Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Současné vyjednávání odhalilo, že části americké vlády jsou ochotny nabídnout Moskvě závažné ústupky, včetně beztrestnosti za válečné zločiny. Tato situace představuje pro Evropu, včetně neutrálních zemí, jako je Irsko a Rakousko, rostoucí povinnost zastavit to, co by mohlo být největším selháním mezinárodního práva od dob studené války.
Autor připomíná dílo Huga Grotia z 17. století, jednoho z nejvlivnějších myslitelů v oblasti válečného práva. Grotius, ačkoli zpočátku usiloval o definici "spravedlivé války", nakonec s deziluzí dospěl k závěru, že společnosti nemají jinou možnost než akceptovat konflikt a jeho výsledky považovat za opodstatněné.
Pozdější iniciativy, jako Kellogg-Briandův pakt z roku 1928, Charta OSN z roku 1945 a zřízení Mezinárodního trestního soudu (ICC) v roce 2002, se pokusily Grotiovu logiku překonat a válku jako „nástroj národní politiky“ zavrhnout. ICC dokonce v roce 2018 kriminalizoval plánování a provádění agresivních válek.
Současný stav mírových rozhovorů však signalizuje návrat Grotiova pohledu, že vojenské zisky, jakmile jsou upevněny, budou nakonec uznány. Původní 28bodový mírový plán Trumpovy administrativy, představený v listopadu, zahrnoval nejen přijetí ruských územních zisků, ale také zrušení sankcí a amnestii pro pachatele válečných zločinů. Taková dohoda by byla nebezpečným signálem, který by odměňoval agresora bez uvalení jakýchkoli nákladů.
Bez ohledu na výsledek jednání bude Ukrajina potřebovat pokračující evropskou podporu k obraně zbývajícího území. Evropa musí navíc vybudovat dostatečnou odstrašující sílu, aby Rusko neuskutečnilo další velký posun k rozšíření svých hranic.
Vzhledem ke slábnoucí podpoře ze strany USA je na Evropě, aby i po uzavření mírové dohody uvalila na Rusko náklady za jeho agresi. To by mělo zahrnovat využití zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny a trvání na právní odpovědnosti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném projevu v irském parlamentu vyzval Evropu k podpoře tribunálu za ruskou agresi. Jediným zájmem všech evropských zemí je zastavit návrat do "světa Grotia", kde by beztrestnost byla normou.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.