Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Armáda sice kontroluje vládní páky a drží všechna hlavní populační centra. Její brutální letecké, dělostřelecké a dronové útoky ale nedokázaly odpor zlomit. Odboj si zajistil rozsáhlé části území, což omezuje nadcházející volby na pouhých 274 z 330 volebních obvodů v zemi. Uvnitř i vně země jsou volby považovány za falešné divadlo. Volební komise, kterou ovládá armáda, zrušila registraci politickým stranám, které nesplnily její kritéria, jako je stanovený počet členů nebo kanceláří. Komise také rozpustila stranu Národní liga pro demokracii Aung San Su Ťij.
Volby se odehrají v prostředí státem kontrolovaných médií, kde je kritika voleb zakázána podle nově přijatého Zákona o prevenci narušení a sabotáže vícestranných demokratických všeobecných voleb. Občané kritizující volby na sociálních sítích byli odsouzeni až na sedm let vězení s nucenými pracemi. Za některé trestné činy hrozí dokonce trest smrti. Volby představují pokus o získání legitimity, doma i v zahraničí, která vojenskému režimu v současnosti uniká. Jsou navrženy tak, aby demonstrovaly autoritu a vyvolaly dojem efektivní kontroly. Simulací dodržování mezinárodních demokratických norem režim doufá, že podpoří pocit normalizace, upevní svou moc a otevře dveře k větší mezinárodní angažovanosti, to vše při zachování stávajícího stavu.
Exilová vláda národní jednoty a řada jejích mezinárodních podporovatelů vyzývají mezinárodní společenství, aby nezasílalo volební pozorovatele. Místo toho požadují, aby svět falešné volby odsoudil. Lídři ASEAN trvají na tom, že volbám musí předcházet zastavení násilí a inkluzivní politický dialog. Pozvánku k vyslání pozorovatelů proto odmítli. Nejlepší, v co může režim doufat, je, že se k vyslání pozorovatelů připojí některé jednotlivé členské státy ASEAN, například Rusko a Bělorusko. Dokonce i Thajsko, nejvíce ambivalentní člen ASEAN, které původně argumentovalo, že volby by měly sloužit jako základ pro udržitelný mírový proces, nyní říká, že pro ASEAN bude obtížné obnovit angažmá s Myanmarem. Čína volby sice údajně podporuje, ale veřejně se k vyslání pozorovatelů nezavázala.
Pokračující západní ostrakizace nebude pro juntu důležitá. Regionální legitimita je pro ni důležitější než ta domácí nebo západní. Sousední země se obávají míru a stability na svých hranicích, vysoké úrovně neregulérní migrace, dopadu neregulované těžby, která znečišťuje řeky tekoucí jejich územím, vzkvétající produkce a obchodu s heroinem a metamfetaminem a šíření center kybernetických podvodů, kde jsou zotročováni a podváděni jejich občané. Občané těchto zemí požadují, aby jejich vlády tyto problémy řešily, a volby učiní kontakt s režimem obhajitelnějším. Tentokrát nepůjde o dilema, zda je angažmá nebo izolace lepší cestou k reformě v Myanmaru. Sousedé se tentokrát budou starat o svůj národní zájem a přenesou se přes jakákoli obvinění z appeasementu a spoluúčasti na zvěrstvech. Ostatně autoritářské volby a jednání s autoritářskými režimy nejsou v jihovýchodní Asii neobvyklé.
Bylo by chybou považovat volby 2025–26 za opakování voleb z roku 2010. Ty volby se konaly na základě ústavy z roku 2008, která přinesla reformní vládu vedenou bývalým generálem. Tyto volby nebudou přechodem k civilní nebo parlamentní vládě. Nebudou ani východiskem pro vůdce puče, vrchního velitele Min Aung Hlainga. Aby si zajistil vlastní bezpečnost, bude chtít zůstat v roli, kde ho aparát státu bude chránit, nikoli stíhat.
Volby budou fraškou, ale přinesou změny ve vojenské sestavě. Současný velitel se nepochybně stane prezidentem a vybere si poslušného vojenského důstojníka jako svého nástupce ve funkci vrchního velitele. Parlamentu bude dominovat armáda a s armádou spojené strany. V bezprostřední době po volbách bude těžké zaznamenat jakoukoli změnu ve strachu a násilí, které jsou hlavními nástroji pro přežití režimu. Nicméně podle roztrhané ústavy Myanmaru se vrchní velitel armády nezodpovídá žádné civilní autoritě, ani prezidentovi.
Nástupce Min Aung Hlainga by se mohl časem stát nezávislým a upřednostnit vyjednané ukončení konfliktu. Volby tedy otevírají možnost určitého rozptýlení moci. I když se to nyní zdá nepravděpodobné, může být lepší mít tuto (byť vzdálenou) možnost než žádné volby a pokračování současného stavu – brutální vojenské diktatury a neúprosné opotřebovací války. Exilová vláda národní jednoty musí přijmout realitu konání voleb, které juntě přinesou větší regionální angažmá, místo aby si přála nějaký imaginární den smysluplné mezinárodní podpory. Jinak by mohla ještě více vyblednout v pozadí.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.