Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Zpráva, která navazuje na dřívější Trumpovu kritiku Západní Evropy ohledně migrace a energetiky, tvrdí, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „k nepoznání za 20 let nebo dříve“. Dokument uvádí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“.
„Je daleko od samozřejmého, zda budou mít některé evropské země ekonomiku a armádu dostatečně silnou, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v dokumentu. Zpráva obviňuje Evropskou unii a „další nadnárodní orgány“ z činností, které „podkopávají politickou svobodu a suverenitu“.
Mezi další obavy, které strategie uvádí jako problémy Evropy, patří migrační politika, která „vyvolává spory“. Dále zmiňuje „cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice“, klesající porodnost a ztrátu národní identity a sebevědomí. Strategie zároveň vítá rostoucí vliv „vlasteneckých evropských stran“ a uvádí, že „Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě k podpoře tohoto obrození ducha“. Trumpova administrativa udržuje vazby například s krajně pravicovou stranou AfD v Německu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na dokument reagoval prohlášením, že jeho země nepotřebuje „rady zvenčí“. Wadephul zdůraznil, že Spojené státy „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v Alianci [NATO]“, ale že toto spojenectví se má zaměřovat na bezpečnostní otázky. „Domnívám se, že otázky svobody projevu nebo uspořádání našich svobodných společností tam [do strategie] nepatří, v každém případě alespoň pokud jde o Německo,“ dodal ministr.
Zpráva se dotýká i války na Ukrajině, přičemž tvrdí, že Evropě chybí „sebevědomí“ ve vztahu k Rusku. Dokument zdůrazňuje, že je zásadním zájmem USA, aby nepřátelské akce na Ukrajině skončily a že řízení vztahů Evropy s Ruskem bude vyžadovat značné zapojení USA.
Dokument volá po přehodnocení „naší globální vojenské přítomnosti“ s cílem řešit „naléhavé hrozby v naší Hemisféře“. To zahrnuje přesun vojenských aktiv z divadel, která již nejsou pro americkou bezpečnost tak důležitá. To se již projevuje například v Karibiku, kde narůstá vojenská přítomnost USA a probíhají údery na lodě podezřelé z přepravy drog.
Mimo západní hemisféru strategické zájmy USA zahrnují Jihočínské moře a západní Pacifik, kde Amerika posílí vojenskou přítomnost. Dokument také volá po zvýšení výdajů na obranu u spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Tchaj-wan.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.