Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle specialistů z ukrajinské rozvědky se plány týkají téměř dvou desítek politických center a vojenských velitelských stanovišť. Zelenskyj ujistil, že ukrajinská strana tyto informace vzala v úvahu, a zároveň adresoval vzkaz ruskému vedení. Zdůraznil, že Ukrajina na rozdíl od agresorského státu nestojí na jediném autorovi války a jeho odtrženém okolí, ale jejím hlavním zdrojem obrany je připravenost celého ukrajinského lidu bojovat za svou nezávislost a suverenitu.
K prezidentovu příspěvku byly připojeny satelitní snímky datované k 6. květnu, které rozvědka získala z ruských vojenských kanceláří. Tyto materiály obsahují přesné souřadnice a podrobné údaje o několika objektech, mezi nimiž figuruje Úřad prezidenta, prezidentská rezidence a také chráněné podzemní objekty v samotném centru Kyjeva.
Zelenskyj ve svém vyjádření zopakoval, že ukrajinský národ nelze porazit. Rusko by podle něj mělo raději ukončit válku a vyjednat důstojný mír, než hledat stále nové způsoby, jak Ukrajinu zastrašovat. V závěru svého prohlášení poděkoval všem, kteří zemi v jejím úsilí pomáhají.
Tato zpráva přichází poté, co vojenská rozvědka 13. května varovala před novou kombinovanou leteckou ofenzivou ze strany Ruska, která by mohla mít dlouhodobější charakter. Během následujících dvou dnů, 13. a 14. května, pak Rusko skutečně provedlo rozsáhlý kombinovaný úder, při kterém podle Zelenského nasadilo 1567 dronů a 56 raket různých typů. Prezident poznamenal, že úspěšnost ukrajinské protivzdušné obrany byla poměrně vysoká, zároveň však znovu apeloval na potřebu jejího dalšího posílení.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.