Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Akademici původně začali analyzovat vzorky pevných částic z pěti příměstských a venkovských městeček na severovýchodě Spojených států. Vědci se zaměřili na drobné částice draslíku, které se uvolňují právě při spalování dřeva, a sledovali, zda se v denních vzorcích objevují společně s částicemi olova.
Data sbíraná během sedmi zimních období odhalila jasnou spojitost mezi oběma prvky. V období, kdy denní vzorky vykazovaly vyšší koncentraci částic ze spalování dřeva, stoupalo v ovzduší i množství olova, což se přímou úměrou potvrdilo ve čtyřech z pěti zkoumaných měst.
Vedoucí výzkumného týmu profesor Richard Peltier uvedl, že spalování dřeva produkuje značné množství znečištění a malá, ale měřitelná část tohoto znečištění obsahuje právě tento silný neurotoxin. Doktorandka Tricia Henegan, která je hlavní autorkou studie, doplnila, že palivové dřevo je populární volbou po celém světě, přičemž obavy vědeckého týmu z rizik pro veřejné zdraví se jednoznačně potvrdily.
Projekt byl následně rozšířen na dalších 22 měst po celých Spojených státech. Vztah mezi přítomností olova a draslíku se v jednotlivých lokalitách lišil, přičemž nejsilnější vazbu vědci zaznamenali v oblasti Skalnatých hor. Zohledněním teplotních faktorů vědci posílili svůj závěr, že dodatečné olovo v ovzduší pochází skutečně ze spalování dřeva.
Naměřené koncentrace sice nedosahovaly zákonných limitů platných ve Spojených státech, odborníci však upozorňují, že jakákoli expozice tomuto těžkému kovu je pro lidský organismus škodlivá. Olovo se od dvacátých let minulého století masivně šířilo do půdy i oceánů kvůli olovnatému benzínu, přičemž negativní dopady průmysl dlouho tajil. Dnes je vědecky uznáno, že olovo škodí lidem v jakékoli fázi života.
Drobné částice olova v zimním období běžně měří i přístroje v britských městech, kde lidé rovněž topí dřevem. Dosud se toto znečištění připisovalo zejména spalování odpadního dřeva, které bylo v minulosti natřeno starými barvami s obsahem olova. Nová americká studie však ukazuje, že toxický kov pochází ze samotného dřeva, což znamená, že riziko představuje jakékoli spalování dřevní hmoty.
Henegan vysvětlila, že nejlogičtějším vysvětlením je vstřebávání olova z půdy, kam se dostalo v minulých dekádách z výfukových plynů. Stromy ho zřejmě absorbují společně s živinami a vodou, načež se kov ukládá v jejich tkáních a zůstává tam až do momentu, kdy je dřevo spáleno.
Konstrukce starých i moderních kamen navíc podle dalších výzkumů dosahuje tak vysokých teplot, že se olovo při hoření snadno stává součástí kouře. Že se nejedná o nový problém, potvrzuje i starší švédská studie z roku 2003, která zjistila prokazatelně vyšší hladinu olova v domácnostech vytápěných dřevem ve srovnání s těmi, které dřevo nepoužívaly. Podle Henegan je využívání dřeva jako zdroje energie přežitkem minulosti, který s sebou nese negativní důsledky pro kvalitu ovzduší a veřejné zdraví.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.