Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval hněv a frustraci vůči evropským spojencům kvůli jejich neochotě pomoci s válkou v Íránu, Polsko však dříve označil za vzorového spojence díky jeho vysokým výdajům na obranu. Celý krok vyvolal ještě větší překvapení proto, že vojáci a technika již začali do země přicházet. V evropských hlavních městech i uvnitř Pentagonu tak propukla nová vlna úzkosti z toho, zda by tyto kroky nemohly povzbudit Rusko a která spojenecká země se stane dalším terčem.
Američtí a evropští představitelé strávili hodiny na telefonech ve snaze rozhodnutí porozumět a zjistit, zda nepřijdou další nečekané kroky. Tento krok navíc následuje po Hegsethově nedávném oznámení, že Pentagon stáhne 5 000 vojáků ze základen v Německu. To bylo reakcí na prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který uvedl, že se USA konfliktem v Íránu ponižují, čímž naplnil předchozí Trumpovy hrozby.
Čtyři tisíce vojáků se základnou v Texasu se připovaly na dlouho plánovanou devítiměsíční rotaci do Polska, která zahrnovala i výcvik se spojenci z NATO, když dorazil rozkaz k zastavení akce. Zrušení této rutinní mise je neobvyklé vzhledem k tomu, že americké síly na kontinentu slouží jako klíčový odstrašující prostředek vůči Rusku. Trump sice trvá na tom, že Evropa se bude muset postarat sama o sebe, ale tento příkaz naznačuje, že to s omezováním americké přítomnosti myslí vážně.
Bývalý velitel americké armády v Evropě, generálporučík Ben Hodges, zdůraznil, že role armády na kontinentu spočívá v odstrašování Ruska, ochraně strategických zájmů USA a ujišťování spojenců. Nyní je však velmi důležitá složka, která měla být součástí tohoto odstrašení, pryč. Hodges zároveň podotkl, že Poláci na rozdíl od jiných Trumpa nikdy nekritizovali a dělají vše, co by dobří spojenci měli dělat, a přesto se stalo toto.
Bílý dům odkázal dotazy na Pentagon, který krok hájil jako výsledek pečlivě zváženého procesu. Úřadující tiskový mluvčí Pentagonu Joel Valdez uvedl, že rozhodnutí o stažení vojsk následuje po komplexním, víceúrovňovém procesu, který zahrnuje pohledy klíčových lídrů americké armády v Evropě i v celém řetězci velení, a nešlo o nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Širší strategie však zůstává nejasná. Stahování z Německa je podle amerických činitelů stále ve fázi plánování a představuje spíše menší redukci z celkového počtu 38 000 vojáků v zemi, vysílá však spojencům signál o následcích veřejného nesouhlasu s Bílým domem.
Polští představitelé reagovali na sociálních sítích, kde rozhodnutí buď obhajovali, nebo vyjadřovali nespokojenost s jeho dopadem na alianci. Někteří doufají, že armáda nahradí rotační přítomnost permanentními silami již nasazenými v Evropě. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se snažil situaci zlehčit prohlášením, že se tato záležitost Polska netýká a je spojena s dříve oznámenou reorganizací části amerických vojenských sil v Evropě.
Většina Poláků si na rozdíl od mnoha jiných evropských národů přeje mít americkou vojenskou základnu na svém území, přičemž výdaje Polska na obranu mají v tomto roce vzrůst na 4,7 procenta HDP, což je nejvyšší číslo mezi spojenci v NATO. Pentagon sice nedávno dokončil revizi přítomnosti amerických vojsk ve světě, která sice nepředpokládá masivní odchod z Evropy, ale Národní obranná strategie vydaná v tomto roce se zavazuje vyčlenit více vojenských prostředků jinam a nechat evropskou bezpečnost na samotných evropských státech.
V říjnu navíc Pentagon oznámil, že nenahradí armádní brigádu, která měla koncem minulého roku opustit Rumunsko. Podle bývalého finského představitele Joela Linnainmäkiho představuje tento postup velkou výzvu pro bezpečnost Evropy a narušuje dosavadní fungování aliance, což pro státy sousedící s Ruskem znamená nutnost změnit své kalkulace. Někteří vysocí představitelé NATO se však snažili dopady neúčasti americké brigády v Polsku mírnit s tím, že rotační síly se nezapočítávají do dlouhodobých plánů aliance na budování přítomnosti na východním křídle, kde naopak posilují svou přítomnost Kanada a Německo.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
