Evropu vynechali. Válka v Íránu upevňuje energetickou spolupráci mezi USA a Asií

Ropný tanker
Ropný tanker, foto: Pixabay
Klára Marková 15. května 2026 13:04
Sdílej:

Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.

Válečný konflikt způsobil ropnému průmyslu v oblasti Perského zálivu četné komplikace, když vojenské akce poškodily řadu produkčních polí i exportní infrastrukturu. Faktické uzavření Hormuzského průlivu navíc výrazně omezilo lodní zásilky a vyhnalo ceny surovin nahoru. Jižní Korea a Japonsko patří kvůli své extrémní závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy a plynu k hlavním ekonomickým obětem této krize, neboť z Blízkého východu pochází přes 70 procent jihokorejského a více než 90 procent japonského importu surové ropy.

V této situaci se Spojené státy ukázaly jako klíčová energetická pojistka pro své dva asijské spojence, což potvrzují i aktuální data o exportu. Vývoz americké surové ropy vyskočil z průměrných 4 milionů barelů denně v roce 2025 na 5,2 milionu barelů denně letos v březnu a dubnu, přičemž podstatná část směřovala právě do Asie. Dubnové zásilky na asijský kontinent dosáhly 60 milionů barelů, což představovalo zhruba polovinu celkového amerického ropného exportu v daném měsíci a meziroční nárůst o přibližně 65 procent.

Vedle surové ropy zaznamenal mimořádný nárůst také americký export rafinovaných produktů a petrochemických surovin, jako je nafta (chemický benzín), která je nezbytná pro výrobu plastů a syntetických vláken. Japonský dovoz americké nafty v dubnu dosáhl nejvyšší úrovně od prosince 2021 a v případě Jižní Koreje se Spojené státy posunuly z loňské sedmé pozice na pozici vůbec největšího dodavatele této suroviny.

Obě asijské země jsou závislé na Blízkém východě také u zemního plynu, který v roce 2025 pokrýval 20 procent jihokorejského a 11 procent japonského dovozu. Vzhledem k poklesu blízkovýchodních dodávek LNG od konce letošního února se tamní dovozci obrátili na americký trh, jehož celkový březnový export dosáhl téměř 11 milionů tun, což je o 15 procent více než v březnu loňského roku. Zásilky amerického zkapalněného plynu směřující do Asie od konce února vzrostly dokonce o 175 procent.

Roční exportní kapacita USA v oblasti zkapalněného plynu dosáhla v loňském roce 111 milionů tun, což zhruba odpovídá kombinovanému ročnímu dovozu Jižní Koreje a Japonska. Do loňského roku přitom americké LNG tvořilo pouze 9 procent jihokorejského a 7 procent japonského dovozního trhu. Vzhledem k tomu, že by se exportní kapacita USA mohla do roku 2029 více než zdvojnásobit, mohl by americký plyn hrát při zajišťování energetické bezpečnosti obou asijských států mnohem větší roli.

Nová geopolitická situace otevírá prostor pro vytvoření trinitární strategické ropné rezervy po vzoru smluv, které mají Soul a Tokio uzavřené s blízkovýchodními dodavateli, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt. V rámci tohoto uspořádání by Jižní Korea a Japonsko pronajaly skladovací nádrže pro uskladnění americké ropy, což by jim v případě nouze zajistilo předkupní právo. Japonsko již myšlenku nákupu americké ropy pro nouzové účely nadhodilo, nabízí se však možnost, aby obě asijské země skladovaly tuto ropu společně a posílily tak své vládní a průmyslové rezervy.

Určitou komplikací zůstává fakt, že stávající rafinérské kapacity v Jižní Koreji a Japonsku jsou optimálně nakonfigurovány pro zpracování blízkovýchodní ropy, která má obvykle vyšší obsah síry a vyšší hustotu než převládající americká produkce. Kompletní modernizace rafinérií by sice byla drahá a časově náročná, avšak provozní úpravy a postupné modifikace by mohly umožnit větší příjem americké suroviny. Alternativně by asijské státy mohly skladovat různé typy amerických rafinovaných produktů, k nimž by měly předkupní právo na základě předem dohodnutých podmínek.

Podobný koncept by mohl být aplikován také na strategické zásoby plynu. Začátkem března drželo Japonsko zásoby LNG ve výši 4 milionů tun, což odpovídá zhruba třem týdnům celkové spotřeby, a jihokorejské zásoby zůstávaly vysoko nad povinným devítidenním minimem, přičemž obě země aktivně nakupují na promptním trhu. Soul a Tokio by proto mohly zvážit dohodu o skladování amerického LNG, a to buď fyzicky, nebo virtuálně prostřednictvím smluvních mechanismů, které by garantovaly dodávky amerického plynu během výpadků za předem dohodnuté ceny.

Ačkoli mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem existuje řada energetických iniciativ, skutečná trilaterální spolupráce byla doposud vzácná. Současná energetická krize v Hormuzském průlivu však otřásla energetickou bezpečností obou asijských zemí v samých základech. Spolupráce v ropném a plynárenském sektoru si proto zaslouží bližší pozornost nejen jako ekonomická transakce, ale jako zásadní krok k posílení hospodářské odolnosti obou klíčových spojenců, což je v přímém národně-bezpečnostním zájmu USA.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie

Napětí v Grónsku roste. Vláda americké firmě stopla přípravy na těžební práce

Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.

Novinky
Ilustrační foto

Volí mladí lidé jinak než starší ročníky? Nový výzkum odpověděl na ožehavou otázku

Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.

Novinky
Ilustrační foto

Nepochopitelný paradox: Svět se odklání od uhlí, jeho těžba se přesto zvyšuje

Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.

Novinky
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina by mohla ještě letos udeřit na Moskvu balistickými raketami vlastní výroby

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.