Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Podle závěrů této rozsáhlé analýzy dokáže screening založený na testování prostatického specifického antigenu (PSA) snížit úmrtnost na rakovinu prostaty o dva případy na každých 1 000 vyšetřených mužů. V praxi to znamená, že k zabránění jednomu úmrtí na toto onemocnění je zapotřebí vyšetřit 500 osob. Tento pozitivní přínos se navíc projevuje až po velmi dlouhé době, což potvrdil zejména evropský výzkum ERSPC, který pacienty sledoval po dobu 23 let od provedení screeningu.
Hlavní autor přehledové studie a urolog z Minnesotské univerzity Philipp Dahm uvedl, že screening úmrtnost prokazatelně snižuje, avšak s výhradou, že k projevení tohoto benefitu je zapotřebí velmi dlouhý časový úsek. Tento objev označil za milník, který podle něj ovlivní rozhodování tvůrců zdravotní politiky. Velká Británie a řada dalších zemí totiž v současnosti formální národní programy pro screening rakoviny prostaty nemají, a to především kvůli nespolehlivosti samotného PSA testu.
Krevní testy sice dokážou odhalit život ohrožující nádory, ale zároveň zachycují velké množství nezhoubných forem rakoviny, které by pacientovi nikdy nezpůsobily žádné potíže. To může vést k tomu, že muži podstupují radioterapii, chirurgické zákroky nebo hormonální léčbu, což je vystavuje riziku vážných komplikací, jako je inkontinence nebo impotence. Studie sice systematicky nehodnotily vliv screeningu na kvalitu života, avšak dřívější výzkum ProtecT ukázal, že 8 % až 47 % mužů hlásilo po operaci či ozařování problémy s močením nebo sexuálními funkcemi.
První autor studie Juan Franco z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu zdůraznil, že výsledky rozhodně nejsou plošným doporučením pro univerzální screening. Upozornil na reálná rizika spojená s nadměrnou diagnostikou a zbytečnou léčbou, a proto považuje za klíčové, aby lékaři s pacienty o těchto rizicích otevřeně hovořili a rozhodovali se společně. Rakovina prostaty přitom patří k nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů, kdy například v Británii postihne během života jednoho z osmi mužů, a u černochů dokonce jednoho ze čtyř.
Britský Národní screeningový výbor v loňském roce nedoporučil plošné vyšetření pro většinu mužské populace. Místo toho podpořil cílený program pro nositele mutací genů BRCA1 a BRCA2, které jsou spojovány s agresivnějšími formami rakoviny, přičemž toto doporučení nyní přezkoumávají ministři. Podle profesora Dahma má screening smysl především u mužů, u nichž se předpokládá délka života ještě alespoň 10 až 15 let, protože většina nádorů prostaty roste velmi pomalu a u starších pacientů s jinými vážnými chorobami délku života neovlivní.
Vědci v analýze zkoumali také moderní metody screeningu, které se snaží o vyšší přesnost a snížení počtu zbytečných biopsií pomocí testování dalších bílkovin v krvi nebo využitím magnetické rezonance. Tyto přístupy sice vypadají slibně, ale podle autorů studie je ještě příliš brzy na to spolehlivě říct, zda dokážou zachránit více životů nebo způsobit méně škod. Diagnostika a léčba se sice od začátku klinických testů výrazně posunuly, což mění rovnováhu mezi přínosy a riziky, ale plošné zavedení screeningu stále naráží na stejné překážky.
Ian Walker z organizace Cancer Research UK vysvětlil, že vedle zachráněných životů screening přináší situaci, kdy je zhruba 30 dalším mužům diagnostikována choroba, která by jim jinak nikdy neublížila. Tito lidé pak mohou kvůli zbytečné léčbě čelit dlouhodobým následkům v podobě ztráty kontroly nad močovým měchýřem nebo erektilní dysfunkce. Matthew Hobbs z organizace Prostate Cancer UK k tomu dodal, že stávající metoda zachraňuje životy, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Pro nalezení nejbezpečnějšího způsobu vyšetření je podle něj nezbytný další výzkum, přičemž do té doby musí mít muži možnost učinit informované rozhodnutí na základě pravdivých informací o plusách i mínusách testu.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.