Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Tyto komentáře přicházejí v souvislosti s očekávaným stažením amerických vojáků z Evropy, které má být důsledkem nadcházející Trumpovy obranné strategie. Předpokládá se, že revize vojenského rozmístění povede k přesunu sil z Evropy do indicko-pacifického regionu. K tomuto posunu již došlo například v Rumunsku, odkud USA stáhly 800 vojáků, přestože Bukurešť vyzvala Washington ke zrušení tohoto rozhodnutí.
Obavy z redukce stávajícího počtu 85 000 amerických vojáků v Evropě odrážejí širší debatu o závazku Washingtonu vůči NATO za Trumpovy éry. Prezident Trump sice ocenil závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, ale zároveň dříve zpochybnil kolektivní obranný závazek Aliance.
Generál Grynkewich trval na tom, že jakékoli politické napětí, související například s mírovými rozhovory na Ukrajině, nemá „žádný dopad... na schopnost plnit naše poslání z pohledu NATO“.
Mezi evropskými lídry panuje soukromá obava z Trumpova úsilí ukončit válku na Ukrajině, které podle některých momentálně zvýhodňuje Rusko. Například francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval, že USA by mohly Ukrajinu „zradit“. Bouřlivý vztah se projevil i tento týden, kdy americký ministr zahraničí Marco Rubio vynechal zasedání ministrů zahraničí NATO, což se od založení Aliance v roce 1949 téměř nikdy nestalo. Navzdory tomu polský náměstek ministra obrany Paweł Zalewski uvedl, že „všechny procesy NATO fungují bezchybně“ a Američané plní své závazky velmi dobře.
Grynkewich zdůraznil, že závazky spojenců k navýšení výdajů na obranu znamenají, že NATO bude „zítra a pozítří ještě připravenější“ čelit Rusku. Generál vyjádřil „obavu“ z toho, že Rusko by mohlo otestovat kolektivní obranu NATO v blízké, střední i dlouhodobé budoucnosti.
Putin tento týden prohlásil, že je „připraven“ na válku s Evropou. Generál Grynkewich označil hybridní útoky Ruska za „skutečný problém“ a naznačil, že NATO musí být proaktivní a hledat způsoby, jak „vytvářet dilemata pro Rusko“. I když je post SACEUR tradičně obsazován americkým důstojníkem, americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker nedávno naznačil, že by se pozice v budoucnu mohla přesunout na Německo, jako další příklad tlaku na Evropany, aby převzali více odpovědnosti.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.