Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Cestu do poslaneckých lavic se Burnhamovi rozhodl uvolnit současný poslanec za volební obvod Makerfield Josh Simons, který oznámil, že na svůj mandát rezignuje. Podle informací stanice BBC nemá Keir Starmer v úmyslu Burnhamovu snahu o získání kandidatury v tomto obvodu v regionu Wigan nijak blokovat. Pokud místní členové strany v Makerfieldu Burnhama jako svého kandidáta podpoří, čeká tuto oblast bezprecedentní volební souboj.
Očekává se, že Burnhamova kandidatura získá v nejbližší době silného spojence přímo ve vedení strany. Zástupkyně lídra labouristů Lucy Powell by měla svou jednoznačnou podporu pro manchesterského starostu veřejně deklarovat ještě během dnešního dne. Tato zpráva přichází po čtvrteční politické ráně, kdy na svou funkci rezignoval ministr zdravotnictví Wes Streeting s prohlášením, že ztratil důvěru ve Starmerovo vedení. Na jeho místo byl okamžitě jmenován James Murray.
K situaci se vyjádřil také člen Národního výkonného výboru labouristů a poslanec za North Durham Luke Akehurst v ranním vysílání stanice Radio 4. Podle jeho slov vše nasvědčuje tomu, že výbor udělí Burnhamovi výjimku, která mu umožní kandidovat v doplňovacích volbách i přesto, že v současnosti zastává úřad starosty metropolitní oblasti. Překážky, které by jeho kandidatuře bránily, již podle něj nejsou na pořadu dne, pokud o něj budou stát místní členové.
Akehurst však zároveň varoval, že úspěch v tomto obvodu není zdaleka zaručený a případný souboj s kandidátem strany Reform UK by se neměl podceňovat. Udržení tohoto křesla pro Labouristickou stranu bude podle něj velmi náročný úkol, a to i s tak celostátně známým kandidátem, jakým je tamní starosta. Dokud tyto doplňovací volby neskončí, neočekává se, že by kdokoli jiný oficiálně vyhlásil souboj o křeslo lídra strany.
Ministr pro bydlení Steve Reed v ranním pořadu BBC Breakfast připustil, že labouristé mají za sebou mimořádně neklidný a špatný týden. Mnohé stranické kolegy podle jeho slov silně zasáhly nepříznivé výsledky nedávných místních voleb. Reed však důrazně varoval před tím, aby se strana v reakci na neúspěch začala uzavírat sama do sebe a utápět se ve vnitřních sporech, což v minulosti vedlo k oslabení Konzervativní strany.
Podle Reeda je nyní pro vládní stranu klíčové soustředit se na samotný výkon mandátu a na plnění změn, které labouristé slíbili voličům v parlamentních volbách. Ministr zdůraznil, že po náročných dnech je potřeba, aby si všichni přes víkend vydechli a situaci v klidu zrekapitulovali. Po víkendové reflexi by se měla strana od příštího týdne opět plně zaměřit na práci pro zemi, do jejíhož čela byla zvolena.
V souvislosti s možným koncem Keira Starmera v čele strany Reed jasně uvedl, že v současné chvíli žádný oficiální pokus o jeho svržení neprobíhá. Podle platných vnitrostranických pravidel musí případný vyzyvatel nejprve shromáždit nominace od minimálně 81 labouristických poslanců. Tento krok zatím nikdo neučinil, a proto podle ministra nelze hovořit o tom, že by Starmerově pozici aktuálně hrozilo bezprostřední nebezpečí.
Případní zájemci o nejvyšší stranický post sice mají možnost nominace začít sbírat, ale museli by pro svůj záměr najít dostatečný počet kolegů v parlamentu, což se prozatím nestalo. Celá situace uvnitř vládní strany tak zůstává napjatá, ale formální procesy pro změnu lídra se nerozběhly. Pozornost se nyní upírá spíše na nadcházející doplňovací volby v Makerfieldu, které budou pro další vývoj zásadní.
Místní obyvatelé v obvodu Makerfield již začali vyjadřovat své první názory na možnou kandidaturu Andyho Burnhama v jejich regionu. Atmosféra ve straně je sice po odchodu ministra zdravotnictví napjatá, ale premiér Starmer se nechal slyšet, že ho Streetingova rezignace mrzí. Výměna na ministerském postu proběhla rychle, aby nebyl narušen chod vládního resortu v době, kdy strana čelí vnějšímu tlaku.
O dalším osudu vnitrostranické opozice a ambicích Andyho Burnhama se rozhodne až v následujících týdnech podle toho, jak se k situaci postaví stranické orgány a řadoví členové. Starmerovo křídlo se snaží situaci uklidnit apelem na jednotu a varováním před vnitřním rozkolem. Klíčovým mezníkem pro stabilitu současného premiéra tak bude až moment, kdy se ukáže, zda Burnham získá poslanecký mandát zpět.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.