Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Tento zlom nastal podle webu Politico s druhým prezidentským obdobím Donalda Trumpa, jehož administrativa zahájila masivní škrty v příspěvcích pro mezinárodní instituce. V říjnu 2025 americký velvyslanec při OSN Jeff Bartos otevřeně prohlásil, že dosavadní styl fungování skončil, protože Organizace spojených národů za 80 let své existence příliš nabobtnala, ztratila vnitřní soustředění a stala se neefektivní.
Koncem prosince 2025 pak OSN schválila rozpočet ve výši 3,45 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční pokles o 7 procent. Následně 7. ledna 2026 vydal prezident Trump memorandum, kterým Spojené státy oficiálně stáhly svou podporu ze 66 organizací a mezinárodních entit. Více než deset z těchto postižených institucí přitom sídlí přímo v Ženevě či jejím bezprostředním okolí. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na to varoval, že organizaci hrozí finanční kolaps již v červenci.
Ekonomický dopad na jednadvacetitisícovou Ženevu je obrovský. Ještě v roce 2024 zde působilo přes 36 tisíc mezinárodních zaměstnanců, kteří v regionu ročně utratili bezmála 7 miliard švýcarských franků. Nyní však pod tlakem finanční tísně začaly masové personální škrty. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do června 2026 zruší ve své ženevské centrále více než 800 pracovních míst.
Podobně drastická opatření zasáhla i další úřady. Globální aliance pro očkování (Gavi) snížila v roce 2025 stavy o plnou třetinu, Dětský fond OSN (UNICEF) přesouvá většinu svých ženevských pozic, celkem 290 míst, do Říma a program UNAIDS zredukoval tamní personál ze 127 na pouhých 19 zaměstnanců. Podle odborů mezinárodních úředníků vládne mezi zbývajícími pracovníky obrovská nejistota a toxické prostředí, kdy nikdo neví, zda o práci nepřijde příští měsíc.
Propuštění zaměstnanci se navíc ocitají v bezvýchodné situaci. Jejich pobytová povolení jsou vázána výhradně na diplomatický status v rámci OSN, což znamená, že po ztrátě zaměstnání musí Švýcarsko opustit do dvou měsíců. To představuje obrovskou zátěž zejména pro rodiny se školními dětmi. Mezinárodní personál je navíc vyňat ze šitých švýcarských zákonů o sociálním zabezpečení, takže tito lidé nemají po propuštění nárok na žádnou finanční podporu v nezaměstnanosti, ačkoli do systému roky přispívali.
Kritika současného modelu přichází i od nového amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Ten otevřeně zpochybnil smysl toho, aby hlavní úřady OSN sídlily v nejdražších městech světa, když v moderní propojené době není fyzická lokace zaměstnanců podstatná. Ženeva je podle indexů pro rok 2026 druhým nejdražším městem na světě hned za Curychem, což se propisuje i do nákladů na platy. K základní nezdaněné mzdě se totiž v Ženevě vyplácí lokální příplatek na životní náklady ve výši 93,8 procenta, zatímco v Římě činí tento doplatek pouze 31,5 procenta a v Nairobi 39.6 procenta.
Zastánci zachování ženevského diplomatického centra naopak argumentují vysokou institucionální hustotou. Skutečnost, že desítky agentur, misí a stovek nevládních organizací sídlí na ploše pouhých 1,7 čtvereční míle a jejich zástupci se mohou setkávat osobně, podle nich zásadně urychluje mezinárodní vyjednávání. Nově jmenovaný švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber varoval, že roztříštění těchto vazeb a synergií kvůli okamžitým úsporám se v dlouhodobém horizontu ukáže jako velmi nákladné.
Historie Ženevy jako diplomatické metropole se přitom rodila velmi pomalu a systematicky. Základem byla švýcarská neutralita, díky níž byl v roce 1863 ve městě založen Červený kříž. Po první světové válce zde v roce 1920 našla sídlo Společnost národů a po jejím rozpadu po druhé světové válce převzala infrastrukturu nově vzniklá OSN. Okolo ní se postupně nabalovaly další instituce, které po celá desetiletí zajišťovaly městu celoroční ekonomický ruch.
Současný odliv mezinárodních organizací zasahuje samotné základy místního hospodářství, neboť diplomatický sektor generuje zhruba 11,4 procenta ženevského hrubého domácího produktu. Odcházející ženevský starosta Alfonso Gomez upozorňuje, že s odchodem tisíců rodin hrozí v budoucnu bezprostřední zánik dalších tisíců navazujících pracovních míst v lokálních službách. Úbytek zákazníků z řad mezinárodního personálu již nyní potvrzují i majitelé místních restaurací a podniků.
Jedinou oblastí, kde by mohl útlum přinést mírné pozitivní strukturální uvolnění, je realitní trh s bydlením. Ženevský kanton se dlouhodobě potýká s extrémním nedostatkem bytů, kdy míra neobsazenosti činí pouhých 0,34 procenta, což znamená pouhé čtyři volné byty na každých tisíc nemovitostí. Vysoké platy diplomatů v kombinaci se silnou poptávkou hnaly ceny bydlení do astronomických výšin. Na druhé straně však městu nově hrozí masivní přebytek neobsazených kancelářských prostor v mezinárodní čtvrti.
Švýcarské úřady se snaží situaci stabilizovat a zabránit tomu, aby se z diplomatické čtvrti stalo území duchů. Kanton proto v květnu 2025 schválil vytvoření Nadace pro adaptaci mezinárodní Ženevy (FAIG) s rozpočtem 50 milionů švýcarských franků. Polovinu této částky poskytla švýcarská vláda a druhou polovinu nadace Hans Wilsdorf Foundation, která vlastní značku Rolex. Tyto peníze mají pomoci modernizovat stávající organizace a podpořit jejich společné projekty.
Vedení nadace i švýcarští diplomaté věří v odolnost mezinárodních institucí, i když připouštějí, že výsledkem současné krize bude pravděpodobně o něco menší, kompaktnější a skromnější diplomatické centrum. Budoucí mezinárodní Ženeva by však měla být podle jejich představ o to flexibilnější, inovativnější a neztratit nic ze své dosavadní atraktivity na globální scéně.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.