Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Zpráva, která navazuje na dřívější Trumpovu kritiku Západní Evropy ohledně migrace a energetiky, tvrdí, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „k nepoznání za 20 let nebo dříve“. Dokument uvádí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“.
„Je daleko od samozřejmého, zda budou mít některé evropské země ekonomiku a armádu dostatečně silnou, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v dokumentu. Zpráva obviňuje Evropskou unii a „další nadnárodní orgány“ z činností, které „podkopávají politickou svobodu a suverenitu“.
Mezi další obavy, které strategie uvádí jako problémy Evropy, patří migrační politika, která „vyvolává spory“. Dále zmiňuje „cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice“, klesající porodnost a ztrátu národní identity a sebevědomí. Strategie zároveň vítá rostoucí vliv „vlasteneckých evropských stran“ a uvádí, že „Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě k podpoře tohoto obrození ducha“. Trumpova administrativa udržuje vazby například s krajně pravicovou stranou AfD v Německu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na dokument reagoval prohlášením, že jeho země nepotřebuje „rady zvenčí“. Wadephul zdůraznil, že Spojené státy „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v Alianci [NATO]“, ale že toto spojenectví se má zaměřovat na bezpečnostní otázky. „Domnívám se, že otázky svobody projevu nebo uspořádání našich svobodných společností tam [do strategie] nepatří, v každém případě alespoň pokud jde o Německo,“ dodal ministr.
Zpráva se dotýká i války na Ukrajině, přičemž tvrdí, že Evropě chybí „sebevědomí“ ve vztahu k Rusku. Dokument zdůrazňuje, že je zásadním zájmem USA, aby nepřátelské akce na Ukrajině skončily a že řízení vztahů Evropy s Ruskem bude vyžadovat značné zapojení USA.
Dokument volá po přehodnocení „naší globální vojenské přítomnosti“ s cílem řešit „naléhavé hrozby v naší Hemisféře“. To zahrnuje přesun vojenských aktiv z divadel, která již nejsou pro americkou bezpečnost tak důležitá. To se již projevuje například v Karibiku, kde narůstá vojenská přítomnost USA a probíhají údery na lodě podezřelé z přepravy drog.
Mimo západní hemisféru strategické zájmy USA zahrnují Jihočínské moře a západní Pacifik, kde Amerika posílí vojenskou přítomnost. Dokument také volá po zvýšení výdajů na obranu u spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Tchaj-wan.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.