Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Budanov na úterním setkání s ukrajinskými ambasadory uvedl, že Rusko provádí totální mobilizaci politických, ekonomických i společenských struktur. „Vše ukazuje na přípravy k budoucí rozsáhlé válce,“ varoval.
Součástí těchto příprav je například vytvoření dvou nových vojenských okruhů – Moskevského a Leningradského – a formování dalších divizí a vojenských jednotek. Tento proces označil Budanov za nejambicióznější zbrojní projekt od rozpadu Sovětského svazu.
Cílem Kremlu je podle něj zásadní přetvoření světového řádu ve prospěch ruské dominance. „Moskva chce nastolit model, v němž velké státy, především Ruská federace, budou mít monopol na klíčové zdroje a rozhodovat o osudu světa v úzkém elitním kruhu,“ řekl Budanov.
Rusko už nyní pumpuje miliardy do obranného sektoru – jen v roce 2024 se jeho vojenský rozpočet meziročně zvýšil o 42 % na 462 miliard dolarů, což podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) překonalo i souhrnný rozpočet všech evropských zemí NATO.
Na letošní rok pak Kreml plánuje výdaje ve výši 15,5 bilionu rublů (v přepočtu zhruba 146 miliard liber), což odpovídá 7,2 % ruského HDP. Tento trend vyvolává obavy v celém euroatlantickém prostoru.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno varoval, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na členský stát aliance během příštích pěti let. Německý šéf rozvědky Bruno Kahl už loni předpověděl, že Moskva získá plné vojenské kapacity pro útok na NATO do roku 2030.
Putin však podle některých analytiků aktuálně neusiluje primárně o nové územní zisky, nýbrž o oslabení a případný rozpad Severoatlantické aliance. Elena Davlikanova a Jevhenij Malik ve svém komentáři pro The Atlantic uvedli, že Kreml spoléhá na neochotu Západu riskovat přímý konflikt a na pomalou reakci NATO na moderní metody boje, především dronovou válku.
„Rusko může dále eskalovat hybridní válku proti Západu – zahrnující kybernetické útoky, dezinformační kampaně, sabotáže a cílené vraždy,“ upozorňují experti.
Signály z Moskvy tak naznačují, že invaze na Ukrajinu je pouze začátkem širší strategie, jejímž cílem je narušit současný mezinárodní řád a upevnit ruskou moc v globálním měřítku.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.