Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Zpráva, která navazuje na dřívější Trumpovu kritiku Západní Evropy ohledně migrace a energetiky, tvrdí, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „k nepoznání za 20 let nebo dříve“. Dokument uvádí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“.
„Je daleko od samozřejmého, zda budou mít některé evropské země ekonomiku a armádu dostatečně silnou, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v dokumentu. Zpráva obviňuje Evropskou unii a „další nadnárodní orgány“ z činností, které „podkopávají politickou svobodu a suverenitu“.
Mezi další obavy, které strategie uvádí jako problémy Evropy, patří migrační politika, která „vyvolává spory“. Dále zmiňuje „cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice“, klesající porodnost a ztrátu národní identity a sebevědomí. Strategie zároveň vítá rostoucí vliv „vlasteneckých evropských stran“ a uvádí, že „Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě k podpoře tohoto obrození ducha“. Trumpova administrativa udržuje vazby například s krajně pravicovou stranou AfD v Německu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na dokument reagoval prohlášením, že jeho země nepotřebuje „rady zvenčí“. Wadephul zdůraznil, že Spojené státy „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v Alianci [NATO]“, ale že toto spojenectví se má zaměřovat na bezpečnostní otázky. „Domnívám se, že otázky svobody projevu nebo uspořádání našich svobodných společností tam [do strategie] nepatří, v každém případě alespoň pokud jde o Německo,“ dodal ministr.
Zpráva se dotýká i války na Ukrajině, přičemž tvrdí, že Evropě chybí „sebevědomí“ ve vztahu k Rusku. Dokument zdůrazňuje, že je zásadním zájmem USA, aby nepřátelské akce na Ukrajině skončily a že řízení vztahů Evropy s Ruskem bude vyžadovat značné zapojení USA.
Dokument volá po přehodnocení „naší globální vojenské přítomnosti“ s cílem řešit „naléhavé hrozby v naší Hemisféře“. To zahrnuje přesun vojenských aktiv z divadel, která již nejsou pro americkou bezpečnost tak důležitá. To se již projevuje například v Karibiku, kde narůstá vojenská přítomnost USA a probíhají údery na lodě podezřelé z přepravy drog.
Mimo západní hemisféru strategické zájmy USA zahrnují Jihočínské moře a západní Pacifik, kde Amerika posílí vojenskou přítomnost. Dokument také volá po zvýšení výdajů na obranu u spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Tchaj-wan.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.