Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Armáda sice kontroluje vládní páky a drží všechna hlavní populační centra. Její brutální letecké, dělostřelecké a dronové útoky ale nedokázaly odpor zlomit. Odboj si zajistil rozsáhlé části území, což omezuje nadcházející volby na pouhých 274 z 330 volebních obvodů v zemi. Uvnitř i vně země jsou volby považovány za falešné divadlo. Volební komise, kterou ovládá armáda, zrušila registraci politickým stranám, které nesplnily její kritéria, jako je stanovený počet členů nebo kanceláří. Komise také rozpustila stranu Národní liga pro demokracii Aung San Su Ťij.
Volby se odehrají v prostředí státem kontrolovaných médií, kde je kritika voleb zakázána podle nově přijatého Zákona o prevenci narušení a sabotáže vícestranných demokratických všeobecných voleb. Občané kritizující volby na sociálních sítích byli odsouzeni až na sedm let vězení s nucenými pracemi. Za některé trestné činy hrozí dokonce trest smrti. Volby představují pokus o získání legitimity, doma i v zahraničí, která vojenskému režimu v současnosti uniká. Jsou navrženy tak, aby demonstrovaly autoritu a vyvolaly dojem efektivní kontroly. Simulací dodržování mezinárodních demokratických norem režim doufá, že podpoří pocit normalizace, upevní svou moc a otevře dveře k větší mezinárodní angažovanosti, to vše při zachování stávajícího stavu.
Exilová vláda národní jednoty a řada jejích mezinárodních podporovatelů vyzývají mezinárodní společenství, aby nezasílalo volební pozorovatele. Místo toho požadují, aby svět falešné volby odsoudil. Lídři ASEAN trvají na tom, že volbám musí předcházet zastavení násilí a inkluzivní politický dialog. Pozvánku k vyslání pozorovatelů proto odmítli. Nejlepší, v co může režim doufat, je, že se k vyslání pozorovatelů připojí některé jednotlivé členské státy ASEAN, například Rusko a Bělorusko. Dokonce i Thajsko, nejvíce ambivalentní člen ASEAN, které původně argumentovalo, že volby by měly sloužit jako základ pro udržitelný mírový proces, nyní říká, že pro ASEAN bude obtížné obnovit angažmá s Myanmarem. Čína volby sice údajně podporuje, ale veřejně se k vyslání pozorovatelů nezavázala.
Pokračující západní ostrakizace nebude pro juntu důležitá. Regionální legitimita je pro ni důležitější než ta domácí nebo západní. Sousední země se obávají míru a stability na svých hranicích, vysoké úrovně neregulérní migrace, dopadu neregulované těžby, která znečišťuje řeky tekoucí jejich územím, vzkvétající produkce a obchodu s heroinem a metamfetaminem a šíření center kybernetických podvodů, kde jsou zotročováni a podváděni jejich občané. Občané těchto zemí požadují, aby jejich vlády tyto problémy řešily, a volby učiní kontakt s režimem obhajitelnějším. Tentokrát nepůjde o dilema, zda je angažmá nebo izolace lepší cestou k reformě v Myanmaru. Sousedé se tentokrát budou starat o svůj národní zájem a přenesou se přes jakákoli obvinění z appeasementu a spoluúčasti na zvěrstvech. Ostatně autoritářské volby a jednání s autoritářskými režimy nejsou v jihovýchodní Asii neobvyklé.
Bylo by chybou považovat volby 2025–26 za opakování voleb z roku 2010. Ty volby se konaly na základě ústavy z roku 2008, která přinesla reformní vládu vedenou bývalým generálem. Tyto volby nebudou přechodem k civilní nebo parlamentní vládě. Nebudou ani východiskem pro vůdce puče, vrchního velitele Min Aung Hlainga. Aby si zajistil vlastní bezpečnost, bude chtít zůstat v roli, kde ho aparát státu bude chránit, nikoli stíhat.
Volby budou fraškou, ale přinesou změny ve vojenské sestavě. Současný velitel se nepochybně stane prezidentem a vybere si poslušného vojenského důstojníka jako svého nástupce ve funkci vrchního velitele. Parlamentu bude dominovat armáda a s armádou spojené strany. V bezprostřední době po volbách bude těžké zaznamenat jakoukoli změnu ve strachu a násilí, které jsou hlavními nástroji pro přežití režimu. Nicméně podle roztrhané ústavy Myanmaru se vrchní velitel armády nezodpovídá žádné civilní autoritě, ani prezidentovi.
Nástupce Min Aung Hlainga by se mohl časem stát nezávislým a upřednostnit vyjednané ukončení konfliktu. Volby tedy otevírají možnost určitého rozptýlení moci. I když se to nyní zdá nepravděpodobné, může být lepší mít tuto (byť vzdálenou) možnost než žádné volby a pokračování současného stavu – brutální vojenské diktatury a neúprosné opotřebovací války. Exilová vláda národní jednoty musí přijmout realitu konání voleb, které juntě přinesou větší regionální angažmá, místo aby si přála nějaký imaginární den smysluplné mezinárodní podpory. Jinak by mohla ještě více vyblednout v pozadí.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.