Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval hněv a frustraci vůči evropským spojencům kvůli jejich neochotě pomoci s válkou v Íránu, Polsko však dříve označil za vzorového spojence díky jeho vysokým výdajům na obranu. Celý krok vyvolal ještě větší překvapení proto, že vojáci a technika již začali do země přicházet. V evropských hlavních městech i uvnitř Pentagonu tak propukla nová vlna úzkosti z toho, zda by tyto kroky nemohly povzbudit Rusko a která spojenecká země se stane dalším terčem.
Američtí a evropští představitelé strávili hodiny na telefonech ve snaze rozhodnutí porozumět a zjistit, zda nepřijdou další nečekané kroky. Tento krok navíc následuje po Hegsethově nedávném oznámení, že Pentagon stáhne 5 000 vojáků ze základen v Německu. To bylo reakcí na prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který uvedl, že se USA konfliktem v Íránu ponižují, čímž naplnil předchozí Trumpovy hrozby.
Čtyři tisíce vojáků se základnou v Texasu se připovaly na dlouho plánovanou devítiměsíční rotaci do Polska, která zahrnovala i výcvik se spojenci z NATO, když dorazil rozkaz k zastavení akce. Zrušení této rutinní mise je neobvyklé vzhledem k tomu, že americké síly na kontinentu slouží jako klíčový odstrašující prostředek vůči Rusku. Trump sice trvá na tom, že Evropa se bude muset postarat sama o sebe, ale tento příkaz naznačuje, že to s omezováním americké přítomnosti myslí vážně.
Bývalý velitel americké armády v Evropě, generálporučík Ben Hodges, zdůraznil, že role armády na kontinentu spočívá v odstrašování Ruska, ochraně strategických zájmů USA a ujišťování spojenců. Nyní je však velmi důležitá složka, která měla být součástí tohoto odstrašení, pryč. Hodges zároveň podotkl, že Poláci na rozdíl od jiných Trumpa nikdy nekritizovali a dělají vše, co by dobří spojenci měli dělat, a přesto se stalo toto.
Bílý dům odkázal dotazy na Pentagon, který krok hájil jako výsledek pečlivě zváženého procesu. Úřadující tiskový mluvčí Pentagonu Joel Valdez uvedl, že rozhodnutí o stažení vojsk následuje po komplexním, víceúrovňovém procesu, který zahrnuje pohledy klíčových lídrů americké armády v Evropě i v celém řetězci velení, a nešlo o nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Širší strategie však zůstává nejasná. Stahování z Německa je podle amerických činitelů stále ve fázi plánování a představuje spíše menší redukci z celkového počtu 38 000 vojáků v zemi, vysílá však spojencům signál o následcích veřejného nesouhlasu s Bílým domem.
Polští představitelé reagovali na sociálních sítích, kde rozhodnutí buď obhajovali, nebo vyjadřovali nespokojenost s jeho dopadem na alianci. Někteří doufají, že armáda nahradí rotační přítomnost permanentními silami již nasazenými v Evropě. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se snažil situaci zlehčit prohlášením, že se tato záležitost Polska netýká a je spojena s dříve oznámenou reorganizací části amerických vojenských sil v Evropě.
Většina Poláků si na rozdíl od mnoha jiných evropských národů přeje mít americkou vojenskou základnu na svém území, přičemž výdaje Polska na obranu mají v tomto roce vzrůst na 4,7 procenta HDP, což je nejvyšší číslo mezi spojenci v NATO. Pentagon sice nedávno dokončil revizi přítomnosti amerických vojsk ve světě, která sice nepředpokládá masivní odchod z Evropy, ale Národní obranná strategie vydaná v tomto roce se zavazuje vyčlenit více vojenských prostředků jinam a nechat evropskou bezpečnost na samotných evropských státech.
V říjnu navíc Pentagon oznámil, že nenahradí armádní brigádu, která měla koncem minulého roku opustit Rumunsko. Podle bývalého finského představitele Joela Linnainmäkiho představuje tento postup velkou výzvu pro bezpečnost Evropy a narušuje dosavadní fungování aliance, což pro státy sousedící s Ruskem znamená nutnost změnit své kalkulace. Někteří vysocí představitelé NATO se však snažili dopady neúčasti americké brigády v Polsku mírnit s tím, že rotační síly se nezapočítávají do dlouhodobých plánů aliance na budování přítomnosti na východním křídle, kde naopak posilují svou přítomnost Kanada a Německo.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.