Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Podle závěrů této rozsáhlé analýzy dokáže screening založený na testování prostatického specifického antigenu (PSA) snížit úmrtnost na rakovinu prostaty o dva případy na každých 1 000 vyšetřených mužů. V praxi to znamená, že k zabránění jednomu úmrtí na toto onemocnění je zapotřebí vyšetřit 500 osob. Tento pozitivní přínos se navíc projevuje až po velmi dlouhé době, což potvrdil zejména evropský výzkum ERSPC, který pacienty sledoval po dobu 23 let od provedení screeningu.
Hlavní autor přehledové studie a urolog z Minnesotské univerzity Philipp Dahm uvedl, že screening úmrtnost prokazatelně snižuje, avšak s výhradou, že k projevení tohoto benefitu je zapotřebí velmi dlouhý časový úsek. Tento objev označil za milník, který podle něj ovlivní rozhodování tvůrců zdravotní politiky. Velká Británie a řada dalších zemí totiž v současnosti formální národní programy pro screening rakoviny prostaty nemají, a to především kvůli nespolehlivosti samotného PSA testu.
Krevní testy sice dokážou odhalit život ohrožující nádory, ale zároveň zachycují velké množství nezhoubných forem rakoviny, které by pacientovi nikdy nezpůsobily žádné potíže. To může vést k tomu, že muži podstupují radioterapii, chirurgické zákroky nebo hormonální léčbu, což je vystavuje riziku vážných komplikací, jako je inkontinence nebo impotence. Studie sice systematicky nehodnotily vliv screeningu na kvalitu života, avšak dřívější výzkum ProtecT ukázal, že 8 % až 47 % mužů hlásilo po operaci či ozařování problémy s močením nebo sexuálními funkcemi.
První autor studie Juan Franco z Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu zdůraznil, že výsledky rozhodně nejsou plošným doporučením pro univerzální screening. Upozornil na reálná rizika spojená s nadměrnou diagnostikou a zbytečnou léčbou, a proto považuje za klíčové, aby lékaři s pacienty o těchto rizicích otevřeně hovořili a rozhodovali se společně. Rakovina prostaty přitom patří k nejčastějším onkologickým onemocněním u mužů, kdy například v Británii postihne během života jednoho z osmi mužů, a u černochů dokonce jednoho ze čtyř.
Britský Národní screeningový výbor v loňském roce nedoporučil plošné vyšetření pro většinu mužské populace. Místo toho podpořil cílený program pro nositele mutací genů BRCA1 a BRCA2, které jsou spojovány s agresivnějšími formami rakoviny, přičemž toto doporučení nyní přezkoumávají ministři. Podle profesora Dahma má screening smysl především u mužů, u nichž se předpokládá délka života ještě alespoň 10 až 15 let, protože většina nádorů prostaty roste velmi pomalu a u starších pacientů s jinými vážnými chorobami délku života neovlivní.
Vědci v analýze zkoumali také moderní metody screeningu, které se snaží o vyšší přesnost a snížení počtu zbytečných biopsií pomocí testování dalších bílkovin v krvi nebo využitím magnetické rezonance. Tyto přístupy sice vypadají slibně, ale podle autorů studie je ještě příliš brzy na to spolehlivě říct, zda dokážou zachránit více životů nebo způsobit méně škod. Diagnostika a léčba se sice od začátku klinických testů výrazně posunuly, což mění rovnováhu mezi přínosy a riziky, ale plošné zavedení screeningu stále naráží na stejné překážky.
Ian Walker z organizace Cancer Research UK vysvětlil, že vedle zachráněných životů screening přináší situaci, kdy je zhruba 30 dalším mužům diagnostikována choroba, která by jim jinak nikdy neublížila. Tito lidé pak mohou kvůli zbytečné léčbě čelit dlouhodobým následkům v podobě ztráty kontroly nad močovým měchýřem nebo erektilní dysfunkce. Matthew Hobbs z organizace Prostate Cancer UK k tomu dodal, že stávající metoda zachraňuje životy, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Pro nalezení nejbezpečnějšího způsobu vyšetření je podle něj nezbytný další výzkum, přičemž do té doby musí mít muži možnost učinit informované rozhodnutí na základě pravdivých informací o plusách i mínusách testu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.