Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Akademici původně začali analyzovat vzorky pevných částic z pěti příměstských a venkovských městeček na severovýchodě Spojených států. Vědci se zaměřili na drobné částice draslíku, které se uvolňují právě při spalování dřeva, a sledovali, zda se v denních vzorcích objevují společně s částicemi olova.
Data sbíraná během sedmi zimních období odhalila jasnou spojitost mezi oběma prvky. V období, kdy denní vzorky vykazovaly vyšší koncentraci částic ze spalování dřeva, stoupalo v ovzduší i množství olova, což se přímou úměrou potvrdilo ve čtyřech z pěti zkoumaných měst.
Vedoucí výzkumného týmu profesor Richard Peltier uvedl, že spalování dřeva produkuje značné množství znečištění a malá, ale měřitelná část tohoto znečištění obsahuje právě tento silný neurotoxin. Doktorandka Tricia Henegan, která je hlavní autorkou studie, doplnila, že palivové dřevo je populární volbou po celém světě, přičemž obavy vědeckého týmu z rizik pro veřejné zdraví se jednoznačně potvrdily.
Projekt byl následně rozšířen na dalších 22 měst po celých Spojených státech. Vztah mezi přítomností olova a draslíku se v jednotlivých lokalitách lišil, přičemž nejsilnější vazbu vědci zaznamenali v oblasti Skalnatých hor. Zohledněním teplotních faktorů vědci posílili svůj závěr, že dodatečné olovo v ovzduší pochází skutečně ze spalování dřeva.
Naměřené koncentrace sice nedosahovaly zákonných limitů platných ve Spojených státech, odborníci však upozorňují, že jakákoli expozice tomuto těžkému kovu je pro lidský organismus škodlivá. Olovo se od dvacátých let minulého století masivně šířilo do půdy i oceánů kvůli olovnatému benzínu, přičemž negativní dopady průmysl dlouho tajil. Dnes je vědecky uznáno, že olovo škodí lidem v jakékoli fázi života.
Drobné částice olova v zimním období běžně měří i přístroje v britských městech, kde lidé rovněž topí dřevem. Dosud se toto znečištění připisovalo zejména spalování odpadního dřeva, které bylo v minulosti natřeno starými barvami s obsahem olova. Nová americká studie však ukazuje, že toxický kov pochází ze samotného dřeva, což znamená, že riziko představuje jakékoli spalování dřevní hmoty.
Henegan vysvětlila, že nejlogičtějším vysvětlením je vstřebávání olova z půdy, kam se dostalo v minulých dekádách z výfukových plynů. Stromy ho zřejmě absorbují společně s živinami a vodou, načež se kov ukládá v jejich tkáních a zůstává tam až do momentu, kdy je dřevo spáleno.
Konstrukce starých i moderních kamen navíc podle dalších výzkumů dosahuje tak vysokých teplot, že se olovo při hoření snadno stává součástí kouře. Že se nejedná o nový problém, potvrzuje i starší švédská studie z roku 2003, která zjistila prokazatelně vyšší hladinu olova v domácnostech vytápěných dřevem ve srovnání s těmi, které dřevo nepoužívaly. Podle Henegan je využívání dřeva jako zdroje energie přežitkem minulosti, který s sebou nese negativní důsledky pro kvalitu ovzduší a veřejné zdraví.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.