Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Rusko totiž během letošního léta zintenzivnilo letecké údery na ukrajinská města, a to včetně nasazení balistických raket a stovek útočných dronů. Zatímco Ukrajině docházejí zásoby obranné techniky i mužů na frontě, Kreml nadále odmítá přistoupit na mírová jednání. V této atmosféře přišel Donald Trump se zásadní změnou – Evropští spojenci nyní mohou kupovat americké zbraně a dodávat je Ukrajině.
Syrskyj požaduje nejen více protiraketových systémů Patriot, ale i střely delšího doletu jako ATACMS nebo německé Taurusy. Právě tyto zbraně by podle něj mohly zasáhnout výrobní infrastrukturu ruských raket a dronů. „Potřebujeme raketové systémy, abychom mohli adekvátně reagovat. Samotná jejich dostupnost odrazuje protivníka,“ řekl Syrskyj s tím, že věří v novou pozici prezidenta Trumpa.
V rozhovoru také přiznal, že Ukrajině došly střely ATACMS, které dosud patřily k nejúčinnějším prostředkům obrany. Nová dodávka by podle něj bezpochyby „zachránila životy“. Zároveň však odmítl spekulovat o tom, zda by Ukrajina útočila na Moskvu či Petrohrad – i když se o této možnosti údajně Trump a prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve bavili.
Trumpova změna postoje přichází poté, co se americká administrativa opakovaně střetla s Ruskem kvůli neustálým útokům na civilní cíle na Ukrajině. Americký prezident dokonce pohrozil, že uvalí „tvrdé sankce“ na Moskvu, pokud do 50 dnů nedojde k posunu v mírových jednáních.
Vedle raket Syrskyj zdůraznil také potřebu dalších 155mm dělostřeleckých granátů a obrněné techniky. „Naši vojáci jsou odhodlaní, ale potřebují moderní vybavení, které je ochrání,“ upozornil generál. Německo sice jedná o dodání baterií Patriot, ale Taurusy zatím odmítá dodat.
Generál Syrskyj byl jmenován do funkce vrchního velitele v únoru 2024, kdy nahradil Valerije Zalužného po neúspěšném protiútoku a sporech ohledně mobilizace. Už dříve se proslavil bleskovou ofenzivou v Charkovské oblasti v roce 2022, ale později čelil kritice za rozhodnutí držet Bakhmut za každou cenu.
Za klíčový moment svého velení považuje Syrskyj invazi ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti v roce 2024. Tento odvážný manévr odvedl pozornost ruské armády a pomohl stabilizovat východní frontu. Ukrajinci tehdy obsadili zhruba 1300 kilometrů čtverečních ruského území, a podle Syrského zabili nebo zranili až 80 000 ruských vojáků.
Operace sice posílila morálku, ale podle kritiků oslabila jiné části fronty, což vedlo k dalším ztrátám. Dnes je většina Kurské oblasti znovu pod kontrolou Moskvy a Rusko útočí i na Dněpropetrovskou oblast. Rusové údajně poprvé nasadili ve válce severokorejské jednotky, které se sice zatím nedostaly do bojů, ale jejich přítomnost svědčí o šíři ruských zdrojů.
Syrskyj zároveň upozornil, že motivace mladých mužů k nástupu do armády je slabá. Nový program pro dobrovolníky ve věku 18–24 let s ročními kontrakty a finančními bonusy zatím nepřinesl očekávané výsledky. „Většina respondentů uvedla, že je motivují spíš peníze. Pokud zvýšíme odměny, přihlásí se jich víc,“ řekl generál.
Tento týden oslaví Syrskyj své 60. narozeniny, čímž dosáhne ukrajinského důchodového věku pro důstojníky. O odchodu ale neuvažuje. „Pořád dám stovku kliků bez přestávky,“ říká s úsměvem a dodává, že se cítí nejlépe mezi pěšáky na frontě – právě tam zřejmě stráví i své jubileum.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.