Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Tento zlom nastal podle webu Politico s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, jehož administrativa zahájila masivní škrty v příspěvcích pro mezinárodní instituce. V říjnu 2025 americký velvyslanec při OSN Jeff Bartos otevřeně prohlásil, že dosavadní styl fungování skončil, protože Organizace spojených národů za 80 let své existence příliš nabobtnala, ztratila vnitřní soustředění a stala se neefektivní.
Koncem prosince 2025 pak OSN schválila rozpočet ve výši 3,45 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 7 procent. Následně 7. ledna 2026 vydal prezident Trump memorandum, kterým Spojené státy oficiálně stáhly svou podporu ze 66 organizací a mezinárodních entit. Více než deset z těchto postižených institucí přitom sídlí přímo v Ženevě či jejím bezprostředním okolí. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na to varoval, že organizaci hrozí finanční kolaps již v červenci.
Ekonomický dopad na jednadvacetitisícovou Ženevu je obrovský. Ještě v roce 2024 zde působilo přes 36 tisíc mezinárodních zaměstnanců, kteří v regionu ročně utratili bezmála 7 miliard švýcarských franků. Nyní však pod tlakem finanční tísně začaly masové personální škrty. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do června 2026 zruší ve své ženevské centrále více než 800 pracovních míst.
Podobně drastická opatření zasáhla i další úřady. Globální aliance pro očkování (Gavi) snížila v roce 2025 stavy o plnou třetinu, Dětský fond OSN (UNICEF) přesouvá většinu svých ženevských pozic, celkem 290 míst, do Říma a program UNAIDS zredukoval tamní personál ze 127 na pouhých 19 zaměstnanců. Podle odborů mezinárodních úředníků vládne mezi zbývajícími pracovníky obrovská nejistota a toxické prostředí, kdy nikdo neví, zda o práci nepřijde příští měsíc.
Propuštění zaměstnanci se navíc ocitají v bezvýchodné situaci. Jejich pobytová povolení jsou vázána výhradně na diplomatický status v rámci OSN, což znamená, že po ztrátě zaměstnání musí Švýcarsko opustit do dvou měsíců. To představuje obrovskou zátěž zejména pro rodiny se školními dětmi. Mezinárodní personál je navíc vyňat ze šitých švýcarských zákonů o sociálním zabezpečení, takže tito lidé nemají po propuštění nárok na žádnou finanční podporu v nezaměstnanosti, ačkoli do systému roky přispívali.
Kritika současného modelu přichází i od nového amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Ten otevřeně zpochybnil smysl toho, aby hlavní úřady OSN sídlily v nejdražších městech světa, když v moderní propojené době není fyzická lokace zaměstnanců podstatná. Ženeva je podle indexů pro rok 2026 druhým nejdražším městem na světě hned za Curychem, což se propisuje i do nákladů na platy. K základní nezdaněné mzdě se totiž v Ženevě vyplácí lokální příplatek na životní náklady ve výši 93,8 procenta, zatímco v Římě činí tento doplatek pouze 31,5 procenta a v Nairobi 39.6 procenta.
Zastánci zachování ženevského diplomatického centra naopak argumentují vysokou institucionální hustotou. Skutečnost, že desítky agentur, misí a stovek nevládních organizací sídlí na ploše pouhých 1,7 čtvereční míle a jejich zástupci se mohou setkávat osobně, podle nich zásadně urychluje mezinárodní vyjednávání. Nově jmenovaný švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber varoval, že roztříštění těchto vazeb a synergií kvůli okamžitým úsporám se v dlouhodobém horizontu ukáže jako velmi nákladné.
Historie Ženevy jako diplomatické metropole se přitom rodila velmi pomalu a systematicky. Základem byla švýcarská neutralita, díky níž byl v roce 1863 ve městě založen Červený kříž. Po první světové válce zde v roce 1920 našla sídlo Společnost národů a po jejím rozpadu po druhé světové válce převzala infrastrukturu nově vzniklá OSN. Okolo ní se postupně nabalovaly další instituce, které po celá desetiletí zajišťovaly městu celoroční ekonomický ruch.
Současný odliv mezinárodních organizací zasahuje samotné základy místního hospodářství, neboť diplomatický sektor generuje zhruba 11,4 procenta ženevského hrubého domácího produktu. Odcházející ženevský starosta Alfonso Gomez upozorňuje, že s odchodem tisíců rodin hrozí v budoucnu bezprostřední zánik dalších tisíců navazujících pracovních míst v lokálních službách. Úbytek zákazníků z řad mezinárodního personálu již nyní potvrzují i majitelé místních restaurací a podniků.
Jedinou oblastí, kde by mohl útlum přinést mírné pozitivní strukturální uvolnění, je realitní trh s bydlením. Ženevský kanton se dlouhodobě potýká s extrémním nedostatkem bytů, kdy míra neobsazenosti činí pouhých 0,34 procenta, což znamená pouhé čtyři volné byty na každých tisíc nemovitostí. Vysoké platy diplomatů v kombinaci se silnou poptávkou hnaly ceny bydlení do astronomických výšin. Na druhé straně však městu nově hrozí masivní přebytek neobsazených kancelářských prostor v mezinárodní čtvrti.
Švýcarské úřady se snaží situaci stabilizovat a zabránit tomu, aby se z diplomatické čtvrti stalo území duchů. Kanton proto v květnu 2025 schválil vytvoření Nadace pro adaptaci mezinárodní Ženevy (FAIG) s rozpočtem 50 milionů švýcarských franků. Polovinu této částky poskytla švýcarská vláda a druhou polovinu nadace Hans Wilsdorf Foundation, která vlastní značku Rolex. Tyto peníze mají pomoci modernizovat stávající organizace a podpořit jejich společné projekty.
Vedení nadace i švýcarští diplomaté věří v odolnost mezinárodních institucí, i když připouštějí, že výsledkem současné krize bude pravděpodobně o něco menší, kompaktnější a skromnější diplomatické centrum. Budoucí mezinárodní Ženeva by však měla být podle jejich představ o to flexibilnější, inovativnější a neztratit nic ze své dosavadní atraktivity na globální scéně.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.