Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
„POTUS (prezident USA, pozn. red.) je očividně vzteklý,“ řekl pro server Politico nejmenovaný zdroj z blízkosti Bílého domu. „Je to poprvé, co je vidět určitá paralýza.“ Podle něj panuje v Západním křídle hluboké rozčarování, protože prezident nedokáže zastavit mediální lavinu, kterou sami jeho lidé předtím pomáhali roztlačit.
Spouštěčem byla informace zveřejněná ministryní spravedlnosti Pam Bondiovou – oficiálně šlo o dříve známé dokumenty z Epsteinova případu, ale opět vyvolaly vlnu spekulací a konspiračních teorií. Na scénu se okamžitě vrátili představitelé ultrapravice jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová, kteří varovali, že celá kauza hrozí „pohltit Trumpovo prezidentství“.
Situaci ještě vyhrotil článek Wall Street Journal, podle kterého měl Trump Epsteinovi kdysi poslat oplzlý narozeninový vzkaz. Prezident to popřel a na deník podal žalobu pro pomluvu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu Trump nechápe, proč média nevěnují větší pozornost „skutečným úspěchům“, jako je nová obchodní dohoda s Japonskem, kontrakty s Filipínami a Indonésií nebo silná ekonomika. Místo toho je každodenní zpravodajství zahlceno staronovým skandálem.
„Když dřete 12 až 15 hodin denně na reálných problémech a pak zapnete televizi a všude se řeší Jeffrey Epstein, tak to člověka naštve,“ komentoval situaci úředník.
Podle spojenců Bílého domu je navíc problém „zcela zbytečný“. Kauzu znovu otevřeli sami členové Trumpova kabinetu – a teď neví, jak ji zastavit. „Nikdo je k tomu nenutil. A o to víc to bolí,“ řekl jeden ze spojenců.
Bílý dům se mezitím snaží přetlačit kauzu pomocí starých osvědčených tahů. Prezident opakovaně obviňuje Baracka Obamu z vlastizrady a vyzdvihuje svou zahraničněpolitickou agendu. Ministerstvo spravedlnosti údajně pracuje na uzavření případných vyšetřování a požádalo o uvolnění soudních záznamů. Spekuluje se i o možném setkání s Ghislaine Maxwellovou, Epsteinovou spolupracovnicí, která si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými.
Trump však v úterý tvrdil, že o žádných krocích ministerstva neví: „Nevím, co dělají.“ Podle jeho okolí by se prezident nejraději vrátil k tématům, která považuje za svá vítězství – ekonomiku, obranu hranic a mezinárodní prestiž. „Jsou opravdu naštvaní, že je to celé přebito Epsteinem,“ uvedl zdroj.
Kauza ale rezonuje i mimo Bílý dům. V republikánském Kongresu to vře. Zrušilo se několik hlasování, protože členové dolní komory požadují zveřejnění všech souborů týkajících se Epsteina. Výbor pro procedurální pravidla (Rules Committee) dokonce odložil své zasedání ze strachu, že bude přinucen hlasovat o návrzích, které prezident považuje za politicky neúnosné.
„Zákonodárci jsou nervózní a rozvrací to celý program. V zákulisí už probíhají otevřené vzpoury – výbor, který většinou slouží jako prodloužená ruka prezidenta, se teď postavil proti němu. To je velká věc. Sledujeme faktickou kongresovou rebelii,“ komentoval dění zdroj blízký Bílému domu.
Tlak přichází i zvenčí. Část Trumpovy voličské základny stále věří, že vláda chrání mocné pedofily, a trvá na tom, že Epsteinův případ je klíčem k odhalení hlubších spiknutí. Z druhé strany se demokratičtí oponenti těší, že Bílý dům opět sám sobě podrazil nohy.
Namísto oslavných tiskovek, které měly dominovat letní sezóně, se tak administrativě nedaří udržet kontrolu nad veřejným narativem – a hrozí, že v předvečer volebního roku 2026 přijde o to nejcennější: iluzi neporazitelnosti.
Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
Ruská válka proti Ukrajině je provázena rozsáhlými a systematickými porušeními mezinárodního humanitárního práva – od masových deportací dětí, přes mučení a znásilňování civilistů, až po mimosoudní popravy válečných zajatců. Mezinárodní vyšetřovatelé hovoří o tisících zdokumentovaných zločinů, které mohou naplňovat i definici genocidy. Svědectví přeživších odhalují brutalitu ruské okupace a beztrestnost, s níž je násilí pácháno.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.