nedostaly do bojů, ale jejich přítomnost svědčí o šíři ruských zdrojů.
Syrskyj zároveň upozornil, že motivace mladých mužů k nástupu do armády je slabá. Nový program pro dobrovolníky ve věku 18–24 let s ročními kontrakty a finančními bonusy zatím nepřinesl očekávané výsledky. „Většina respondentů uvedla, že je motivují spíš peníze. Pokud zvýšíme odměny, přihlásí se jich víc,“ řekl generál.
Tento týden oslaví Syrskyj své 60. narozeniny, čímž dosáhne ukrajinského důchodového věku pro důstojníky. O odchodu ale neuvažuje. „Pořád dám stovku kliků bez přestávky,“ říká s úsměvem a dodává, že se cítí nejlépe mezi pěšáky na frontě – právě tam zřejmě stráví i své jubileum.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.