Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
Záměr evropských lídrů představit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskyjmu v říjnu plán na „reparační půjčku“ skončil fiaskem u oběda. De Wever, známý svým flanderským nacionalismem a konzervativními názory, řekl svým protějškům, že riziko ruské odvety a následné nutnosti splatit celou částku v případě prohry u soudu je pro Belgii příliš vysoké. Pohrozil, že pokud bude Belgie nucena nést rizika sama, celou záležitost zablokuje. Po celodenním jednání proto musely být závěry summitu přepsány, aby jakákoli zmínka o použití ruských aktiv zmizela.
Důvodem De Weverových obav je podle webu Politico fakt, že pokud by Rusko uspělo v právní žalobě proti Belgii nebo Euroclearu kvůli vyvlastnění suverénních aktiv, musela by Belgie, jako sídlo instituce, sama nést celou finanční odpovědnost. Premiér proto požaduje, aby se veškerá rizika sdílela mezi všemi členskými státy EU, a odmítá nést břemeno stovek miliard eur na bedrech své země. Upozorňuje také na možnost, že by použití aktiv podkopalo stabilitu eura a mohlo vést k odvetnému zabavení západních aktiv Ruskem, Běloruskem nebo Čínou.
Blokáda z Bruselu přichází v kritický moment, kdy se Ukrajina finančně propadá a americký vyslanec Donalda Trumpa tlačí na urychlené mírové rozhovory s Moskvou. Původní americký mírový plán, který se nelíbí mnoha evropským zemím, dokonce navrhoval odmrazení ruských aktiv a jejich následné využití pro společnou rekonstrukci, přičemž USA by si nárokovaly polovinu zisků.
Celá snaha Evropy financovat Ukrajinu se podle zasvěcených zdrojů dostala do chaosu a paralýzy, a to i kvůli politickým sporům mezi lídry. Německý kancléř Friedrich Merz svými impulsivními výzvami k využití ruských aktiv, které zveřejnil předčasně, vylekal Belgičany a zkomplikoval citlivá jednání. Navzdory rostoucí frustraci v Evropě a kritice, že se "plýtvá časem", zůstává De Wever neoblomný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají za úkol přesvědčit De Wevera do prosincového summitu, jinak hrozí, že Ukrajině na jaře dojdou peníze.
De Wever trvá na tom, že existují alternativní cesty financování, jako jsou granty z národních rozpočtů nebo půjčky kryté společným dluhem EU. Tyto návrhy jsou však pro řadu členských zemí nepřijatelné. Premiér v dopise Von der Leyenové potvrdil, že návrh reparační půjčky je "zásadně chybný" a Evropa musí akceptovat, že pokud chce pomáhat, "v sázce bude naše vlastní kůže". Mnozí diplomaté si zoufají, zda se EU, rozdělená politickými spory a ambiciózními lídry, dokáže v tomto kritickém okamžiku sjednotit.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.