Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Cestu do poslaneckých lavic se Burnhamovi rozhodl uvolnit současný poslanec za volební obvod Makerfield Josh Simons, který oznámil, že na svůj mandát rezignuje. Podle informací stanice BBC nemá Keir Starmer v úmyslu Burnhamovu snahu o získání kandidatury v tomto obvodu v regionu Wigan nijak blokovat. Pokud místní členové strany v Makerfieldu Burnhama jako svého kandidáta podpoří, čeká tuto oblast bezprecedentní volební souboj.
Očekává se, že Burnhamova kandidatura získá v nejbližší době silného spojence přímo ve vedení strany. Zástupkyně lídra labouristů Lucy Powell by měla svou jednoznačnou podporu pro manchesterského starostu veřejně deklarovat ještě během dnešního dne. Tato zpráva přichází po čtvrteční politické ráně, kdy na svou funkci rezignoval ministr zdravotnictví Wes Streeting s prohlášením, že ztratil důvěru ve Starmerovo vedení. Na jeho místo byl okamžitě jmenován James Murray.
K situaci se vyjádřil také člen Národního výkonného výboru labouristů a poslanec za North Durham Luke Akehurst v ranním vysílání stanice Radio 4. Podle jeho slov vše nasvědčuje tomu, že výbor udělí Burnhamovi výjimku, která mu umožní kandidovat v doplňovacích volbách i přesto, že v současnosti zastává úřad starosty metropolitní oblasti. Překážky, které by jeho kandidatuře bránily, již podle něj nejsou na pořadu dne, pokud o něj budou stát místní členové.
Akehurst však zároveň varoval, že úspěch v tomto obvodu není zdaleka zaručený a případný souboj s kandidátem strany Reform UK by se neměl podceňovat. Udržení tohoto křesla pro Labouristickou stranu bude podle něj velmi náročný úkol, a to i s tak celostátně známým kandidátem, jakým je tamní starosta. Dokud tyto doplňovací volby neskončí, neočekává se, že by kdokoli jiný oficiálně vyhlásil souboj o křeslo lídra strany.
Ministr pro bydlení Steve Reed v ranním pořadu BBC Breakfast připustil, že labouristé mají za sebou mimořádně neklidný a špatný týden. Mnohé stranické kolegy podle jeho slov silně zasáhly nepříznivé výsledky nedávných místních voleb. Reed však důrazně varoval před tím, aby se strana v reakci na neúspěch začala uzavírat sama do sebe a utápět se ve vnitřních sporech, což v minulosti vedlo k oslabení Konzervativní strany.
Podle Reeda je nyní pro vládní stranu klíčové soustředit se na samotný výkon mandátu a na plnění změn, které labouristé slíbili voličům v parlamentních volbách. Ministr zdůraznil, že po náročných dnech je potřeba, aby si všichni přes víkend vydechli a situaci v klidu zrekapitulovali. Po víkendové reflexi by se měla strana od příštího týdne opět plně zaměřit na práci pro zemi, do jejíhož čela byla zvolena.
V souvislosti s možným koncem Keira Starmera v čele strany Reed jasně uvedl, že v současné chvíli žádný oficiální pokus o jeho svržení neprobíhá. Podle platných vnitrostranických pravidel musí případný vyzyvatel nejprve shromáždit nominace od minimálně 81 labouristických poslanců. Tento krok zatím nikdo neučinil, a proto podle ministra nelze hovořit o tom, že by Starmerově pozici aktuálně hrozilo bezprostřední nebezpečí.
Případní zájemci o nejvyšší stranický post sice mají možnost nominace začít sbírat, ale museli by pro svůj záměr najít dostatečný počet kolegů v parlamentu, což se prozatím nestalo. Celá situace uvnitř vládní strany tak zůstává napjatá, ale formální procesy pro změnu lídra se nerozběhly. Pozornost se nyní upírá spíše na nadcházející doplňovací volby v Makerfieldu, které budou pro další vývoj zásadní.
Místní obyvatelé v obvodu Makerfield již začali vyjadřovat své první názory na možnou kandidaturu Andyho Burnhama v jejich regionu. Atmosféra ve straně je sice po odchodu ministra zdravotnictví napjatá, ale premiér Starmer se nechal slyšet, že ho Streetingova rezignace mrzí. Výměna na ministerském postu proběhla rychle, aby nebyl narušen chod vládního resortu v době, kdy strana čelí vnějšímu tlaku.
O dalším osudu vnitrostranické opozice a ambicích Andyho Burnhama se rozhodne až v následujících týdnech podle toho, jak se k situaci postaví stranické orgány a řadoví členové. Starmerovo křídlo se snaží situaci uklidnit apelem na jednotu a varováním před vnitřním rozkolem. Klíčovým mezníkem pro stabilitu současného premiéra tak bude až moment, kdy se ukáže, zda Burnham získá poslanecký mandát zpět.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.