Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Válečný konflikt způsobil ropnému průmyslu v oblasti Perského zálivu četné komplikace, když vojenské akce poškodily řadu produkčních polí i exportní infrastrukturu. Faktické uzavření Hormuzského průlivu navíc výrazně omezilo lodní zásilky a vyhnalo ceny surovin nahoru. Jižní Korea a Japonsko patří kvůli své extrémní závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy a plynu k hlavním ekonomickým obětem této krize, neboť z Blízkého východu pochází přes 70 procent jihokorejského a více než 90 procent japonského importu surové ropy.
V této situaci se Spojené státy ukázaly jako klíčová energetická pojistka pro své dva asijské spojence, což potvrzují i aktuální data o exportu. Vývoz americké surové ropy vyskočil z průměrných 4 milionů barelů denně v roce 2025 na 5,2 milionu barelů denně letos v březnu a dubnu, přičemž podstatná část směřovala právě do Asie. Dubnové zásilky na asijský kontinent dosáhly 60 milionů barelů, což představovalo zhruba polovinu celkového amerického ropného exportu v daném měsíci a meziroční nárůst o přibližně 65 procent.
Vedle surové ropy zaznamenal mimořádný nárůst také americký export rafinovaných produktů a petrochemických surovin, jako je nafta (chemický benzín), která je nezbytná pro výrobu plastů a syntetických vláken. Japonský dovoz americké nafty v dubnu dosáhl nejvyšší úrovně od prosince 2021 a v případě Jižní Koreje se Spojené státy posunuly z loňské sedmé pozice na pozici vůbec největšího dodavatele této suroviny.
Obě asijské země jsou závislé na Blízkém východě také u zemního plynu, který v roce 2025 pokrýval 20 procent jihokorejského a 11 procent japonského dovozu. Vzhledem k poklesu blízkovýchodních dodávek LNG od konce letošního února se tamní dovozci obrátili na americký trh, jehož celkový březnový export dosáhl téměř 11 milionů tun, což je o 15 procent více než v březnu loňského roku. Zásilky amerického zkapalněného plynu směřující do Asie od konce února vzrostly dokonce o 175 procent.
Roční exportní kapacita USA v oblasti zkapalněného plynu dosáhla v loňském roce 111 milionů tun, což zhruba odpovídá kombinovanému ročnímu dovozu Jižní Koreje a Japonska. Do loňského roku přitom americké LNG tvořilo pouze 9 procent jihokorejského a 7 procent japonského dovozního trhu. Vzhledem k tomu, že by se exportní kapacita USA mohla do roku 2029 více než zdvojnásobit, mohl by americký plyn hrát při zajišťování energetické bezpečnosti obou asijských států mnohem větší roli.
Nová geopolitická situace otevírá prostor pro vytvoření trinitární strategické ropné rezervy po vzoru smluv, které mají Soul a Tokio uzavřené s blízkovýchodními dodavateli, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt. V rámci tohoto uspořádání by Jižní Korea a Japonsko pronajaly skladovací nádrže pro uskladnění americké ropy, což by jim v případě nouze zajistilo předkupní právo. Japonsko již myšlenku nákupu americké ropy pro nouzové účely nadhodilo, nabízí se však možnost, aby obě asijské země skladovaly tuto ropu společně a posílily tak své vládní a průmyslové rezervy.
Určitou komplikací zůstává fakt, že stávající rafinérské kapacity v Jižní Koreji a Japonsku jsou optimálně nakonfigurovány pro zpracování blízkovýchodní ropy, která má obvykle vyšší obsah síry a vyšší hustotu než převládající americká produkce. Kompletní modernizace rafinérií by sice byla drahá a časově náročná, avšak provozní úpravy a postupné modifikace by mohly umožnit větší příjem americké suroviny. Alternativně by asijské státy mohly skladovat různé typy amerických rafinovaných produktů, k nimž by měly předkupní právo na základě předem dohodnutých podmínek.
Podobný koncept by mohl být aplikován také na strategické zásoby plynu. Začátkem března drželo Japonsko zásoby LNG ve výši 4 milionů tun, což odpovídá zhruba třem týdnům celkové spotřeby, a jihokorejské zásoby zůstávaly vysoko nad povinným devítidenním minimem, přičemž obě země aktivně nakupují na promptním trhu. Soul a Tokio by proto mohly zvážit dohodu o skladování amerického LNG, a to buď fyzicky, nebo virtuálně prostřednictvím smluvních mechanismů, které by garantovaly dodávky amerického plynu během výpadků za předem dohodnuté ceny.
Ačkoli mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem existuje řada energetických iniciativ, skutečná trilaterální spolupráce byla doposud vzácná. Současná energetická krize v Hormuzském průlivu však otřásla energetickou bezpečností obou asijských zemí v samých základech. Spolupráce v ropném a plynárenském sektoru si proto zaslouží bližší pozornost nejen jako ekonomická transakce, ale jako zásadní krok k posílení hospodářské odolnosti obou klíčových spojenců, což je v přímém národně-bezpečnostním zájmu USA.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.