Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Budanov na úterním setkání s ukrajinskými ambasadory uvedl, že Rusko provádí totální mobilizaci politických, ekonomických i společenských struktur. „Vše ukazuje na přípravy k budoucí rozsáhlé válce,“ varoval.
Součástí těchto příprav je například vytvoření dvou nových vojenských okruhů – Moskevského a Leningradského – a formování dalších divizí a vojenských jednotek. Tento proces označil Budanov za nejambicióznější zbrojní projekt od rozpadu Sovětského svazu.
Cílem Kremlu je podle něj zásadní přetvoření světového řádu ve prospěch ruské dominance. „Moskva chce nastolit model, v němž velké státy, především Ruská federace, budou mít monopol na klíčové zdroje a rozhodovat o osudu světa v úzkém elitním kruhu,“ řekl Budanov.
Rusko už nyní pumpuje miliardy do obranného sektoru – jen v roce 2024 se jeho vojenský rozpočet meziročně zvýšil o 42 % na 462 miliard dolarů, což podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) překonalo i souhrnný rozpočet všech evropských zemí NATO.
Na letošní rok pak Kreml plánuje výdaje ve výši 15,5 bilionu rublů (v přepočtu zhruba 146 miliard liber), což odpovídá 7,2 % ruského HDP. Tento trend vyvolává obavy v celém euroatlantickém prostoru.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno varoval, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na členský stát aliance během příštích pěti let. Německý šéf rozvědky Bruno Kahl už loni předpověděl, že Moskva získá plné vojenské kapacity pro útok na NATO do roku 2030.
Putin však podle některých analytiků aktuálně neusiluje primárně o nové územní zisky, nýbrž o oslabení a případný rozpad Severoatlantické aliance. Elena Davlikanova a Jevhenij Malik ve svém komentáři pro The Atlantic uvedli, že Kreml spoléhá na neochotu Západu riskovat přímý konflikt a na pomalou reakci NATO na moderní metody boje, především dronovou válku.
„Rusko může dále eskalovat hybridní válku proti Západu – zahrnující kybernetické útoky, dezinformační kampaně, sabotáže a cílené vraždy,“ upozorňují experti.
Signály z Moskvy tak naznačují, že invaze na Ukrajinu je pouze začátkem širší strategie, jejímž cílem je narušit současný mezinárodní řád a upevnit ruskou moc v globálním měřítku.
Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
Ruská válka proti Ukrajině je provázena rozsáhlými a systematickými porušeními mezinárodního humanitárního práva – od masových deportací dětí, přes mučení a znásilňování civilistů, až po mimosoudní popravy válečných zajatců. Mezinárodní vyšetřovatelé hovoří o tisících zdokumentovaných zločinů, které mohou naplňovat i definici genocidy. Svědectví přeživších odhalují brutalitu ruské okupace a beztrestnost, s níž je násilí pácháno.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.