Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Americký prezident dorazil ve středu do Číny v doprovodu početné byznysové delegace složené z předních generálních ředitelů. Mezi nimi nechyběl šéf Tesly Elon Musk nebo zakladatel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang. Účast Huanga vzbudila značnou pozornost, protože původně na seznamu hostů nefiguroval. Jeho přítomnost tak okamžitě vyvolala spekulace, že umělá inteligence a přístup k pokročilým čipům hrály při jednáních podstatně větší roli, než se původně předpokládalo, ačkoli oficiální výstupy ze summitu se o AI vůbec nezmiňují.
Hlavním tématem schůzky byl obchod, a to i přes přetrvávající napětí kvůli probíhající válce v Íránu. Firmy doufaly zejména v posun ohledně celního příměří, které má vypršet letos v listopadu. Trump po skončení jednání překvapivě novinářům na palubě Air Force One sdělil, že o clech se Si Ťin-pchingem vůbec nediskutoval. Bílý dům nicméně oznámil, že se oba státníci dohodli na zřízení nového orgánu pod názvem Board of Trade, který má vzájemné obchodní vztahy řídit, aniž by bylo nutné znovu otevírat složitá vyjednávání o celních sazbách.
Jediným konkrétnějším oznámením ze strany USA byl Trumpův výrok, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing s možným budoucím závazkem na dalších 750 strojů. Pokud by se tento kontrakt potvrdil, šlo by o první velkou zakázku pro amerického výrobce letadel v Číně po téměř deseti letech, během nichž byl kvůli obchodním válkám z tamního trhu prakticky vytlačen. Prezident také prohlásil, že američtí farmáři budou nadšeni, protože Peking nakoupí sójové boby za miliardy dolarů.
Čínská strana však žádné konkrétní nákupy ani uzavřené dohody nepotvrdila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotazy novinářů reagoval pouze obecným prohlášením, že podstatou čínsko-amerických hospodářských vztahů je oboustranný prospěch. Dodal, že obě země by měly pracovat na implementaci důležitého konsensu, kterého oba lídři dosáhli. Oficiální tisková agentura Xinhua pak citovala Si Ťin-pchinga, který americkým podnikatelům slíbil, že dveře Číny se otevřou ještě více a americké firmy získají na tamním trhu širší perspektivu.
Během summitu došlo také na zásadní politická témata. Peking poprvé otevřeně propojil otázku Tchaj-wanu s širšími ekonomickými vztahy s USA. Si Ťin-pching během rozhovorů důrazně varoval, že status Tchaj-wanu zůstává nejcitlivějším bodem vzájemných vztahů. Podle čínských státních médií čínský vůdce upozornil, že při nesprávném uchopení této otázky by obě země mohly narazit nebo se dostat do otevřeného konfliktu.
Důležitým bodem programu byla rovněž krize na Blízkém východě a zablokovaný Hormuzský průliv, což kvůli nestabilitě cen ropy poškozuje i čínskou ekonomiku. Trump vyjádřil naději, že by Čína mohla využít svůj vliv a přimět Írán ke stabilizaci situace v této klíčové námořní tepně. Podle Trumpa vyjádřil Si ochotu v této věci jakkoli pomoci. Čínské ministerstvo zahraničí bylo ve svém pátečním prohlášení opět o něco zdrženlivější a omezilo se na výzvu k trvalému příměří a co nejrychlejšímu otevření plavebních tras v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).