Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Tento zlom nastal podle webu Politico s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, jehož administrativa zahájila masivní škrty v příspěvcích pro mezinárodní instituce. V říjnu 2025 americký velvyslanec při OSN Jeff Bartos otevřeně prohlásil, že dosavadní styl fungování skončil, protože Organizace spojených národů za 80 let své existence příliš nabobtnala, ztratila vnitřní soustředění a stala se neefektivní.
Koncem prosince 2025 pak OSN schválila rozpočet ve výši 3,45 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 7 procent. Následně 7. ledna 2026 vydal prezident Trump memorandum, kterým Spojené státy oficiálně stáhly svou podporu ze 66 organizací a mezinárodních entit. Více než deset z těchto postižených institucí přitom sídlí přímo v Ženevě či jejím bezprostředním okolí. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na to varoval, že organizaci hrozí finanční kolaps již v červenci.
Ekonomický dopad na jednadvacetitisícovou Ženevu je obrovský. Ještě v roce 2024 zde působilo přes 36 tisíc mezinárodních zaměstnanců, kteří v regionu ročně utratili bezmála 7 miliard švýcarských franků. Nyní však pod tlakem finanční tísně začaly masové personální škrty. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do června 2026 zruší ve své ženevské centrále více než 800 pracovních míst.
Podobně drastická opatření zasáhla i další úřady. Globální aliance pro očkování (Gavi) snížila v roce 2025 stavy o plnou třetinu, Dětský fond OSN (UNICEF) přesouvá většinu svých ženevských pozic, celkem 290 míst, do Říma a program UNAIDS zredukoval tamní personál ze 127 na pouhých 19 zaměstnanců. Podle odborů mezinárodních úředníků vládne mezi zbývajícími pracovníky obrovská nejistota a toxické prostředí, kdy nikdo neví, zda o práci nepřijde příští měsíc.
Propuštění zaměstnanci se navíc ocitají v bezvýchodné situaci. Jejich pobytová povolení jsou vázána výhradně na diplomatický status v rámci OSN, což znamená, že po ztrátě zaměstnání musí Švýcarsko opustit do dvou měsíců. To představuje obrovskou zátěž zejména pro rodiny se školními dětmi. Mezinárodní personál je navíc vyňat ze šitých švýcarských zákonů o sociálním zabezpečení, takže tito lidé nemají po propuštění nárok na žádnou finanční podporu v nezaměstnanosti, ačkoli do systému roky přispívali.
Kritika současného modelu přichází i od nového amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Ten otevřeně zpochybnil smysl toho, aby hlavní úřady OSN sídlily v nejdražších městech světa, když v moderní propojené době není fyzická lokace zaměstnanců podstatná. Ženeva je podle indexů pro rok 2026 druhým nejdražším městem na světě hned za Curychem, což se propisuje i do nákladů na platy. K základní nezdaněné mzdě se totiž v Ženevě vyplácí lokální příplatek na životní náklady ve výši 93,8 procenta, zatímco v Římě činí tento doplatek pouze 31,5 procenta a v Nairobi 39.6 procenta.
Zastánci zachování ženevského diplomatického centra naopak argumentují vysokou institucionální hustotou. Skutečnost, že desítky agentur, misí a stovek nevládních organizací sídlí na ploše pouhých 1,7 čtvereční míle a jejich zástupci se mohou setkávat osobně, podle nich zásadně urychluje mezinárodní vyjednávání. Nově jmenovaný švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber varoval, že roztříštění těchto vazeb a synergií kvůli okamžitým úsporám se v dlouhodobém horizontu ukáže jako velmi nákladné.
Historie Ženevy jako diplomatické metropole se přitom rodila velmi pomalu a systematicky. Základem byla švýcarská neutralita, díky níž byl v roce 1863 ve městě založen Červený kříž. Po první světové válce zde v roce 1920 našla sídlo Společnost národů a po jejím rozpadu po druhé světové válce převzala infrastrukturu nově vzniklá OSN. Okolo ní se postupně nabalovaly další instituce, které po celá desetiletí zajišťovaly městu celoroční ekonomický ruch.
Současný odliv mezinárodních organizací zasahuje samotné základy místního hospodářství, neboť diplomatický sektor generuje zhruba 11,4 procenta ženevského hrubého domácího produktu. Odcházející ženevský starosta Alfonso Gomez upozorňuje, že s odchodem tisíců rodin hrozí v budoucnu bezprostřední zánik dalších tisíců navazujících pracovních míst v lokálních službách. Úbytek zákazníků z řad mezinárodního personálu již nyní potvrzují i majitelé místních restaurací a podniků.
Jedinou oblastí, kde by mohl útlum přinést mírné pozitivní strukturální uvolnění, je realitní trh s bydlením. Ženevský kanton se dlouhodobě potýká s extrémním nedostatkem bytů, kdy míra neobsazenosti činí pouhých 0,34 procenta, což znamená pouhé čtyři volné byty na každých tisíc nemovitostí. Vysoké platy diplomatů v kombinaci se silnou poptávkou hnaly ceny bydlení do astronomických výšin. Na druhé straně však městu nově hrozí masivní přebytek neobsazených kancelářských prostor v mezinárodní čtvrti.
Švýcarské úřady se snaží situaci stabilizovat a zabránit tomu, aby se z diplomatické čtvrti stalo území duchů. Kanton proto v květnu 2025 schválil vytvoření Nadace pro adaptaci mezinárodní Ženevy (FAIG) s rozpočtem 50 milionů švýcarských franků. Polovinu této částky poskytla švýcarská vláda a druhou polovinu nadace Hans Wilsdorf Foundation, která vlastní značku Rolex. Tyto peníze mají pomoci modernizovat stávající organizace a podpořit jejich společné projekty.
Vedení nadace i švýcarští diplomaté věří v odolnost mezinárodních institucí, i když připouštějí, že výsledkem současné krize bude pravděpodobně o něco menší, kompaktnější a skromnější diplomatické centrum. Budoucí mezinárodní Ženeva by však měla být podle jejich představ o to flexibilnější, inovativnější a neztratit nic ze své dosavadní atraktivity na globální scéně.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.