Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
Záměr evropských lídrů představit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskyjmu v říjnu plán na „reparační půjčku“ skončil fiaskem u oběda. De Wever, známý svým flanderským nacionalismem a konzervativními názory, řekl svým protějškům, že riziko ruské odvety a následné nutnosti splatit celou částku v případě prohry u soudu je pro Belgii příliš vysoké. Pohrozil, že pokud bude Belgie nucena nést rizika sama, celou záležitost zablokuje. Po celodenním jednání proto musely být závěry summitu přepsány, aby jakákoli zmínka o použití ruských aktiv zmizela.
Důvodem De Weverových obav je podle webu Politico fakt, že pokud by Rusko uspělo v právní žalobě proti Belgii nebo Euroclearu kvůli vyvlastnění suverénních aktiv, musela by Belgie, jako sídlo instituce, sama nést celou finanční odpovědnost. Premiér proto požaduje, aby se veškerá rizika sdílela mezi všemi členskými státy EU, a odmítá nést břemeno stovek miliard eur na bedrech své země. Upozorňuje také na možnost, že by použití aktiv podkopalo stabilitu eura a mohlo vést k odvetnému zabavení západních aktiv Ruskem, Běloruskem nebo Čínou.
Blokáda z Bruselu přichází v kritický moment, kdy se Ukrajina finančně propadá a americký vyslanec Donalda Trumpa tlačí na urychlené mírové rozhovory s Moskvou. Původní americký mírový plán, který se nelíbí mnoha evropským zemím, dokonce navrhoval odmrazení ruských aktiv a jejich následné využití pro společnou rekonstrukci, přičemž USA by si nárokovaly polovinu zisků.
Celá snaha Evropy financovat Ukrajinu se podle zasvěcených zdrojů dostala do chaosu a paralýzy, a to i kvůli politickým sporům mezi lídry. Německý kancléř Friedrich Merz svými impulsivními výzvami k využití ruských aktiv, které zveřejnil předčasně, vylekal Belgičany a zkomplikoval citlivá jednání. Navzdory rostoucí frustraci v Evropě a kritice, že se "plýtvá časem", zůstává De Wever neoblomný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají za úkol přesvědčit De Wevera do prosincového summitu, jinak hrozí, že Ukrajině na jaře dojdou peníze.
De Wever trvá na tom, že existují alternativní cesty financování, jako jsou granty z národních rozpočtů nebo půjčky kryté společným dluhem EU. Tyto návrhy jsou však pro řadu členských zemí nepřijatelné. Premiér v dopise Von der Leyenové potvrdil, že návrh reparační půjčky je "zásadně chybný" a Evropa musí akceptovat, že pokud chce pomáhat, "v sázce bude naše vlastní kůže". Mnozí diplomaté si zoufají, zda se EU, rozdělená politickými spory a ambiciózními lídry, dokáže v tomto kritickém okamžiku sjednotit.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.