Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Na úterním zasedání kabinetu dal Starmer jasně najevo, že dobrovolně odstoupit nehodlá. Svým potenciálním rivalům vzkázal, aby ho v souladu s pravidly strany formálně vyzvali na souboj o post lídra. K takovému kroku je však zapotřebí podpora nejméně 81 labouristických poslanců, tedy dvaceti procent poslaneckého klubu, což zatím nikdo oficiálně neučinil.
Situace uvnitř kabinetu je velmi napjatá a vláda se zdá být v otázce premiérovy budoucnosti rozdělená. Ministryně spravedlnosti Shabana Mahmoodová patří k těm, kteří na Starmera naléhají, aby alespoň stanovil harmonogram svého odchodu. Naopak klíčoví spojenci, jako jsou Steve Reed nebo Pat McFadden, premiérovi veřejně vyjádřili pokračující podporu.
Velká pozornost je upřena na ministra zdravotnictví Wese Streetinga, který je považován za jednoho z hlavních možných nástupců. Ten při odchodu z Downing Street odmítl jakékoli vyjádření pro média. Mezi další horké kandidáty na vedení strany patří bývalá vicepremiérka Angela Raynerová nebo starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham.
Nespokojenost v Labouristické straně graduje. Více než 80 poslanců již veřejně požaduje Starmerův okamžitý konec nebo jasný termín rezignace. Kromě Jess Phillipsové podaly demisi také Alex Davies-Jonesová a Miatta Fahnbullehová. Atmosféru v týmu podtrhuje i fakt, že někteří ministři otevřeně připouštějí probíhající diskusi o změně ve vedení.
Současná revolta je přímým důsledkem volebního debaklu z minulého týdne. Labouristé přišli o téměř 1 500 křesel v obecních zastupitelstvech po celé Anglii. Strana byla také odstavena od moci ve Walesu a ve Skotsku zaznamenala historicky nejhorší výsledek v parlamentních volbách. Naopak výrazně posílila strana Reform UK, a to zejména v severních částech země.
Kritici Starmerovi vyčítají nejen špatné volební výsledky a nízké preference v průzkumech, ale také některá kontroverzní rozhodnutí. Jedním z nich bylo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem v USA, což mnoho poslanců považuje za projev špatného úsudku. Pondělní projev, kterým se premiér pokusil svou pozici upevnit, situaci spíše zhoršil.
Nejistota kolem britského premiéra má i ekonomické dopady. Náklady na půjčky britského státu se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 18 let. Trhy citlivě reagují na politickou nestabilitu v zemi, která přichází necelé dva roky poté, co Starmer dovedl svou stranu k drtivému vítězství ve všeobecných volbách.
Premiér se nyní snaží získat čas a udržet si vliv nad rozbouřenou stranou. Politologové a komentátoři se shodují, že Starmerova budoucnost nyní visí na velmi tenkém vlákně. Rozsah ztrát v místních samosprávách, kde labouristé přišli o kontrolu nad klíčovými radami, jako je například ta v Bradfordu, naznačuje hlubokou krizi důvěry u voličů.
Zatímco premiér pokračuje v úřadu, kuloární jednání o jeho nástupci nabírají na obrátkách. Rozhodující bude, zda se nespokojeným poslancům podaří sjednotit na jednom jméně a zahájit oficiální proces odvolání. Britská politická scéna tak s napětím sleduje, zda se Keiru Starmerovi podaří tento bezprecedentní vnitrostranický útok ustát.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.