Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Sáčky, které se vkládají mezi dáseň a ret, mohou obsahovat vysoké množství nikotinu a jsou vysoce návykové. Organizace ve své vůbec první zprávě o nikotinových sáčcích upozorňuje, že tyto produkty mohou sloužit jako vstupní brána ke kouření klasických cigaret. Vedle toho zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží a u mladých lidí mohou negativně ovlivnit vývoj mozku. Tyto dopady vyvolávají obavy zejména ve Švédsku, které je předním spotřebitelem nikotinových sáčků, přičemž v těsném závěsu se drží Německo, Polsko a další severské země.
Švédsko v posledních dvaceti letech rapidně snížilo míru kouření a jeho liberální politika vůči sáčkům je tabákovými firmami či průmyslem financovanými skupinami často dávána za vzor ostatním státům. Podle WHO však švédský úspěch v potlačování kouření pramení ze široké škály jiných opatření na kontrolu tabáku, jako jsou vysoké daně, omezení reklamy a asistenční služby pro lidi, kteří chtějí s kouřením přestat. Ranti Fayokun z iniciativy WHO za svět bez kouření uvedla, že celková pozitivní zkušenost Švédska není výsledkem užívání snusu nebo nikotinových sáčků, a varovala, že švédský příklad je zneužíván k propagaci nikotinové závislosti.
Prodej těchto produktů celosvětově prudce roste. Podle údajů tabákového gigantu Philip Morris International z roku 2020, které WHO ve své zprávě cituje, zaznamenal trh se sáčky mezi lety 2019 a 2020 nárůst o 125 procent, což je nejrychlejší tempo v rámci celého tabákového segmentu. Etienne Krug, ředitel oddělení WHO pro prevenci a podporu zdraví, zdůraznil, že tyto výrobky jsou přímo navrženy pro vznik závislosti a je nutné chránit mládež před manipulací ze strany průmyslu. Celková hodnota evropského trhu s orálními nikotinovými produkty, kam spadají i pastilky či žvýkačky, dosahuje v přepočtu 1,6 miliardy dolarů.
Evropští zákonodárci budou muset při zavádění regulací čelit hluboce zakořeněným postojům v zemích, jako je právě Švédsko, které má z celounijního zákazu orálního tabáku a snusu dlouhodobou výjimku. Tento politický střet se již projevuje v aktuálních vyjednáváních o zdanění a marketingu. Členské státy EU v současnosti zvažují zavedení nových minimálních daní, zatímco Evropská komise se zavázala, že do konce roku 2026 představí nová marketingová omezení v rámci revize směrnice o tabákových výrobcích.
Evropská komise loni v červenci navrhovala, aby minimální daň na nikotinové sáčky v EU činila od roku 2032 polovinu z maloobchodní ceny, což odpovídá částce 143 eur za kilogram. Podle interních informací o pozici členských států však unijní metropole požadují snížení této sazby na polovinu, tedy na 25 procent maloobchodní ceny neboli 71,5 eura za kilogram. Očekávaná unijní legislativa na konci roku 2026 by měla přinést výrazné zpřísnění pravidel pro prodej i propagaci sáčků ve všech členských zemích.
Některé státy se rozhodly jednat na vlastní pěst a nečekat na celounijní pravidla. Francie minulý měsíc nikotinové sáčky zcela zakázala a cestovatelům, kteří by tyto látky do země přivezli, hrozí vysoké pokuty i vězení. Tento krok vyvolal ostrou reakci Švédska, které podalo stížnost k Evropské komisi a obvinilo Paříž z porušování pravidel jednotného trhu EU. Rozhlasová investigace stanice Sweden Radio navíc odhalila, že švédští úředníci při protestech proti francouzskému zákazu použili argumenty pocházející přímo z podkladů tabákového průmyslu. Švédský ministr obchodu Benjamin Dousa k tomu dodal, že jeho vláda bude vždy stát na straně švédských uživatelů snusu.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.