Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Akademici původně začali analyzovat vzorky pevných částic z pěti příměstských a venkovských městeček na severovýchodě Spojených států. Vědci se zaměřili na drobné částice draslíku, které se uvolňují právě při spalování dřeva, a sledovali, zda se v denních vzorcích objevují společně s částicemi olova.
Data sbíraná během sedmi zimních období odhalila jasnou spojitost mezi oběma prvky. V období, kdy denní vzorky vykazovaly vyšší koncentraci částic ze spalování dřeva, stoupalo v ovzduší i množství olova, což se přímou úměrou potvrdilo ve čtyřech z pěti zkoumaných měst.
Vedoucí výzkumného týmu profesor Richard Peltier uvedl, že spalování dřeva produkuje značné množství znečištění a malá, ale měřitelná část tohoto znečištění obsahuje právě tento silný neurotoxin. Doktorandka Tricia Henegan, která je hlavní autorkou studie, doplnila, že palivové dřevo je populární volbou po celém světě, přičemž obavy vědeckého týmu z rizik pro veřejné zdraví se jednoznačně potvrdily.
Projekt byl následně rozšířen na dalších 22 měst po celých Spojených státech. Vztah mezi přítomností olova a draslíku se v jednotlivých lokalitách lišil, přičemž nejsilnější vazbu vědci zaznamenali v oblasti Skalnatých hor. Zohledněním teplotních faktorů vědci posílili svůj závěr, že dodatečné olovo v ovzduší pochází skutečně ze spalování dřeva.
Naměřené koncentrace sice nedosahovaly zákonných limitů platných ve Spojených státech, odborníci však upozorňují, že jakákoli expozice tomuto těžkému kovu je pro lidský organismus škodlivá. Olovo se od dvacátých let minulého století masivně šířilo do půdy i oceánů kvůli olovnatému benzínu, přičemž negativní dopady průmysl dlouho tajil. Dnes je vědecky uznáno, že olovo škodí lidem v jakékoli fázi života.
Drobné částice olova v zimním období běžně měří i přístroje v britských městech, kde lidé rovněž topí dřevem. Dosud se toto znečištění připisovalo zejména spalování odpadního dřeva, které bylo v minulosti natřeno starými barvami s obsahem olova. Nová americká studie však ukazuje, že toxický kov pochází ze samotného dřeva, což znamená, že riziko představuje jakékoli spalování dřevní hmoty.
Henegan vysvětlila, že nejlogičtějším vysvětlením je vstřebávání olova z půdy, kam se dostalo v minulých dekádách z výfukových plynů. Stromy ho zřejmě absorbují společně s živinami a vodou, načež se kov ukládá v jejich tkáních a zůstává tam až do momentu, kdy je dřevo spáleno.
Konstrukce starých i moderních kamen navíc podle dalších výzkumů dosahuje tak vysokých teplot, že se olovo při hoření snadno stává součástí kouře. Že se nejedná o nový problém, potvrzuje i starší švédská studie z roku 2003, která zjistila prokazatelně vyšší hladinu olova v domácnostech vytápěných dřevem ve srovnání s těmi, které dřevo nepoužívaly. Podle Henegan je využívání dřeva jako zdroje energie přežitkem minulosti, který s sebou nese negativní důsledky pro kvalitu ovzduší a veřejné zdraví.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.