Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Zpráva, která navazuje na dřívější Trumpovu kritiku Západní Evropy ohledně migrace a energetiky, tvrdí, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „k nepoznání za 20 let nebo dříve“. Dokument uvádí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“.
„Je daleko od samozřejmého, zda budou mít některé evropské země ekonomiku a armádu dostatečně silnou, aby zůstaly spolehlivými spojenci,“ uvádí se v dokumentu. Zpráva obviňuje Evropskou unii a „další nadnárodní orgány“ z činností, které „podkopávají politickou svobodu a suverenitu“.
Mezi další obavy, které strategie uvádí jako problémy Evropy, patří migrační politika, která „vyvolává spory“. Dále zmiňuje „cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice“, klesající porodnost a ztrátu národní identity a sebevědomí. Strategie zároveň vítá rostoucí vliv „vlasteneckých evropských stran“ a uvádí, že „Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě k podpoře tohoto obrození ducha“. Trumpova administrativa udržuje vazby například s krajně pravicovou stranou AfD v Německu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na dokument reagoval prohlášením, že jeho země nepotřebuje „rady zvenčí“. Wadephul zdůraznil, že Spojené státy „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v Alianci [NATO]“, ale že toto spojenectví se má zaměřovat na bezpečnostní otázky. „Domnívám se, že otázky svobody projevu nebo uspořádání našich svobodných společností tam [do strategie] nepatří, v každém případě alespoň pokud jde o Německo,“ dodal ministr.
Zpráva se dotýká i války na Ukrajině, přičemž tvrdí, že Evropě chybí „sebevědomí“ ve vztahu k Rusku. Dokument zdůrazňuje, že je zásadním zájmem USA, aby nepřátelské akce na Ukrajině skončily a že řízení vztahů Evropy s Ruskem bude vyžadovat značné zapojení USA.
Dokument volá po přehodnocení „naší globální vojenské přítomnosti“ s cílem řešit „naléhavé hrozby v naší Hemisféře“. To zahrnuje přesun vojenských aktiv z divadel, která již nejsou pro americkou bezpečnost tak důležitá. To se již projevuje například v Karibiku, kde narůstá vojenská přítomnost USA a probíhají údery na lodě podezřelé z přepravy drog.
Mimo západní hemisféru strategické zájmy USA zahrnují Jihočínské moře a západní Pacifik, kde Amerika posílí vojenskou přítomnost. Dokument také volá po zvýšení výdajů na obranu u spojenců, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Tchaj-wan.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.