Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Hlavními spornými body zůstávají přinejmenším osud ukrajinského území, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Putin zopakoval svůj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z východoukrajinského Donbasu, a to i z oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva. "Buď tato území dobyjeme silou, nebo se nakonec ukrajinští vojáci stáhnou," prohlásil ruský prezident. V současné době ruské síly ovládají zhruba 85 % Donbasu.
Americký vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, který vedl americký tým při úterních rozhovorech v Kremlu, se má nyní setkat s ukrajinskými vyjednavači na Floridě. Trump označil jednání za "poměrně dobrá", ale dodal, že je příliš brzy na jakékoli závěry, jelikož "k tanci jsou potřeba dva".
Putin v rozhovoru pro indická média, který poskytl před svou státní návštěvou Dillí, řekl, že Moskva neviděla upravenou verzi amerického mírového plánu před jeho téměř pětihodinovým jednáním s Witkoffem a Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. "Proto jsme museli projít každý bod, a proto to trvalo tak dlouho," vysvětlil Putin.
Hlavní poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Jurij Ušakov, již dříve uvedl, že rozhovory v Kremlu nepřinesly "žádný kompromis" ohledně ukončení války. Naznačil také, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými "úspěchy" na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud vyloučil jakékoli postoupení ukrajinského území a trvá na pevných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v jakékékoli dohodě. Vyzval k tomu, aby jednání byla "podpořena tlakem na Rusko", které Kyjev a jeho evropští spojenci obviňují ze zdržování jakýchkoliv dohod o příměří. Zelenskyj dříve uvedl, že jeho vyjednavači dokázali v Ženevě provést klíčové změny v původním americkém plánu, který byl považován za silně zvýhodňující Moskvu.
Německý web Der Spiegel informoval, že získal důvěrný přepis konferenčního hovoru, ve kterém evropští lídři vyjádřili obavy z amerického vyjednávání. Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval: "Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území bez jasných bezpečnostních záruk." Německý kancléř Friedrich Merz měl zase varovat Zelenského, aby byl "mimořádně opatrný v nadcházejících dnech". "Hrají hry jak s vámi, tak s námi," řekl Merz podle zprávy. Finský prezident Alexander Stubb prý dodal: "Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě."
Elysejský palác zpochybnil citace připisované Macronovi s tím, že se "prezident nevyjádřil v těchto termínech". Merz a Stubb se k obsahu přepisu odmítli vyjádřit.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.