Volby v Myanmaru: Fraška, jakou si Západ dokáže jen stěží představit

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. prosince 2025 14:42
Sdílej:

Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.

Armáda sice kontroluje vládní páky a drží všechna hlavní populační centra. Její brutální letecké, dělostřelecké a dronové útoky ale nedokázaly odpor zlomit. Odboj si zajistil rozsáhlé části území, což omezuje nadcházející volby na pouhých 274 z 330 volebních obvodů v zemi. Uvnitř i vně země jsou volby považovány za falešné divadlo. Volební komise, kterou ovládá armáda, zrušila registraci politickým stranám, které nesplnily její kritéria, jako je stanovený počet členů nebo kanceláří. Komise také rozpustila stranu Národní liga pro demokracii Aung San Su Ťij.

Volby se odehrají v prostředí státem kontrolovaných médií, kde je kritika voleb zakázána podle nově přijatého Zákona o prevenci narušení a sabotáže vícestranných demokratických všeobecných voleb. Občané kritizující volby na sociálních sítích byli odsouzeni až na sedm let vězení s nucenými pracemi. Za některé trestné činy hrozí dokonce trest smrti. Volby představují pokus o získání legitimity, doma i v zahraničí, která vojenskému režimu v současnosti uniká. Jsou navrženy tak, aby demonstrovaly autoritu a vyvolaly dojem efektivní kontroly. Simulací dodržování mezinárodních demokratických norem režim doufá, že podpoří pocit normalizace, upevní svou moc a otevře dveře k větší mezinárodní angažovanosti, to vše při zachování stávajícího stavu.

Exilová vláda národní jednoty a řada jejích mezinárodních podporovatelů vyzývají mezinárodní společenství, aby nezasílalo volební pozorovatele. Místo toho požadují, aby svět falešné volby odsoudil. Lídři ASEAN trvají na tom, že volbám musí předcházet zastavení násilí a inkluzivní politický dialog. Pozvánku k vyslání pozorovatelů proto odmítli. Nejlepší, v co může režim doufat, je, že se k vyslání pozorovatelů připojí některé jednotlivé členské státy ASEAN, například Rusko a Bělorusko. Dokonce i Thajsko, nejvíce ambivalentní člen ASEAN, které původně argumentovalo, že volby by měly sloužit jako základ pro udržitelný mírový proces, nyní říká, že pro ASEAN bude obtížné obnovit angažmá s Myanmarem. Čína volby sice údajně podporuje, ale veřejně se k vyslání pozorovatelů nezavázala.

Pokračující západní ostrakizace nebude pro juntu důležitá. Regionální legitimita je pro ni důležitější než ta domácí nebo západní. Sousední země se obávají míru a stability na svých hranicích, vysoké úrovně neregulérní migrace, dopadu neregulované těžby, která znečišťuje řeky tekoucí jejich územím, vzkvétající produkce a obchodu s heroinem a metamfetaminem a šíření center kybernetických podvodů, kde jsou zotročováni a podváděni jejich občané. Občané těchto zemí požadují, aby jejich vlády tyto problémy řešily, a volby učiní kontakt s režimem obhajitelnějším. Tentokrát nepůjde o dilema, zda je angažmá nebo izolace lepší cestou k reformě v Myanmaru. Sousedé se tentokrát budou starat o svůj národní zájem a přenesou se přes jakákoli obvinění z appeasementu a spoluúčasti na zvěrstvech. Ostatně autoritářské volby a jednání s autoritářskými režimy nejsou v jihovýchodní Asii neobvyklé.

Bylo by chybou považovat volby 2025–26 za opakování voleb z roku 2010. Ty volby se konaly na základě ústavy z roku 2008, která přinesla reformní vládu vedenou bývalým generálem. Tyto volby nebudou přechodem k civilní nebo parlamentní vládě. Nebudou ani východiskem pro vůdce puče, vrchního velitele Min Aung Hlainga. Aby si zajistil vlastní bezpečnost, bude chtít zůstat v roli, kde ho aparát státu bude chránit, nikoli stíhat.

Volby budou fraškou, ale přinesou změny ve vojenské sestavě. Současný velitel se nepochybně stane prezidentem a vybere si poslušného vojenského důstojníka jako svého nástupce ve funkci vrchního velitele. Parlamentu bude dominovat armáda a s armádou spojené strany. V bezprostřední době po volbách bude těžké zaznamenat jakoukoli změnu ve strachu a násilí, které jsou hlavními nástroji pro přežití režimu. Nicméně podle roztrhané ústavy Myanmaru se vrchní velitel armády nezodpovídá žádné civilní autoritě, ani prezidentovi.

Nástupce Min Aung Hlainga by se mohl časem stát nezávislým a upřednostnit vyjednané ukončení konfliktu. Volby tedy otevírají možnost určitého rozptýlení moci. I když se to nyní zdá nepravděpodobné, může být lepší mít tuto (byť vzdálenou) možnost než žádné volby a pokračování současného stavu – brutální vojenské diktatury a neúprosné opotřebovací války. Exilová vláda národní jednoty musí přijmout realitu konání voleb, které juntě přinesou větší regionální angažmá, místo aby si přála nějaký imaginární den smysluplné mezinárodní podpory. Jinak by mohla ještě více vyblednout v pozadí.

Témata:
Stalo se
Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Američtí vojáci jsou naštvaní. Útok na Írán je součástí Božího plánu, tvrdí jim vedení armády

Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.

Novinky
Alí Chameneí

Írán na poslední chvíli rozhodnul, že Chameneího dnes nepohřbí

Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.

Novinky
Evropská unie

Evropská unie se postavila za Španělsko. Na Trumpovy hrozby ostře zareagovala

Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

O co se bojuje v Íránu? Ve hře je pád režimu i 400 kilo uranu

Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.