Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Američtí a ukrajinští představitelé se dále shodli na rámci bezpečnostních opatření a jednali o nezbytných odstrašujících schopnostech pro udržení trvalého míru. Jednání na Floridě probíhají poté, co se Witkoff a Kushner v úterý setkali s Vladimirem Putinem v Kremlu. Na schůzce jednali o americkém plánu na ukončení konfliktu. Ruský prezident však odmítl části návrhu a pohrozil, že Rusko je „připraveno“ na válku, pokud ji Evropa zahájí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že mezi Evropou a Spojenými státy „neexistuje žádná nedůvěra“. Toto vyjádření přišlo den poté, co zpráva tvrdila, že francouzský prezident soukromě varoval před rizikem zrady Ukrajiny ze strany Washingtonu. „Jednota mezi Američany a Evropany v ukrajinské otázce je zásadní,“ řekl Macron během páteční návštěvy Číny. Opakovaně zdůraznil, že je potřeba spolupracovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz uvedli, že v pátek vedli „velmi konstruktivní“ rozhovory s belgickým premiérem Bartem De Weverem o plánu EU na využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny. Belgie tento plán dosud odmítala podpořit. Evropská komise, stejně jako většina evropských vlád, preferuje „reparační půjčku“, která by využívala ruská státní aktiva znehybněná v Evropské unii kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Von der Leyenová po setkání v Bruselu řekla, že se shodli, že čas je klíčový vzhledem k současné geopolitické situaci. Ruský velvyslanec v Německu, Sergej Nečajev, mezitím varoval, že plán na použití zmrazených ruských aktiv bude mít pro EU „dalekosáhlé důsledky“. Tvrdí, že jakákoli operace se suverénními ruskými aktivy bez souhlasu Ruska představuje krádež.
Během rozsáhlého ruského dronového a raketového útoku byl v sobotu zasažen železniční uzel u Kyjeva. Poškozeno bylo depo a železniční vagóny, uvedla ukrajinská státní železniční společnost. Při nočním útoku ve městě Fastiv nebyly hlášeny žádné oběti. Společnost Ukrzaliznytsia byla nucena zrušit několik příměstských vlaků v blízkosti hlavního města a města Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Záchranné složky nahlásily požár a také útok na infrastrukturu v Černihivské oblasti. Guvernéři ruských oblastí Rjazaň a Voroněž mezitím uvedli, že ukrajinské drony cílily na jejich regiony, způsobily škody, ale žádné oběti. Pavel Malkov řekl, že útok v Rjazani způsobil požár na střeše vícepodlažní obytné budovy.
Ruské drony zasáhly v noci na pátek dům ve střední Ukrajině. Při útoku byl zabit dvanáctiletý chlapec, uvedli představitelé. Podle zpráv se zase ukrajinské údery zaměřily na ruský přístav a ropnou rafinérii. V ukrajinské centrální Dněpropetrovské oblasti zničil ruský útok dronu dům, kde byl chlapec zabit a dvě ženy zraněny, uvedl šéf regionální vojenské správy, Vladyslav Haivanenko. V Rusku zaútočily ukrajinské drony na přístav v Krasnodarském kraji na hranici s Ukrajinou, způsobily požár v přístavu Temrjuk a poškodily přístavní infrastrukturu. Ukrajinské drony se zaměřily i hlouběji do Ruska. Zaútočily na město Syzraň na řece Volha, uvedl starosta Sergej Volodčenkov, aniž by poskytl bližší podrobnosti. Nepotvrzené zprávy médií uváděly, že ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinérii v Syzrani.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov řekl, že ukrajinský dron zasáhl a poškodil výškovou budovu v Grozném, hlavním městě ruské jižní Čečenské republiky. Slíbil, že se do týdne pomstí. Dron podle něj v pátek nezpůsobil žádné oběti.
Vladimir Putin sdělil indickému premiérovi Narendrovi Modimu, že Rusko je připraveno pokračovat v „nepřerušovaných“ dodávkách ropy do Indie. To signalizuje vzdorovitý postoj vůči USA. Oba lídři se setkali v Dillí a potvrdili, že jejich vztahy jsou „odolné vůči vnějšímu tlaku“. Prohlášení, vydané v pátek po každoročním indicko-ruském summitu, se zřejmě týkalo západních zemí, zejména USA. Ty se snažily tlačit na Nové Dillí, aby omezilo své vazby na Moskvu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.