Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Na úterním zasedání kabinetu dal Starmer jasně najevo, že dobrovolně odstoupit nehodlá. Svým potenciálním rivalům vzkázal, aby ho v souladu s pravidly strany formálně vyzvali na souboj o post lídra. K takovému kroku je však zapotřebí podpora nejméně 81 labouristických poslanců, tedy dvaceti procent poslaneckého klubu, což zatím nikdo oficiálně neučinil.
Situace uvnitř kabinetu je velmi napjatá a vláda se zdá být v otázce premiérovy budoucnosti rozdělená. Ministryně spravedlnosti Shabana Mahmoodová patří k těm, kteří na Starmera naléhají, aby alespoň stanovil harmonogram svého odchodu. Naopak klíčoví spojenci, jako jsou Steve Reed nebo Pat McFadden, premiérovi veřejně vyjádřili pokračující podporu.
Velká pozornost je upřena na ministra zdravotnictví Wese Streetinga, který je považován za jednoho z hlavních možných nástupců. Ten při odchodu z Downing Street odmítl jakékoli vyjádření pro média. Mezi další horké kandidáty na vedení strany patří bývalá vicepremiérka Angela Raynerová nebo starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham.
Nespokojenost v Labouristické straně graduje. Více než 80 poslanců již veřejně požaduje Starmerův okamžitý konec nebo jasný termín rezignace. Kromě Jess Phillipsové podaly demisi také Alex Davies-Jonesová a Miatta Fahnbullehová. Atmosféru v týmu podtrhuje i fakt, že někteří ministři otevřeně připouštějí probíhající diskusi o změně ve vedení.
Současná revolta je přímým důsledkem volebního debaklu z minulého týdne. Labouristé přišli o téměř 1 500 křesel v obecních zastupitelstvech po celé Anglii. Strana byla také odstavena od moci ve Walesu a ve Skotsku zaznamenala historicky nejhorší výsledek v parlamentních volbách. Naopak výrazně posílila strana Reform UK, a to zejména v severních částech země.
Kritici Starmerovi vyčítají nejen špatné volební výsledky a nízké preference v průzkumech, ale také některá kontroverzní rozhodnutí. Jedním z nich bylo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem v USA, což mnoho poslanců považuje za projev špatného úsudku. Pondělní projev, kterým se premiér pokusil svou pozici upevnit, situaci spíše zhoršil.
Nejistota kolem britského premiéra má i ekonomické dopady. Náklady na půjčky britského státu se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 18 let. Trhy citlivě reagují na politickou nestabilitu v zemi, která přichází necelé dva roky poté, co Starmer dovedl svou stranu k drtivému vítězství ve všeobecných volbách.
Premiér se nyní snaží získat čas a udržet si vliv nad rozbouřenou stranou. Politologové a komentátoři se shodují, že Starmerova budoucnost nyní visí na velmi tenkém vlákně. Rozsah ztrát v místních samosprávách, kde labouristé přišli o kontrolu nad klíčovými radami, jako je například ta v Bradfordu, naznačuje hlubokou krizi důvěry u voličů.
Zatímco premiér pokračuje v úřadu, kuloární jednání o jeho nástupci nabírají na obrátkách. Rozhodující bude, zda se nespokojeným poslancům podaří sjednotit na jednom jméně a zahájit oficiální proces odvolání. Britská politická scéna tak s napětím sleduje, zda se Keiru Starmerovi podaří tento bezprecedentní vnitrostranický útok ustát.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.