Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
Záměr evropských lídrů představit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskyjmu v říjnu plán na „reparační půjčku“ skončil fiaskem u oběda. De Wever, známý svým flanderským nacionalismem a konzervativními názory, řekl svým protějškům, že riziko ruské odvety a následné nutnosti splatit celou částku v případě prohry u soudu je pro Belgii příliš vysoké. Pohrozil, že pokud bude Belgie nucena nést rizika sama, celou záležitost zablokuje. Po celodenním jednání proto musely být závěry summitu přepsány, aby jakákoli zmínka o použití ruských aktiv zmizela.
Důvodem De Weverových obav je podle webu Politico fakt, že pokud by Rusko uspělo v právní žalobě proti Belgii nebo Euroclearu kvůli vyvlastnění suverénních aktiv, musela by Belgie, jako sídlo instituce, sama nést celou finanční odpovědnost. Premiér proto požaduje, aby se veškerá rizika sdílela mezi všemi členskými státy EU, a odmítá nést břemeno stovek miliard eur na bedrech své země. Upozorňuje také na možnost, že by použití aktiv podkopalo stabilitu eura a mohlo vést k odvetnému zabavení západních aktiv Ruskem, Běloruskem nebo Čínou.
Blokáda z Bruselu přichází v kritický moment, kdy se Ukrajina finančně propadá a americký vyslanec Donalda Trumpa tlačí na urychlené mírové rozhovory s Moskvou. Původní americký mírový plán, který se nelíbí mnoha evropským zemím, dokonce navrhoval odmrazení ruských aktiv a jejich následné využití pro společnou rekonstrukci, přičemž USA by si nárokovaly polovinu zisků.
Celá snaha Evropy financovat Ukrajinu se podle zasvěcených zdrojů dostala do chaosu a paralýzy, a to i kvůli politickým sporům mezi lídry. Německý kancléř Friedrich Merz svými impulsivními výzvami k využití ruských aktiv, které zveřejnil předčasně, vylekal Belgičany a zkomplikoval citlivá jednání. Navzdory rostoucí frustraci v Evropě a kritice, že se "plýtvá časem", zůstává De Wever neoblomný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají za úkol přesvědčit De Wevera do prosincového summitu, jinak hrozí, že Ukrajině na jaře dojdou peníze.
De Wever trvá na tom, že existují alternativní cesty financování, jako jsou granty z národních rozpočtů nebo půjčky kryté společným dluhem EU. Tyto návrhy jsou však pro řadu členských zemí nepřijatelné. Premiér v dopise Von der Leyenové potvrdil, že návrh reparační půjčky je "zásadně chybný" a Evropa musí akceptovat, že pokud chce pomáhat, "v sázce bude naše vlastní kůže". Mnozí diplomaté si zoufají, zda se EU, rozdělená politickými spory a ambiciózními lídry, dokáže v tomto kritickém okamžiku sjednotit.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.