Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Cvičení, která probíhají ve výcvikovém prostoru Bemowo Piskie a na dalších místech, nejsou pouze demonstrací síly, ale záměrným a taktickým testem. Posádky Abramsů manévrují hlubokým blátem, vodou zalitými zákopy a nasáklou půdou, která dokáže sedmdesátitunový tank doslova vcucnout.
Americké obrněné a podpůrné jednotky byly přepraveny po železnici a následně rozptýleny, aby simulovaly válečný pohyb, což představuje komplexní zkoušku nejen samotných strojů, ale i logistické sítě potřebné k jejich udržení v provozu. Východní Evropa je v podzimních a jarních měsících doslova oceánem bahna. Pokud se těžká technika za takových podmínek zasekne nebo selže, obranné plány NATO se zhroutí.
Cvičení má ověřit, že Abrams dokáže bojovat a pohybovat se v prostředí, které je pro případný konflikt klíčové. Polsko leží na kritické ose potenciální konfrontace mezi NATO a Ruskem. Suwalská úžina, úzký pruh území mezi Polskem a Litvou, je plánovači NATO rutinně označována za nejpravděpodobnější bod vzplanutí velké války. Z pohledu Aliance je takový výcvik prozíravý.
Experti však vznáší zásadní otázku, kterou si nikdo v Bruselu ani ve Washingtonu netroufá položit: Proč se Spojené státy musí na této misi vůbec podílet? Polsko má v současné době jednu z nejrychleji rostoucích obranných rozpočtů v Evropě a disponuje moderní západní technikou od raketometů HIMARS po tanky K2. Představa, že obrana Polska závisí na amerických obrněných brigádách, je zastaralá.
Dalším sporným bodem je strategická rozvážnost. Jedna věc je trénovat v realistickém prostředí, druhá je umístit americké tanky jen pár kilometrů od probíhající, vysoce intenzivní války s jadernou mocností. Ruská armáda je vyčerpána válkou na Ukrajině a neexistují žádné důvěryhodné zpravodajské informace o tom, že by Moskva připravovala invazi do Polska.
Naopak někteří evropští lídři mluví o preventivních úderech proti Kremlu či vyslání západních vojsk na Ukrajinu, což je rétorika, které se Moskva vůči USA vyhnula i přes americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Americké vojenské pohyby tak blízko aktivní válečné zóny mohou být nesprávně interpretovány jako signál, že se NATO chystá intervenovat přímo na Ukrajině nebo válku geograficky rozšířit.
Pokud odstrašení má zabránit válce, je nutné se ptát: odstrašení proti čemu? Experti tvrdí, že pokud Spojené státy nemají žádný národní zájem bojovat s Ruskem o Polsko nebo Ukrajinu, pak je umisťování amerických tanků do polského bláta provokativní, nikoli obranné. Provokace v blízkosti válečné zóny zřídkakdy přinášejí očekávaný výsledek. USA by se měly zaměřit na zabránění rozšíření ukrajinské války a na zajištění toho, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.