Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Hlavními spornými body zůstávají přinejmenším osud ukrajinského území, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Putin zopakoval svůj požadavek, aby se ukrajinské jednotky stáhly z východoukrajinského Donbasu, a to i z oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva. "Buď tato území dobyjeme silou, nebo se nakonec ukrajinští vojáci stáhnou," prohlásil ruský prezident. V současné době ruské síly ovládají zhruba 85 % Donbasu.
Americký vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, který vedl americký tým při úterních rozhovorech v Kremlu, se má nyní setkat s ukrajinskými vyjednavači na Floridě. Trump označil jednání za "poměrně dobrá", ale dodal, že je příliš brzy na jakékoli závěry, jelikož "k tanci jsou potřeba dva".
Putin v rozhovoru pro indická média, který poskytl před svou státní návštěvou Dillí, řekl, že Moskva neviděla upravenou verzi amerického mírového plánu před jeho téměř pětihodinovým jednáním s Witkoffem a Jaredem Kushnerem, Trumpovým zetěm. "Proto jsme museli projít každý bod, a proto to trvalo tak dlouho," vysvětlil Putin.
Hlavní poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Jurij Ušakov, již dříve uvedl, že rozhovory v Kremlu nepřinesly "žádný kompromis" ohledně ukončení války. Naznačil také, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými "úspěchy" na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud vyloučil jakékoli postoupení ukrajinského území a trvá na pevných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v jakékékoli dohodě. Vyzval k tomu, aby jednání byla "podpořena tlakem na Rusko", které Kyjev a jeho evropští spojenci obviňují ze zdržování jakýchkoliv dohod o příměří. Zelenskyj dříve uvedl, že jeho vyjednavači dokázali v Ženevě provést klíčové změny v původním americkém plánu, který byl považován za silně zvýhodňující Moskvu.
Německý web Der Spiegel informoval, že získal důvěrný přepis konferenčního hovoru, ve kterém evropští lídři vyjádřili obavy z amerického vyjednávání. Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval: "Existuje možnost, že USA zradí Ukrajinu v otázce území bez jasných bezpečnostních záruk." Německý kancléř Friedrich Merz měl zase varovat Zelenského, aby byl "mimořádně opatrný v nadcházejících dnech". "Hrají hry jak s vámi, tak s námi," řekl Merz podle zprávy. Finský prezident Alexander Stubb prý dodal: "Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra s těmi chlapy o samotě."
Elysejský palác zpochybnil citace připisované Macronovi s tím, že se "prezident nevyjádřil v těchto termínech". Merz a Stubb se k obsahu přepisu odmítli vyjádřit.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
