Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
„Miluju Clooneyho filmy, ale je mi úplně jedno, co si myslí o tom, kdo má být kandidátem Demokratické strany,“ řekl Hunter Biden v podcastu At Our Table. Jeho výstup ale nabral rychle agresivní tón. „Vlastně ho nemám rád ani jako herce, ani jako člověka,“ dodal.
Hunter rovněž popsal zákulisní napětí mezi Clooneym a jeho otcem během předvolební fundraisingové akce, kde Clooney podle něj hrozil, že akci opustí kvůli nečinnosti prezidenta vůči izraelskému premiérovi Netanjahuovi a Mezinárodnímu trestnímu soudu. „Doslova tam přišel na pět minut, mluvil jen s Obamou a ostatní ignoroval,“ řekl Hunter. „Šeptal jsem otci do ucha: ‚Pošli ho do p*dele.‘“
Jeho slova eskalovala i během dalšího rozhovoru s novinářem Andrewem Callaghanem, kde Clooneyho obvinil z „podrazu“ proti jeho otci – údajně s tichým souhlasem Baracka Obamy a jeho okolí. „Pošli ho do p*dele a všechny kolem něj,“ prohlásil Biden junior. „Souhlasím s Tarantinem – Clooney není herec, on je značka.“
Kritika se týká především Clooneyho červencového komentáře v The New York Times, kde herec napsal, že Joe Biden už není tím mužem, kterého znal v roce 2010 nebo dokonce v roce 2020. „Bylo těžké to napsat, ale Joe, se kterým jsem byl před třemi týdny na fundraiseru, nebyl ten samý Joe, kterého jsme viděli na debatě,“ uvedl tehdy Clooney.
To ale podle Huntera Bidena překročilo všechny meze. „Proč bych měl poslouchat jeho názory?“ ptal se. „Jak si může dovolit po všem, co můj otec pro tuto zemi udělal, zveřejnit v New York Times v podstatě celostránkový útok na něj?“
Joe Biden oficiálně stáhl svou kandidaturu 21. července 2024. Demokratickou kandidátkou se stala tehdejší viceprezidentka Kamala Harrisová. Clooney tehdy tvrdil, že k napsání komentáře ho vedl „občanský smysl pro povinnost“ a snaha říct pravdu, kterou podle něj demokraté odmítali přiznat.
Hunter Biden však Clooneymu vyčítá, že celou věc konzultoval s lidmi z Obamova týmu. „Clooney to udělal s jejich požehnáním,“ tvrdil.
Zatímco George Clooney se k celé záležitosti nijak nevyjádřil, jeho mlčení je v ostrém kontrastu s výbušnou rétorikou prezidentova syna. Herec se naposledy k Bidenově situaci vyjadřoval v dubnu, kdy CNN řekl, že jako demokrat cítil potřebu „říct pravdu“, i když tím některé rozhněvá.
„Jsem demokrat v Kentucky, jsem zvyklý na porážky. Ale demokracie je o tom, že někdy prohrajete,“ řekl Clooney v jiné debatě u Stephena Colberta. V dubnovém rozhovoru pro Variety také uvedl, že prezident Trump je „charismatický televizní bavič“, ale věří, že demokracie najde svou cestu k „lepším andělům“.
Clooney je dlouholetým liberálním aktivistou, jeho manželka Amal se mezitím dostala do centra pozornosti kvůli právnímu angažmá v případu Mezinárodního trestního soudu proti izraelskému vedení. To vyvolalo nelibost Trumpovy administrativy, která ICC označila za „nelegitimní“ a zavedla sankce proti jeho představitelům.
Hunterova tvrdá slova proti Clooneymu tak přicházejí v době, kdy demokraté hledají jednotu a nového lídra po turbulentním konci Bidenovy kampaně. Zatím není jasné, zda George Clooney na výbušné útoky někdy odpoví. Ale jak sám řekl o demokracii: „Jsou lidé, kteří souhlasí, i lidé, kteří nesouhlasí. A většina z nás se má pořád ráda. Tím vším nějak projdeme.“
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
