Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Hlavními spornými body zůstávají přinejmenším osud ukrajinského území, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Putin zopakoval svůj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z východoukrajinského Donbasu, a to i z oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva. "Buď tato území dobyjeme silou, nebo se nakonec ukrajinští vojáci stáhnou," prohlásil ruský prezident. V současné době ruské síly ovládají zhruba 85 % Donbasu.
Americký vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, který vedl americký tým při úterních rozhovorech v Kremlu, se má nyní setkat s ukrajinskými vyjednavači na Floridě. Trump označil jednání za "poměrně dobrá", ale dodal, že je příliš brzy na jakékoli závěry, jelikož "k tanci jsou potřeba dva".
Putin v rozhovoru pro indická média, který poskytl před svou státní návštěvou Dillí, řekl, že Moskva neviděla upravenou verzi amerického mírového plánu před jeho téměř pětihodinovým jednáním s Witkoffem a Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. "Proto jsme museli projít každý bod, a proto to trvalo tak dlouho," vysvětlil Putin.
Hlavní poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Jurij Ušakov, již dříve uvedl, že rozhovory v Kremlu nepřinesly "žádný kompromis" ohledně ukončení války. Naznačil také, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými "úspěchy" na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud vyloučil jakékoli postoupení ukrajinského území a trvá na pevných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v jakékékoli dohodě. Vyzval k tomu, aby jednání byla "podpořena tlakem na Rusko", které Kyjev a jeho evropští spojenci obviňují ze zdržování jakýchkoliv dohod o příměří. Zelenskyj dříve uvedl, že jeho vyjednavači dokázali v Ženevě provést klíčové změny v původním americkém plánu, který byl považován za silně zvýhodňující Moskvu.
Německý web Der Spiegel informoval, že získal důvěrný přepis konferenčního hovoru, ve kterém evropští lídři vyjádřili obavy z amerického vyjednávání. Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval: "Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území bez jasných bezpečnostních záruk." Německý kancléř Friedrich Merz měl zase varovat Zelenského, aby byl "mimořádně opatrný v nadcházejících dnech". "Hrají hry jak s vámi, tak s námi," řekl Merz podle zprávy. Finský prezident Alexander Stubb prý dodal: "Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě."
Elysejský palác zpochybnil citace připisované Macronovi s tím, že se "prezident nevyjádřil v těchto termínech". Merz a Stubb se k obsahu přepisu odmítli vyjádřit.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.