Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Celkově 62 procent dotázaných, s podporou napříč demokraty i republikány, si přeje vítězství Ukrajiny. Rachel Hoff, ředitelka pro politiku v Ronald Reagan Institute, potvrdila, že podpora Ukrajině celkově vzrostla. Většina respondentů vnímá Rusko jako protivníka a Ukrajinu jako spojence.
Podpora pro zasílání zbraní Ukrajině vyskočila o devět procentních bodů na celkových 64 procent ve srovnání s loňským průzkumem. Důvěra vůči Rusku je nízká: celkem 70 procent Američanů, včetně 61 procent republikánů a 77 procent demokratů, nedůvěřuje Rusku, že dodrží jakoukoli mírovou dohodu, kterou s Ukrajinou podepíše.
Pokud jde o konkrétní řešení konfliktu, celkem 45 procent respondentů preferuje osvobození celého území Ukrajiny okupovaného Ruskem. Tato možnost je nejčastější preferencí u obou stran politického spektra. Přibližně čtvrtina respondentů by podpořila územní ústupky výměnou za dlouhodobé příměří, které by bylo podpořeno bezpečnostními zárukami NATO.
Z průzkumu vyplývá také prudký nárůst podpory pro NATO. Alianci nyní podporuje 68 procent Američanů, což je nárůst o šest procentních bodů od červnového průzkumu a zároveň nejvyšší číslo od roku 2018, kdy průzkum začal. Tento nárůst je podle analytiků částečně způsoben i tlakem prezidenta Trumpa na členské země, aby zvýšily své výdaje na obranu.
Ředitel institutu Roger Zakheim uvedl, že podpora NATO odráží trvalou shodu obou hlavních politických stran. Dokonce i skeptičtí republikáni, kteří Alianci za vedení Joea Bidena nepodporovali, jsou nyní nakloněni podpoře NATO v důsledku Trumpovy politiky.
Tato rostoucí podpora se přenáší i do širšího přesvědčení o roli Spojených států ve světě. Američané dávají nyní více přednost angažovanému přístupu k mezinárodnímu vedení, s 64 procenty pro větší zapojení USA v zahraničí. Tento trend je tažen zejména republikánskou demografickou skupinou, včetně téměř 80 procent voličů hnutí MAGA.
Průzkum se dotkl i návrhu administrativy na změnu názvu Ministerstva obrany (Department of Defense) na Ministerstvo války (Department of War). Celkem 59 procent respondentů s touto změnou nesouhlasí. Názory se zde však ostře rozdělují podle stranické příslušnosti: se změnou souhlasí 58 procent republikánů, ale pouze 17 procent demokratů.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).