Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Klip začíná skutečným záznamem projevu Obamy, kde v roce 2020 prohlásil: „Nikdo, ani prezident, nestojí nad zákonem.“ Tento výrok nyní Trump využívá jako argument proti svému předchůdci. Video rovněž obsahuje úryvky vyjádření dalších demokratických politiků, včetně Joea Bidena a Nancy Pelosiové, kteří opakují podobná hesla.
Zveřejnění videa přichází v době, kdy se znovu rozhořel Trumpův dlouholetý konflikt s Obamou, tentokrát podpořen výbušným tvrzením ředitelky Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardové. Ta nedávno odtajnila stovky dokumentů souvisejících s údajnou ruskou intervencí do prezidentských voleb v roce 2016 a tvrdí, že Obama stál za „dlouholetým pokusem o puč“ vůči Trumpovi.
Podle Gabbardové šlo ze strany administrativy 44. prezidenta o zneužití moci, při němž byly záměrně vytvářeny falešné narativy o Trumpových vazbách na Rusko. „Jejich opovrženíhodné zneužívání pravomocí a pohrdání ústavou ohrožuje samotné základy naší republiky,“ prohlásila Gabbardová a vyzvala k důkladnému prošetření a potrestání všech zapojených osob.
Trump během víkendu sdílel na Truth Social desítky příspěvků na toto téma a několikrát vyzval k trestnímu stíhání Baracka Obamy. „Každý musí nést odpovědnost, bez ohledu na to, jak mocný je,“ napsal v jednom z nich.
Současný prezident se tak opět snaží obrátit pozornost od narůstajícího tlaku ohledně nezveřejněného seznamu klientů Jeffreyho Epsteina. Demokraté tvrdí, že Gabbardové kroky mají odvést pozornost od probíhajících skandálů, zatímco republikáni obviňují Demokratickou stranu ze zamlčování informací a manipulace s veřejným míněním.
Přestože FBI v posledních týdnech uvedla, že „žádný seznam klientů neexistuje“, bývalá floridská generální prokurátorka a Trumpova poradkyně Pam Bondiová dříve tvrdila, že má „Epsteinův spis právě na stole“. Později své tvrzení zmírnila s tím, že měla na mysli „celý spis“, nikoli seznam klientů.
Trump se k případu Epsteina opakovaně vyjadřuje s despektem. „Nevím, proč by měl někoho zajímat Epstein. Je to nudná záležitost,“ řekl nedávno novinářům a obvinil média i demokraty, že kauzu „vymysleli“.
Bývalý prezident Barack Obama se zatím k AI videu ani k obviněním nevyjádřil. Nicméně mezi americkou veřejností vyvolal klip vlnu kontroverzí, zejména kvůli otázkám etiky a použití umělé inteligence ke tvorbě falešných, ale realistických vizuálních materiálů.
Trumpův tým zatím odmítá jakékoliv pochybení a tvrdí, že zveřejněné video je „uměleckým vyjádřením“ a formou „politického komentáře“. Kritici ovšem upozorňují, že taková forma prezentace může vyvolat dezinformace a podkopávat důvěru v demokratické instituce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).