Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Ekotoxikoložka Bethanie Carney Almroth ze Švédska popsala opakované zastrašování během jednání v Ottawě, kde na ni podle jejích slov křičeli zaměstnanci americké chemické společnosti a natáčeli její obrazovku.
„Je to prostředí s vysokou mírou stresu a potřeba neustálé ostražitosti,“ řekla. O podobných útocích mluvila i v souvislosti s jinými setkáními a vědeckými konferencemi.
Problémem je podle kritiků především obrovská převaha průmyslových lobbistů, kteří několikanásobně převyšují počty delegátů jednotlivých států i vědců. Na posledním kole jednání v jihokorejském Busanu jich bylo podle odhadů rekordních 220, což je trojnásobek počtu vědců.
„Vidíme totální ovládnutí jednání těmi, kdo z plastů profitují,“ uvedl David Azoulay z Centra pro mezinárodní environmentální právo. Podle něj je produkce plastů už nyní zcela nezvládnutelná a myšlenka, že lze jen lépe třídit a recyklovat, je iluzorní. OECD v roce 2022 uvedla, že globálně se recykluje jen 9 % plastů.
V sázce je hodně: plastová produkce dosahuje 450 milionů tun ročně a bez zásahu má do roku 2060 ztrojnásobit. Plast ovlivňuje klima, lidské zdraví, znečišťuje půdu, oceány i lidské tělo. Přesto se některé státy, zejména ropné velmoci jako Saúdská Arábie, Rusko či Írán, staví proti jakýmkoli limitům výroby. Podle expertů opakují taktiku, kterou po desetiletí brzdily klimatická jednání.
Saúdská Arábie hraje podle několika svědectví klíčovou roli v blokování dohody. Kromě vlastnictví petrochemického giganta Sabic úzce spolupracuje s OSN, přispěla například více než 20 miliony dolarů na UNEP, program OSN pro životní prostředí, a pořádala světový den životního prostředí v roce 2024. Její zástupce zároveň spolupředsedá skupině pro byznys a průmysl v rámci jednání.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen čelí rostoucí kritice za údajný nedostatek ambicí a nedostatečnou ochranu integrity jednání. Více než stovka organizací ji obvinila, že se příliš přiklání k průmyslovému pohledu a zpochybňuje potřebu zastropování produkce plastů. Andersen jakékoli upřednostňování jedné strany popírá.
Dalším z problémů je absence oficiální vědecké poradní skupiny. Roli se snaží suplovat koalice SCEPT, která sdružuje přes 450 nezávislých vědců. Ti ale upozorňují, že jejich přístup k jednáním je omezený a jejich připomínky, například k důležité zprávě UNEP z roku 2023, byly ignorovány.
Zásadní nerovnováha panuje i ve financování účasti. Průmyslové skupiny mají rozpočty na desítky zástupců, zatímco menší státy či vědecké instituce si mohou dovolit vyslat jen pár lidí. „Mají přístup k ministrům, do místností, kam já nemohu,“ řekla Carney Almroth.
Jednání se mají obnovit v srpnu v Ženevě. Devadesát pět států na červnové konferenci OSN o oceánech vyzvalo k razantnímu obratu. Francie varovala, že plast „dusí ekosystémy, otravuje potravní řetězce a ohrožuje budoucnost našich dětí“.
Carney Almroth ale zůstává skeptická: „Nevím, jestli máme šanci uspět. Ale budu mluvit dál – fakty, čísly, bez křiku. Je to hra o moc. Ale když se postavíme a budeme stát pevně, třeba to nakonec zafunguje.“
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.