Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Sáčky, které se vkládají mezi dáseň a ret, mohou obsahovat vysoké množství nikotinu a jsou vysoce návykové. Organizace ve své vůbec první zprávě o nikotinových sáčcích upozorňuje, že tyto produkty mohou sloužit jako vstupní brána ke kouření klasických cigaret. Vedle toho zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží a u mladých lidí mohou negativně ovlivnit vývoj mozku. Tyto dopady vyvolávají obavy zejména ve Švédsku, které je předním spotřebitelem nikotinových sáčků, přičemž v těsném závěsu se drží Německo, Polsko a další severské země.
Švédsko v posledních dvaceti letech rapidně snížilo míru kouření a jeho liberální politika vůči sáčkům je tabákovými firmami či průmyslem financovanými skupinami často dávána za vzor ostatním státům. Podle WHO však švédský úspěch v potlačování kouření pramení ze široké škály jiných opatření na kontrolu tabáku, jako jsou vysoké daně, omezení reklamy a asistenční služby pro lidi, kteří chtějí s kouřením přestat. Ranti Fayokun z iniciativy WHO za svět bez kouření uvedla, že celková pozitivní zkušenost Švédska není výsledkem užívání snusu nebo nikotinových sáčků, a varovala, že švédský příklad je zneužíván k propagaci nikotinové závislosti.
Prodej těchto produktů celosvětově prudce roste. Podle údajů tabákového gigantu Philip Morris International z roku 2020, které WHO ve své zprávě cituje, zaznamenal trh se sáčky mezi lety 2019 a 2020 nárůst o 125 procent, což je nejrychlejší tempo v rámci celého tabákového segmentu. Etienne Krug, ředitel oddělení WHO pro prevenci a podporu zdraví, zdůraznil, že tyto výrobky jsou přímo navrženy pro vznik závislosti a je nutné chránit mládež před manipulací ze strany průmyslu. Celková hodnota evropského trhu s orálními nikotinovými produkty, kam spadají i pastilky či žvýkačky, dosahuje v přepočtu 1,6 miliardy dolarů.
Evropští zákonodárci budou muset při zavádění regulací čelit hluboce zakořeněným postojům v zemích, jako je právě Švédsko, které má z celounijního zákazu orálního tabáku a snusu dlouhodobou výjimku. Tento politický střet se již projevuje v aktuálních vyjednáváních o zdanění a marketingu. Členské státy EU v současnosti zvažují zavedení nových minimálních daní, zatímco Evropská komise se zavázala, že do konce roku 2026 představí nová marketingová omezení v rámci revize směrnice o tabákových výrobcích.
Evropská komise loni v červenci navrhovala, aby minimální daň na nikotinové sáčky v EU činila od roku 2032 polovinu z maloobchodní ceny, což odpovídá částce 143 eur za kilogram. Podle interních informací o pozici členských států však unijní metropole požadují snížení této sazby na polovinu, tedy na 25 procent maloobchodní ceny neboli 71,5 eura za kilogram. Očekávaná unijní legislativa na konci roku 2026 by měla přinést výrazné zpřísnění pravidel pro prodej i propagaci sáčků ve všech členských zemích.
Některé státy se rozhodly jednat na vlastní pěst a nečekat na celounijní pravidla. Francie minulý měsíc nikotinové sáčky zcela zakázala a cestovatelům, kteří by tyto látky do země přivezli, hrozí vysoké pokuty i vězení. Tento krok vyvolal ostrou reakci Švédska, které podalo stížnost k Evropské komisi a obvinilo Paříž z porušování pravidel jednotného trhu EU. Rozhlasová investigace stanice Sweden Radio navíc odhalila, že švédští úředníci při protestech proti francouzskému zákazu použili argumenty pocházející přímo z podkladů tabákového průmyslu. Švédský ministr obchodu Benjamin Dousa k tomu dodal, že jeho vláda bude vždy stát na straně švédských uživatelů snusu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.