Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Armáda sice kontroluje vládní páky a drží všechna hlavní populační centra. Její brutální letecké, dělostřelecké a dronové útoky ale nedokázaly odpor zlomit. Odboj si zajistil rozsáhlé části území, což omezuje nadcházející volby na pouhých 274 z 330 volebních obvodů v zemi. Uvnitř i vně země jsou volby považovány za falešné divadlo. Volební komise, kterou ovládá armáda, zrušila registraci politickým stranám, které nesplnily její kritéria, jako je stanovený počet členů nebo kanceláří. Komise také rozpustila stranu Národní liga pro demokracii Aung San Su Ťij.
Volby se odehrají v prostředí státem kontrolovaných médií, kde je kritika voleb zakázána podle nově přijatého Zákona o prevenci narušení a sabotáže vícestranných demokratických všeobecných voleb. Občané kritizující volby na sociálních sítích byli odsouzeni až na sedm let vězení s nucenými pracemi. Za některé trestné činy hrozí dokonce trest smrti. Volby představují pokus o získání legitimity, doma i v zahraničí, která vojenskému režimu v současnosti uniká. Jsou navrženy tak, aby demonstrovaly autoritu a vyvolaly dojem efektivní kontroly. Simulací dodržování mezinárodních demokratických norem režim doufá, že podpoří pocit normalizace, upevní svou moc a otevře dveře k větší mezinárodní angažovanosti, to vše při zachování stávajícího stavu.
Exilová vláda národní jednoty a řada jejích mezinárodních podporovatelů vyzývají mezinárodní společenství, aby nezasílalo volební pozorovatele. Místo toho požadují, aby svět falešné volby odsoudil. Lídři ASEAN trvají na tom, že volbám musí předcházet zastavení násilí a inkluzivní politický dialog. Pozvánku k vyslání pozorovatelů proto odmítli. Nejlepší, v co může režim doufat, je, že se k vyslání pozorovatelů připojí některé jednotlivé členské státy ASEAN, například Rusko a Bělorusko. Dokonce i Thajsko, nejvíce ambivalentní člen ASEAN, které původně argumentovalo, že volby by měly sloužit jako základ pro udržitelný mírový proces, nyní říká, že pro ASEAN bude obtížné obnovit angažmá s Myanmarem. Čína volby sice údajně podporuje, ale veřejně se k vyslání pozorovatelů nezavázala.
Pokračující západní ostrakizace nebude pro juntu důležitá. Regionální legitimita je pro ni důležitější než ta domácí nebo západní. Sousední země se obávají míru a stability na svých hranicích, vysoké úrovně neregulérní migrace, dopadu neregulované těžby, která znečišťuje řeky tekoucí jejich územím, vzkvétající produkce a obchodu s heroinem a metamfetaminem a šíření center kybernetických podvodů, kde jsou zotročováni a podváděni jejich občané. Občané těchto zemí požadují, aby jejich vlády tyto problémy řešily, a volby učiní kontakt s režimem obhajitelnějším. Tentokrát nepůjde o dilema, zda je angažmá nebo izolace lepší cestou k reformě v Myanmaru. Sousedé se tentokrát budou starat o svůj národní zájem a přenesou se přes jakákoli obvinění z appeasementu a spoluúčasti na zvěrstvech. Ostatně autoritářské volby a jednání s autoritářskými režimy nejsou v jihovýchodní Asii neobvyklé.
Bylo by chybou považovat volby 2025–26 za opakování voleb z roku 2010. Ty volby se konaly na základě ústavy z roku 2008, která přinesla reformní vládu vedenou bývalým generálem. Tyto volby nebudou přechodem k civilní nebo parlamentní vládě. Nebudou ani východiskem pro vůdce puče, vrchního velitele Min Aung Hlainga. Aby si zajistil vlastní bezpečnost, bude chtít zůstat v roli, kde ho aparát státu bude chránit, nikoli stíhat.
Volby budou fraškou, ale přinesou změny ve vojenské sestavě. Současný velitel se nepochybně stane prezidentem a vybere si poslušného vojenského důstojníka jako svého nástupce ve funkci vrchního velitele. Parlamentu bude dominovat armáda a s armádou spojené strany. V bezprostřední době po volbách bude těžké zaznamenat jakoukoli změnu ve strachu a násilí, které jsou hlavními nástroji pro přežití režimu. Nicméně podle roztrhané ústavy Myanmaru se vrchní velitel armády nezodpovídá žádné civilní autoritě, ani prezidentovi.
Nástupce Min Aung Hlainga by se mohl časem stát nezávislým a upřednostnit vyjednané ukončení konfliktu. Volby tedy otevírají možnost určitého rozptýlení moci. I když se to nyní zdá nepravděpodobné, může být lepší mít tuto (byť vzdálenou) možnost než žádné volby a pokračování současného stavu – brutální vojenské diktatury a neúprosné opotřebovací války. Exilová vláda národní jednoty musí přijmout realitu konání voleb, které juntě přinesou větší regionální angažmá, místo aby si přála nějaký imaginární den smysluplné mezinárodní podpory. Jinak by mohla ještě více vyblednout v pozadí.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.