Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Válečný konflikt způsobil ropnému průmyslu v oblasti Perského zálivu četné komplikace, když vojenské akce poškodily řadu produkčních polí i exportní infrastrukturu. Faktické uzavření Hormuzského průlivu navíc výrazně omezilo lodní zásilky a vyhnalo ceny surovin nahoru. Jižní Korea a Japonsko patří kvůli své extrémní závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy a plynu k hlavním ekonomickým obětem této krize, neboť z Blízkého východu pochází přes 70 procent jihokorejského a více než 90 procent japonského importu surové ropy.
V této situaci se Spojené státy ukázaly jako klíčová energetická pojistka pro své dva asijské spojence, což potvrzují i aktuální data o exportu. Vývoz americké surové ropy vyskočil z průměrných 4 milionů barelů denně v roce 2025 na 5,2 milionu barelů denně letos v březnu a dubnu, přičemž podstatná část směřovala právě do Asie. Dubnové zásilky na asijský kontinent dosáhly 60 milionů barelů, což představovalo zhruba polovinu celkového amerického ropného exportu v daném měsíci a meziroční nárůst o přibližně 65 procent.
Vedle surové ropy zaznamenal mimořádný nárůst také americký export rafinovaných produktů a petrochemických surovin, jako je nafta (chemický benzín), která je nezbytná pro výrobu plastů a syntetických vláken. Japonský dovoz americké nafty v dubnu dosáhl nejvyšší úrovně od prosince 2021 a v případě Jižní Koreje se Spojené státy posunuly z loňské sedmé pozice na pozici vůbec největšího dodavatele této suroviny.
Obě asijské země jsou závislé na Blízkém východě také u zemního plynu, který v roce 2025 pokrýval 20 procent jihokorejského a 11 procent japonského dovozu. Vzhledem k poklesu blízkovýchodních dodávek LNG od konce letošního února se tamní dovozci obrátili na americký trh, jehož celkový březnový export dosáhl téměř 11 milionů tun, což je o 15 procent více než v březnu loňského roku. Zásilky amerického zkapalněného plynu směřující do Asie od konce února vzrostly dokonce o 175 procent.
Roční exportní kapacita USA v oblasti zkapalněného plynu dosáhla v loňském roce 111 milionů tun, což zhruba odpovídá kombinovanému ročnímu dovozu Jižní Koreje a Japonska. Do loňského roku přitom americké LNG tvořilo pouze 9 procent jihokorejského a 7 procent japonského dovozního trhu. Vzhledem k tomu, že by se exportní kapacita USA mohla do roku 2029 více než zdvojnásobit, mohl by americký plyn hrát při zajišťování energetické bezpečnosti obou asijských států mnohem větší roli.
Nová geopolitická situace otevírá prostor pro vytvoření trinitární strategické ropné rezervy po vzoru smluv, které mají Soul a Tokio uzavřené s blízkovýchodními dodavateli, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt. V rámci tohoto uspořádání by Jižní Korea a Japonsko pronajaly skladovací nádrže pro uskladnění americké ropy, což by jim v případě nouze zajistilo předkupní právo. Japonsko již myšlenku nákupu americké ropy pro nouzové účely nadhodilo, nabízí se však možnost, aby obě asijské země skladovaly tuto ropu společně a posílily tak své vládní a průmyslové rezervy.
Určitou komplikací zůstává fakt, že stávající rafinérské kapacity v Jižní Koreji a Japonsku jsou optimálně nakonfigurovány pro zpracování blízkovýchodní ropy, která má obvykle vyšší obsah síry a vyšší hustotu než převládající americká produkce. Kompletní modernizace rafinérií by sice byla drahá a časově náročná, avšak provozní úpravy a postupné modifikace by mohly umožnit větší příjem americké suroviny. Alternativně by asijské státy mohly skladovat různé typy amerických rafinovaných produktů, k nimž by měly předkupní právo na základě předem dohodnutých podmínek.
Podobný koncept by mohl být aplikován také na strategické zásoby plynu. Začátkem března drželo Japonsko zásoby LNG ve výši 4 milionů tun, což odpovídá zhruba třem týdnům celkové spotřeby, a jihokorejské zásoby zůstávaly vysoko nad povinným devítidenním minimem, přičemž obě země aktivně nakupují na promptním trhu. Soul a Tokio by proto mohly zvážit dohodu o skladování amerického LNG, a to buď fyzicky, nebo virtuálně prostřednictvím smluvních mechanismů, které by garantovaly dodávky amerického plynu během výpadků za předem dohodnuté ceny.
Ačkoli mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem existuje řada energetických iniciativ, skutečná trilaterální spolupráce byla doposud vzácná. Současná energetická krize v Hormuzském průlivu však otřásla energetickou bezpečností obou asijských zemí v samých základech. Spolupráce v ropném a plynárenském sektoru si proto zaslouží bližší pozornost nejen jako ekonomická transakce, ale jako zásadní krok k posílení hospodářské odolnosti obou klíčových spojenců, což je v přímém národně-bezpečnostním zájmu USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.