Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Armáda sice kontroluje vládní páky a drží všechna hlavní populační centra. Její brutální letecké, dělostřelecké a dronové útoky ale nedokázaly odpor zlomit. Odboj si zajistil rozsáhlé části území, což omezuje nadcházející volby na pouhých 274 z 330 volebních obvodů v zemi. Uvnitř i vně země jsou volby považovány za falešné divadlo. Volební komise, kterou ovládá armáda, zrušila registraci politickým stranám, které nesplnily její kritéria, jako je stanovený počet členů nebo kanceláří. Komise také rozpustila stranu Národní liga pro demokracii Aung San Su Ťij.
Volby se odehrají v prostředí státem kontrolovaných médií, kde je kritika voleb zakázána podle nově přijatého Zákona o prevenci narušení a sabotáže vícestranných demokratických všeobecných voleb. Občané kritizující volby na sociálních sítích byli odsouzeni až na sedm let vězení s nucenými pracemi. Za některé trestné činy hrozí dokonce trest smrti. Volby představují pokus o získání legitimity, doma i v zahraničí, která vojenskému režimu v současnosti uniká. Jsou navrženy tak, aby demonstrovaly autoritu a vyvolaly dojem efektivní kontroly. Simulací dodržování mezinárodních demokratických norem režim doufá, že podpoří pocit normalizace, upevní svou moc a otevře dveře k větší mezinárodní angažovanosti, to vše při zachování stávajícího stavu.
Exilová vláda národní jednoty a řada jejích mezinárodních podporovatelů vyzývají mezinárodní společenství, aby nezasílalo volební pozorovatele. Místo toho požadují, aby svět falešné volby odsoudil. Lídři ASEAN trvají na tom, že volbám musí předcházet zastavení násilí a inkluzivní politický dialog. Pozvánku k vyslání pozorovatelů proto odmítli. Nejlepší, v co může režim doufat, je, že se k vyslání pozorovatelů připojí některé jednotlivé členské státy ASEAN, například Rusko a Bělorusko. Dokonce i Thajsko, nejvíce ambivalentní člen ASEAN, které původně argumentovalo, že volby by měly sloužit jako základ pro udržitelný mírový proces, nyní říká, že pro ASEAN bude obtížné obnovit angažmá s Myanmarem. Čína volby sice údajně podporuje, ale veřejně se k vyslání pozorovatelů nezavázala.
Pokračující západní ostrakizace nebude pro juntu důležitá. Regionální legitimita je pro ni důležitější než ta domácí nebo západní. Sousední země se obávají míru a stability na svých hranicích, vysoké úrovně neregulérní migrace, dopadu neregulované těžby, která znečišťuje řeky tekoucí jejich územím, vzkvétající produkce a obchodu s heroinem a metamfetaminem a šíření center kybernetických podvodů, kde jsou zotročováni a podváděni jejich občané. Občané těchto zemí požadují, aby jejich vlády tyto problémy řešily, a volby učiní kontakt s režimem obhajitelnějším. Tentokrát nepůjde o dilema, zda je angažmá nebo izolace lepší cestou k reformě v Myanmaru. Sousedé se tentokrát budou starat o svůj národní zájem a přenesou se přes jakákoli obvinění z appeasementu a spoluúčasti na zvěrstvech. Ostatně autoritářské volby a jednání s autoritářskými režimy nejsou v jihovýchodní Asii neobvyklé.
Bylo by chybou považovat volby 2025–26 za opakování voleb z roku 2010. Ty volby se konaly na základě ústavy z roku 2008, která přinesla reformní vládu vedenou bývalým generálem. Tyto volby nebudou přechodem k civilní nebo parlamentní vládě. Nebudou ani východiskem pro vůdce puče, vrchního velitele Min Aung Hlainga. Aby si zajistil vlastní bezpečnost, bude chtít zůstat v roli, kde ho aparát státu bude chránit, nikoli stíhat.
Volby budou fraškou, ale přinesou změny ve vojenské sestavě. Současný velitel se nepochybně stane prezidentem a vybere si poslušného vojenského důstojníka jako svého nástupce ve funkci vrchního velitele. Parlamentu bude dominovat armáda a s armádou spojené strany. V bezprostřední době po volbách bude těžké zaznamenat jakoukoli změnu ve strachu a násilí, které jsou hlavními nástroji pro přežití režimu. Nicméně podle roztrhané ústavy Myanmaru se vrchní velitel armády nezodpovídá žádné civilní autoritě, ani prezidentovi.
Nástupce Min Aung Hlainga by se mohl časem stát nezávislým a upřednostnit vyjednané ukončení konfliktu. Volby tedy otevírají možnost určitého rozptýlení moci. I když se to nyní zdá nepravděpodobné, může být lepší mít tuto (byť vzdálenou) možnost než žádné volby a pokračování současného stavu – brutální vojenské diktatury a neúprosné opotřebovací války. Exilová vláda národní jednoty musí přijmout realitu konání voleb, které juntě přinesou větší regionální angažmá, místo aby si přála nějaký imaginární den smysluplné mezinárodní podpory. Jinak by mohla ještě více vyblednout v pozadí.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.