Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Americký prezident dorazil ve středu do Číny v doprovodu početné byznysové delegace složené z předních generálních ředitelů. Mezi nimi nechyběl šéf Tesly Elon Musk nebo zakladatel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang. Účast Huanga vzbudila značnou pozornost, protože původně na seznamu hostů nefiguroval. Jeho přítomnost tak okamžitě vyvolala spekulace, že umělá inteligence a přístup k pokročilým čipům hrály při jednáních podstatně větší roli, než se původně předpokládalo, ačkoli oficiální výstupy ze summitu se o AI vůbec nezmiňují.
Hlavním tématem schůzky byl obchod, a to i přes přetrvávající napětí kvůli probíhající válce v Íránu. Firmy doufaly zejména v posun ohledně celního příměří, které má vypršet letos v listopadu. Trump po skončení jednání překvapivě novinářům na palubě Air Force One sdělil, že o clech se Si Ťin-pchingem vůbec nediskutoval. Bílý dům nicméně oznámil, že se oba státníci dohodli na zřízení nového orgánu pod názvem Board of Trade, který má vzájemné obchodní vztahy řídit, aniž by bylo nutné znovu otevírat složitá vyjednávání o celních sazbách.
Jediným konkrétnějším oznámením ze strany USA byl Trumpův výrok, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing s možným budoucím závazkem na dalších 750 strojů. Pokud by se tento kontrakt potvrdil, šlo by o první velkou zakázku pro amerického výrobce letadel v Číně po téměř deseti letech, během nichž byl kvůli obchodním válkám z tamního trhu prakticky vytlačen. Prezident také prohlásil, že američtí farmáři budou nadšeni, protože Peking nakoupí sójové boby za miliardy dolarů.
Čínská strana však žádné konkrétní nákupy ani uzavřené dohody nepotvrdila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotazy novinářů reagoval pouze obecným prohlášením, že podstatou čínsko-amerických hospodářských vztahů je oboustranný prospěch. Dodal, že obě země by měly pracovat na implementaci důležitého konsensu, kterého oba lídři dosáhli. Oficiální tisková agentura Xinhua pak citovala Si Ťin-pchinga, který americkým podnikatelům slíbil, že dveře Číny se otevřou ještě více a americké firmy získají na tamním trhu širší perspektivu.
Během summitu došlo také na zásadní politická témata. Peking poprvé otevřeně propojil otázku Tchaj-wanu s širšími ekonomickými vztahy s USA. Si Ťin-pching během rozhovorů důrazně varoval, že status Tchaj-wanu zůstává nejcitlivějším bodem vzájemných vztahů. Podle čínských státních médií čínský vůdce upozornil, že při nesprávném uchopení této otázky by obě země mohly narazit nebo se dostat do otevřeného konfliktu.
Důležitým bodem programu byla rovněž krize na Blízkém východě a zablokovaný Hormuzský průliv, což kvůli nestabilitě cen ropy poškozuje i čínskou ekonomiku. Trump vyjádřil naději, že by Čína mohla využít svůj vliv a přimět Írán ke stabilizaci situace v této klíčové námořní tepně. Podle Trumpa vyjádřil Si ochotu v této věci jakkoli pomoci. Čínské ministerstvo zahraničí bylo ve svém pátečním prohlášení opět o něco zdrženlivější a omezilo se na výzvu k trvalému příměří a co nejrychlejšímu otevření plavebních tras v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.