Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Cvičení, která probíhají ve výcvikovém prostoru Bemowo Piskie a na dalších místech, nejsou pouze demonstrací síly, ale záměrným a taktickým testem. Posádky Abramsů manévrují hlubokým blátem, vodou zalitými zákopy a nasáklou půdou, která dokáže sedmdesátitunový tank doslova vcucnout.
Americké obrněné a podpůrné jednotky byly přepraveny po železnici a následně rozptýleny, aby simulovaly válečný pohyb, což představuje komplexní zkoušku nejen samotných strojů, ale i logistické sítě potřebné k jejich udržení v provozu. Východní Evropa je v podzimních a jarních měsících doslova oceánem bahna. Pokud se těžká technika za takových podmínek zasekne nebo selže, obranné plány NATO se zhroutí.
Cvičení má ověřit, že Abrams dokáže bojovat a pohybovat se v prostředí, které je pro případný konflikt klíčové. Polsko leží na kritické ose potenciální konfrontace mezi NATO a Ruskem. Suwalská úžina, úzký pruh území mezi Polskem a Litvou, je plánovači NATO rutinně označována za nejpravděpodobnější bod vzplanutí velké války. Z pohledu Aliance je takový výcvik prozíravý.
Experti však vznáší zásadní otázku, kterou si nikdo v Bruselu ani ve Washingtonu netroufá položit: Proč se Spojené státy musí na této misi vůbec podílet? Polsko má v současné době jednu z nejrychleji rostoucích obranných rozpočtů v Evropě a disponuje moderní západní technikou od raketometů HIMARS po tanky K2. Představa, že obrana Polska závisí na amerických obrněných brigádách, je zastaralá.
Dalším sporným bodem je strategická rozvážnost. Jedna věc je trénovat v realistickém prostředí, druhá je umístit americké tanky jen pár kilometrů od probíhající, vysoce intenzivní války s jadernou mocností. Ruská armáda je vyčerpána válkou na Ukrajině a neexistují žádné důvěryhodné zpravodajské informace o tom, že by Moskva připravovala invazi do Polska.
Naopak někteří evropští lídři mluví o preventivních úderech proti Kremlu či vyslání západních vojsk na Ukrajinu, což je rétorika, které se Moskva vůči USA vyhnula i přes americkou vojenskou pomoc Kyjevu. Americké vojenské pohyby tak blízko aktivní válečné zóny mohou být nesprávně interpretovány jako signál, že se NATO chystá intervenovat přímo na Ukrajině nebo válku geograficky rozšířit.
Pokud odstrašení má zabránit válce, je nutné se ptát: odstrašení proti čemu? Experti tvrdí, že pokud Spojené státy nemají žádný národní zájem bojovat s Ruskem o Polsko nebo Ukrajinu, pak je umisťování amerických tanků do polského bláta provokativní, nikoli obranné. Provokace v blízkosti válečné zóny zřídkakdy přinášejí očekávaný výsledek. USA by se měly zaměřit na zabránění rozšíření ukrajinské války a na zajištění toho, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní obranu.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.