Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Abúbhabský korunní princ šejk Chálid bin Muhammad bin Zájed Nahaján nařídil státní ropné společnosti, aby maximálně urychlila realizaci tohoto dosud utajovaného projektu. Nové potrubí by mělo začít přepravovat ropu ze země do přístavu Fudžajra do roku 2027. Očekává se, že nové dílo zdvojnásobí stávající exportní kapacitu, kterou SAE disponují prostřednictvím již fungujícího ropovodu Habšan-Fudžajra. Tento stávající ropovod dokáže do přístavu v Ománském zálivu přepravit až 1,8 milionu barelů ropy denně.
Právě dosavadní ropovod se pro Spojené arabské emiráty ukázal jako naprosto zásadní pro udržení vývozu ropy poté, co Írán zablokoval průjezd tankerů Hormuzským průlivem. K této blokádě došlo krátce poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. února vojenské útoky. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie jsou v současnosti jedinými producenty v Perském zálivu, kteří mají k dispozici ropovody schopné exportovat surovou ropu mimo toto úzké vodní území ležící mezi íránským a ománským pobřežím.
Rozhodnutí o urychlení výstavby druhého ropovodu přichází jen několik týdnů poté, co Spojené arabské emiráty po 60 letech opustily ropný kartel OPEC. Tento krok jasně ukázal na hluboký rozkol se Saúdskou Arábií, která je faktickým lídrem této organizace. Očekávalo se, že odchod ze skupiny umožní Spojeným arabským emirátům, jakožto třetímu největšímu producentovi v kartelu, těžit více ropy, než by jim dovolovaly budoucí těžební kvóty po skončení konfliktu a obnovení běžného obchodu přes Hormuzský průliv.
Nový ropovod však znamená, že Spojené arabské emiráty mohou pokračovat ve svých plánech na výrazné navýšení exportu ropy i v případě, že bude konflikt trvat déle, než se předpokládá. Vlastní infrastruktura zemi zajistí nezávislost také v situaci, kdy by případný budoucí mírový plán neumožnil návrat volného pohybu tankerů průlivem na úroveň před krizí. Odchod SAE z OPEC naplno odhalil dlouhodobé napětí mezi Abú Zabí a Rijádem, protože Saúdové obvykle prosazují přísné produkční limity, aby udrželi ceny ropy dostatečně vysoko pro podporu svých vlastních hospodářských cílů.
Přesná kapacita nového ropovodu sice nebyla oficiálně zveřejněna, ale zdvojnásobení stávajícího výkonu na 3,6 milionu barelů denně by ropovodný export Spojených arabských emirátů výrazně přiblížilo možnostem Saúdské Arábie. Ta dokáže ze svých východních ropných polí přepravit do přístavu Janbu v Rudém moři přibližně 7 milionů barelů denně, z čehož se 5 milionů barelů reálně exportuje do světa.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.