Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Cecillia Wang, národní právní ředitelka Americké unie občanských svobod (ACLU), uvedla, že její organizace se těší na to, až Nejvyšší soud tuto otázku jednou provždy vyřeší. Dodala, že federální soudy se jednohlasně shodly, že Trumpovo nařízení je v rozporu s Ústavou, rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 1898 a zákonem schváleným Kongresem. Ačkoli právní teorie předkládané v odvolání Trumpovy administrativy byly i mnoha konzervativci dlouho považovány za okrajové, případ přesto přitáhne značnou pozornost veřejnosti k zasedání Nejvyššího soudu. Znamená to další test ochoty soudu přijmout právní argument Bílého domu posouvající hranice.
Rozhodnutí ve prospěch Donalda Trumpa by otřáslo dlouholetou zásadou ústavního a amerického imigračního práva. Mohlo by mít také významné praktické důsledky pro americké občany, kteří by mohli čelit novým překážkám při dokumentování narozených dětí. Soud by měl vyslechnout argumenty příští rok a pravděpodobně vydá rozhodnutí do konce června. Profesor Steve Vladeck z Georgetown University Law Center a analytik CNN pro Nejvyšší soud, uvedl, že Trumpova administrativa se prostě mýlí ve své snaze "zúžit občanství na základě narození výkonným nařízením". Podle něj je závěr stejný, ať už nařízení porušuje příslušné zákony, samotný Čtrnáctý dodatek, nebo autoritativní výklad tohoto ústavního ustanovení Nejvyšším soudem z roku 1898.
Dvě desetiletí po ratifikaci Čtrnáctého dodatku v roce 1868 Nejvyšší soud v případě USA proti Wong Kim Ark rozhodl, že osoby narozené ve Spojených státech – v daném případě syn čínských imigrantů – mají nárok na americké občanství s několika úzkými výjimkami. Trumpova administrativa však ve svém odvolání tvrdila, že tento precedent byl dlouho špatně chápán. Administrava sdělila Nejvyššímu soudu, že ačkoli je občanství zakotveno v názoru z roku 1898, tato představa je „chybná“ a má „destruktivní důsledky“. Trump učinil z ukončení občanství na základě narození klíčovou součást své imigrační agendy.
Generální prokurátor D. John Sauer, nejvyšší odvolací právník administrativy, řekl Nejvyššímu soudu, že „klauzule o občanství ve Čtrnáctém dodatku byla přijata k udělení občanství nově osvobozeným otrokům a jejich dětem, nikoli dětem dočasných návštěvníků nebo nelegálních přistěhovalců“. Zatímco Nejvyšší soud vydal v červnu důležité rozhodnutí, které se týkalo Trumpova nařízení, tento případ se zaměřil spíše na procesní otázku, jakou moc mají nižší soudy zastavit politiku zavedenou prezidentem. Většina soudu v poměru 6:3 tehdy omezila, ale zcela nevyloučila, pravomoc soudů blokovat takové politiky.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu byla Trumpova politika občanství rychle znovu zablokována soudy jinými metodami a nikdy nevstoupila v platnost. Nižší soudy, složené z konzervativních i liberálních soudců, se shodly, že nařízení administrativy je chybné. Podle ACLU a dalších skupin zastupujících žalující strany se případ administrativy rovná „jen směsici historických nepřesností... a více než čemukoli jinému, politickým preferencím“. Soud souhlasil s projednáním argumentů v případě od soudce v New Hampshire, který zakázal vymáhání Trumpova nařízení proti jakýmkoli dětem, které by byly dotčeny touto politikou v hromadné žalobě podané ACLU. Nepřijal však samostatný případ, který vzešel z 9. obvodního odvolacího soudu v San Franciscu a který potvrdil rozhodnutí soudce ze Seattlu blokující Trumpovu politiku celostátně v případu předloženém skupinou států vedených demokraty. Rozdíl pravděpodobně souvisí s tím, kdo žaloval: Případ 9. obvodu se týkal otázky, zda státy měly pravomoc žalovat kvůli této politice.
Výkonné nařízení, podepsané Trumpem 20. ledna a nazvané „OCHRANA VÝZNAMU A HODNOTY AMERICKÉHO OBČANSTVÍ“, stanovilo, že federální vláda nebude „vydávat dokumenty uznávající občanství Spojených států“ žádným dětem narozeným na americké půdě rodičům, kteří byli v zemi nezákonně nebo byli ve státech legálně, ale pouze dočasně.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.