Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Ekotoxikoložka Bethanie Carney Almroth ze Švédska popsala opakované zastrašování během jednání v Ottawě, kde na ni podle jejích slov křičeli zaměstnanci americké chemické společnosti a natáčeli její obrazovku.
„Je to prostředí s vysokou mírou stresu a potřeba neustálé ostražitosti,“ řekla. O podobných útocích mluvila i v souvislosti s jinými setkáními a vědeckými konferencemi.
Problémem je podle kritiků především obrovská převaha průmyslových lobbistů, kteří několikanásobně převyšují počty delegátů jednotlivých států i vědců. Na posledním kole jednání v jihokorejském Busanu jich bylo podle odhadů rekordních 220, což je trojnásobek počtu vědců.
„Vidíme totální ovládnutí jednání těmi, kdo z plastů profitují,“ uvedl David Azoulay z Centra pro mezinárodní environmentální právo. Podle něj je produkce plastů už nyní zcela nezvládnutelná a myšlenka, že lze jen lépe třídit a recyklovat, je iluzorní. OECD v roce 2022 uvedla, že globálně se recykluje jen 9 % plastů.
V sázce je hodně: plastová produkce dosahuje 450 milionů tun ročně a bez zásahu má do roku 2060 ztrojnásobit. Plast ovlivňuje klima, lidské zdraví, znečišťuje půdu, oceány i lidské tělo. Přesto se některé státy, zejména ropné velmoci jako Saúdská Arábie, Rusko či Írán, staví proti jakýmkoli limitům výroby. Podle expertů opakují taktiku, kterou po desetiletí brzdily klimatická jednání.
Saúdská Arábie hraje podle několika svědectví klíčovou roli v blokování dohody. Kromě vlastnictví petrochemického giganta Sabic úzce spolupracuje s OSN, přispěla například více než 20 miliony dolarů na UNEP, program OSN pro životní prostředí, a pořádala světový den životního prostředí v roce 2024. Její zástupce zároveň spolupředsedá skupině pro byznys a průmysl v rámci jednání.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen čelí rostoucí kritice za údajný nedostatek ambicí a nedostatečnou ochranu integrity jednání. Více než stovka organizací ji obvinila, že se příliš přiklání k průmyslovému pohledu a zpochybňuje potřebu zastropování produkce plastů. Andersen jakékoli upřednostňování jedné strany popírá.
Dalším z problémů je absence oficiální vědecké poradní skupiny. Roli se snaží suplovat koalice SCEPT, která sdružuje přes 450 nezávislých vědců. Ti ale upozorňují, že jejich přístup k jednáním je omezený a jejich připomínky, například k důležité zprávě UNEP z roku 2023, byly ignorovány.
Zásadní nerovnováha panuje i ve financování účasti. Průmyslové skupiny mají rozpočty na desítky zástupců, zatímco menší státy či vědecké instituce si mohou dovolit vyslat jen pár lidí. „Mají přístup k ministrům, do místností, kam já nemohu,“ řekla Carney Almroth.
Jednání se mají obnovit v srpnu v Ženevě. Devadesát pět států na červnové konferenci OSN o oceánech vyzvalo k razantnímu obratu. Francie varovala, že plast „dusí ekosystémy, otravuje potravní řetězce a ohrožuje budoucnost našich dětí“.
Carney Almroth ale zůstává skeptická: „Nevím, jestli máme šanci uspět. Ale budu mluvit dál – fakty, čísly, bez křiku. Je to hra o moc. Ale když se postavíme a budeme stát pevně, třeba to nakonec zafunguje.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.