Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Tento zlom nastal podle webu Politico s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, jehož administrativa zahájila masivní škrty v příspěvcích pro mezinárodní instituce. V říjnu 2025 americký velvyslanec při OSN Jeff Bartos otevřeně prohlásil, že dosavadní styl fungování skončil, protože Organizace spojených národů za 80 let své existence příliš nabobtnala, ztratila vnitřní soustředění a stala se neefektivní.
Koncem prosince 2025 pak OSN schválila rozpočet ve výši 3,45 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 7 procent. Následně 7. ledna 2026 vydal prezident Trump memorandum, kterým Spojené státy oficiálně stáhly svou podporu ze 66 organizací a mezinárodních entit. Více než deset z těchto postižených institucí přitom sídlí přímo v Ženevě či jejím bezprostředním okolí. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na to varoval, že organizaci hrozí finanční kolaps již v červenci.
Ekonomický dopad na jednadvacetitisícovou Ženevu je obrovský. Ještě v roce 2024 zde působilo přes 36 tisíc mezinárodních zaměstnanců, kteří v regionu ročně utratili bezmála 7 miliard švýcarských franků. Nyní však pod tlakem finanční tísně začaly masové personální škrty. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do června 2026 zruší ve své ženevské centrále více než 800 pracovních míst.
Podobně drastická opatření zasáhla i další úřady. Globální aliance pro očkování (Gavi) snížila v roce 2025 stavy o plnou třetinu, Dětský fond OSN (UNICEF) přesouvá většinu svých ženevských pozic, celkem 290 míst, do Říma a program UNAIDS zredukoval tamní personál ze 127 na pouhých 19 zaměstnanců. Podle odborů mezinárodních úředníků vládne mezi zbývajícími pracovníky obrovská nejistota a toxické prostředí, kdy nikdo neví, zda o práci nepřijde příští měsíc.
Propuštění zaměstnanci se navíc ocitají v bezvýchodné situaci. Jejich pobytová povolení jsou vázána výhradně na diplomatický status v rámci OSN, což znamená, že po ztrátě zaměstnání musí Švýcarsko opustit do dvou měsíců. To představuje obrovskou zátěž zejména pro rodiny se školními dětmi. Mezinárodní personál je navíc vyňat ze šitých švýcarských zákonů o sociálním zabezpečení, takže tito lidé nemají po propuštění nárok na žádnou finanční podporu v nezaměstnanosti, ačkoli do systému roky přispívali.
Kritika současného modelu přichází i od nového amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Ten otevřeně zpochybnil smysl toho, aby hlavní úřady OSN sídlily v nejdražších městech světa, když v moderní propojené době není fyzická lokace zaměstnanců podstatná. Ženeva je podle indexů pro rok 2026 druhým nejdražším městem na světě hned za Curychem, což se propisuje i do nákladů na platy. K základní nezdaněné mzdě se totiž v Ženevě vyplácí lokální příplatek na životní náklady ve výši 93,8 procenta, zatímco v Římě činí tento doplatek pouze 31,5 procenta a v Nairobi 39.6 procenta.
Zastánci zachování ženevského diplomatického centra naopak argumentují vysokou institucionální hustotou. Skutečnost, že desítky agentur, misí a stovek nevládních organizací sídlí na ploše pouhých 1,7 čtvereční míle a jejich zástupci se mohou setkávat osobně, podle nich zásadně urychluje mezinárodní vyjednávání. Nově jmenovaný švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber varoval, že roztříštění těchto vazeb a synergií kvůli okamžitým úsporám se v dlouhodobém horizontu ukáže jako velmi nákladné.
Historie Ženevy jako diplomatické metropole se přitom rodila velmi pomalu a systematicky. Základem byla švýcarská neutralita, díky níž byl v roce 1863 ve městě založen Červený kříž. Po první světové válce zde v roce 1920 našla sídlo Společnost národů a po jejím rozpadu po druhé světové válce převzala infrastrukturu nově vzniklá OSN. Okolo ní se postupně nabalovaly další instituce, které po celá desetiletí zajišťovaly městu celoroční ekonomický ruch.
Současný odliv mezinárodních organizací zasahuje samotné základy místního hospodářství, neboť diplomatický sektor generuje zhruba 11,4 procenta ženevského hrubého domácího produktu. Odcházející ženevský starosta Alfonso Gomez upozorňuje, že s odchodem tisíců rodin hrozí v budoucnu bezprostřední zánik dalších tisíců navazujících pracovních míst v lokálních službách. Úbytek zákazníků z řad mezinárodního personálu již nyní potvrzují i majitelé místních restaurací a podniků.
Jedinou oblastí, kde by mohl útlum přinést mírné pozitivní strukturální uvolnění, je realitní trh s bydlením. Ženevský kanton se dlouhodobě potýká s extrémním nedostatkem bytů, kdy míra neobsazenosti činí pouhých 0,34 procenta, což znamená pouhé čtyři volné byty na každých tisíc nemovitostí. Vysoké platy diplomatů v kombinaci se silnou poptávkou hnaly ceny bydlení do astronomických výšin. Na druhé straně však městu nově hrozí masivní přebytek neobsazených kancelářských prostor v mezinárodní čtvrti.
Švýcarské úřady se snaží situaci stabilizovat a zabránit tomu, aby se z diplomatické čtvrti stalo území duchů. Kanton proto v květnu 2025 schválil vytvoření Nadace pro adaptaci mezinárodní Ženevy (FAIG) s rozpočtem 50 milionů švýcarských franků. Polovinu této částky poskytla švýcarská vláda a druhou polovinu nadace Hans Wilsdorf Foundation, která vlastní značku Rolex. Tyto peníze mají pomoci modernizovat stávající organizace a podpořit jejich společné projekty.
Vedení nadace i švýcarští diplomaté věří v odolnost mezinárodních institucí, i když připouštějí, že výsledkem současné krize bude pravděpodobně o něco menší, kompaktnější a skromnější diplomatické centrum. Budoucí mezinárodní Ženeva by však měla být podle jejich představ o to flexibilnější, inovativnější a neztratit nic ze své dosavadní atraktivity na globální scéně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.