Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Válečný konflikt způsobil ropnému průmyslu v oblasti Perského zálivu četné komplikace, když vojenské akce poškodily řadu produkčních polí i exportní infrastrukturu. Faktické uzavření Hormuzského průlivu navíc výrazně omezilo lodní zásilky a vyhnalo ceny surovin nahoru. Jižní Korea a Japonsko patří kvůli své extrémní závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy a plynu k hlavním ekonomickým obětem této krize, neboť z Blízkého východu pochází přes 70 procent jihokorejského a více než 90 procent japonského importu surové ropy.
V této situaci se Spojené státy ukázaly jako klíčová energetická pojistka pro své dva asijské spojence, což potvrzují i aktuální data o exportu. Vývoz americké surové ropy vyskočil z průměrných 4 milionů barelů denně v roce 2025 na 5,2 milionu barelů denně letos v březnu a dubnu, přičemž podstatná část směřovala právě do Asie. Dubnové zásilky na asijský kontinent dosáhly 60 milionů barelů, což představovalo zhruba polovinu celkového amerického ropného exportu v daném měsíci a meziroční nárůst o přibližně 65 procent.
Vedle surové ropy zaznamenal mimořádný nárůst také americký export rafinovaných produktů a petrochemických surovin, jako je nafta (chemický benzín), která je nezbytná pro výrobu plastů a syntetických vláken. Japonský dovoz americké nafty v dubnu dosáhl nejvyšší úrovně od prosince 2021 a v případě Jižní Koreje se Spojené státy posunuly z loňské sedmé pozice na pozici vůbec největšího dodavatele této suroviny.
Obě asijské země jsou závislé na Blízkém východě také u zemního plynu, který v roce 2025 pokrýval 20 procent jihokorejského a 11 procent japonského dovozu. Vzhledem k poklesu blízkovýchodních dodávek LNG od konce letošního února se tamní dovozci obrátili na americký trh, jehož celkový březnový export dosáhl téměř 11 milionů tun, což je o 15 procent více než v březnu loňského roku. Zásilky amerického zkapalněného plynu směřující do Asie od konce února vzrostly dokonce o 175 procent.
Roční exportní kapacita USA v oblasti zkapalněného plynu dosáhla v loňském roce 111 milionů tun, což zhruba odpovídá kombinovanému ročnímu dovozu Jižní Koreje a Japonska. Do loňského roku přitom americké LNG tvořilo pouze 9 procent jihokorejského a 7 procent japonského dovozního trhu. Vzhledem k tomu, že by se exportní kapacita USA mohla do roku 2029 více než zdvojnásobit, mohl by americký plyn hrát při zajišťování energetické bezpečnosti obou asijských států mnohem větší roli.
Nová geopolitická situace otevírá prostor pro vytvoření trinitární strategické ropné rezervy po vzoru smluv, které mají Soul a Tokio uzavřené s blízkovýchodními dodavateli, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt. V rámci tohoto uspořádání by Jižní Korea a Japonsko pronajaly skladovací nádrže pro uskladnění americké ropy, což by jim v případě nouze zajistilo předkupní právo. Japonsko již myšlenku nákupu americké ropy pro nouzové účely nadhodilo, nabízí se však možnost, aby obě asijské země skladovaly tuto ropu společně a posílily tak své vládní a průmyslové rezervy.
Určitou komplikací zůstává fakt, že stávající rafinérské kapacity v Jižní Koreji a Japonsku jsou optimálně nakonfigurovány pro zpracování blízkovýchodní ropy, která má obvykle vyšší obsah síry a vyšší hustotu než převládající americká produkce. Kompletní modernizace rafinérií by sice byla drahá a časově náročná, avšak provozní úpravy a postupné modifikace by mohly umožnit větší příjem americké suroviny. Alternativně by asijské státy mohly skladovat různé typy amerických rafinovaných produktů, k nimž by měly předkupní právo na základě předem dohodnutých podmínek.
Podobný koncept by mohl být aplikován také na strategické zásoby plynu. Začátkem března drželo Japonsko zásoby LNG ve výši 4 milionů tun, což odpovídá zhruba třem týdnům celkové spotřeby, a jihokorejské zásoby zůstávaly vysoko nad povinným devítidenním minimem, přičemž obě země aktivně nakupují na promptním trhu. Soul a Tokio by proto mohly zvážit dohodu o skladování amerického LNG, a to buď fyzicky, nebo virtuálně prostřednictvím smluvních mechanismů, které by garantovaly dodávky amerického plynu během výpadků za předem dohodnuté ceny.
Ačkoli mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem existuje řada energetických iniciativ, skutečná trilaterální spolupráce byla doposud vzácná. Současná energetická krize v Hormuzském průlivu však otřásla energetickou bezpečností obou asijských zemí v samých základech. Spolupráce v ropném a plynárenském sektoru si proto zaslouží bližší pozornost nejen jako ekonomická transakce, ale jako zásadní krok k posílení hospodářské odolnosti obou klíčových spojenců, což je v přímém národně-bezpečnostním zájmu USA.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.