Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Ekotoxikoložka Bethanie Carney Almroth ze Švédska popsala opakované zastrašování během jednání v Ottawě, kde na ni podle jejích slov křičeli zaměstnanci americké chemické společnosti a natáčeli její obrazovku.
„Je to prostředí s vysokou mírou stresu a potřeba neustálé ostražitosti,“ řekla. O podobných útocích mluvila i v souvislosti s jinými setkáními a vědeckými konferencemi.
Problémem je podle kritiků především obrovská převaha průmyslových lobbistů, kteří několikanásobně převyšují počty delegátů jednotlivých států i vědců. Na posledním kole jednání v jihokorejském Busanu jich bylo podle odhadů rekordních 220, což je trojnásobek počtu vědců.
„Vidíme totální ovládnutí jednání těmi, kdo z plastů profitují,“ uvedl David Azoulay z Centra pro mezinárodní environmentální právo. Podle něj je produkce plastů už nyní zcela nezvládnutelná a myšlenka, že lze jen lépe třídit a recyklovat, je iluzorní. OECD v roce 2022 uvedla, že globálně se recykluje jen 9 % plastů.
V sázce je hodně: plastová produkce dosahuje 450 milionů tun ročně a bez zásahu má do roku 2060 ztrojnásobit. Plast ovlivňuje klima, lidské zdraví, znečišťuje půdu, oceány i lidské tělo. Přesto se některé státy, zejména ropné velmoci jako Saúdská Arábie, Rusko či Írán, staví proti jakýmkoli limitům výroby. Podle expertů opakují taktiku, kterou po desetiletí brzdily klimatická jednání.
Saúdská Arábie hraje podle několika svědectví klíčovou roli v blokování dohody. Kromě vlastnictví petrochemického giganta Sabic úzce spolupracuje s OSN, přispěla například více než 20 miliony dolarů na UNEP, program OSN pro životní prostředí, a pořádala světový den životního prostředí v roce 2024. Její zástupce zároveň spolupředsedá skupině pro byznys a průmysl v rámci jednání.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen čelí rostoucí kritice za údajný nedostatek ambicí a nedostatečnou ochranu integrity jednání. Více než stovka organizací ji obvinila, že se příliš přiklání k průmyslovému pohledu a zpochybňuje potřebu zastropování produkce plastů. Andersen jakékoli upřednostňování jedné strany popírá.
Dalším z problémů je absence oficiální vědecké poradní skupiny. Roli se snaží suplovat koalice SCEPT, která sdružuje přes 450 nezávislých vědců. Ti ale upozorňují, že jejich přístup k jednáním je omezený a jejich připomínky, například k důležité zprávě UNEP z roku 2023, byly ignorovány.
Zásadní nerovnováha panuje i ve financování účasti. Průmyslové skupiny mají rozpočty na desítky zástupců, zatímco menší státy či vědecké instituce si mohou dovolit vyslat jen pár lidí. „Mají přístup k ministrům, do místností, kam já nemohu,“ řekla Carney Almroth.
Jednání se mají obnovit v srpnu v Ženevě. Devadesát pět států na červnové konferenci OSN o oceánech vyzvalo k razantnímu obratu. Francie varovala, že plast „dusí ekosystémy, otravuje potravní řetězce a ohrožuje budoucnost našich dětí“.
Carney Almroth ale zůstává skeptická: „Nevím, jestli máme šanci uspět. Ale budu mluvit dál – fakty, čísly, bez křiku. Je to hra o moc. Ale když se postavíme a budeme stát pevně, třeba to nakonec zafunguje.“
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.