Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
„POTUS (prezident USA, pozn. red.) je očividně vzteklý,“ řekl pro server Politico nejmenovaný zdroj z blízkosti Bílého domu. „Je to poprvé, co je vidět určitá paralýza.“ Podle něj panuje v Západním křídle hluboké rozčarování, protože prezident nedokáže zastavit mediální lavinu, kterou sami jeho lidé předtím pomáhali roztlačit.
Spouštěčem byla informace zveřejněná ministryní spravedlnosti Pam Bondiovou – oficiálně šlo o dříve známé dokumenty z Epsteinova případu, ale opět vyvolaly vlnu spekulací a konspiračních teorií. Na scénu se okamžitě vrátili představitelé ultrapravice jako Steve Bannon nebo Laura Loomerová, kteří varovali, že celá kauza hrozí „pohltit Trumpovo prezidentství“.
Situaci ještě vyhrotil článek Wall Street Journal, podle kterého měl Trump Epsteinovi kdysi poslat oplzlý narozeninový vzkaz. Prezident to popřel a na deník podal žalobu pro pomluvu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu Trump nechápe, proč média nevěnují větší pozornost „skutečným úspěchům“, jako je nová obchodní dohoda s Japonskem, kontrakty s Filipínami a Indonésií nebo silná ekonomika. Místo toho je každodenní zpravodajství zahlceno staronovým skandálem.
„Když dřete 12 až 15 hodin denně na reálných problémech a pak zapnete televizi a všude se řeší Jeffrey Epstein, tak to člověka naštve,“ komentoval situaci úředník.
Podle spojenců Bílého domu je navíc problém „zcela zbytečný“. Kauzu znovu otevřeli sami členové Trumpova kabinetu – a teď neví, jak ji zastavit. „Nikdo je k tomu nenutil. A o to víc to bolí,“ řekl jeden ze spojenců.
Bílý dům se mezitím snaží přetlačit kauzu pomocí starých osvědčených tahů. Prezident opakovaně obviňuje Baracka Obamu z vlastizrady a vyzdvihuje svou zahraničněpolitickou agendu. Ministerstvo spravedlnosti údajně pracuje na uzavření případných vyšetřování a požádalo o uvolnění soudních záznamů. Spekuluje se i o možném setkání s Ghislaine Maxwellovou, Epsteinovou spolupracovnicí, která si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými.
Trump však v úterý tvrdil, že o žádných krocích ministerstva neví: „Nevím, co dělají.“ Podle jeho okolí by se prezident nejraději vrátil k tématům, která považuje za svá vítězství – ekonomiku, obranu hranic a mezinárodní prestiž. „Jsou opravdu naštvaní, že je to celé přebito Epsteinem,“ uvedl zdroj.
Kauza ale rezonuje i mimo Bílý dům. V republikánském Kongresu to vře. Zrušilo se několik hlasování, protože členové dolní komory požadují zveřejnění všech souborů týkajících se Epsteina. Výbor pro procedurální pravidla (Rules Committee) dokonce odložil své zasedání ze strachu, že bude přinucen hlasovat o návrzích, které prezident považuje za politicky neúnosné.
„Zákonodárci jsou nervózní a rozvrací to celý program. V zákulisí už probíhají otevřené vzpoury – výbor, který většinou slouží jako prodloužená ruka prezidenta, se teď postavil proti němu. To je velká věc. Sledujeme faktickou kongresovou rebelii,“ komentoval dění zdroj blízký Bílému domu.
Tlak přichází i zvenčí. Část Trumpovy voličské základny stále věří, že vláda chrání mocné pedofily, a trvá na tom, že Epsteinův případ je klíčem k odhalení hlubších spiknutí. Z druhé strany se demokratičtí oponenti těší, že Bílý dům opět sám sobě podrazil nohy.
Namísto oslavných tiskovek, které měly dominovat letní sezóně, se tak administrativě nedaří udržet kontrolu nad veřejným narativem – a hrozí, že v předvečer volebního roku 2026 přijde o to nejcennější: iluzi neporazitelnosti.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.