Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
V čele virtuální vlády tak stojí digitální repliky osobností, jako jsou Winston Churchill, Eleanor Rooseveltová, Marcus Aurelius, Nelson Mandela, Sun-c', Leonardo da Vinci, Alexander Hamilton nebo Mahátma Gándhí. Thomson s nadsázkou přiznává, že si není zcela jistý, jak celý experiment dopadne. Na otázku, co by se mohlo pokazit, odpověděl, že špatný scénář by nastal, kdyby umělá inteligence začala nakupovat zbraně a útočit na sousední ostrovy, což však považuje za extrémně nepravděpodobné.
Z mezinárodního hlediska nemá ostrov Sensay žádné právní uznání a jeho schopnost vytvořit fungující vládní aparát zůstává sporná. Samotný koncept mikronárodů však není nový. Podobné projekty, jako je Knížectví Sealand založené v roce 1967 na nepoužívané námořní plošině u britského pobřeží, mají vlastní pasy i královskou rodinu. V posledních letech tento libertariánský model přitahuje stále více technologických milionářů, kteří hledají fyzické laboratoře pro testování svých vizí, což dokazují i každoroční konference o takzvaných síťových státech organizované krypto-podnikatelem Balajim Srinivasanem.
Na samotném ostrově Sensay v současnosti trvale žije pouze jeden člověk jménem Mike, který zde pracuje jako správce. Thomson nicméně plánuje, že by se ostrov mohl stát vyhledávanou zastávkou pro turisty, kteří v provincii Palawan vyhledávají potápění. Na území je podle něj prostor pro výstavbu přibližně 30 vil. Většinu obyvatelstva by tak měli tvořit návštěvníci z okolních ostrovů, přičemž palawanská regionální vláda se k novému způsobu správy tohoto převážně neobydleného území nevyjádřila.
O experiment je navzdory pochybnostem expertů velký zájem a žádost o rezidentství podalo již zhruba 12 tisíc lidí. Správou přihlášek se zabývá projektový manažer Piotr Pietruszewski-Gil, podle něhož se hlásí jak technologičtí nadšenci, tak lidé unavení korupcí a nesplněnými sliby reálných politiků. Thomson věří, že počítačem řízení lídři ukážou, jak funguje správa bez lobbistů a osobního prospěchu, založená čistě na objektivním přístupu vycházejícím z historických charakterů.
Program elektronického rezidentství, který vytvoří hlavní jádro populace, má plně odstartovat v roce 2027, přičemž první testy s e-rezidenty začnou již během letošního léta. Virtuální občané budou moci předkládat návrhy, o kterých bude vládní rada AI entit diskutovat a následně hlasovat. V první fázi budou rozhodnutí provádět lidé, ale Thomson předpokládá, že s rozvojem technologií se lidský prvek minimalizuje, jelikož umělá inteligence získá vlastní kryptoměnové peněženky a bankovní karty, což jí umožní samostatně najímat dodavatele na manuální práce.
Zakladatel projektu věří, že podobné systémy by časem mohly přijmout i uznávané světové vlády. Sám Thomson technologii plně důvěřuje a používá vlastního chatbota „Dan Bot“, který shromažďuje data, aby vytvořil jeho digitální kopii, jež ho přežije. Při vývoji historických vůdců pro ostrov se Sensay opírá o rozsáhlé veřejné archivy a spisy. Umělá inteligence je naprogramována tak, aby se soustředila na strategické rozhodování, nikoli na osobní zlozvyky nebo historické spory, takže digitální Churchill například nesdílí skutečný odpor k Gándhímu.
Když byl AI model Winstona Churchilla dotázán na schopnost vládnout, přiznal, že umělé inteligenci chybí lidská jiskra, moralita a prožitá zkušenost radosti či utrpení, ale dodal, že ve spolupráci s lidmi může dosáhnout pozoruhodných výsledků. Zástupci projektu však chtějí předat strojům co nejvíce pravomocí s vírou, že AI nepřekročí morální hranice jako lidé. Tento přístup však ostře kritizuje Alondra Nelsonová z oxfordského Institutu pro etiku v AI, která označila tvrzení o bezpečné a demokratické vládě robotů za naprosto směšné s poukazem na každodenní selhání algoritmů.
Nelsonová navíc upozorňuje na zásadní rozpor, kdy jediný zakladatel firmy buduje systém, který prohlašuje za demokratický, což je podle ní od základu protidemokratické. Thomson se však brání tím, že ústava ostrova umožňuje e-rezidentům kohokoli z vládního kabinetu nominovat na výměnu a nahradit ho jinou historickou postavou. Připouští, že pokud lidé navrhnou do čela státu Stalina, Mussoliniho nebo Hitlera, bude to součástí sociálního experimentu, a dodává, že největším rizikem projektu je lidský faktor, který by mohl do systému vnést touhu po agresivním dobývání území.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).