Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Rusko totiž během letošního léta zintenzivnilo letecké údery na ukrajinská města, a to včetně nasazení balistických raket a stovek útočných dronů. Zatímco Ukrajině docházejí zásoby obranné techniky i mužů na frontě, Kreml nadále odmítá přistoupit na mírová jednání. V této atmosféře přišel Donald Trump se zásadní změnou – Evropští spojenci nyní mohou kupovat americké zbraně a dodávat je Ukrajině.
Syrskyj požaduje nejen více protiraketových systémů Patriot, ale i střely delšího doletu jako ATACMS nebo německé Taurusy. Právě tyto zbraně by podle něj mohly zasáhnout výrobní infrastrukturu ruských raket a dronů. „Potřebujeme raketové systémy, abychom mohli adekvátně reagovat. Samotná jejich dostupnost odrazuje protivníka,“ řekl Syrskyj s tím, že věří v novou pozici prezidenta Trumpa.
V rozhovoru také přiznal, že Ukrajině došly střely ATACMS, které dosud patřily k nejúčinnějším prostředkům obrany. Nová dodávka by podle něj bezpochyby „zachránila životy“. Zároveň však odmítl spekulovat o tom, zda by Ukrajina útočila na Moskvu či Petrohrad – i když se o této možnosti údajně Trump a prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve bavili.
Trumpova změna postoje přichází poté, co se americká administrativa opakovaně střetla s Ruskem kvůli neustálým útokům na civilní cíle na Ukrajině. Americký prezident dokonce pohrozil, že uvalí „tvrdé sankce“ na Moskvu, pokud do 50 dnů nedojde k posunu v mírových jednáních.
Vedle raket Syrskyj zdůraznil také potřebu dalších 155mm dělostřeleckých granátů a obrněné techniky. „Naši vojáci jsou odhodlaní, ale potřebují moderní vybavení, které je ochrání,“ upozornil generál. Německo sice jedná o dodání baterií Patriot, ale Taurusy zatím odmítá dodat.
Generál Syrskyj byl jmenován do funkce vrchního velitele v únoru 2024, kdy nahradil Valerije Zalužného po neúspěšném protiútoku a sporech ohledně mobilizace. Už dříve se proslavil bleskovou ofenzivou v Charkovské oblasti v roce 2022, ale později čelil kritice za rozhodnutí držet Bakhmut za každou cenu.
Za klíčový moment svého velení považuje Syrskyj invazi ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti v roce 2024. Tento odvážný manévr odvedl pozornost ruské armády a pomohl stabilizovat východní frontu. Ukrajinci tehdy obsadili zhruba 1300 kilometrů čtverečních ruského území, a podle Syrského zabili nebo zranili až 80 000 ruských vojáků.
Operace sice posílila morálku, ale podle kritiků oslabila jiné části fronty, což vedlo k dalším ztrátám. Dnes je většina Kurské oblasti znovu pod kontrolou Moskvy a Rusko útočí i na Dněpropetrovskou oblast. Rusové údajně poprvé nasadili ve válce severokorejské jednotky, které se sice zatím nedostaly do bojů, ale jejich přítomnost svědčí o šíři ruských zdrojů.
Syrskyj zároveň upozornil, že motivace mladých mužů k nástupu do armády je slabá. Nový program pro dobrovolníky ve věku 18–24 let s ročními kontrakty a finančními bonusy zatím nepřinesl očekávané výsledky. „Většina respondentů uvedla, že je motivují spíš peníze. Pokud zvýšíme odměny, přihlásí se jich víc,“ řekl generál.
Tento týden oslaví Syrskyj své 60. narozeniny, čímž dosáhne ukrajinského důchodového věku pro důstojníky. O odchodu ale neuvažuje. „Pořád dám stovku kliků bez přestávky,“ říká s úsměvem a dodává, že se cítí nejlépe mezi pěšáky na frontě – právě tam zřejmě stráví i své jubileum.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.