Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
Záměr evropských lídrů představit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskyjmu v říjnu plán na „reparační půjčku“ skončil fiaskem u oběda. De Wever, známý svým flanderským nacionalismem a konzervativními názory, řekl svým protějškům, že riziko ruské odvety a následné nutnosti splatit celou částku v případě prohry u soudu je pro Belgii příliš vysoké. Pohrozil, že pokud bude Belgie nucena nést rizika sama, celou záležitost zablokuje. Po celodenním jednání proto musely být závěry summitu přepsány, aby jakákoli zmínka o použití ruských aktiv zmizela.
Důvodem De Weverových obav je podle webu Politico fakt, že pokud by Rusko uspělo v právní žalobě proti Belgii nebo Euroclearu kvůli vyvlastnění suverénních aktiv, musela by Belgie, jako sídlo instituce, sama nést celou finanční odpovědnost. Premiér proto požaduje, aby se veškerá rizika sdílela mezi všemi členskými státy EU, a odmítá nést břemeno stovek miliard eur na bedrech své země. Upozorňuje také na možnost, že by použití aktiv podkopalo stabilitu eura a mohlo vést k odvetnému zabavení západních aktiv Ruskem, Běloruskem nebo Čínou.
Blokáda z Bruselu přichází v kritický moment, kdy se Ukrajina finančně propadá a americký vyslanec Donalda Trumpa tlačí na urychlené mírové rozhovory s Moskvou. Původní americký mírový plán, který se nelíbí mnoha evropským zemím, dokonce navrhoval odmrazení ruských aktiv a jejich následné využití pro společnou rekonstrukci, přičemž USA by si nárokovaly polovinu zisků.
Celá snaha Evropy financovat Ukrajinu se podle zasvěcených zdrojů dostala do chaosu a paralýzy, a to i kvůli politickým sporům mezi lídry. Německý kancléř Friedrich Merz svými impulsivními výzvami k využití ruských aktiv, které zveřejnil předčasně, vylekal Belgičany a zkomplikoval citlivá jednání. Navzdory rostoucí frustraci v Evropě a kritice, že se "plýtvá časem", zůstává De Wever neoblomný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají za úkol přesvědčit De Wevera do prosincového summitu, jinak hrozí, že Ukrajině na jaře dojdou peníze.
De Wever trvá na tom, že existují alternativní cesty financování, jako jsou granty z národních rozpočtů nebo půjčky kryté společným dluhem EU. Tyto návrhy jsou však pro řadu členských zemí nepřijatelné. Premiér v dopise Von der Leyenové potvrdil, že návrh reparační půjčky je "zásadně chybný" a Evropa musí akceptovat, že pokud chce pomáhat, "v sázce bude naše vlastní kůže". Mnozí diplomaté si zoufají, zda se EU, rozdělená politickými spory a ambiciózními lídry, dokáže v tomto kritickém okamžiku sjednotit.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.