Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Na úterním zasedání kabinetu dal Starmer jasně najevo, že dobrovolně odstoupit nehodlá. Svým potenciálním rivalům vzkázal, aby ho v souladu s pravidly strany formálně vyzvali na souboj o post lídra. K takovému kroku je však zapotřebí podpora nejméně 81 labouristických poslanců, tedy dvaceti procent poslaneckého klubu, což zatím nikdo oficiálně neučinil.
Situace uvnitř kabinetu je velmi napjatá a vláda se zdá být v otázce premiérovy budoucnosti rozdělená. Ministryně spravedlnosti Shabana Mahmoodová patří k těm, kteří na Starmera naléhají, aby alespoň stanovil harmonogram svého odchodu. Naopak klíčoví spojenci, jako jsou Steve Reed nebo Pat McFadden, premiérovi veřejně vyjádřili pokračující podporu.
Velká pozornost je upřena na ministra zdravotnictví Wese Streetinga, který je považován za jednoho z hlavních možných nástupců. Ten při odchodu z Downing Street odmítl jakékoli vyjádření pro média. Mezi další horké kandidáty na vedení strany patří bývalá vicepremiérka Angela Raynerová nebo starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham.
Nespokojenost v Labouristické straně graduje. Více než 80 poslanců již veřejně požaduje Starmerův okamžitý konec nebo jasný termín rezignace. Kromě Jess Phillipsové podaly demisi také Alex Davies-Jonesová a Miatta Fahnbullehová. Atmosféru v týmu podtrhuje i fakt, že někteří ministři otevřeně připouštějí probíhající diskusi o změně ve vedení.
Současná revolta je přímým důsledkem volebního debaklu z minulého týdne. Labouristé přišli o téměř 1 500 křesel v obecních zastupitelstvech po celé Anglii. Strana byla také odstavena od moci ve Walesu a ve Skotsku zaznamenala historicky nejhorší výsledek v parlamentních volbách. Naopak výrazně posílila strana Reform UK, a to zejména v severních částech země.
Kritici Starmerovi vyčítají nejen špatné volební výsledky a nízké preference v průzkumech, ale také některá kontroverzní rozhodnutí. Jedním z nich bylo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem v USA, což mnoho poslanců považuje za projev špatného úsudku. Pondělní projev, kterým se premiér pokusil svou pozici upevnit, situaci spíše zhoršil.
Nejistota kolem britského premiéra má i ekonomické dopady. Náklady na půjčky britského státu se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 18 let. Trhy citlivě reagují na politickou nestabilitu v zemi, která přichází necelé dva roky poté, co Starmer dovedl svou stranu k drtivému vítězství ve všeobecných volbách.
Premiér se nyní snaží získat čas a udržet si vliv nad rozbouřenou stranou. Politologové a komentátoři se shodují, že Starmerova budoucnost nyní visí na velmi tenkém vlákně. Rozsah ztrát v místních samosprávách, kde labouristé přišli o kontrolu nad klíčovými radami, jako je například ta v Bradfordu, naznačuje hlubokou krizi důvěry u voličů.
Zatímco premiér pokračuje v úřadu, kuloární jednání o jeho nástupci nabírají na obrátkách. Rozhodující bude, zda se nespokojeným poslancům podaří sjednotit na jednom jméně a zahájit oficiální proces odvolání. Britská politická scéna tak s napětím sleduje, zda se Keiru Starmerovi podaří tento bezprecedentní vnitrostranický útok ustát.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.