Hegseth zaskočil Evropu. Na poslední chvíli zrušil nasazení armády v Polsku, nikdo neví proč

Pete Hegseth
Pete Hegseth, foto: U.S. Army
Klára Marková 15. května 2026 10:37
Sdílej:

Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.

Prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval hněv a frustraci vůči evropským spojencům kvůli jejich neochotě pomoci s válkou v Íránu, Polsko však dříve označil za vzorového spojence díky jeho vysokým výdajům na obranu. Celý krok vyvolal ještě větší překvapení proto, že vojáci a technika již začali do země přicházet. V evropských hlavních městech i uvnitř Pentagonu tak propukla nová vlna úzkosti z toho, zda by tyto kroky nemohly povzbudit Rusko a která spojenecká země se stane dalším terčem.

Američtí a evropští představitelé strávili hodiny na telefonech ve snaze rozhodnutí porozumět a zjistit, zda nepřijdou další nečekané kroky. Tento krok navíc následuje po Hegsethově nedávném oznámení, že Pentagon stáhne 5 000 vojáků ze základen v Německu. To bylo reakcí na prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který uvedl, že se USA konfliktem v Íránu ponižují, čímž naplnil předchozí Trumpovy hrozby.

Čtyři tisíce vojáků se základnou v Texasu se připovaly na dlouho plánovanou devítiměsíční rotaci do Polska, která zahrnovala i výcvik se spojenci z NATO, když dorazil rozkaz k zastavení akce. Zrušení této rutinní mise je neobvyklé vzhledem k tomu, že americké síly na kontinentu slouží jako klíčový odstrašující prostředek vůči Rusku. Trump sice trvá na tom, že Evropa se bude muset postarat sama o sebe, ale tento příkaz naznačuje, že to s omezováním americké přítomnosti myslí vážně.

Bývalý velitel americké armády v Evropě, generálporučík Ben Hodges, zdůraznil, že role armády na kontinentu spočívá v odstrašování Ruska, ochraně strategických zájmů USA a ujišťování spojenců. Nyní je však velmi důležitá složka, která měla být součástí tohoto odstrašení, pryč. Hodges zároveň podotkl, že Poláci na rozdíl od jiných Trumpa nikdy nekritizovali a dělají vše, co by dobří spojenci měli dělat, a přesto se stalo toto.

Bílý dům odkázal dotazy na Pentagon, který krok hájil jako výsledek pečlivě zváženého procesu. Úřadující tiskový mluvčí Pentagonu Joel Valdez uvedl, že rozhodnutí o stažení vojsk následuje po komplexním, víceúrovňovém procesu, který zahrnuje pohledy klíčových lídrů americké armády v Evropě i v celém řetězci velení, a nešlo o nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Širší strategie však zůstává nejasná. Stahování z Německa je podle amerických činitelů stále ve fázi plánování a představuje spíše menší redukci z celkového počtu 38 000 vojáků v zemi, vysílá však spojencům signál o následcích veřejného nesouhlasu s Bílým domem.

Polští představitelé reagovali na sociálních sítích, kde rozhodnutí buď obhajovali, nebo vyjadřovali nespokojenost s jeho dopadem na alianci. Někteří doufají, že armáda nahradí rotační přítomnost permanentními silami již nasazenými v Evropě. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se snažil situaci zlehčit prohlášením, že se tato záležitost Polska netýká a je spojena s dříve oznámenou reorganizací části amerických vojenských sil v Evropě.

Většina Poláků si na rozdíl od mnoha jiných evropských národů přeje mít americkou vojenskou základnu na svém území, přičemž výdaje Polska na obranu mají v tomto roce vzrůst na 4,7 procenta HDP, což je nejvyšší číslo mezi spojenci v NATO. Pentagon sice nedávno dokončil revizi přítomnosti amerických vojsk ve světě, která sice nepředpokládá masivní odchod z Evropy, ale Národní obranná strategie vydaná v tomto roce se zavazuje vyčlenit více vojenských prostředků jinam a nechat evropskou bezpečnost na samotných evropských státech.

V říjnu navíc Pentagon oznámil, že nenahradí armádní brigádu, která měla koncem minulého roku opustit Rumunsko. Podle bývalého finského představitele Joela Linnainmäkiho představuje tento postup velkou výzvu pro bezpečnost Evropy a narušuje dosavadní fungování aliance, což pro státy sousedící s Ruskem znamená nutnost změnit své kalkulace. Někteří vysocí představitelé NATO se však snažili dopady neúčasti americké brigády v Polsku mírnit s tím, že rotační síly se nezapočítávají do dlouhodobých plánů aliance na budování přítomnosti na východním křídle, kde naopak posilují svou přítomnost Kanada a Německo.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Jako když vyléváte moře lžičkou. Odklízení trosek z Pásma Gazy představuje jednu z největších operací v historii

Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.

Novinky
Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky

Masivní zbrojení Polska není zadarmo. Jak se promítá do ekonomiky státu?

Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.

Novinky
Ilustrační foto

Největší projekt svého druhu: Google buduje v malé indické vesnici obří datové centrum

V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.

Novinky
Izrael

OSN přidala na blacklist kvůli okupaci Palestinců další desítky izraelských firem

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.