Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Podle závěrů této rozsáhlé analýzy dokáže screening založený na testování prostatického specifického antigenu (PSA) snížit úmrtnost na rakovinu prostaty o dva případy na každých 1 000 vyšetřených mužů. V praxi to znamená, že k zabránění jednomu úmrtí na toto onemocnění je zapotřebí vyšetřit 500 osob. Tento pozitivní přínos se navíc projevuje až po velmi dlouhé době, což potvrdil zejména evropský výzkum ERSPC, který pacienty sledoval po dobu 23 let od provedení screeningu.
Hlavní autor přehledové studie a urolog z Minnesotské univerzity Philipp Dahm uvedl, že screening úmrtnost prokazatelně snižuje, avšak s výhradou, že k projevení tohoto benefitu je zapotřebí velmi dlouhý časový úsek. Tento objev označil za milník, který podle něj ovlivní rozhodování tvůrců zdravotní politiky. Velká Británie a řada dalších zemí totiž v současnosti formální národní programy pro screening rakoviny prostaty nemají, a to především kvůli nespolehlivosti samotného PSA testu.
Krevní testy sice dokážou odhalit život ohrožující nádory, ale zároveň zachycují velké množství nezhoubných forem rakoviny, které by pacientovi nikdy nezpůsobily žádné potíže. To může vést k tomu, že muži podstupují radioterapii, chirurgické zákroky nebo hormonální léčbu, což je vystavuje riziku vážných komplikací, jako je inkontinence nebo impotence. Studie sice systematicky nehodnotily vliv screeningu na kvalitu života, avšak dřívější výzkum ProtecT ukázal, že 8 % až 47 % mužů hlásilo po operaci či ozařování problémy s močením nebo sexuálními funkcemi.
První autor studie Juan Franco z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu zdůraznil, že výsledky rozhodně nejsou plošným doporučením pro univerzální screening. Upozornil na reálná rizika spojená s nadměrnou diagnostikou a zbytečnou léčbou, a proto považuje za klíčové, aby lékaři s pacienty o těchto rizicích otevřeně hovořili a rozhodovali se společně. Rakovina prostaty přitom patří k nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů, kdy například v Británii postihne během života jednoho z osmi mužů, a u černochů dokonce jednoho ze čtyř.
Britský Národní screeningový výbor v loňském roce nedoporučil plošné vyšetření pro většinu mužské populace. Místo toho podpořil cílený program pro nositele mutací genů BRCA1 a BRCA2, které jsou spojovány s agresivnějšími formami rakoviny, přičemž toto doporučení nyní přezkoumávají ministři. Podle profesora Dahma má screening smysl především u mužů, u nichž se předpokládá délka života ještě alespoň 10 až 15 let, protože většina nádorů prostaty roste velmi pomalu a u starších pacientů s jinými vážnými chorobami délku života neovlivní.
Vědci v analýze zkoumali také moderní metody screeningu, které se snaží o vyšší přesnost a snížení počtu zbytečných biopsií pomocí testování dalších bílkovin v krvi nebo využitím magnetické rezonance. Tyto přístupy sice vypadají slibně, ale podle autorů studie je ještě příliš brzy na to spolehlivě říct, zda dokážou zachránit více životů nebo způsobit méně škod. Diagnostika a léčba se sice od začátku klinických testů výrazně posunuly, což mění rovnováhu mezi přínosy a riziky, ale plošné zavedení screeningu stále naráží na stejné překážky.
Ian Walker z organizace Cancer Research UK vysvětlil, že vedle zachráněných životů screening přináší situaci, kdy je zhruba 30 dalším mužům diagnostikována choroba, která by jim jinak nikdy neublížila. Tito lidé pak mohou kvůli zbytečné léčbě čelit dlouhodobým následkům v podobě ztráty kontroly nad močovým měchýřem nebo erektilní dysfunkce. Matthew Hobbs z organizace Prostate Cancer UK k tomu dodal, že stávající metoda zachraňuje životy, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Pro nalezení nejbezpečnějšího způsobu vyšetření je podle něj nezbytný další výzkum, přičemž do té doby musí mít muži možnost učinit informované rozhodnutí na základě pravdivých informací o plusách i mínusách testu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.