Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Podle závěrů této rozsáhlé analýzy dokáže screening založený na testování prostatického specifického antigenu (PSA) snížit úmrtnost na rakovinu prostaty o dva případy na každých 1 000 vyšetřených mužů. V praxi to znamená, že k zabránění jednomu úmrtí na toto onemocnění je zapotřebí vyšetřit 500 osob. Tento pozitivní přínos se navíc projevuje až po velmi dlouhé době, což potvrdil zejména evropský výzkum ERSPC, který pacienty sledoval po dobu 23 let od provedení screeningu.
Hlavní autor přehledové studie a urolog z Minnesotské univerzity Philipp Dahm uvedl, že screening úmrtnost prokazatelně snižuje, avšak s výhradou, že k projevení tohoto benefitu je zapotřebí velmi dlouhý časový úsek. Tento objev označil za milník, který podle něj ovlivní rozhodování tvůrců zdravotní politiky. Velká Británie a řada dalších zemí totiž v současnosti formální národní programy pro screening rakoviny prostaty nemají, a to především kvůli nespolehlivosti samotného PSA testu.
Krevní testy sice dokážou odhalit život ohrožující nádory, ale zároveň zachycují velké množství nezhoubných forem rakoviny, které by pacientovi nikdy nezpůsobily žádné potíže. To může vést k tomu, že muži podstupují radioterapii, chirurgické zákroky nebo hormonální léčbu, což je vystavuje riziku vážných komplikací, jako je inkontinence nebo impotence. Studie sice systematicky nehodnotily vliv screeningu na kvalitu života, avšak dřívější výzkum ProtecT ukázal, že 8 % až 47 % mužů hlásilo po operaci či ozařování problémy s močením nebo sexuálními funkcemi.
První autor studie Juan Franco z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu zdůraznil, že výsledky rozhodně nejsou plošným doporučením pro univerzální screening. Upozornil na reálná rizika spojená s nadměrnou diagnostikou a zbytečnou léčbou, a proto považuje za klíčové, aby lékaři s pacienty o těchto rizicích otevřeně hovořili a rozhodovali se společně. Rakovina prostaty přitom patří k nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů, kdy například v Británii postihne během života jednoho z osmi mužů, a u černochů dokonce jednoho ze čtyř.
Britský Národní screeningový výbor v loňském roce nedoporučil plošné vyšetření pro většinu mužské populace. Místo toho podpořil cílený program pro nositele mutací genů BRCA1 a BRCA2, které jsou spojovány s agresivnějšími formami rakoviny, přičemž toto doporučení nyní přezkoumávají ministři. Podle profesora Dahma má screening smysl především u mužů, u nichž se předpokládá délka života ještě alespoň 10 až 15 let, protože většina nádorů prostaty roste velmi pomalu a u starších pacientů s jinými vážnými chorobami délku života neovlivní.
Vědci v analýze zkoumali také moderní metody screeningu, které se snaží o vyšší přesnost a snížení počtu zbytečných biopsií pomocí testování dalších bílkovin v krvi nebo využitím magnetické rezonance. Tyto přístupy sice vypadají slibně, ale podle autorů studie je ještě příliš brzy na to spolehlivě říct, zda dokážou zachránit více životů nebo způsobit méně škod. Diagnostika a léčba se sice od začátku klinických testů výrazně posunuly, což mění rovnováhu mezi přínosy a riziky, ale plošné zavedení screeningu stále naráží na stejné překážky.
Ian Walker z organizace Cancer Research UK vysvětlil, že vedle zachráněných životů screening přináší situaci, kdy je zhruba 30 dalším mužům diagnostikována choroba, která by jim jinak nikdy neublížila. Tito lidé pak mohou kvůli zbytečné léčbě čelit dlouhodobým následkům v podobě ztráty kontroly nad močovým měchýřem nebo erektilní dysfunkce. Matthew Hobbs z organizace Prostate Cancer UK k tomu dodal, že stávající metoda zachraňuje životy, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Pro nalezení nejbezpečnějšího způsobu vyšetření je podle něj nezbytný další výzkum, přičemž do té doby musí mít muži možnost učinit informované rozhodnutí na základě pravdivých informací o plusách i mínusách testu.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
