Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Celkově 62 procent dotázaných, s podporou napříč demokraty i republikány, si přeje vítězství Ukrajiny. Rachel Hoff, ředitelka pro politiku v Ronald Reagan Institute, potvrdila, že podpora Ukrajině celkově vzrostla. Většina respondentů vnímá Rusko jako protivníka a Ukrajinu jako spojence.
Podpora pro zasílání zbraní Ukrajině vyskočila o devět procentních bodů na celkových 64 procent ve srovnání s loňským průzkumem. Důvěra vůči Rusku je nízká: celkem 70 procent Američanů, včetně 61 procent republikánů a 77 procent demokratů, nedůvěřuje Rusku, že dodrží jakoukoli mírovou dohodu, kterou s Ukrajinou podepíše.
Pokud jde o konkrétní řešení konfliktu, celkem 45 procent respondentů preferuje osvobození celého území Ukrajiny okupovaného Ruskem. Tato možnost je nejčastější preferencí u obou stran politického spektra. Přibližně čtvrtina respondentů by podpořila územní ústupky výměnou za dlouhodobé příměří, které by bylo podpořeno bezpečnostními zárukami NATO.
Z průzkumu vyplývá také prudký nárůst podpory pro NATO. Alianci nyní podporuje 68 procent Američanů, což je nárůst o šest procentních bodů od červnového průzkumu a zároveň nejvyšší číslo od roku 2018, kdy průzkum začal. Tento nárůst je podle analytiků částečně způsoben i tlakem prezidenta Trumpa na členské země, aby zvýšily své výdaje na obranu.
Ředitel institutu Roger Zakheim uvedl, že podpora NATO odráží trvalou shodu obou hlavních politických stran. Dokonce i skeptičtí republikáni, kteří Alianci za vedení Joea Bidena nepodporovali, jsou nyní nakloněni podpoře NATO v důsledku Trumpovy politiky.
Tato rostoucí podpora se přenáší i do širšího přesvědčení o roli Spojených států ve světě. Američané dávají nyní více přednost angažovanému přístupu k mezinárodnímu vedení, s 64 procenty pro větší zapojení USA v zahraničí. Tento trend je tažen zejména republikánskou demografickou skupinou, včetně téměř 80 procent voličů hnutí MAGA.
Průzkum se dotkl i návrhu administrativy na změnu názvu Ministerstva obrany (Department of Defense) na Ministerstvo války (Department of War). Celkem 59 procent respondentů s touto změnou nesouhlasí. Názory se zde však ostře rozdělují podle stranické příslušnosti: se změnou souhlasí 58 procent republikánů, ale pouze 17 procent demokratů.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
