Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Rusko totiž během letošního léta zintenzivnilo letecké údery na ukrajinská města, a to včetně nasazení balistických raket a stovek útočných dronů. Zatímco Ukrajině docházejí zásoby obranné techniky i mužů na frontě, Kreml nadále odmítá přistoupit na mírová jednání. V této atmosféře přišel Donald Trump se zásadní změnou – Evropští spojenci nyní mohou kupovat americké zbraně a dodávat je Ukrajině.
Syrskyj požaduje nejen více protiraketových systémů Patriot, ale i střely delšího doletu jako ATACMS nebo německé Taurusy. Právě tyto zbraně by podle něj mohly zasáhnout výrobní infrastrukturu ruských raket a dronů. „Potřebujeme raketové systémy, abychom mohli adekvátně reagovat. Samotná jejich dostupnost odrazuje protivníka,“ řekl Syrskyj s tím, že věří v novou pozici prezidenta Trumpa.
V rozhovoru také přiznal, že Ukrajině došly střely ATACMS, které dosud patřily k nejúčinnějším prostředkům obrany. Nová dodávka by podle něj bezpochyby „zachránila životy“. Zároveň však odmítl spekulovat o tom, zda by Ukrajina útočila na Moskvu či Petrohrad – i když se o této možnosti údajně Trump a prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve bavili.
Trumpova změna postoje přichází poté, co se americká administrativa opakovaně střetla s Ruskem kvůli neustálým útokům na civilní cíle na Ukrajině. Americký prezident dokonce pohrozil, že uvalí „tvrdé sankce“ na Moskvu, pokud do 50 dnů nedojde k posunu v mírových jednáních.
Vedle raket Syrskyj zdůraznil také potřebu dalších 155mm dělostřeleckých granátů a obrněné techniky. „Naši vojáci jsou odhodlaní, ale potřebují moderní vybavení, které je ochrání,“ upozornil generál. Německo sice jedná o dodání baterií Patriot, ale Taurusy zatím odmítá dodat.
Generál Syrskyj byl jmenován do funkce vrchního velitele v únoru 2024, kdy nahradil Valerije Zalužného po neúspěšném protiútoku a sporech ohledně mobilizace. Už dříve se proslavil bleskovou ofenzivou v Charkovské oblasti v roce 2022, ale později čelil kritice za rozhodnutí držet Bakhmut za každou cenu.
Za klíčový moment svého velení považuje Syrskyj invazi ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti v roce 2024. Tento odvážný manévr odvedl pozornost ruské armády a pomohl stabilizovat východní frontu. Ukrajinci tehdy obsadili zhruba 1300 kilometrů čtverečních ruského území, a podle Syrského zabili nebo zranili až 80 000 ruských vojáků.
Operace sice posílila morálku, ale podle kritiků oslabila jiné části fronty, což vedlo k dalším ztrátám. Dnes je většina Kurské oblasti znovu pod kontrolou Moskvy a Rusko útočí i na Dněpropetrovskou oblast. Rusové údajně poprvé nasadili ve válce severokorejské jednotky, které se sice zatím nedostaly do bojů, ale jejich přítomnost svědčí o šíři ruských zdrojů.
Syrskyj zároveň upozornil, že motivace mladých mužů k nástupu do armády je slabá. Nový program pro dobrovolníky ve věku 18–24 let s ročními kontrakty a finančními bonusy zatím nepřinesl očekávané výsledky. „Většina respondentů uvedla, že je motivují spíš peníze. Pokud zvýšíme odměny, přihlásí se jich víc,“ řekl generál.
Tento týden oslaví Syrskyj své 60. narozeniny, čímž dosáhne ukrajinského důchodového věku pro důstojníky. O odchodu ale neuvažuje. „Pořád dám stovku kliků bez přestávky,“ říká s úsměvem a dodává, že se cítí nejlépe mezi pěšáky na frontě – právě tam zřejmě stráví i své jubileum.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.