Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
„POTUS (prezident USA, pozn. red.) je očividně vzteklý,“ řekl pro server Politico nejmenovaný zdroj z blízkosti Bílého domu. „Je to poprvé, co je vidět určitá paralýza.“ Podle něj panuje v Západním křídle hluboké rozčarování, protože prezident nedokáže zastavit mediální lavinu, kterou sami jeho lidé předtím pomáhali roztlačit.
Spouštěčem byla informace zveřejněná ministryní spravedlnosti Pam Bondiovou – oficiálně šlo o dříve známé dokumenty z Epsteinova případu, ale opět vyvolaly vlnu spekulací a konspiračních teorií. Na scénu se okamžitě vrátili představitelé ultrapravice jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová, kteří varovali, že celá kauza hrozí „pohltit Trumpovo prezidentství“.
Situaci ještě vyhrotil článek Wall Street Journal, podle kterého měl Trump Epsteinovi kdysi poslat oplzlý narozeninový vzkaz. Prezident to popřel a na deník podal žalobu pro pomluvu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu Trump nechápe, proč média nevěnují větší pozornost „skutečným úspěchům“, jako je nová obchodní dohoda s Japonskem, kontrakty s Filipínami a Indonésií nebo silná ekonomika. Místo toho je každodenní zpravodajství zahlceno staronovým skandálem.
„Když dřete 12 až 15 hodin denně na reálných problémech a pak zapnete televizi a všude se řeší Jeffrey Epstein, tak to člověka naštve,“ komentoval situaci úředník.
Podle spojenců Bílého domu je navíc problém „zcela zbytečný“. Kauzu znovu otevřeli sami členové Trumpova kabinetu – a teď neví, jak ji zastavit. „Nikdo je k tomu nenutil. A o to víc to bolí,“ řekl jeden ze spojenců.
Bílý dům se mezitím snaží přetlačit kauzu pomocí starých osvědčených tahů. Prezident opakovaně obviňuje Baracka Obamu z vlastizrady a vyzdvihuje svou zahraničněpolitickou agendu. Ministerstvo spravedlnosti údajně pracuje na uzavření případných vyšetřování a požádalo o uvolnění soudních záznamů. Spekuluje se i o možném setkání s Ghislaine Maxwellovou, Epsteinovou spolupracovnicí, která si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými.
Trump však v úterý tvrdil, že o žádných krocích ministerstva neví: „Nevím, co dělají.“ Podle jeho okolí by se prezident nejraději vrátil k tématům, která považuje za svá vítězství – ekonomiku, obranu hranic a mezinárodní prestiž. „Jsou opravdu naštvaní, že je to celé přebito Epsteinem,“ uvedl zdroj.
Kauza ale rezonuje i mimo Bílý dům. V republikánském Kongresu to vře. Zrušilo se několik hlasování, protože členové dolní komory požadují zveřejnění všech souborů týkajících se Epsteina. Výbor pro procedurální pravidla (Rules Committee) dokonce odložil své zasedání ze strachu, že bude přinucen hlasovat o návrzích, které prezident považuje za politicky neúnosné.
„Zákonodárci jsou nervózní a rozvrací to celý program. V zákulisí už probíhají otevřené vzpoury – výbor, který většinou slouží jako prodloužená ruka prezidenta, se teď postavil proti němu. To je velká věc. Sledujeme faktickou kongresovou rebelii,“ komentoval dění zdroj blízký Bílému domu.
Tlak přichází i zvenčí. Část Trumpovy voličské základny stále věří, že vláda chrání mocné pedofily, a trvá na tom, že Epsteinův případ je klíčem k odhalení hlubších spiknutí. Z druhé strany se demokratičtí oponenti těší, že Bílý dům opět sám sobě podrazil nohy.
Namísto oslavných tiskovek, které měly dominovat letní sezóně, se tak administrativě nedaří udržet kontrolu nad veřejným narativem – a hrozí, že v předvečer volebního roku 2026 přijde o to nejcennější: iluzi neporazitelnosti.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.