Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Sáčky, které se vkládají mezi dáseň a ret, mohou obsahovat vysoké množství nikotinu a jsou vysoce návykové. Organizace ve své vůbec první zprávě o nikotinových sáčcích upozorňuje, že tyto produkty mohou sloužit jako vstupní brána ke kouření klasických cigaret. Vedle toho zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží a u mladých lidí mohou negativně ovlivnit vývoj mozku. Tyto dopady vyvolávají obavy zejména ve Švédsku, které je předním spotřebitelem nikotinových sáčků, přičemž v těsném závěsu se drží Německo, Polsko a další severské země.
Švédsko v posledních dvaceti letech rapidně snížilo míru kouření a jeho liberální politika vůči sáčkům je tabákovými firmami či průmyslem financovanými skupinami často dávána za vzor ostatním státům. Podle WHO však švédský úspěch v potlačování kouření pramení ze široké škály jiných opatření na kontrolu tabáku, jako jsou vysoké daně, omezení reklamy a asistenční služby pro lidi, kteří chtějí s kouřením přestat. Ranti Fayokun z iniciativy WHO za svět bez kouření uvedla, že celková pozitivní zkušenost Švédska není výsledkem užívání snusu nebo nikotinových sáčků, a varovala, že švédský příklad je zneužíván k propagaci nikotinové závislosti.
Prodej těchto produktů celosvětově prudce roste. Podle údajů tabákového gigantu Philip Morris International z roku 2020, které WHO ve své zprávě cituje, zaznamenal trh se sáčky mezi lety 2019 a 2020 nárůst o 125 procent, což je nejrychlejší tempo v rámci celého tabákového segmentu. Etienne Krug, ředitel oddělení WHO pro prevenci a podporu zdraví, zdůraznil, že tyto výrobky jsou přímo navrženy pro vznik závislosti a je nutné chránit mládež před manipulací ze strany průmyslu. Celková hodnota evropského trhu s orálními nikotinovými produkty, kam spadají i pastilky či žvýkačky, dosahuje v přepočtu 1,6 miliardy dolarů.
Evropští zákonodárci budou muset při zavádění regulací čelit hluboce zakořeněným postojům v zemích, jako je právě Švédsko, které má z celounijního zákazu orálního tabáku a snusu dlouhodobou výjimku. Tento politický střet se již projevuje v aktuálních vyjednáváních o zdanění a marketingu. Členské státy EU v současnosti zvažují zavedení nových minimálních daní, zatímco Evropská komise se zavázala, že do konce roku 2026 představí nová marketingová omezení v rámci revize směrnice o tabákových výrobcích.
Evropská komise loni v červenci navrhovala, aby minimální daň na nikotinové sáčky v EU činila od roku 2032 polovinu z maloobchodní ceny, což odpovídá částce 143 eur za kilogram. Podle interních informací o pozici členských států však unijní metropole požadují snížení této sazby na polovinu, tedy na 25 procent maloobchodní ceny neboli 71,5 eura za kilogram. Očekávaná unijní legislativa na konci roku 2026 by měla přinést výrazné zpřísnění pravidel pro prodej i propagaci sáčků ve všech členských zemích.
Některé státy se rozhodly jednat na vlastní pěst a nečekat na celounijní pravidla. Francie minulý měsíc nikotinové sáčky zcela zakázala a cestovatelům, kteří by tyto látky do země přivezli, hrozí vysoké pokuty i vězení. Tento krok vyvolal ostrou reakci Švédska, které podalo stížnost k Evropské komisi a obvinilo Paříž z porušování pravidel jednotného trhu EU. Rozhlasová investigace stanice Sweden Radio navíc odhalila, že švédští úředníci při protestech proti francouzskému zákazu použili argumenty pocházející přímo z podkladů tabákového průmyslu. Švédský ministr obchodu Benjamin Dousa k tomu dodal, že jeho vláda bude vždy stát na straně švédských uživatelů snusu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
