Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval hněv a frustraci vůči evropským spojencům kvůli jejich neochotě pomoci s válkou v Íránu, Polsko však dříve označil za vzorového spojence díky jeho vysokým výdajům na obranu. Celý krok vyvolal ještě větší překvapení proto, že vojáci a technika již začali do země přicházet. V evropských hlavních městech i uvnitř Pentagonu tak propukla nová vlna úzkosti z toho, zda by tyto kroky nemohly povzbudit Rusko a která spojenecká země se stane dalším terčem.
Američtí a evropští představitelé strávili hodiny na telefonech ve snaze rozhodnutí porozumět a zjistit, zda nepřijdou další nečekané kroky. Tento krok navíc následuje po Hegsethově nedávném oznámení, že Pentagon stáhne 5 000 vojáků ze základen v Německu. To bylo reakcí na prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který uvedl, že se USA konfliktem v Íránu ponižují, čímž naplnil předchozí Trumpovy hrozby.
Čtyři tisíce vojáků se základnou v Texasu se připovaly na dlouho plánovanou devítiměsíční rotaci do Polska, která zahrnovala i výcvik se spojenci z NATO, když dorazil rozkaz k zastavení akce. Zrušení této rutinní mise je neobvyklé vzhledem k tomu, že americké síly na kontinentu slouží jako klíčový odstrašující prostředek vůči Rusku. Trump sice trvá na tom, že Evropa se bude muset postarat sama o sebe, ale tento příkaz naznačuje, že to s omezováním americké přítomnosti myslí vážně.
Bývalý velitel americké armády v Evropě, generálporučík Ben Hodges, zdůraznil, že role armády na kontinentu spočívá v odstrašování Ruska, ochraně strategických zájmů USA a ujišťování spojenců. Nyní je však velmi důležitá složka, která měla být součástí tohoto odstrašení, pryč. Hodges zároveň podotkl, že Poláci na rozdíl od jiných Trumpa nikdy nekritizovali a dělají vše, co by dobří spojenci měli dělat, a přesto se stalo toto.
Bílý dům odkázal dotazy na Pentagon, který krok hájil jako výsledek pečlivě zváženého procesu. Úřadující tiskový mluvčí Pentagonu Joel Valdez uvedl, že rozhodnutí o stažení vojsk následuje po komplexním, víceúrovňovém procesu, který zahrnuje pohledy klíčových lídrů americké armády v Evropě i v celém řetězci velení, a nešlo o nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Širší strategie však zůstává nejasná. Stahování z Německa je podle amerických činitelů stále ve fázi plánování a představuje spíše menší redukci z celkového počtu 38 000 vojáků v zemi, vysílá však spojencům signál o následcích veřejného nesouhlasu s Bílým domem.
Polští představitelé reagovali na sociálních sítích, kde rozhodnutí buď obhajovali, nebo vyjadřovali nespokojenost s jeho dopadem na alianci. Někteří doufají, že armáda nahradí rotační přítomnost permanentními silami již nasazenými v Evropě. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se snažil situaci zlehčit prohlášením, že se tato záležitost Polska netýká a je spojena s dříve oznámenou reorganizací části amerických vojenských sil v Evropě.
Většina Poláků si na rozdíl od mnoha jiných evropských národů přeje mít americkou vojenskou základnu na svém území, přičemž výdaje Polska na obranu mají v tomto roce vzrůst na 4,7 procenta HDP, což je nejvyšší číslo mezi spojenci v NATO. Pentagon sice nedávno dokončil revizi přítomnosti amerických vojsk ve světě, která sice nepředpokládá masivní odchod z Evropy, ale Národní obranná strategie vydaná v tomto roce se zavazuje vyčlenit více vojenských prostředků jinam a nechat evropskou bezpečnost na samotných evropských státech.
V říjnu navíc Pentagon oznámil, že nenahradí armádní brigádu, která měla koncem minulého roku opustit Rumunsko. Podle bývalého finského představitele Joela Linnainmäkiho představuje tento postup velkou výzvu pro bezpečnost Evropy a narušuje dosavadní fungování aliance, což pro státy sousedící s Ruskem znamená nutnost změnit své kalkulace. Někteří vysocí představitelé NATO se však snažili dopady neúčasti americké brigády v Polsku mírnit s tím, že rotační síly se nezapočítávají do dlouhodobých plánů aliance na budování přítomnosti na východním křídle, kde naopak posilují svou přítomnost Kanada a Německo.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
