Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Tento zlom nastal podle webu Politico s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, jehož administrativa zahájila masivní škrty v příspěvcích pro mezinárodní instituce. V říjnu 2025 americký velvyslanec při OSN Jeff Bartos otevřeně prohlásil, že dosavadní styl fungování skončil, protože Organizace spojených národů za 80 let své existence příliš nabobtnala, ztratila vnitřní soustředění a stala se neefektivní.
Koncem prosince 2025 pak OSN schválila rozpočet ve výši 3,45 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 7 procent. Následně 7. ledna 2026 vydal prezident Trump memorandum, kterým Spojené státy oficiálně stáhly svou podporu ze 66 organizací a mezinárodních entit. Více než deset z těchto postižených institucí přitom sídlí přímo v Ženevě či jejím bezprostředním okolí. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na to varoval, že organizaci hrozí finanční kolaps již v červenci.
Ekonomický dopad na jednadvacetitisícovou Ženevu je obrovský. Ještě v roce 2024 zde působilo přes 36 tisíc mezinárodních zaměstnanců, kteří v regionu ročně utratili bezmála 7 miliard švýcarských franků. Nyní však pod tlakem finanční tísně začaly masové personální škrty. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do června 2026 zruší ve své ženevské centrále více než 800 pracovních míst.
Podobně drastická opatření zasáhla i další úřady. Globální aliance pro očkování (Gavi) snížila v roce 2025 stavy o plnou třetinu, Dětský fond OSN (UNICEF) přesouvá většinu svých ženevských pozic, celkem 290 míst, do Říma a program UNAIDS zredukoval tamní personál ze 127 na pouhých 19 zaměstnanců. Podle odborů mezinárodních úředníků vládne mezi zbývajícími pracovníky obrovská nejistota a toxické prostředí, kdy nikdo neví, zda o práci nepřijde příští měsíc.
Propuštění zaměstnanci se navíc ocitají v bezvýchodné situaci. Jejich pobytová povolení jsou vázána výhradně na diplomatický status v rámci OSN, což znamená, že po ztrátě zaměstnání musí Švýcarsko opustit do dvou měsíců. To představuje obrovskou zátěž zejména pro rodiny se školními dětmi. Mezinárodní personál je navíc vyňat ze šitých švýcarských zákonů o sociálním zabezpečení, takže tito lidé nemají po propuštění nárok na žádnou finanční podporu v nezaměstnanosti, ačkoli do systému roky přispívali.
Kritika současného modelu přichází i od nového amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Ten otevřeně zpochybnil smysl toho, aby hlavní úřady OSN sídlily v nejdražších městech světa, když v moderní propojené době není fyzická lokace zaměstnanců podstatná. Ženeva je podle indexů pro rok 2026 druhým nejdražším městem na světě hned za Curychem, což se propisuje i do nákladů na platy. K základní nezdaněné mzdě se totiž v Ženevě vyplácí lokální příplatek na životní náklady ve výši 93,8 procenta, zatímco v Římě činí tento doplatek pouze 31,5 procenta a v Nairobi 39.6 procenta.
Zastánci zachování ženevského diplomatického centra naopak argumentují vysokou institucionální hustotou. Skutečnost, že desítky agentur, misí a stovek nevládních organizací sídlí na ploše pouhých 1,7 čtvereční míle a jejich zástupci se mohou setkávat osobně, podle nich zásadně urychluje mezinárodní vyjednávání. Nově jmenovaný švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber varoval, že roztříštění těchto vazeb a synergií kvůli okamžitým úsporám se v dlouhodobém horizontu ukáže jako velmi nákladné.
Historie Ženevy jako diplomatické metropole se přitom rodila velmi pomalu a systematicky. Základem byla švýcarská neutralita, díky níž byl v roce 1863 ve městě založen Červený kříž. Po první světové válce zde v roce 1920 našla sídlo Společnost národů a po jejím rozpadu po druhé světové válce převzala infrastrukturu nově vzniklá OSN. Okolo ní se postupně nabalovaly další instituce, které po celá desetiletí zajišťovaly městu celoroční ekonomický ruch.
Současný odliv mezinárodních organizací zasahuje samotné základy místního hospodářství, neboť diplomatický sektor generuje zhruba 11,4 procenta ženevského hrubého domácího produktu. Odcházející ženevský starosta Alfonso Gomez upozorňuje, že s odchodem tisíců rodin hrozí v budoucnu bezprostřední zánik dalších tisíců navazujících pracovních míst v lokálních službách. Úbytek zákazníků z řad mezinárodního personálu již nyní potvrzují i majitelé místních restaurací a podniků.
Jedinou oblastí, kde by mohl útlum přinést mírné pozitivní strukturální uvolnění, je realitní trh s bydlením. Ženevský kanton se dlouhodobě potýká s extrémním nedostatkem bytů, kdy míra neobsazenosti činí pouhých 0,34 procenta, což znamená pouhé čtyři volné byty na každých tisíc nemovitostí. Vysoké platy diplomatů v kombinaci se silnou poptávkou hnaly ceny bydlení do astronomických výšin. Na druhé straně však městu nově hrozí masivní přebytek neobsazených kancelářských prostor v mezinárodní čtvrti.
Švýcarské úřady se snaží situaci stabilizovat a zabránit tomu, aby se z diplomatické čtvrti stalo území duchů. Kanton proto v květnu 2025 schválil vytvoření Nadace pro adaptaci mezinárodní Ženevy (FAIG) s rozpočtem 50 milionů švýcarských franků. Polovinu této částky poskytla švýcarská vláda a druhou polovinu nadace Hans Wilsdorf Foundation, která vlastní značku Rolex. Tyto peníze mají pomoci modernizovat stávající organizace a podpořit jejich společné projekty.
Vedení nadace i švýcarští diplomaté věří v odolnost mezinárodních institucí, i když připouštějí, že výsledkem současné krize bude pravděpodobně o něco menší, kompaktnější a skromnější diplomatické centrum. Budoucí mezinárodní Ženeva by však měla být podle jejich představ o to flexibilnější, inovativnější a neztratit nic ze své dosavadní atraktivity na globální scéně.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.