Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Budanov na úterním setkání s ukrajinskými ambasadory uvedl, že Rusko provádí totální mobilizaci politických, ekonomických i společenských struktur. „Vše ukazuje na přípravy k budoucí rozsáhlé válce,“ varoval.
Součástí těchto příprav je například vytvoření dvou nových vojenských okruhů – Moskevského a Leningradského – a formování dalších divizí a vojenských jednotek. Tento proces označil Budanov za nejambicióznější zbrojní projekt od rozpadu Sovětského svazu.
Cílem Kremlu je podle něj zásadní přetvoření světového řádu ve prospěch ruské dominance. „Moskva chce nastolit model, v němž velké státy, především Ruská federace, budou mít monopol na klíčové zdroje a rozhodovat o osudu světa v úzkém elitním kruhu,“ řekl Budanov.
Rusko už nyní pumpuje miliardy do obranného sektoru – jen v roce 2024 se jeho vojenský rozpočet meziročně zvýšil o 42 % na 462 miliard dolarů, což podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) překonalo i souhrnný rozpočet všech evropských zemí NATO.
Na letošní rok pak Kreml plánuje výdaje ve výši 15,5 bilionu rublů (v přepočtu zhruba 146 miliard liber), což odpovídá 7,2 % ruského HDP. Tento trend vyvolává obavy v celém euroatlantickém prostoru.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno varoval, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na členský stát aliance během příštích pěti let. Německý šéf rozvědky Bruno Kahl už loni předpověděl, že Moskva získá plné vojenské kapacity pro útok na NATO do roku 2030.
Putin však podle některých analytiků aktuálně neusiluje primárně o nové územní zisky, nýbrž o oslabení a případný rozpad Severoatlantické aliance. Elena Davlikanova a Jevhenij Malik ve svém komentáři pro The Atlantic uvedli, že Kreml spoléhá na neochotu Západu riskovat přímý konflikt a na pomalou reakci NATO na moderní metody boje, především dronovou válku.
„Rusko může dále eskalovat hybridní válku proti Západu – zahrnující kybernetické útoky, dezinformační kampaně, sabotáže a cílené vraždy,“ upozorňují experti.
Signály z Moskvy tak naznačují, že invaze na Ukrajinu je pouze začátkem širší strategie, jejímž cílem je narušit současný mezinárodní řád a upevnit ruskou moc v globálním měřítku.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.