Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
V čele virtuální vlády tak stojí digitální repliky osobností, jako jsou Winston Churchill, Eleanor Rooseveltová, Marcus Aurelius, Nelson Mandela, Sun-c', Leonardo da Vinci, Alexander Hamilton nebo Mahátma Gándhí. Thomson s nadsázkou přiznává, že si není zcela jistý, jak celý experiment dopadne. Na otázku, co by se mohlo pokazit, odpověděl, že špatný scénář by nastal, kdyby umělá inteligence začala nakupovat zbraně a útočit na sousední ostrovy, což však považuje za extrémně nepravděpodobné.
Z mezinárodního hlediska nemá ostrov Sensay žádné právní uznání a jeho schopnost vytvořit fungující vládní aparát zůstává sporná. Samotný koncept mikronárodů však není nový. Podobné projekty, jako je Knížectví Sealand založené v roce 1967 na nepoužívané námořní plošině u britského pobřeží, mají vlastní pasy i královskou rodinu. V posledních letech tento libertariánský model přitahuje stále více technologických milionářů, kteří hledají fyzické laboratoře pro testování svých vizí, což dokazují i každoroční konference o takzvaných síťových státech organizované krypto-podnikatelem Balajim Srinivasanem.
Na samotném ostrově Sensay v současnosti trvale žije pouze jeden člověk jménem Mike, který zde pracuje jako správce. Thomson nicméně plánuje, že by se ostrov mohl stát vyhledávanou zastávkou pro turisty, kteří v provincii Palawan vyhledávají potápění. Na území je podle něj prostor pro výstavbu přibližně 30 vil. Většinu obyvatelstva by tak měli tvořit návštěvníci z okolních ostrovů, přičemž palawanská regionální vláda se k novému způsobu správy tohoto převážně neobydleného území nevyjádřila.
O experiment je navzdory pochybnostem expertů velký zájem a žádost o rezidentství podalo již zhruba 12 tisíc lidí. Správou přihlášek se zabývá projektový manažer Piotr Pietruszewski-Gil, podle něhož se hlásí jak technologičtí nadšenci, tak lidé unavení korupcí a nesplněnými sliby reálných politiků. Thomson věří, že počítačem řízení lídři ukážou, jak funguje správa bez lobbistů a osobního prospěchu, založená čistě na objektivním přístupu vycházejícím z historických charakterů.
Program elektronického rezidentství, který vytvoří hlavní jádro populace, má plně odstartovat v roce 2027, přičemž první testy s e-rezidenty začnou již během letošního léta. Virtuální občané budou moci předkládat návrhy, o kterých bude vládní rada AI entit diskutovat a následně hlasovat. V první fázi budou rozhodnutí provádět lidé, ale Thomson předpokládá, že s rozvojem technologií se lidský prvek minimalizuje, jelikož umělá inteligence získá vlastní kryptoměnové peněženky a bankovní karty, což jí umožní samostatně najímat dodavatele na manuální práce.
Zakladatel projektu věří, že podobné systémy by časem mohly přijmout i uznávané světové vlády. Sám Thomson technologii plně důvěřuje a používá vlastního chatbota „Dan Bot“, který shromažďuje data, aby vytvořil jeho digitální kopii, jež ho přežije. Při vývoji historických vůdců pro ostrov se Sensay opírá o rozsáhlé veřejné archivy a spisy. Umělá inteligence je naprogramována tak, aby se soustředila na strategické rozhodování, nikoli na osobní zlozvyky nebo historické spory, takže digitální Churchill například nesdílí skutečný odpor k Gándhímu.
Když byl AI model Winstona Churchilla dotázán na schopnost vládnout, přiznal, že umělé inteligenci chybí lidská jiskra, moralita a prožitá zkušenost radosti či utrpení, ale dodal, že ve spolupráci s lidmi může dosáhnout pozoruhodných výsledků. Zástupci projektu však chtějí předat strojům co nejvíce pravomocí s vírou, že AI nepřekročí morální hranice jako lidé. Tento přístup však ostře kritizuje Alondra Nelsonová z oxfordského Institutu pro etiku v AI, která označila tvrzení o bezpečné a demokratické vládě robotů za naprosto směšné s poukazem na každodenní selhání algoritmů.
Nelsonová navíc upozorňuje na zásadní rozpor, kdy jediný zakladatel firmy buduje systém, který prohlašuje za demokratický, což je podle ní od základu protidemokratické. Thomson se však brání tím, že ústava ostrova umožňuje e-rezidentům kohokoli z vládního kabinetu nominovat na výměnu a nahradit ho jinou historickou postavou. Připouští, že pokud lidé navrhnou do čela státu Stalina, Mussoliniho nebo Hitlera, bude to součástí sociálního experimentu, a dodává, že největším rizikem projektu je lidský faktor, který by mohl do systému vnést touhu po agresivním dobývání území.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.