Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Zpráva, která navazuje na dřívější Trumpovu kritiku Západní Evropy ohledně migrace a energetiky, tvrdí, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „k nepoznání za 20 let nebo dříve“. Dokument uvádí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“.
„Je daleko od samozřejmého, zda budou mít některé evropské země ekonomiku a armádu dostatečně silnou, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v dokumentu. Zpráva obviňuje Evropskou unii a „další nadnárodní orgány“ z činností, které „podkopávají politickou svobodu a suverenitu“.
Mezi další obavy, které strategie uvádí jako problémy Evropy, patří migrační politika, která „vyvolává spory“. Dále zmiňuje „cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice“, klesající porodnost a ztrátu národní identity a sebevědomí. Strategie zároveň vítá rostoucí vliv „vlasteneckých evropských stran“ a uvádí, že „Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě k podpoře tohoto obrození ducha“. Trumpova administrativa udržuje vazby například s krajně pravicovou stranou AfD v Německu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na dokument reagoval prohlášením, že jeho země nepotřebuje „rady zvenčí“. Wadephul zdůraznil, že Spojené státy „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v Alianci [NATO]“, ale že toto spojenectví se má zaměřovat na bezpečnostní otázky. „Domnívám se, že otázky svobody projevu nebo uspořádání našich svobodných společností tam [do strategie] nepatří, v každém případě alespoň pokud jde o Německo,“ dodal ministr.
Zpráva se dotýká i války na Ukrajině, přičemž tvrdí, že Evropě chybí „sebevědomí“ ve vztahu k Rusku. Dokument zdůrazňuje, že je zásadním zájmem USA, aby nepřátelské akce na Ukrajině skončily a že řízení vztahů Evropy s Ruskem bude vyžadovat značné zapojení USA.
Dokument volá po přehodnocení „naší globální vojenské přítomnosti“ s cílem řešit „naléhavé hrozby v naší Hemisféře“. To zahrnuje přesun vojenských aktiv z divadel, která již nejsou pro americkou bezpečnost tak důležitá. To se již projevuje například v Karibiku, kde narůstá vojenská přítomnost USA a probíhají údery na lodě podezřelé z přepravy drog.
Mimo západní hemisféru strategické zájmy USA zahrnují Jihočínské moře a západní Pacifik, kde Amerika posílí vojenskou přítomnost. Dokument také volá po zvýšení výdajů na obranu u spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Tchaj-wan.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
