Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Ekotoxikoložka Bethanie Carney Almroth ze Švédska popsala opakované zastrašování během jednání v Ottawě, kde na ni podle jejích slov křičeli zaměstnanci americké chemické společnosti a natáčeli její obrazovku.
„Je to prostředí s vysokou mírou stresu a potřeba neustálé ostražitosti,“ řekla. O podobných útocích mluvila i v souvislosti s jinými setkáními a vědeckými konferencemi.
Problémem je podle kritiků především obrovská převaha průmyslových lobbistů, kteří několikanásobně převyšují počty delegátů jednotlivých států i vědců. Na posledním kole jednání v jihokorejském Busanu jich bylo podle odhadů rekordních 220, což je trojnásobek počtu vědců.
„Vidíme totální ovládnutí jednání těmi, kdo z plastů profitují,“ uvedl David Azoulay z Centra pro mezinárodní environmentální právo. Podle něj je produkce plastů už nyní zcela nezvládnutelná a myšlenka, že lze jen lépe třídit a recyklovat, je iluzorní. OECD v roce 2022 uvedla, že globálně se recykluje jen 9 % plastů.
V sázce je hodně: plastová produkce dosahuje 450 milionů tun ročně a bez zásahu má do roku 2060 ztrojnásobit. Plast ovlivňuje klima, lidské zdraví, znečišťuje půdu, oceány i lidské tělo. Přesto se některé státy, zejména ropné velmoci jako Saúdská Arábie, Rusko či Írán, staví proti jakýmkoli limitům výroby. Podle expertů opakují taktiku, kterou po desetiletí brzdily klimatická jednání.
Saúdská Arábie hraje podle několika svědectví klíčovou roli v blokování dohody. Kromě vlastnictví petrochemického giganta Sabic úzce spolupracuje s OSN, přispěla například více než 20 miliony dolarů na UNEP, program OSN pro životní prostředí, a pořádala světový den životního prostředí v roce 2024. Její zástupce zároveň spolupředsedá skupině pro byznys a průmysl v rámci jednání.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen čelí rostoucí kritice za údajný nedostatek ambicí a nedostatečnou ochranu integrity jednání. Více než stovka organizací ji obvinila, že se příliš přiklání k průmyslovému pohledu a zpochybňuje potřebu zastropování produkce plastů. Andersen jakékoli upřednostňování jedné strany popírá.
Dalším z problémů je absence oficiální vědecké poradní skupiny. Roli se snaží suplovat koalice SCEPT, která sdružuje přes 450 nezávislých vědců. Ti ale upozorňují, že jejich přístup k jednáním je omezený a jejich připomínky, například k důležité zprávě UNEP z roku 2023, byly ignorovány.
Zásadní nerovnováha panuje i ve financování účasti. Průmyslové skupiny mají rozpočty na desítky zástupců, zatímco menší státy či vědecké instituce si mohou dovolit vyslat jen pár lidí. „Mají přístup k ministrům, do místností, kam já nemohu,“ řekla Carney Almroth.
Jednání se mají obnovit v srpnu v Ženevě. Devadesát pět států na červnové konferenci OSN o oceánech vyzvalo k razantnímu obratu. Francie varovala, že plast „dusí ekosystémy, otravuje potravní řetězce a ohrožuje budoucnost našich dětí“.
Carney Almroth ale zůstává skeptická: „Nevím, jestli máme šanci uspět. Ale budu mluvit dál – fakty, čísly, bez křiku. Je to hra o moc. Ale když se postavíme a budeme stát pevně, třeba to nakonec zafunguje.“
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.