Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Ekotoxikoložka Bethanie Carney Almroth ze Švédska popsala opakované zastrašování během jednání v Ottawě, kde na ni podle jejích slov křičeli zaměstnanci americké chemické společnosti a natáčeli její obrazovku.
„Je to prostředí s vysokou mírou stresu a potřeba neustálé ostražitosti,“ řekla. O podobných útocích mluvila i v souvislosti s jinými setkáními a vědeckými konferencemi.
Problémem je podle kritiků především obrovská převaha průmyslových lobbistů, kteří několikanásobně převyšují počty delegátů jednotlivých států i vědců. Na posledním kole jednání v jihokorejském Busanu jich bylo podle odhadů rekordních 220, což je trojnásobek počtu vědců.
„Vidíme totální ovládnutí jednání těmi, kdo z plastů profitují,“ uvedl David Azoulay z Centra pro mezinárodní environmentální právo. Podle něj je produkce plastů už nyní zcela nezvládnutelná a myšlenka, že lze jen lépe třídit a recyklovat, je iluzorní. OECD v roce 2022 uvedla, že globálně se recykluje jen 9 % plastů.
V sázce je hodně: plastová produkce dosahuje 450 milionů tun ročně a bez zásahu má do roku 2060 ztrojnásobit. Plast ovlivňuje klima, lidské zdraví, znečišťuje půdu, oceány i lidské tělo. Přesto se některé státy, zejména ropné velmoci jako Saúdská Arábie, Rusko či Írán, staví proti jakýmkoli limitům výroby. Podle expertů opakují taktiku, kterou po desetiletí brzdily klimatická jednání.
Saúdská Arábie hraje podle několika svědectví klíčovou roli v blokování dohody. Kromě vlastnictví petrochemického giganta Sabic úzce spolupracuje s OSN, přispěla například více než 20 miliony dolarů na UNEP, program OSN pro životní prostředí, a pořádala světový den životního prostředí v roce 2024. Její zástupce zároveň spolupředsedá skupině pro byznys a průmysl v rámci jednání.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen čelí rostoucí kritice za údajný nedostatek ambicí a nedostatečnou ochranu integrity jednání. Více než stovka organizací ji obvinila, že se příliš přiklání k průmyslovému pohledu a zpochybňuje potřebu zastropování produkce plastů. Andersen jakékoli upřednostňování jedné strany popírá.
Dalším z problémů je absence oficiální vědecké poradní skupiny. Roli se snaží suplovat koalice SCEPT, která sdružuje přes 450 nezávislých vědců. Ti ale upozorňují, že jejich přístup k jednáním je omezený a jejich připomínky, například k důležité zprávě UNEP z roku 2023, byly ignorovány.
Zásadní nerovnováha panuje i ve financování účasti. Průmyslové skupiny mají rozpočty na desítky zástupců, zatímco menší státy či vědecké instituce si mohou dovolit vyslat jen pár lidí. „Mají přístup k ministrům, do místností, kam já nemohu,“ řekla Carney Almroth.
Jednání se mají obnovit v srpnu v Ženevě. Devadesát pět států na červnové konferenci OSN o oceánech vyzvalo k razantnímu obratu. Francie varovala, že plast „dusí ekosystémy, otravuje potravní řetězce a ohrožuje budoucnost našich dětí“.
Carney Almroth ale zůstává skeptická: „Nevím, jestli máme šanci uspět. Ale budu mluvit dál – fakty, čísly, bez křiku. Je to hra o moc. Ale když se postavíme a budeme stát pevně, třeba to nakonec zafunguje.“
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.