Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Americký prezident dorazil ve středu do Číny v doprovodu početné byznysové delegace složené z předních generálních ředitelů. Mezi nimi nechyběl šéf Tesly Elon Musk nebo zakladatel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang. Účast Huanga vzbudila značnou pozornost, protože původně na seznamu hostů nefiguroval. Jeho přítomnost tak okamžitě vyvolala spekulace, že umělá inteligence a přístup k pokročilým čipům hrály při jednáních podstatně větší roli, než se původně předpokládalo, ačkoli oficiální výstupy ze summitu se o AI vůbec nezmiňují.
Hlavním tématem schůzky byl obchod, a to i přes přetrvávající napětí kvůli probíhající válce v Íránu. Firmy doufaly zejména v posun ohledně celního příměří, které má vypršet letos v listopadu. Trump po skončení jednání překvapivě novinářům na palubě Air Force One sdělil, že o clech se Si Ťin-pchingem vůbec nediskutoval. Bílý dům nicméně oznámil, že se oba státníci dohodli na zřízení nového orgánu pod názvem Board of Trade, který má vzájemné obchodní vztahy řídit, aniž by bylo nutné znovu otevírat složitá vyjednávání o celních sazbách.
Jediným konkrétnějším oznámením ze strany USA byl Trumpův výrok, že Čína souhlasila s nákupem 200 letadel Boeing s možným budoucím závazkem na dalších 750 strojů. Pokud by se tento kontrakt potvrdil, šlo by o první velkou zakázku pro amerického výrobce letadel v Číně po téměř deseti letech, během nichž byl kvůli obchodním válkám z tamního trhu prakticky vytlačen. Prezident také prohlásil, že američtí farmáři budou nadšeni, protože Peking nakoupí sójové boby za miliardy dolarů.
Čínská strana však žádné konkrétní nákupy ani uzavřené dohody nepotvrdila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotazy novinářů reagoval pouze obecným prohlášením, že podstatou čínsko-amerických hospodářských vztahů je oboustranný prospěch. Dodal, že obě země by měly pracovat na implementaci důležitého konsensu, kterého oba lídři dosáhli. Oficiální tisková agentura Xinhua pak citovala Si Ťin-pchinga, který americkým podnikatelům slíbil, že dveře Číny se otevřou ještě více a americké firmy získají na tamním trhu širší perspektivu.
Během summitu došlo také na zásadní politická témata. Peking poprvé otevřeně propojil otázku Tchaj-wanu s širšími ekonomickými vztahy s USA. Si Ťin-pching během rozhovorů důrazně varoval, že status Tchaj-wanu zůstává nejcitlivějším bodem vzájemných vztahů. Podle čínských státních médií čínský vůdce upozornil, že při nesprávném uchopení této otázky by obě země mohly narazit nebo se dostat do otevřeného konfliktu.
Důležitým bodem programu byla rovněž krize na Blízkém východě a zablokovaný Hormuzský průliv, což kvůli nestabilitě cen ropy poškozuje i čínskou ekonomiku. Trump vyjádřil naději, že by Čína mohla využít svůj vliv a přimět Írán ke stabilizaci situace v této klíčové námořní tepně. Podle Trumpa vyjádřil Si ochotu v této věci jakkoli pomoci. Čínské ministerstvo zahraničí bylo ve svém pátečním prohlášení opět o něco zdrženlivější a omezilo se na výzvu k trvalému příměří a co nejrychlejšímu otevření plavebních tras v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.