Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
„POTUS (prezident USA, pozn. red.) je očividně vzteklý,“ řekl pro server Politico nejmenovaný zdroj z blízkosti Bílého domu. „Je to poprvé, co je vidět určitá paralýza.“ Podle něj panuje v Západním křídle hluboké rozčarování, protože prezident nedokáže zastavit mediální lavinu, kterou sami jeho lidé předtím pomáhali roztlačit.
Spouštěčem byla informace zveřejněná ministryní spravedlnosti Pam Bondiovou – oficiálně šlo o dříve známé dokumenty z Epsteinova případu, ale opět vyvolaly vlnu spekulací a konspiračních teorií. Na scénu se okamžitě vrátili představitelé ultrapravice jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová, kteří varovali, že celá kauza hrozí „pohltit Trumpovo prezidentství“.
Situaci ještě vyhrotil článek Wall Street Journal, podle kterého měl Trump Epsteinovi kdysi poslat oplzlý narozeninový vzkaz. Prezident to popřel a na deník podal žalobu pro pomluvu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu Trump nechápe, proč média nevěnují větší pozornost „skutečným úspěchům“, jako je nová obchodní dohoda s Japonskem, kontrakty s Filipínami a Indonésií nebo silná ekonomika. Místo toho je každodenní zpravodajství zahlceno staronovým skandálem.
„Když dřete 12 až 15 hodin denně na reálných problémech a pak zapnete televizi a všude se řeší Jeffrey Epstein, tak to člověka naštve,“ komentoval situaci úředník.
Podle spojenců Bílého domu je navíc problém „zcela zbytečný“. Kauzu znovu otevřeli sami členové Trumpova kabinetu – a teď neví, jak ji zastavit. „Nikdo je k tomu nenutil. A o to víc to bolí,“ řekl jeden ze spojenců.
Bílý dům se mezitím snaží přetlačit kauzu pomocí starých osvědčených tahů. Prezident opakovaně obviňuje Baracka Obamu z vlastizrady a vyzdvihuje svou zahraničněpolitickou agendu. Ministerstvo spravedlnosti údajně pracuje na uzavření případných vyšetřování a požádalo o uvolnění soudních záznamů. Spekuluje se i o možném setkání s Ghislaine Maxwellovou, Epsteinovou spolupracovnicí, která si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými.
Trump však v úterý tvrdil, že o žádných krocích ministerstva neví: „Nevím, co dělají.“ Podle jeho okolí by se prezident nejraději vrátil k tématům, která považuje za svá vítězství – ekonomiku, obranu hranic a mezinárodní prestiž. „Jsou opravdu naštvaní, že je to celé přebito Epsteinem,“ uvedl zdroj.
Kauza ale rezonuje i mimo Bílý dům. V republikánském Kongresu to vře. Zrušilo se několik hlasování, protože členové dolní komory požadují zveřejnění všech souborů týkajících se Epsteina. Výbor pro procedurální pravidla (Rules Committee) dokonce odložil své zasedání ze strachu, že bude přinucen hlasovat o návrzích, které prezident považuje za politicky neúnosné.
„Zákonodárci jsou nervózní a rozvrací to celý program. V zákulisí už probíhají otevřené vzpoury – výbor, který většinou slouží jako prodloužená ruka prezidenta, se teď postavil proti němu. To je velká věc. Sledujeme faktickou kongresovou rebelii,“ komentoval dění zdroj blízký Bílému domu.
Tlak přichází i zvenčí. Část Trumpovy voličské základny stále věří, že vláda chrání mocné pedofily, a trvá na tom, že Epsteinův případ je klíčem k odhalení hlubších spiknutí. Z druhé strany se demokratičtí oponenti těší, že Bílý dům opět sám sobě podrazil nohy.
Namísto oslavných tiskovek, které měly dominovat letní sezóně, se tak administrativě nedaří udržet kontrolu nad veřejným narativem – a hrozí, že v předvečer volebního roku 2026 přijde o to nejcennější: iluzi neporazitelnosti.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu oznámil, že v Gaze začala „intenzivní operace“. Prohlášení učinil během soudního líčení v případu korupce. Podle mluvčího premiéra se Izrael nachází v kritické fázi boje, což s sebou nese jisté důsledky.
Po masivním nočním bombardování Gazy se v izraelských médiích a na sociálních sítích objevují zprávy o zahájení pozemního útoku. Ministr obrany Izraele, Israel Katz, na platformě X napsal, že "Gaza hoří", a dodal, že cílem úderů je "teroristická infrastruktura".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.