Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Americký prezident dorazil ve středu do Číny v doprovodu početné byznysové delegace složené z předních generálních ředitelů. Mezi nimi nechyběl šéf Tesly Elon Musk nebo zakladatel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang. Účast Huanga vzbudila značnou pozornost, protože původně na seznamu hostů nefiguroval. Jeho přítomnost tak okamžitě vyvolala spekulace, že umělá inteligence a přístup k pokročilým čipům hrály při jednáních podstatně větší roli, než se původně předpokládalo, ačkoli oficiální výstupy ze summitu se o AI vůbec nezmiňují.
Hlavním tématem schůzky byl obchod, a to i přes přetrvávající napětí kvůli probíhající válce v Íránu. Firmy doufaly zejména v posun ohledně celního příměří, které má vypršet letos v listopadu. Trump po skončení jednání překvapivě novinářům na palubě Air Force One sdělil, že o clech se Si Ťin-pchingem vůbec nediskutoval. Bílý dům nicméně oznámil, že se oba státníci dohodli na zřízení nového orgánu pod názvem Board of Trade, který má vzájemné obchodní vztahy řídit, aniž by bylo nutné znovu otevírat složitá vyjednávání o celních sazbách.
Jediným konkrétnějším oznámením ze strany USA byl Trumpův výrok, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing s možným budoucím závazkem na dalších 750 strojů. Pokud by se tento kontrakt potvrdil, šlo by o první velkou zakázku pro amerického výrobce letadel v Číně po téměř deseti letech, během nichž byl kvůli obchodním válkám z tamního trhu prakticky vytlačen. Prezident také prohlásil, že američtí farmáři budou nadšeni, protože Peking nakoupí sójové boby za miliardy dolarů.
Čínská strana však žádné konkrétní nákupy ani uzavřené dohody nepotvrdila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotazy novinářů reagoval pouze obecným prohlášením, že podstatou čínsko-amerických hospodářských vztahů je oboustranný prospěch. Dodal, že obě země by měly pracovat na implementaci důležitého konsensu, kterého oba lídři dosáhli. Oficiální tisková agentura Xinhua pak citovala Si Ťin-pchinga, který americkým podnikatelům slíbil, že dveře Číny se otevřou ještě více a americké firmy získají na tamním trhu širší perspektivu.
Během summitu došlo také na zásadní politická témata. Peking poprvé otevřeně propojil otázku Tchaj-wanu s širšími ekonomickými vztahy s USA. Si Ťin-pching během rozhovorů důrazně varoval, že status Tchaj-wanu zůstává nejcitlivějším bodem vzájemných vztahů. Podle čínských státních médií čínský vůdce upozornil, že při nesprávném uchopení této otázky by obě země mohly narazit nebo se dostat do otevřeného konfliktu.
Důležitým bodem programu byla rovněž krize na Blízkém východě a zablokovaný Hormuzský průliv, což kvůli nestabilitě cen ropy poškozuje i čínskou ekonomiku. Trump vyjádřil naději, že by Čína mohla využít svůj vliv a přimět Írán ke stabilizaci situace v této klíčové námořní tepně. Podle Trumpa vyjádřil Si ochotu v této věci jakkoli pomoci. Čínské ministerstvo zahraničí bylo ve svém pátečním prohlášení opět o něco zdrženlivější a omezilo se na výzvu k trvalému příměří a co nejrychlejšímu otevření plavebních tras v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.