Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval hněv a frustraci vůči evropským spojencům kvůli jejich neochotě pomoci s válkou v Íránu, Polsko však dříve označil za vzorového spojence díky jeho vysokým výdajům na obranu. Celý krok vyvolal ještě větší překvapení proto, že vojáci a technika již začali do země přicházet. V evropských hlavních městech i uvnitř Pentagonu tak propukla nová vlna úzkosti z toho, zda by tyto kroky nemohly povzbudit Rusko a která spojenecká země se stane dalším terčem.
Američtí a evropští představitelé strávili hodiny na telefonech ve snaze rozhodnutí porozumět a zjistit, zda nepřijdou další nečekané kroky. Tento krok navíc následuje po Hegsethově nedávném oznámení, že Pentagon stáhne 5 000 vojáků ze základen v Německu. To bylo reakcí na prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který uvedl, že se USA konfliktem v Íránu ponižují, čímž naplnil předchozí Trumpovy hrozby.
Čtyři tisíce vojáků se základnou v Texasu se připovaly na dlouho plánovanou devítiměsíční rotaci do Polska, která zahrnovala i výcvik se spojenci z NATO, když dorazil rozkaz k zastavení akce. Zrušení této rutinní mise je neobvyklé vzhledem k tomu, že americké síly na kontinentu slouží jako klíčový odstrašující prostředek vůči Rusku. Trump sice trvá na tom, že Evropa se bude muset postarat sama o sebe, ale tento příkaz naznačuje, že to s omezováním americké přítomnosti myslí vážně.
Bývalý velitel americké armády v Evropě, generálporučík Ben Hodges, zdůraznil, že role armády na kontinentu spočívá v odstrašování Ruska, ochraně strategických zájmů USA a ujišťování spojenců. Nyní je však velmi důležitá složka, která měla být součástí tohoto odstrašení, pryč. Hodges zároveň podotkl, že Poláci na rozdíl od jiných Trumpa nikdy nekritizovali a dělají vše, co by dobří spojenci měli dělat, a přesto se stalo toto.
Bílý dům odkázal dotazy na Pentagon, který krok hájil jako výsledek pečlivě zváženého procesu. Úřadující tiskový mluvčí Pentagonu Joel Valdez uvedl, že rozhodnutí o stažení vojsk následuje po komplexním, víceúrovňovém procesu, který zahrnuje pohledy klíčových lídrů americké armády v Evropě i v celém řetězci velení, a nešlo o nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Širší strategie však zůstává nejasná. Stahování z Německa je podle amerických činitelů stále ve fázi plánování a představuje spíše menší redukci z celkového počtu 38 000 vojáků v zemi, vysílá však spojencům signál o následcích veřejného nesouhlasu s Bílým domem.
Polští představitelé reagovali na sociálních sítích, kde rozhodnutí buď obhajovali, nebo vyjadřovali nespokojenost s jeho dopadem na alianci. Někteří doufají, že armáda nahradí rotační přítomnost permanentními silami již nasazenými v Evropě. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se snažil situaci zlehčit prohlášením, že se tato záležitost Polska netýká a je spojena s dříve oznámenou reorganizací části amerických vojenských sil v Evropě.
Většina Poláků si na rozdíl od mnoha jiných evropských národů přeje mít americkou vojenskou základnu na svém území, přičemž výdaje Polska na obranu mají v tomto roce vzrůst na 4,7 procenta HDP, což je nejvyšší číslo mezi spojenci v NATO. Pentagon sice nedávno dokončil revizi přítomnosti amerických vojsk ve světě, která sice nepředpokládá masivní odchod z Evropy, ale Národní obranná strategie vydaná v tomto roce se zavazuje vyčlenit více vojenských prostředků jinam a nechat evropskou bezpečnost na samotných evropských státech.
V říjnu navíc Pentagon oznámil, že nenahradí armádní brigádu, která měla koncem minulého roku opustit Rumunsko. Podle bývalého finského představitele Joela Linnainmäkiho představuje tento postup velkou výzvu pro bezpečnost Evropy a narušuje dosavadní fungování aliance, což pro státy sousedící s Ruskem znamená nutnost změnit své kalkulace. Někteří vysocí představitelé NATO se však snažili dopady neúčasti americké brigády v Polsku mírnit s tím, že rotační síly se nezapočítávají do dlouhodobých plánů aliance na budování přítomnosti na východním křídle, kde naopak posilují svou přítomnost Kanada a Německo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.