Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Cecillia Wang, národní právní ředitelka Americké unie občanských svobod (ACLU), uvedla, že její organizace se těší na to, až Nejvyšší soud tuto otázku jednou provždy vyřeší. Dodala, že federální soudy se jednohlasně shodly, že Trumpovo nařízení je v rozporu s Ústavou, rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 1898 a zákonem schváleným Kongresem. Ačkoli právní teorie předkládané v odvolání Trumpovy administrativy byly i mnoha konzervativci dlouho považovány za okrajové, případ přesto přitáhne značnou pozornost veřejnosti k zasedání Nejvyššího soudu. Znamená to další test ochoty soudu přijmout právní argument Bílého domu posouvající hranice.
Rozhodnutí ve prospěch Donalda Trumpa by otřáslo dlouholetou zásadou ústavního a amerického imigračního práva. Mohlo by mít také významné praktické důsledky pro americké občany, kteří by mohli čelit novým překážkám při dokumentování narozených dětí. Soud by měl vyslechnout argumenty příští rok a pravděpodobně vydá rozhodnutí do konce června. Profesor Steve Vladeck z Georgetown University Law Center a analytik CNN pro Nejvyšší soud, uvedl, že Trumpova administrativa se prostě mýlí ve své snaze "zúžit občanství na základě narození výkonným nařízením". Podle něj je závěr stejný, ať už nařízení porušuje příslušné zákony, samotný Čtrnáctý dodatek, nebo autoritativní výklad tohoto ústavního ustanovení Nejvyšším soudem z roku 1898.
Dvě desetiletí po ratifikaci Čtrnáctého dodatku v roce 1868 Nejvyšší soud v případě USA proti Wong Kim Ark rozhodl, že osoby narozené ve Spojených státech – v daném případě syn čínských imigrantů – mají nárok na americké občanství s několika úzkými výjimkami. Trumpova administrativa však ve svém odvolání tvrdila, že tento precedent byl dlouho špatně chápán. Administrava sdělila Nejvyššímu soudu, že ačkoli je občanství zakotveno v názoru z roku 1898, tato představa je „chybná“ a má „destruktivní důsledky“. Trump učinil z ukončení občanství na základě narození klíčovou součást své imigrační agendy.
Generální prokurátor D. John Sauer, nejvyšší odvolací právník administrativy, řekl Nejvyššímu soudu, že „klauzule o občanství ve Čtrnáctém dodatku byla přijata k udělení občanství nově osvobozeným otrokům a jejich dětem, nikoli dětem dočasných návštěvníků nebo nelegálních přistěhovalců“. Zatímco Nejvyšší soud vydal v červnu důležité rozhodnutí, které se týkalo Trumpova nařízení, tento případ se zaměřil spíše na procesní otázku, jakou moc mají nižší soudy zastavit politiku zavedenou prezidentem. Většina soudu v poměru 6:3 tehdy omezila, ale zcela nevyloučila, pravomoc soudů blokovat takové politiky.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu byla Trumpova politika občanství rychle znovu zablokována soudy jinými metodami a nikdy nevstoupila v platnost. Nižší soudy, složené z konzervativních i liberálních soudců, se shodly, že nařízení administrativy je chybné. Podle ACLU a dalších skupin zastupujících žalující strany se případ administrativy rovná „jen směsici historických nepřesností... a více než čemukoli jinému, politickým preferencím“. Soud souhlasil s projednáním argumentů v případě od soudce v New Hampshire, který zakázal vymáhání Trumpova nařízení proti jakýmkoli dětem, které by byly dotčeny touto politikou v hromadné žalobě podané ACLU. Nepřijal však samostatný případ, který vzešel z 9. obvodního odvolacího soudu v San Franciscu a který potvrdil rozhodnutí soudce ze Seattlu blokující Trumpovu politiku celostátně v případu předloženém skupinou států vedených demokraty. Rozdíl pravděpodobně souvisí s tím, kdo žaloval: Případ 9. obvodu se týkal otázky, zda státy měly pravomoc žalovat kvůli této politice.
Výkonné nařízení, podepsané Trumpem 20. ledna a nazvané „OCHRANA VÝZNAMU A HODNOTY AMERICKÉHO OBČANSTVÍ“, stanovilo, že federální vláda nebude „vydávat dokumenty uznávající občanství Spojených států“ žádným dětem narozeným na americké půdě rodičům, kteří byli v zemi nezákonně nebo byli ve státech legálně, ale pouze dočasně.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.