Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Cvičení, která probíhají ve výcvikovém prostoru Bemowo Piskie a na dalších místech, nejsou pouze demonstrací síly, ale záměrným a taktickým testem. Posádky Abramsů manévrují hlubokým blátem, vodou zalitými zákopy a nasáklou půdou, která dokáže sedmdesátitunový tank doslova vcucnout.
Americké obrněné a podpůrné jednotky byly přepraveny po železnici a následně rozptýleny, aby simulovaly válečný pohyb, což představuje komplexní zkoušku nejen samotných strojů, ale i logistické sítě potřebné k jejich udržení v provozu. Východní Evropa je v podzimních a jarních měsících doslova oceánem bahna. Pokud se těžká technika za takových podmínek zasekne nebo selže, obranné plány NATO se zhroutí.
Cvičení má ověřit, že Abrams dokáže bojovat a pohybovat se v prostředí, které je pro případný konflikt klíčové. Polsko leží na kritické ose potenciální konfrontace mezi NATO a Ruskem. Suwalská úžina, úzký pruh území mezi Polskem a Litvou, je plánovači NATO rutinně označována za nejpravděpodobnější bod vzplanutí velké války. Z pohledu Aliance je takový výcvik prozíravý.
Experti však vznáší zásadní otázku, kterou si nikdo v Bruselu ani ve Washingtonu netroufá položit: Proč se Spojené státy musí na této misi vůbec podílet? Polsko má v současné době jednu z nejrychleji rostoucích obranných rozpočtů v Evropě a disponuje moderní západní technikou od raketometů HIMARS po tanky K2. Představa, že obrana Polska závisí na amerických obrněných brigádách, je zastaralá.
Dalším sporným bodem je strategická rozvážnost. Jedna věc je trénovat v realistickém prostředí, druhá je umístit americké tanky jen pár kilometrů od probíhající, vysoce intenzivní války s jadernou mocností. Ruská armáda je vyčerpána válkou na Ukrajině a neexistují žádné důvěryhodné zpravodajské informace o tom, že by Moskva připravovala invazi do Polska.
Naopak někteří evropští lídři mluví o preventivních úderech proti Kremlu či vyslání západních vojsk na Ukrajinu, což je rétorika, které se Moskva vůči USA vyhnula i přes americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Americké vojenské pohyby tak blízko aktivní válečné zóny mohou být nesprávně interpretovány jako signál, že se NATO chystá intervenovat přímo na Ukrajině nebo válku geograficky rozšířit.
Pokud odstrašení má zabránit válce, je nutné se ptát: odstrašení proti čemu? Experti tvrdí, že pokud Spojené státy nemají žádný národní zájem bojovat s Ruskem o Polsko nebo Ukrajinu, pak je umisťování amerických tanků do polského bláta provokativní, nikoli obranné. Provokace v blízkosti válečné zóny zřídkakdy přinášejí očekávaný výsledek. USA by se měly zaměřit na zabránění rozšíření ukrajinské války a na zajištění toho, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.