Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Celkově 62 procent dotázaných, s podporou napříč demokraty i republikány, si přeje vítězství Ukrajiny. Rachel Hoff, ředitelka pro politiku v Ronald Reagan Institute, potvrdila, že podpora Ukrajině celkově vzrostla. Většina respondentů vnímá Rusko jako protivníka a Ukrajinu jako spojence.
Podpora pro zasílání zbraní Ukrajině vyskočila o devět procentních bodů na celkových 64 procent ve srovnání s loňským průzkumem. Důvěra vůči Rusku je nízká: celkem 70 procent Američanů, včetně 61 procent republikánů a 77 procent demokratů, nedůvěřuje Rusku, že dodrží jakoukoli mírovou dohodu, kterou s Ukrajinou podepíše.
Pokud jde o konkrétní řešení konfliktu, celkem 45 procent respondentů preferuje osvobození celého území Ukrajiny okupovaného Ruskem. Tato možnost je nejčastější preferencí u obou stran politického spektra. Přibližně čtvrtina respondentů by podpořila územní ústupky výměnou za dlouhodobé příměří, které by bylo podpořeno bezpečnostními zárukami NATO.
Z průzkumu vyplývá také prudký nárůst podpory pro NATO. Alianci nyní podporuje 68 procent Američanů, což je nárůst o šest procentních bodů od červnového průzkumu a zároveň nejvyšší číslo od roku 2018, kdy průzkum začal. Tento nárůst je podle analytiků částečně způsoben i tlakem prezidenta Trumpa na členské země, aby zvýšily své výdaje na obranu.
Ředitel institutu Roger Zakheim uvedl, že podpora NATO odráží trvalou shodu obou hlavních politických stran. Dokonce i skeptičtí republikáni, kteří Alianci za vedení Joea Bidena nepodporovali, jsou nyní nakloněni podpoře NATO v důsledku Trumpovy politiky.
Tato rostoucí podpora se přenáší i do širšího přesvědčení o roli Spojených států ve světě. Američané dávají nyní více přednost angažovanému přístupu k mezinárodnímu vedení, s 64 procenty pro větší zapojení USA v zahraničí. Tento trend je tažen zejména republikánskou demografickou skupinou, včetně téměř 80 procent voličů hnutí MAGA.
Průzkum se dotkl i návrhu administrativy na změnu názvu Ministerstva obrany (Department of Defense) na Ministerstvo války (Department of War). Celkem 59 procent respondentů s touto změnou nesouhlasí. Názory se zde však ostře rozdělují podle stranické příslušnosti: se změnou souhlasí 58 procent republikánů, ale pouze 17 procent demokratů.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.