Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
„POTUS (prezident USA, pozn. red.) je očividně vzteklý,“ řekl pro server Politico nejmenovaný zdroj z blízkosti Bílého domu. „Je to poprvé, co je vidět určitá paralýza.“ Podle něj panuje v Západním křídle hluboké rozčarování, protože prezident nedokáže zastavit mediální lavinu, kterou sami jeho lidé předtím pomáhali roztlačit.
Spouštěčem byla informace zveřejněná ministryní spravedlnosti Pam Bondiovou – oficiálně šlo o dříve známé dokumenty z Epsteinova případu, ale opět vyvolaly vlnu spekulací a konspiračních teorií. Na scénu se okamžitě vrátili představitelé ultrapravice jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová, kteří varovali, že celá kauza hrozí „pohltit Trumpovo prezidentství“.
Situaci ještě vyhrotil článek Wall Street Journal, podle kterého měl Trump Epsteinovi kdysi poslat oplzlý narozeninový vzkaz. Prezident to popřel a na deník podal žalobu pro pomluvu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu Trump nechápe, proč média nevěnují větší pozornost „skutečným úspěchům“, jako je nová obchodní dohoda s Japonskem, kontrakty s Filipínami a Indonésií nebo silná ekonomika. Místo toho je každodenní zpravodajství zahlceno staronovým skandálem.
„Když dřete 12 až 15 hodin denně na reálných problémech a pak zapnete televizi a všude se řeší Jeffrey Epstein, tak to člověka naštve,“ komentoval situaci úředník.
Podle spojenců Bílého domu je navíc problém „zcela zbytečný“. Kauzu znovu otevřeli sami členové Trumpova kabinetu – a teď neví, jak ji zastavit. „Nikdo je k tomu nenutil. A o to víc to bolí,“ řekl jeden ze spojenců.
Bílý dům se mezitím snaží přetlačit kauzu pomocí starých osvědčených tahů. Prezident opakovaně obviňuje Baracka Obamu z vlastizrady a vyzdvihuje svou zahraničněpolitickou agendu. Ministerstvo spravedlnosti údajně pracuje na uzavření případných vyšetřování a požádalo o uvolnění soudních záznamů. Spekuluje se i o možném setkání s Ghislaine Maxwellovou, Epsteinovou spolupracovnicí, která si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými.
Trump však v úterý tvrdil, že o žádných krocích ministerstva neví: „Nevím, co dělají.“ Podle jeho okolí by se prezident nejraději vrátil k tématům, která považuje za svá vítězství – ekonomiku, obranu hranic a mezinárodní prestiž. „Jsou opravdu naštvaní, že je to celé přebito Epsteinem,“ uvedl zdroj.
Kauza ale rezonuje i mimo Bílý dům. V republikánském Kongresu to vře. Zrušilo se několik hlasování, protože členové dolní komory požadují zveřejnění všech souborů týkajících se Epsteina. Výbor pro procedurální pravidla (Rules Committee) dokonce odložil své zasedání ze strachu, že bude přinucen hlasovat o návrzích, které prezident považuje za politicky neúnosné.
„Zákonodárci jsou nervózní a rozvrací to celý program. V zákulisí už probíhají otevřené vzpoury – výbor, který většinou slouží jako prodloužená ruka prezidenta, se teď postavil proti němu. To je velká věc. Sledujeme faktickou kongresovou rebelii,“ komentoval dění zdroj blízký Bílému domu.
Tlak přichází i zvenčí. Část Trumpovy voličské základny stále věří, že vláda chrání mocné pedofily, a trvá na tom, že Epsteinův případ je klíčem k odhalení hlubších spiknutí. Z druhé strany se demokratičtí oponenti těší, že Bílý dům opět sám sobě podrazil nohy.
Namísto oslavných tiskovek, které měly dominovat letní sezóně, se tak administrativě nedaří udržet kontrolu nad veřejným narativem – a hrozí, že v předvečer volebního roku 2026 přijde o to nejcennější: iluzi neporazitelnosti.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.