Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Americký prezident dorazil ve středu do Číny v doprovodu početné byznysové delegace složené z předních generálních ředitelů. Mezi nimi nechyběl šéf Tesly Elon Musk nebo zakladatel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang. Účast Huanga vzbudila značnou pozornost, protože původně na seznamu hostů nefiguroval. Jeho přítomnost tak okamžitě vyvolala spekulace, že umělá inteligence a přístup k pokročilým čipům hrály při jednáních podstatně větší roli, než se původně předpokládalo, ačkoli oficiální výstupy ze summitu se o AI vůbec nezmiňují.
Hlavním tématem schůzky byl obchod, a to i přes přetrvávající napětí kvůli probíhající válce v Íránu. Firmy doufaly zejména v posun ohledně celního příměří, které má vypršet letos v listopadu. Trump po skončení jednání překvapivě novinářům na palubě Air Force One sdělil, že o clech se Si Ťin-pchingem vůbec nediskutoval. Bílý dům nicméně oznámil, že se oba státníci dohodli na zřízení nového orgánu pod názvem Board of Trade, který má vzájemné obchodní vztahy řídit, aniž by bylo nutné znovu otevírat složitá vyjednávání o celních sazbách.
Jediným konkrétnějším oznámením ze strany USA byl Trumpův výrok, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing s možným budoucím závazkem na dalších 750 strojů. Pokud by se tento kontrakt potvrdil, šlo by o první velkou zakázku pro amerického výrobce letadel v Číně po téměř deseti letech, během nichž byl kvůli obchodním válkám z tamního trhu prakticky vytlačen. Prezident také prohlásil, že američtí farmáři budou nadšeni, protože Peking nakoupí sójové boby za miliardy dolarů.
Čínská strana však žádné konkrétní nákupy ani uzavřené dohody nepotvrdila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotazy novinářů reagoval pouze obecným prohlášením, že podstatou čínsko-amerických hospodářských vztahů je oboustranný prospěch. Dodal, že obě země by měly pracovat na implementaci důležitého konsensu, kterého oba lídři dosáhli. Oficiální tisková agentura Xinhua pak citovala Si Ťin-pchinga, který americkým podnikatelům slíbil, že dveře Číny se otevřou ještě více a americké firmy získají na tamním trhu širší perspektivu.
Během summitu došlo také na zásadní politická témata. Peking poprvé otevřeně propojil otázku Tchaj-wanu s širšími ekonomickými vztahy s USA. Si Ťin-pching během rozhovorů důrazně varoval, že status Tchaj-wanu zůstává nejcitlivějším bodem vzájemných vztahů. Podle čínských státních médií čínský vůdce upozornil, že při nesprávném uchopení této otázky by obě země mohly narazit nebo se dostat do otevřeného konfliktu.
Důležitým bodem programu byla rovněž krize na Blízkém východě a zablokovaný Hormuzský průliv, což kvůli nestabilitě cen ropy poškozuje i čínskou ekonomiku. Trump vyjádřil naději, že by Čína mohla využít svůj vliv a přimět Írán ke stabilizaci situace v této klíčové námořní tepně. Podle Trumpa vyjádřil Si ochotu v této věci jakkoli pomoci. Čínské ministerstvo zahraničí bylo ve svém pátečním prohlášení opět o něco zdrženlivější a omezilo se na výzvu k trvalému příměří a co nejrychlejšímu otevření plavebních tras v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.