Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Budanov na úterním setkání s ukrajinskými ambasadory uvedl, že Rusko provádí totální mobilizaci politických, ekonomických i společenských struktur. „Vše ukazuje na přípravy k budoucí rozsáhlé válce,“ varoval.
Součástí těchto příprav je například vytvoření dvou nových vojenských okruhů – Moskevského a Leningradského – a formování dalších divizí a vojenských jednotek. Tento proces označil Budanov za nejambicióznější zbrojní projekt od rozpadu Sovětského svazu.
Cílem Kremlu je podle něj zásadní přetvoření světového řádu ve prospěch ruské dominance. „Moskva chce nastolit model, v němž velké státy, především Ruská federace, budou mít monopol na klíčové zdroje a rozhodovat o osudu světa v úzkém elitním kruhu,“ řekl Budanov.
Rusko už nyní pumpuje miliardy do obranného sektoru – jen v roce 2024 se jeho vojenský rozpočet meziročně zvýšil o 42 % na 462 miliard dolarů, což podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) překonalo i souhrnný rozpočet všech evropských zemí NATO.
Na letošní rok pak Kreml plánuje výdaje ve výši 15,5 bilionu rublů (v přepočtu zhruba 146 miliard liber), což odpovídá 7,2 % ruského HDP. Tento trend vyvolává obavy v celém euroatlantickém prostoru.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno varoval, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na členský stát aliance během příštích pěti let. Německý šéf rozvědky Bruno Kahl už loni předpověděl, že Moskva získá plné vojenské kapacity pro útok na NATO do roku 2030.
Putin však podle některých analytiků aktuálně neusiluje primárně o nové územní zisky, nýbrž o oslabení a případný rozpad Severoatlantické aliance. Elena Davlikanova a Jevhenij Malik ve svém komentáři pro The Atlantic uvedli, že Kreml spoléhá na neochotu Západu riskovat přímý konflikt a na pomalou reakci NATO na moderní metody boje, především dronovou válku.
„Rusko může dále eskalovat hybridní válku proti Západu – zahrnující kybernetické útoky, dezinformační kampaně, sabotáže a cílené vraždy,“ upozorňují experti.
Signály z Moskvy tak naznačují, že invaze na Ukrajinu je pouze začátkem širší strategie, jejímž cílem je narušit současný mezinárodní řád a upevnit ruskou moc v globálním měřítku.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.