Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Američtí a ukrajinští představitelé se dále shodli na rámci bezpečnostních opatření a jednali o nezbytných odstrašujících schopnostech pro udržení trvalého míru. Jednání na Floridě probíhají poté, co se Witkoff a Kushner v úterý setkali s Vladimirem Putinem v Kremlu. Na schůzce jednali o americkém plánu na ukončení konfliktu. Ruský prezident však odmítl části návrhu a pohrozil, že Rusko je „připraveno“ na válku, pokud ji Evropa zahájí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že mezi Evropou a Spojenými státy „neexistuje žádná nedůvěra“. Toto vyjádření přišlo den poté, co zpráva tvrdila, že francouzský prezident soukromě varoval před rizikem zrady Ukrajiny ze strany Washingtonu. „Jednota mezi Američany a Evropany v ukrajinské otázce je zásadní,“ řekl Macron během páteční návštěvy Číny. Opakovaně zdůraznil, že je potřeba spolupracovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz uvedli, že v pátek vedli „velmi konstruktivní“ rozhovory s belgickým premiérem Bartem De Weverem o plánu EU na využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny. Belgie tento plán dosud odmítala podpořit. Evropská komise, stejně jako většina evropských vlád, preferuje „reparační půjčku“, která by využívala ruská státní aktiva znehybněná v Evropské unii kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Von der Leyenová po setkání v Bruselu řekla, že se shodli, že čas je klíčový vzhledem k současné geopolitické situaci. Ruský velvyslanec v Německu, Sergej Nečajev, mezitím varoval, že plán na použití zmrazených ruských aktiv bude mít pro EU „dalekosáhlé důsledky“. Tvrdí, že jakákoli operace se suverénními ruskými aktivy bez souhlasu Ruska představuje krádež.
Během rozsáhlého ruského dronového a raketového útoku byl v sobotu zasažen železniční uzel u Kyjeva. Poškozeno bylo depo a železniční vagóny, uvedla ukrajinská státní železniční společnost. Při nočním útoku ve městě Fastiv nebyly hlášeny žádné oběti. Společnost Ukrzaliznytsia byla nucena zrušit několik příměstských vlaků v blízkosti hlavního města a města Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Záchranné složky nahlásily požár a také útok na infrastrukturu v Černihivské oblasti. Guvernéři ruských oblastí Rjazaň a Voroněž mezitím uvedli, že ukrajinské drony cílily na jejich regiony, způsobily škody, ale žádné oběti. Pavel Malkov řekl, že útok v Rjazani způsobil požár na střeše vícepodlažní obytné budovy.
Ruské drony zasáhly v noci na pátek dům ve střední Ukrajině. Při útoku byl zabit dvanáctiletý chlapec, uvedli představitelé. Podle zpráv se zase ukrajinské údery zaměřily na ruský přístav a ropnou rafinérii. V ukrajinské centrální Dněpropetrovské oblasti zničil ruský útok dronu dům, kde byl chlapec zabit a dvě ženy zraněny, uvedl šéf regionální vojenské správy, Vladyslav Haivanenko. V Rusku zaútočily ukrajinské drony na přístav v Krasnodarském kraji na hranici s Ukrajinou, způsobily požár v přístavu Temrjuk a poškodily přístavní infrastrukturu. Ukrajinské drony se zaměřily i hlouběji do Ruska. Zaútočily na město Syzraň na řece Volha, uvedl starosta Sergej Volodčenkov, aniž by poskytl bližší podrobnosti. Nepotvrzené zprávy médií uváděly, že ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinérii v Syzrani.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov řekl, že ukrajinský dron zasáhl a poškodil výškovou budovu v Grozném, hlavním městě ruské jižní Čečenské republiky. Slíbil, že se do týdne pomstí. Dron podle něj v pátek nezpůsobil žádné oběti.
Vladimir Putin sdělil indickému premiérovi Narendrovi Modimu, že Rusko je připraveno pokračovat v „nepřerušovaných“ dodávkách ropy do Indie. To signalizuje vzdorovitý postoj vůči USA. Oba lídři se setkali v Dillí a potvrdili, že jejich vztahy jsou „odolné vůči vnějšímu tlaku“. Prohlášení, vydané v pátek po každoročním indicko-ruském summitu, se zřejmě týkalo západních zemí, zejména USA. Ty se snažily tlačit na Nové Dillí, aby omezilo své vazby na Moskvu.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.