Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
V čele virtuální vlády tak stojí digitální repliky osobností, jako jsou Winston Churchill, Eleanor Rooseveltová, Marcus Aurelius, Nelson Mandela, Sun-c', Leonardo da Vinci, Alexander Hamilton nebo Mahátma Gándhí. Thomson s nadsázkou přiznává, že si není zcela jistý, jak celý experiment dopadne. Na otázku, co by se mohlo pokazit, odpověděl, že špatný scénář by nastal, kdyby umělá inteligence začala nakupovat zbraně a útočit na sousední ostrovy, což však považuje za extrémně nepravděpodobné.
Z mezinárodního hlediska nemá ostrov Sensay žádné právní uznání a jeho schopnost vytvořit fungující vládní aparát zůstává sporná. Samotný koncept mikronárodů však není nový. Podobné projekty, jako je Knížectví Sealand založené v roce 1967 na nepoužívané námořní plošině u britského pobřeží, mají vlastní pasy i královskou rodinu. V posledních letech tento libertariánský model přitahuje stále více technologických milionářů, kteří hledají fyzické laboratoře pro testování svých vizí, což dokazují i každoroční konference o takzvaných síťových státech organizované krypto-podnikatelem Balajim Srinivasanem.
Na samotném ostrově Sensay v současnosti trvale žije pouze jeden člověk jménem Mike, který zde pracuje jako správce. Thomson nicméně plánuje, že by se ostrov mohl stát vyhledávanou zastávkou pro turisty, kteří v provincii Palawan vyhledávají potápění. Na území je podle něj prostor pro výstavbu přibližně 30 vil. Většinu obyvatelstva by tak měli tvořit návštěvníci z okolních ostrovů, přičemž palawanská regionální vláda se k novému způsobu správy tohoto převážně neobydleného území nevyjádřila.
O experiment je navzdory pochybnostem expertů velký zájem a žádost o rezidentství podalo již zhruba 12 tisíc lidí. Správou přihlášek se zabývá projektový manažer Piotr Pietruszewski-Gil, podle něhož se hlásí jak technologičtí nadšenci, tak lidé unavení korupcí a nesplněnými sliby reálných politiků. Thomson věří, že počítačem řízení lídři ukážou, jak funguje správa bez lobbistů a osobního prospěchu, založená čistě na objektivním přístupu vycházejícím z historických charakterů.
Program elektronického rezidentství, který vytvoří hlavní jádro populace, má plně odstartovat v roce 2027, přičemž první testy s e-rezidenty začnou již během letošního léta. Virtuální občané budou moci předkládat návrhy, o kterých bude vládní rada AI entit diskutovat a následně hlasovat. V první fázi budou rozhodnutí provádět lidé, ale Thomson předpokládá, že s rozvojem technologií se lidský prvek minimalizuje, jelikož umělá inteligence získá vlastní kryptoměnové peněženky a bankovní karty, což jí umožní samostatně najímat dodavatele na manuální práce.
Zakladatel projektu věří, že podobné systémy by časem mohly přijmout i uznávané světové vlády. Sám Thomson technologii plně důvěřuje a používá vlastního chatbota „Dan Bot“, který shromažďuje data, aby vytvořil jeho digitální kopii, jež ho přežije. Při vývoji historických vůdců pro ostrov se Sensay opírá o rozsáhlé veřejné archivy a spisy. Umělá inteligence je naprogramována tak, aby se soustředila na strategické rozhodování, nikoli na osobní zlozvyky nebo historické spory, takže digitální Churchill například nesdílí skutečný odpor k Gándhímu.
Když byl AI model Winstona Churchilla dotázán na schopnost vládnout, přiznal, že umělé inteligenci chybí lidská jiskra, moralita a prožitá zkušenost radosti či utrpení, ale dodal, že ve spolupráci s lidmi může dosáhnout pozoruhodných výsledků. Zástupci projektu však chtějí předat strojům co nejvíce pravomocí s vírou, že AI nepřekročí morální hranice jako lidé. Tento přístup však ostře kritizuje Alondra Nelsonová z oxfordského Institutu pro etiku v AI, která označila tvrzení o bezpečné a demokratické vládě robotů za naprosto směšné s poukazem na každodenní selhání algoritmů.
Nelsonová navíc upozorňuje na zásadní rozpor, kdy jediný zakladatel firmy buduje systém, který prohlašuje za demokratický, což je podle ní od základu protidemokratické. Thomson se však brání tím, že ústava ostrova umožňuje e-rezidentům kohokoli z vládního kabinetu nominovat na výměnu a nahradit ho jinou historickou postavou. Připouští, že pokud lidé navrhnou do čela státu Stalina, Mussoliniho nebo Hitlera, bude to součástí sociálního experimentu, a dodává, že největším rizikem projektu je lidský faktor, který by mohl do systému vnést touhu po agresivním dobývání území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.