Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Cvičení, která probíhají ve výcvikovém prostoru Bemowo Piskie a na dalších místech, nejsou pouze demonstrací síly, ale záměrným a taktickým testem. Posádky Abramsů manévrují hlubokým blátem, vodou zalitými zákopy a nasáklou půdou, která dokáže sedmdesátitunový tank doslova vcucnout.
Americké obrněné a podpůrné jednotky byly přepraveny po železnici a následně rozptýleny, aby simulovaly válečný pohyb, což představuje komplexní zkoušku nejen samotných strojů, ale i logistické sítě potřebné k jejich udržení v provozu. Východní Evropa je v podzimních a jarních měsících doslova oceánem bahna. Pokud se těžká technika za takových podmínek zasekne nebo selže, obranné plány NATO se zhroutí.
Cvičení má ověřit, že Abrams dokáže bojovat a pohybovat se v prostředí, které je pro případný konflikt klíčové. Polsko leží na kritické ose potenciální konfrontace mezi NATO a Ruskem. Suwalská úžina, úzký pruh území mezi Polskem a Litvou, je plánovači NATO rutinně označována za nejpravděpodobnější bod vzplanutí velké války. Z pohledu Aliance je takový výcvik prozíravý.
Experti však vznáší zásadní otázku, kterou si nikdo v Bruselu ani ve Washingtonu netroufá položit: Proč se Spojené státy musí na této misi vůbec podílet? Polsko má v současné době jednu z nejrychleji rostoucích obranných rozpočtů v Evropě a disponuje moderní západní technikou od raketometů HIMARS po tanky K2. Představa, že obrana Polska závisí na amerických obrněných brigádách, je zastaralá.
Dalším sporným bodem je strategická rozvážnost. Jedna věc je trénovat v realistickém prostředí, druhá je umístit americké tanky jen pár kilometrů od probíhající, vysoce intenzivní války s jadernou mocností. Ruská armáda je vyčerpána válkou na Ukrajině a neexistují žádné důvěryhodné zpravodajské informace o tom, že by Moskva připravovala invazi do Polska.
Naopak někteří evropští lídři mluví o preventivních úderech proti Kremlu či vyslání západních vojsk na Ukrajinu, což je rétorika, které se Moskva vůči USA vyhnula i přes americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Americké vojenské pohyby tak blízko aktivní válečné zóny mohou být nesprávně interpretovány jako signál, že se NATO chystá intervenovat přímo na Ukrajině nebo válku geograficky rozšířit.
Pokud odstrašení má zabránit válce, je nutné se ptát: odstrašení proti čemu? Experti tvrdí, že pokud Spojené státy nemají žádný národní zájem bojovat s Ruskem o Polsko nebo Ukrajinu, pak je umisťování amerických tanků do polského bláta provokativní, nikoli obranné. Provokace v blízkosti válečné zóny zřídkakdy přinášejí očekávaný výsledek. USA by se měly zaměřit na zabránění rozšíření ukrajinské války a na zajištění toho, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.