Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Američtí a ukrajinští představitelé se dále shodli na rámci bezpečnostních opatření a jednali o nezbytných odstrašujících schopnostech pro udržení trvalého míru. Jednání na Floridě probíhají poté, co se Witkoff a Kushner v úterý setkali s Vladimirem Putinem v Kremlu. Na schůzce jednali o americkém plánu na ukončení konfliktu. Ruský prezident však odmítl části návrhu a pohrozil, že Rusko je „připraveno“ na válku, pokud ji Evropa zahájí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že mezi Evropou a Spojenými státy „neexistuje žádná nedůvěra“. Toto vyjádření přišlo den poté, co zpráva tvrdila, že francouzský prezident soukromě varoval před rizikem zrady Ukrajiny ze strany Washingtonu. „Jednota mezi Američany a Evropany v ukrajinské otázce je zásadní,“ řekl Macron během páteční návštěvy Číny. Opakovaně zdůraznil, že je potřeba spolupracovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz uvedli, že v pátek vedli „velmi konstruktivní“ rozhovory s belgickým premiérem Bartem De Weverem o plánu EU na využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny. Belgie tento plán dosud odmítala podpořit. Evropská komise, stejně jako většina evropských vlád, preferuje „reparační půjčku“, která by využívala ruská státní aktiva znehybněná v Evropské unii kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Von der Leyenová po setkání v Bruselu řekla, že se shodli, že čas je klíčový vzhledem k současné geopolitické situaci. Ruský velvyslanec v Německu, Sergej Nečajev, mezitím varoval, že plán na použití zmrazených ruských aktiv bude mít pro EU „dalekosáhlé důsledky“. Tvrdí, že jakákoli operace se suverénními ruskými aktivy bez souhlasu Ruska představuje krádež.
Během rozsáhlého ruského dronového a raketového útoku byl v sobotu zasažen železniční uzel u Kyjeva. Poškozeno bylo depo a železniční vagóny, uvedla ukrajinská státní železniční společnost. Při nočním útoku ve městě Fastiv nebyly hlášeny žádné oběti. Společnost Ukrzaliznytsia byla nucena zrušit několik příměstských vlaků v blízkosti hlavního města a města Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Záchranné složky nahlásily požár a také útok na infrastrukturu v Černihivské oblasti. Guvernéři ruských oblastí Rjazaň a Voroněž mezitím uvedli, že ukrajinské drony cílily na jejich regiony, způsobily škody, ale žádné oběti. Pavel Malkov řekl, že útok v Rjazani způsobil požár na střeše vícepodlažní obytné budovy.
Ruské drony zasáhly v noci na pátek dům ve střední Ukrajině. Při útoku byl zabit dvanáctiletý chlapec, uvedli představitelé. Podle zpráv se zase ukrajinské údery zaměřily na ruský přístav a ropnou rafinérii. V ukrajinské centrální Dněpropetrovské oblasti zničil ruský útok dronu dům, kde byl chlapec zabit a dvě ženy zraněny, uvedl šéf regionální vojenské správy, Vladyslav Haivanenko. V Rusku zaútočily ukrajinské drony na přístav v Krasnodarském kraji na hranici s Ukrajinou, způsobily požár v přístavu Temrjuk a poškodily přístavní infrastrukturu. Ukrajinské drony se zaměřily i hlouběji do Ruska. Zaútočily na město Syzraň na řece Volha, uvedl starosta Sergej Volodčenkov, aniž by poskytl bližší podrobnosti. Nepotvrzené zprávy médií uváděly, že ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinérii v Syzrani.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov řekl, že ukrajinský dron zasáhl a poškodil výškovou budovu v Grozném, hlavním městě ruské jižní Čečenské republiky. Slíbil, že se do týdne pomstí. Dron podle něj v pátek nezpůsobil žádné oběti.
Vladimir Putin sdělil indickému premiérovi Narendrovi Modimu, že Rusko je připraveno pokračovat v „nepřerušovaných“ dodávkách ropy do Indie. To signalizuje vzdorovitý postoj vůči USA. Oba lídři se setkali v Dillí a potvrdili, že jejich vztahy jsou „odolné vůči vnějšímu tlaku“. Prohlášení, vydané v pátek po každoročním indicko-ruském summitu, se zřejmě týkalo západních zemí, zejména USA. Ty se snažily tlačit na Nové Dillí, aby omezilo své vazby na Moskvu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.