Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Podle Maddy Orr, výzkumnice zkoumající vliv klimatu na profesionální sport, by největší náklady mohly plynout ze zrušení zápasů. Při zrušení události by mohlo dojít k nutnosti vracet vstupné a platit zaměstnancům, kteří na místo dorazili pracovat. Zpoždění byla viditelná už během Mistrovství světa klubů FIFA konaného v USA, které sloužilo jako generálka pro rok 2026.
Zpoždění trvala od více než hodiny až po devadesát minut kvůli silným dešťům a bouřím. Přesné náklady na taková zdržení nejsou známy, ale Orr upozorňuje, že právní odpovědnost za události, které neproběhnou podle plánu, by mohla vést k milionovým škodám za každý zmařený zápas. Tyto náklady by mohly zahrnovat porušení smluv s televizními společnostmi, fanzónami nebo prodejci občerstvení.
Fanouškům cestujícím do Severní Ameriky se důrazně doporučuje sjednat si cestovní pojištění a pečlivě prostudovat jeho podmínky, zejména ohledně krytí zrušení cest. Lisa Webb, právnička a spotřebitelská expertka z časopisu Which?, radí sjednávat flexibilní hotelové rezervace a vyhnout se nabídkám s nulovou možností zrušení. Webb upozorňuje na klíčový rozdíl: při zrušení zápasu by fanoušci měli získat vrácení peněz za vstupenku, ale při přeložení zápasu zůstává vstupenka v platnosti a zajištění nové dopravy nebo ubytování je na fanoušcích.
FIFA dodatečné hotelové noci ani nové cestovní náklady neproplácí. Pro velké platby, jako jsou letenky nebo ubytování, se doporučuje použít kreditní kartu. Například podle britského spotřebitelského práva mohou být poskytovatelé karet spoluzodpovědní za nákupy nad 100 liber (ekvivalent cca 2900 Kč). V USA mohou držitelé karet vznést spory ohledně nedodaných nebo špatně prodaných služeb přímo u vydavatele karty, avšak až po pokusu o vyřešení sporu s prodejcem.
Pokud se oblast stane nebezpečnou kvůli horku, bouřím nebo kouři z lesních požárů, může Ministerstvo zahraničí vaší domovské země vydat cestovní varování. V takovém případě je získání peněz zpět za cestovní výdaje mnohem jednodušší. Kansas City, jedno z měst s "velmi vysokým rizikem extrémního tepelného stresu", přijímá konkrétní opatření. Organizátoři pro očekávaných 650 000 návštěvníků plánují instalaci mlžných ventilátorů, dodatečného stínění a chladicích stanic ve Fan Parcích.
Pam Kramer, šéfka organizačního výboru KC2026, uvedla, že vytvořili regionální pracovní skupinu pro plánování v souvislosti s horkem, která se zaměřuje na prevenci, veřejné poradenství, lékařskou pomoc na místě, rizikové skupiny a monitorování prostředí v reálném čase. Skupina sdružuje akademiky, zdravotníky, meteorology a trenéry ze čtyř hlavních sportovních týmů města, kteří se s horkem při zápasech pravidelně potýkají. Plánují také rozesílat push notifikace na telefony fanoušků s radami, jak zůstat hydratovaní, ještě předtím, než fanoušci opustí hotelové pokoje. Kramer zdůrazňuje, že Kansas City není v potížích samo a že je důležitá jasná komunikace s návštěvníky.
Zatímco se pozornost soustředí na americká města, diváci v Kanadě by měli být také ostražití. Maddy Orr připomíná, že ve Vancouveru a Torontu byla v posledních letech zaznamenána varování před horkem, které se může objevit i během turnaje. Navíc hrozí znečištění ovzduší kouřem z neplánovaných lesních požárů, které mohou trvat i celé dny. Pokud by se hřiště ve Vancouveru nebo Torontu stala na určitou dobu nepoužitelnými, bude nutné provést adaptace ohledně míst, kde se zápasy uskuteční. Obchodníci, jako je Mark Kenna, majitel obchodu se suvenýry v centru Vancouveru, přesto doufají, že Mistrovství světa bude pro jejich podnikání "masivní" událostí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.