Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Cecillia Wang, národní právní ředitelka Americké unie občanských svobod (ACLU), uvedla, že její organizace se těší na to, až Nejvyšší soud tuto otázku jednou provždy vyřeší. Dodala, že federální soudy se jednohlasně shodly, že Trumpovo nařízení je v rozporu s Ústavou, rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 1898 a zákonem schváleným Kongresem. Ačkoli právní teorie předkládané v odvolání Trumpovy administrativy byly i mnoha konzervativci dlouho považovány za okrajové, případ přesto přitáhne značnou pozornost veřejnosti k zasedání Nejvyššího soudu. Znamená to další test ochoty soudu přijmout právní argument Bílého domu posouvající hranice.
Rozhodnutí ve prospěch Donalda Trumpa by otřáslo dlouholetou zásadou ústavního a amerického imigračního práva. Mohlo by mít také významné praktické důsledky pro americké občany, kteří by mohli čelit novým překážkám při dokumentování narozených dětí. Soud by měl vyslechnout argumenty příští rok a pravděpodobně vydá rozhodnutí do konce června. Profesor Steve Vladeck z Georgetown University Law Center a analytik CNN pro Nejvyšší soud, uvedl, že Trumpova administrativa se prostě mýlí ve své snaze "zúžit občanství na základě narození výkonným nařízením". Podle něj je závěr stejný, ať už nařízení porušuje příslušné zákony, samotný Čtrnáctý dodatek, nebo autoritativní výklad tohoto ústavního ustanovení Nejvyšším soudem z roku 1898.
Dvě desetiletí po ratifikaci Čtrnáctého dodatku v roce 1868 Nejvyšší soud v případě USA proti Wong Kim Ark rozhodl, že osoby narozené ve Spojených státech – v daném případě syn čínských imigrantů – mají nárok na americké občanství s několika úzkými výjimkami. Trumpova administrativa však ve svém odvolání tvrdila, že tento precedent byl dlouho špatně chápán. Administrava sdělila Nejvyššímu soudu, že ačkoli je občanství zakotveno v názoru z roku 1898, tato představa je „chybná“ a má „destruktivní důsledky“. Trump učinil z ukončení občanství na základě narození klíčovou součást své imigrační agendy.
Generální prokurátor D. John Sauer, nejvyšší odvolací právník administrativy, řekl Nejvyššímu soudu, že „klauzule o občanství ve Čtrnáctém dodatku byla přijata k udělení občanství nově osvobozeným otrokům a jejich dětem, nikoli dětem dočasných návštěvníků nebo nelegálních přistěhovalců“. Zatímco Nejvyšší soud vydal v červnu důležité rozhodnutí, které se týkalo Trumpova nařízení, tento případ se zaměřil spíše na procesní otázku, jakou moc mají nižší soudy zastavit politiku zavedenou prezidentem. Většina soudu v poměru 6:3 tehdy omezila, ale zcela nevyloučila, pravomoc soudů blokovat takové politiky.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu byla Trumpova politika občanství rychle znovu zablokována soudy jinými metodami a nikdy nevstoupila v platnost. Nižší soudy, složené z konzervativních i liberálních soudců, se shodly, že nařízení administrativy je chybné. Podle ACLU a dalších skupin zastupujících žalující strany se případ administrativy rovná „jen směsici historických nepřesností... a více než čemukoli jinému, politickým preferencím“. Soud souhlasil s projednáním argumentů v případě od soudce v New Hampshire, který zakázal vymáhání Trumpova nařízení proti jakýmkoli dětem, které by byly dotčeny touto politikou v hromadné žalobě podané ACLU. Nepřijal však samostatný případ, který vzešel z 9. obvodního odvolacího soudu v San Franciscu a který potvrdil rozhodnutí soudce ze Seattlu blokující Trumpovu politiku celostátně v případu předloženém skupinou států vedených demokraty. Rozdíl pravděpodobně souvisí s tím, kdo žaloval: Případ 9. obvodu se týkal otázky, zda státy měly pravomoc žalovat kvůli této politice.
Výkonné nařízení, podepsané Trumpem 20. ledna a nazvané „OCHRANA VÝZNAMU A HODNOTY AMERICKÉHO OBČANSTVÍ“, stanovilo, že federální vláda nebude „vydávat dokumenty uznávající občanství Spojených států“ žádným dětem narozeným na americké půdě rodičům, kteří byli v zemi nezákonně nebo byli ve státech legálně, ale pouze dočasně.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
