Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Macron a Merz použili ve své komunikaci se Zelenským a dalšími evropskými politiky velmi silná slova, aby varovali před možností, že by Spojené státy mohly zradit Ukrajinu i celou Evropu. Macron údajně přímo zmínil, že "existuje šance, že USA zradí Ukrajinu ohledně území bez jasných bezpečnostních záruk".
Ruské požadavky na územní ústupky jsou vnímány jako jeden z nejcitlivějších a nejrizikovějších bodů aktuálních mírových jednání. Merzovo varování se podle všeho týkalo zejména dvou amerických vyjednavačů, realitního magnáta Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, zetě prezidenta Donalda Trumpa.
Z uniklých záznamů je zřejmá hluboká nedůvěra Evropanů vůči oběma blízkým spolupracovníkům Trumpa. Navzdory tomu, že evropští představitelé veřejně chválili novou mírovou iniciativu Washingtonu, uniklý dokument naznačuje, že Macronovi, Merzovi a dalším účastníkům rozhovoru američtí emisaři nevěří.
Znepokojení vyjádřili i další lídři. Například finský prezident Alexander Stubb měl říci, že "nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě". Dokonce i generální tajemník NATO, Mark Rutte, který je na veřejnosti známý svými pochvalnými výroky na adresu Trumpa, s tím údajně souhlasil a podpořil nutnost "Volodymyra ochránit".
Der Spiegel tvrdí, že hovořil s "několika" účastníky hovoru, kteří potvrdili, že se uskutečnil. Dva z nich údajně potvrdili, že citace byly "přesně reprodukovány". Přesto je nutné k informacím přistupovat obezřetně: mluvčí Zelenského i Merzova kancelář zprávu odmítli komentovat. Elysejský palác pak citace připisované prezidentu Macronovi zcela zpochybnil.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.