Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím potvrdil své tvrdé územní požadavky vůči Ukrajině. Kyjevu vzkázal, že buď se stáhne ze svého východního regionu Donbas, nebo bude toto území získané silou.
Jurij Ušakov v pátek vyzdvihl roli zetě Donalda Trumpa, Jareda Kushnera, který se podle něj na mírovém urovnání konfliktu na Ukrajině podílí "velmi aktivně". Ušakov uvedl, že Kushnerova přítomnost na rozhovorech dodala celému procesu „systematičnost“. Setkání Putina s Kushnerem a speciálním vyslancem Stevem Witkoffem v Kremlu trvalo pět hodin a bylo sice označeno za konstruktivní, ale stále je zapotřebí mnoho práce.
Putin se v pátek sešel s indickým premiérem Narendrou Modím na každoročním summitu, jehož cílem je posílení bilaterálních vztahů. Toto setkání se koná v klíčovém okamžiku, kdy Spojené státy tlačí na mírovou dohodu na Ukrajině a zároveň usilují o globální spolupráci. Premiér Modí na úvod jednání uvedl, že "Svět by se měl vrátit k míru", a Putin mu poděkoval za pozornost, kterou Indie mírovému úsilí věnuje.
Diplomatické napětí však roste i mezi spojenci. Emmanuel Macron riskuje novou diplomatickou roztržku s Washingtonem poté, co v uniklém přepisu hovoru s evropskými lídry prohlásil, že Donald Trump by mohl Ukrajinu "zradit" během mírových jednání. Francouzský prezident varoval, že by se Washington mohl pokusit přinutit Kyjev k vzdání se území bez jasných bezpečnostních záruk.
Zatímco jednání pokračují, na bojišti dochází k dalším incidentům. Ukrajinský útok dronem v Azovském moři způsobil požár v ruském přístavu Temrjuk, který slouží k překládce zkapalněného ropného plynu a ropných produktů. Ruské ministerstvo obrany nicméně oznámilo, že během noci zachytilo a zničilo 41 ukrajinských dronů, z toho jeden nad Krasnodarským regionem, kde se Temrjuk nachází.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.