Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Joe Biden tehdy během jediného prezidentského duelu s Donaldem Trumpem působil unaveně, mluvil pomalu a ztrácel nit, což vyvolalo obavy o jeho mentální způsobilost a vedlo k nátlaku na jeho odstoupení z boje o druhé funkční období. Hunter Biden nyní tvrdí, že šlo o kombinaci silného únavového syndromu a medikace.
„Vím přesně, co se tehdy stalo,“ prohlásil Hunter Biden. „Nalítal toho tolik, že by to stačilo třikrát obletět svět. Je mu 81 let, byl vyřízenej. Dali mu Ambien, aby se aspoň trochu vyspal, a pak šel na pódium a vypadal jako srna v reflektorech.“
Bílý dům se k těmto výrokům odmítl vyjádřit.
Podle tehdejších zpráv Biden obviňoval ze špatného výkonu jet lag po dvou zahraničních cestách. Přesto však měl podle deníku New York Times dostatek času na odpočinek během šesti dnů přípravy v Camp Davidu, kde prý i přes varování poradců pravidelně odpočíval.
Po nevydařené debatě se prezident pokusil zachránit situaci na následném shromáždění: „Nechodím tak svižně jako dřív. Nemluvím tak plynule jako dřív. Nedebatuju tak dobře jako dřív. Ale vím, co vím — vím, jak říkat pravdu.“
Nic z toho ale nestačilo. Biden pod tlakem veřejnosti i vlivných osobností, včetně herce George Clooneyho, nakonec 21. července 2024 z kampaně odstoupil. Demokratickou kandidaturu převzala tehdejší viceprezidentka Kamala Harris, která se svým spolukandidátem Timem Walzem ale nakonec ve volbách podlehla dvojici Trump–Vance, a to jak v počtu volitelů (312:226), tak v lidovém hlasování (rozdíl přes 2 miliony hlasů).
Hunter Biden se ve zmíněném rozhovoru na Clooneyho i další známé demokraty ostře obořil. „Do pr***e s ním a se všema kolem něj. Nemusím bejt milej,“ řekl na adresu slavného herce. „George Clooney není herec, je... já nevím co. Značka. A co má společnýho s čímkoli? Proč bych měl poslouchat zrovna jeho? Co ho opravňuje k tomu, aby šlapal po chlapovi, co odsloužil 52 let ve veřejný službě?“
Ostrá kritika padla i na další veřejné podporovatele Bidenova odstoupení: politického stratéga Davida Axelroda, komentátory z podcastu Pod Save America, nebo Jamesa Carvilla. „Axelrod měl jeden úspěch, a to díky Obamovi. Jinak nic.“
Hunter se v rozhovoru dotkl i svých osobních problémů s drogovou závislostí a vyjádřil frustraci nad tím, jak se podle něj Demokratická strana zhroutila ve chvíli, kdy prezident potřeboval podporu. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se v USA znovu rozproudila debata o tom, kdo nese vinu za porážku demokratů v roce 2024 — a jaké poučení by z toho měla strana vyvodit do budoucna.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.