V neděli se v pražské bazilice svaté Ludmily na náměstí Míru konala mše, která se i přes svůj běžný liturgický rámec proměnila ve vzpomínkové setkání na zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Přestože nešlo o oficiální zádušní obřad, věřící i fanoušci přišli v hojném počtu, aby si Aničku připomněli.
Do kostela začali lidé přicházet s předstihem, aby si zajistili místo. Bylo předem známo, že kněz během mše na zesnulou zpěvačku zavzpomíná. A opravdu – farář Berka se k jejímu osudu dostal během přímluvných modliteb a věnoval jí dojemná slova.
„Je Květná neděle, tudíž nemůžeme slavit rekviem, ale při této mši se budeme modlit za Aničku Slováčkovou,“ pronesl. Následně připomněl datum jejího úmrtí, 6. dubna, a také několik událostí, při kterých se osobně potkali.
Zmínil například její vystoupení na koncertě k výročí Vinohrad, při němž zpívala v téže bazilice, či společné setkání při požehnání kalendáře Prahy 2, kde je vyobrazena i s kostelem v pozadí. Také připomněl její přítomnost během Tří králů, kdy sice nevystupovala, ale akci se zúčastnila.
„Ti, na které vzpomínáme, neumírají. Znovu se s nimi setkáme,“ řekl kněz a vyzval přítomné, aby se pomodlili zdrávas za zesnulou Annu Julii Slováčkovou.
Nedělní bohoslužba se tak stala jednou z mála příležitostí, jak se s mladou zpěvačkou mohla rozloučit veřejnost. Rodina totiž oznámila, že pohřeb proběhne v soukromí a nebude přístupný médiím ani fanouškům. Felix Slováček, otec Aničky, požádal novináře, aby respektovali soukromí pozůstalých a nezveřejňovali místo ani čas pohřbu.
Anička Slováčková zemřela ve věku pouhých 29 let po dlouhém a statečném boji s rakovinou. I když si byla vědoma závažnosti své nemoci a nepříznivé prognózy, až do posledních dní se snažila žít naplno a rozdávat kolem sebe radost. Svou otevřeností, humorem a odhodláním inspirovala tisíce lidí.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
