Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Hlavními spornými body zůstávají přinejmenším osud ukrajinského území, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Putin zopakoval svůj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z východoukrajinského Donbasu, a to i z oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva. "Buď tato území dobyjeme silou, nebo se nakonec ukrajinští vojáci stáhnou," prohlásil ruský prezident. V současné době ruské síly ovládají zhruba 85 % Donbasu.
Americký vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, který vedl americký tým při úterních rozhovorech v Kremlu, se má nyní setkat s ukrajinskými vyjednavači na Floridě. Trump označil jednání za "poměrně dobrá", ale dodal, že je příliš brzy na jakékoli závěry, jelikož "k tanci jsou potřeba dva".
Putin v rozhovoru pro indická média, který poskytl před svou státní návštěvou Dillí, řekl, že Moskva neviděla upravenou verzi amerického mírového plánu před jeho téměř pětihodinovým jednáním s Witkoffem a Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. "Proto jsme museli projít každý bod, a proto to trvalo tak dlouho," vysvětlil Putin.
Hlavní poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Jurij Ušakov, již dříve uvedl, že rozhovory v Kremlu nepřinesly "žádný kompromis" ohledně ukončení války. Naznačil také, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými "úspěchy" na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud vyloučil jakékoli postoupení ukrajinského území a trvá na pevných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v jakékékoli dohodě. Vyzval k tomu, aby jednání byla "podpořena tlakem na Rusko", které Kyjev a jeho evropští spojenci obviňují ze zdržování jakýchkoliv dohod o příměří. Zelenskyj dříve uvedl, že jeho vyjednavači dokázali v Ženevě provést klíčové změny v původním americkém plánu, který byl považován za silně zvýhodňující Moskvu.
Německý web Der Spiegel informoval, že získal důvěrný přepis konferenčního hovoru, ve kterém evropští lídři vyjádřili obavy z amerického vyjednávání. Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval: "Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území bez jasných bezpečnostních záruk." Německý kancléř Friedrich Merz měl zase varovat Zelenského, aby byl "mimořádně opatrný v nadcházejících dnech". "Hrají hry jak s vámi, tak s námi," řekl Merz podle zprávy. Finský prezident Alexander Stubb prý dodal: "Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě."
Elysejský palác zpochybnil citace připisované Macronovi s tím, že se "prezident nevyjádřil v těchto termínech". Merz a Stubb se k obsahu přepisu odmítli vyjádřit.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.