Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Cvičení, která probíhají ve výcvikovém prostoru Bemowo Piskie a na dalších místech, nejsou pouze demonstrací síly, ale záměrným a taktickým testem. Posádky Abramsů manévrují hlubokým blátem, vodou zalitými zákopy a nasáklou půdou, která dokáže sedmdesátitunový tank doslova vcucnout.
Americké obrněné a podpůrné jednotky byly přepraveny po železnici a následně rozptýleny, aby simulovaly válečný pohyb, což představuje komplexní zkoušku nejen samotných strojů, ale i logistické sítě potřebné k jejich udržení v provozu. Východní Evropa je v podzimních a jarních měsících doslova oceánem bahna. Pokud se těžká technika za takových podmínek zasekne nebo selže, obranné plány NATO se zhroutí.
Cvičení má ověřit, že Abrams dokáže bojovat a pohybovat se v prostředí, které je pro případný konflikt klíčové. Polsko leží na kritické ose potenciální konfrontace mezi NATO a Ruskem. Suwalská úžina, úzký pruh území mezi Polskem a Litvou, je plánovači NATO rutinně označována za nejpravděpodobnější bod vzplanutí velké války. Z pohledu Aliance je takový výcvik prozíravý.
Experti však vznáší zásadní otázku, kterou si nikdo v Bruselu ani ve Washingtonu netroufá položit: Proč se Spojené státy musí na této misi vůbec podílet? Polsko má v současné době jednu z nejrychleji rostoucích obranných rozpočtů v Evropě a disponuje moderní západní technikou od raketometů HIMARS po tanky K2. Představa, že obrana Polska závisí na amerických obrněných brigádách, je zastaralá.
Dalším sporným bodem je strategická rozvážnost. Jedna věc je trénovat v realistickém prostředí, druhá je umístit americké tanky jen pár kilometrů od probíhající, vysoce intenzivní války s jadernou mocností. Ruská armáda je vyčerpána válkou na Ukrajině a neexistují žádné důvěryhodné zpravodajské informace o tom, že by Moskva připravovala invazi do Polska.
Naopak někteří evropští lídři mluví o preventivních úderech proti Kremlu či vyslání západních vojsk na Ukrajinu, což je rétorika, které se Moskva vůči USA vyhnula i přes americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Americké vojenské pohyby tak blízko aktivní válečné zóny mohou být nesprávně interpretovány jako signál, že se NATO chystá intervenovat přímo na Ukrajině nebo válku geograficky rozšířit.
Pokud odstrašení má zabránit válce, je nutné se ptát: odstrašení proti čemu? Experti tvrdí, že pokud Spojené státy nemají žádný národní zájem bojovat s Ruskem o Polsko nebo Ukrajinu, pak je umisťování amerických tanků do polského bláta provokativní, nikoli obranné. Provokace v blízkosti válečné zóny zřídkakdy přinášejí očekávaný výsledek. USA by se měly zaměřit na zabránění rozšíření ukrajinské války a na zajištění toho, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.