Zpěvačka a herečka Anna „Anička“ Slováčková (†29) nebyla jen talentovanou umělkyní, ale i citlivou a skromnou duší, která snila o životě daleko od světel reflektorů. Ještě v roce 2017 se podle svého osobního trenéra Víta Chaloupky (65) svěřovala, že by nejraději opustila showbyznys a otevřela si malé květinářství, kde by mohla při práci zpívat a tančit – jen tak, pro radost.
„Často mi říkala, že by nejraději prodávala květiny. Toužila mít vlastní floristický obchod,“ zavzpomínal Chaloupka pro deník Blesk. Pro něj Anička nebyla jen klientkou, ale blízkou a srdečnou přítelkyní. „Milovala zvířata a chtěla žít obklopená přírodou. Byla neuvěřitelně skromná, pokorná a obětavá.“
Dcera herečky Dády Patrasové (68) a hudebníka Felixe Slováčka (81) si s trenérem často povídala i o životních snech a hodnotách. Mluvila o tom, jak obdivuje své kolegy Milana Peroutku a Davida Gránského, o tom, jak ji inspiruje jejich přístup k práci. „Vždy se zajímala o druhé, měla krásné srdce,“ dodal Chaloupka.
Jejím největším snem bylo žít naplněný život v domě plném květin, hudby a radosti. Zpěv a tanec pro ni byly přirozeným projevem štěstí – ne jen povoláním. „Chtěla rozdávat radost nejen hudbou, ale i květinami,“ říká Chaloupka s dojetím.
Anička byla i zapálenou ochránkyní zvířat a aktivně se zapojovala do charitativních projektů. Pravidelně například vystupovala jako anděl při mikulášských akcích v dětském domově v Žatci. „Takovou jsem ji znal a miloval,“ říká trenér.
Před osmi lety se rozhodla zásadně změnit svůj životní styl – začala se více hýbat, zdravěji jíst a naplno se věnovat své práci. „Čím víc jsem toho dělala, tím víc jsem na sobě musela pracovat,“ svěřila se tehdy. V roce 2019 však přišla krutá zpráva – diagnóza rakoviny, se kterou bojovala až do posledních dnů s neuvěřitelnou silou a odhodláním.
Anička Slováčková odešla příliš brzy, ale svým laskavým srdcem, pokorou a touhou rozdávat radost zůstává v paměti všech, kteří ji znali.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
