Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
Záměr evropských lídrů představit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskyjmu v říjnu plán na „reparační půjčku“ skončil fiaskem u oběda. De Wever, známý svým flanderským nacionalismem a konzervativními názory, řekl svým protějškům, že riziko ruské odvety a následné nutnosti splatit celou částku v případě prohry u soudu je pro Belgii příliš vysoké. Pohrozil, že pokud bude Belgie nucena nést rizika sama, celou záležitost zablokuje. Po celodenním jednání proto musely být závěry summitu přepsány, aby jakákoli zmínka o použití ruských aktiv zmizela.
Důvodem De Weverových obav je podle webu Politico fakt, že pokud by Rusko uspělo v právní žalobě proti Belgii nebo Euroclearu kvůli vyvlastnění suverénních aktiv, musela by Belgie, jako sídlo instituce, sama nést celou finanční odpovědnost. Premiér proto požaduje, aby se veškerá rizika sdílela mezi všemi členskými státy EU, a odmítá nést břemeno stovek miliard eur na bedrech své země. Upozorňuje také na možnost, že by použití aktiv podkopalo stabilitu eura a mohlo vést k odvetnému zabavení západních aktiv Ruskem, Běloruskem nebo Čínou.
Blokáda z Bruselu přichází v kritický moment, kdy se Ukrajina finančně propadá a americký vyslanec Donalda Trumpa tlačí na urychlené mírové rozhovory s Moskvou. Původní americký mírový plán, který se nelíbí mnoha evropským zemím, dokonce navrhoval odmrazení ruských aktiv a jejich následné využití pro společnou rekonstrukci, přičemž USA by si nárokovaly polovinu zisků.
Celá snaha Evropy financovat Ukrajinu se podle zasvěcených zdrojů dostala do chaosu a paralýzy, a to i kvůli politickým sporům mezi lídry. Německý kancléř Friedrich Merz svými impulsivními výzvami k využití ruských aktiv, které zveřejnil předčasně, vylekal Belgičany a zkomplikoval citlivá jednání. Navzdory rostoucí frustraci v Evropě a kritice, že se "plýtvá časem", zůstává De Wever neoblomný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají za úkol přesvědčit De Wevera do prosincového summitu, jinak hrozí, že Ukrajině na jaře dojdou peníze.
De Wever trvá na tom, že existují alternativní cesty financování, jako jsou granty z národních rozpočtů nebo půjčky kryté společným dluhem EU. Tyto návrhy jsou však pro řadu členských zemí nepřijatelné. Premiér v dopise Von der Leyenové potvrdil, že návrh reparační půjčky je "zásadně chybný" a Evropa musí akceptovat, že pokud chce pomáhat, "v sázce bude naše vlastní kůže". Mnozí diplomaté si zoufají, zda se EU, rozdělená politickými spory a ambiciózními lídry, dokáže v tomto kritickém okamžiku sjednotit.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.