Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Podle závěrů této rozsáhlé analýzy dokáže screening založený na testování prostatického specifického antigenu (PSA) snížit úmrtnost na rakovinu prostaty o dva případy na každých 1 000 vyšetřených mužů. V praxi to znamená, že k zabránění jednomu úmrtí na toto onemocnění je zapotřebí vyšetřit 500 osob. Tento pozitivní přínos se navíc projevuje až po velmi dlouhé době, což potvrdil zejména evropský výzkum ERSPC, který pacienty sledoval po dobu 23 let od provedení screeningu.
Hlavní autor přehledové studie a urolog z Minnesotské univerzity Philipp Dahm uvedl, že screening úmrtnost prokazatelně snižuje, avšak s výhradou, že k projevení tohoto benefitu je zapotřebí velmi dlouhý časový úsek. Tento objev označil za milník, který podle něj ovlivní rozhodování tvůrců zdravotní politiky. Velká Británie a řada dalších zemí totiž v současnosti formální národní programy pro screening rakoviny prostaty nemají, a to především kvůli nespolehlivosti samotného PSA testu.
Krevní testy sice dokážou odhalit život ohrožující nádory, ale zároveň zachycují velké množství nezhoubných forem rakoviny, které by pacientovi nikdy nezpůsobily žádné potíže. To může vést k tomu, že muži podstupují radioterapii, chirurgické zákroky nebo hormonální léčbu, což je vystavuje riziku vážných komplikací, jako je inkontinence nebo impotence. Studie sice systematicky nehodnotily vliv screeningu na kvalitu života, avšak dřívější výzkum ProtecT ukázal, že 8 % až 47 % mužů hlásilo po operaci či ozařování problémy s močením nebo sexuálními funkcemi.
První autor studie Juan Franco z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu zdůraznil, že výsledky rozhodně nejsou plošným doporučením pro univerzální screening. Upozornil na reálná rizika spojená s nadměrnou diagnostikou a zbytečnou léčbou, a proto považuje za klíčové, aby lékaři s pacienty o těchto rizicích otevřeně hovořili a rozhodovali se společně. Rakovina prostaty přitom patří k nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů, kdy například v Británii postihne během života jednoho z osmi mužů, a u černochů dokonce jednoho ze čtyř.
Britský Národní screeningový výbor v loňském roce nedoporučil plošné vyšetření pro většinu mužské populace. Místo toho podpořil cílený program pro nositele mutací genů BRCA1 a BRCA2, které jsou spojovány s agresivnějšími formami rakoviny, přičemž toto doporučení nyní přezkoumávají ministři. Podle profesora Dahma má screening smysl především u mužů, u nichž se předpokládá délka života ještě alespoň 10 až 15 let, protože většina nádorů prostaty roste velmi pomalu a u starších pacientů s jinými vážnými chorobami délku života neovlivní.
Vědci v analýze zkoumali také moderní metody screeningu, které se snaží o vyšší přesnost a snížení počtu zbytečných biopsií pomocí testování dalších bílkovin v krvi nebo využitím magnetické rezonance. Tyto přístupy sice vypadají slibně, ale podle autorů studie je ještě příliš brzy na to spolehlivě říct, zda dokážou zachránit více životů nebo způsobit méně škod. Diagnostika a léčba se sice od začátku klinických testů výrazně posunuly, což mění rovnováhu mezi přínosy a riziky, ale plošné zavedení screeningu stále naráží na stejné překážky.
Ian Walker z organizace Cancer Research UK vysvětlil, že vedle zachráněných životů screening přináší situaci, kdy je zhruba 30 dalším mužům diagnostikována choroba, která by jim jinak nikdy neublížila. Tito lidé pak mohou kvůli zbytečné léčbě čelit dlouhodobým následkům v podobě ztráty kontroly nad močovým měchýřem nebo erektilní dysfunkce. Matthew Hobbs z organizace Prostate Cancer UK k tomu dodal, že stávající metoda zachraňuje životy, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Pro nalezení nejbezpečnějšího způsobu vyšetření je podle něj nezbytný další výzkum, přičemž do té doby musí mít muži možnost učinit informované rozhodnutí na základě pravdivých informací o plusách i mínusách testu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.