Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Cestu do poslaneckých lavic se Burnhamovi rozhodl uvolnit současný poslanec za volební obvod Makerfield Josh Simons, který oznámil, že na svůj mandát rezignuje. Podle informací stanice BBC nemá Keir Starmer v úmyslu Burnhamovu snahu o získání kandidatury v tomto obvodu v regionu Wigan nijak blokovat. Pokud místní členové strany v Makerfieldu Burnhama jako svého kandidáta podpoří, čeká tuto oblast bezprecedentní volební souboj.
Očekává se, že Burnhamova kandidatura získá v nejbližší době silného spojence přímo ve vedení strany. Zástupkyně lídra labouristů Lucy Powell by měla svou jednoznačnou podporu pro manchesterského starostu veřejně deklarovat ještě během dnešního dne. Tato zpráva přichází po čtvrteční politické ráně, kdy na svou funkci rezignoval ministr zdravotnictví Wes Streeting s prohlášením, že ztratil důvěru ve Starmerovo vedení. Na jeho místo byl okamžitě jmenován James Murray.
K situaci se vyjádřil také člen Národního výkonného výboru labouristů a poslanec za North Durham Luke Akehurst v ranním vysílání stanice Radio 4. Podle jeho slov vše nasvědčuje tomu, že výbor udělí Burnhamovi výjimku, která mu umožní kandidovat v doplňovacích volbách i přesto, že v současnosti zastává úřad starosty metropolitní oblasti. Překážky, které by jeho kandidatuře bránily, již podle něj nejsou na pořadu dne, pokud o něj budou stát místní členové.
Akehurst však zároveň varoval, že úspěch v tomto obvodu není zdaleka zaručený a případný souboj s kandidátem strany Reform UK by se neměl podceňovat. Udržení tohoto křesla pro Labouristickou stranu bude podle něj velmi náročný úkol, a to i s tak celostátně známým kandidátem, jakým je tamní starosta. Dokud tyto doplňovací volby neskončí, neočekává se, že by kdokoli jiný oficiálně vyhlásil souboj o křeslo lídra strany.
Ministr pro bydlení Steve Reed v ranním pořadu BBC Breakfast připustil, že labouristé mají za sebou mimořádně neklidný a špatný týden. Mnohé stranické kolegy podle jeho slov silně zasáhly nepříznivé výsledky nedávných místních voleb. Reed však důrazně varoval před tím, aby se strana v reakci na neúspěch začala uzavírat sama do sebe a utápět se ve vnitřních sporech, což v minulosti vedlo k oslabení Konzervativní strany.
Podle Reeda je nyní pro vládní stranu klíčové soustředit se na samotný výkon mandátu a na plnění změn, které labouristé slíbili voličům v parlamentních volbách. Ministr zdůraznil, že po náročných dnech je potřeba, aby si všichni přes víkend vydechli a situaci v klidu zrekapitulovali. Po víkendové reflexi by se měla strana od příštího týdne opět plně zaměřit na práci pro zemi, do jejíhož čela byla zvolena.
V souvislosti s možným koncem Keira Starmera v čele strany Reed jasně uvedl, že v současné chvíli žádný oficiální pokus o jeho svržení neprobíhá. Podle platných vnitrostranických pravidel musí případný vyzyvatel nejprve shromáždit nominace od minimálně 81 labouristických poslanců. Tento krok zatím nikdo neučinil, a proto podle ministra nelze hovořit o tom, že by Starmerově pozici aktuálně hrozilo bezprostřední nebezpečí.
Případní zájemci o nejvyšší stranický post sice mají možnost nominace začít sbírat, ale museli by pro svůj záměr najít dostatečný počet kolegů v parlamentu, což se prozatím nestalo. Celá situace uvnitř vládní strany tak zůstává napjatá, ale formální procesy pro změnu lídra se nerozběhly. Pozornost se nyní upírá spíše na nadcházející doplňovací volby v Makerfieldu, které budou pro další vývoj zásadní.
Místní obyvatelé v obvodu Makerfield již začali vyjadřovat své první názory na možnou kandidaturu Andyho Burnhama v jejich regionu. Atmosféra ve straně je sice po odchodu ministra zdravotnictví napjatá, ale premiér Starmer se nechal slyšet, že ho Streetingova rezignace mrzí. Výměna na ministerském postu proběhla rychle, aby nebyl narušen chod vládního resortu v době, kdy strana čelí vnějšímu tlaku.
O dalším osudu vnitrostranické opozice a ambicích Andyho Burnhama se rozhodne až v následujících týdnech podle toho, jak se k situaci postaví stranické orgány a řadoví členové. Starmerovo křídlo se snaží situaci uklidnit apelem na jednotu a varováním před vnitřním rozkolem. Klíčovým mezníkem pro stabilitu současného premiéra tak bude až moment, kdy se ukáže, zda Burnham získá poslanecký mandát zpět.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.