Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Hlavními spornými body zůstávají přinejmenším osud ukrajinského území, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Putin zopakoval svůj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z východoukrajinského Donbasu, a to i z oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva. "Buď tato území dobyjeme silou, nebo se nakonec ukrajinští vojáci stáhnou," prohlásil ruský prezident. V současné době ruské síly ovládají zhruba 85 % Donbasu.
Americký vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, který vedl americký tým při úterních rozhovorech v Kremlu, se má nyní setkat s ukrajinskými vyjednavači na Floridě. Trump označil jednání za "poměrně dobrá", ale dodal, že je příliš brzy na jakékoli závěry, jelikož "k tanci jsou potřeba dva".
Putin v rozhovoru pro indická média, který poskytl před svou státní návštěvou Dillí, řekl, že Moskva neviděla upravenou verzi amerického mírového plánu před jeho téměř pětihodinovým jednáním s Witkoffem a Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. "Proto jsme museli projít každý bod, a proto to trvalo tak dlouho," vysvětlil Putin.
Hlavní poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Jurij Ušakov, již dříve uvedl, že rozhovory v Kremlu nepřinesly "žádný kompromis" ohledně ukončení války. Naznačil také, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými "úspěchy" na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud vyloučil jakékoli postoupení ukrajinského území a trvá na pevných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v jakékékoli dohodě. Vyzval k tomu, aby jednání byla "podpořena tlakem na Rusko", které Kyjev a jeho evropští spojenci obviňují ze zdržování jakýchkoliv dohod o příměří. Zelenskyj dříve uvedl, že jeho vyjednavači dokázali v Ženevě provést klíčové změny v původním americkém plánu, který byl považován za silně zvýhodňující Moskvu.
Německý web Der Spiegel informoval, že získal důvěrný přepis konferenčního hovoru, ve kterém evropští lídři vyjádřili obavy z amerického vyjednávání. Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval: "Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území bez jasných bezpečnostních záruk." Německý kancléř Friedrich Merz měl zase varovat Zelenského, aby byl "mimořádně opatrný v nadcházejících dnech". "Hrají hry jak s vámi, tak s námi," řekl Merz podle zprávy. Finský prezident Alexander Stubb prý dodal: "Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě."
Elysejský palác zpochybnil citace připisované Macronovi s tím, že se "prezident nevyjádřil v těchto termínech". Merz a Stubb se k obsahu přepisu odmítli vyjádřit.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.