Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Úřady však vyjádřily obavy, že by tato platforma, podobná Instagramu, mohla být zneužívána k šíření propekingské propagandy nebo dezinformačních kampaní, se kterými Tchaj-wan bojuje už léta. Čínská komunistická strana prohlašuje Tchaj-wan za součást svého území, přestože jej nikdy nekontrolovala, a vyhrožuje jeho anexí v případě nutnosti i silou.
Tchajwanské Ministerstvo vnitra ve čtvrtek uvedlo jako důvod zákazu odmítání spolupráce ze strany Xiaohongshu s úřady. Ministerstvo tvrdí, že platforma je spojena s více než 1,700 případy podvodů. Ty vedly k finančním ztrátám ve výši 247,7 milionu tchajwanských dolarů, což odpovídá zhruba 7,9 milionu amerických dolarů.
Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo, že kvůli neschopnosti získat nezbytná data v souladu se zákonem se orgány činné v trestním řízení setkávají s velkými překážkami při vyšetřování, čímž vzniká faktické právní vakuum. CNN oslovila Xiaohongshu se žádostí o komentář. Není jasné, kdy zákaz vstoupí v platnost. Uživatelé na Tchaj-wanu měli k aplikaci přístup ještě v pátek odpoledne.
Zákaz přichází v době rostoucích obav vlád po celém světě ohledně kybernetické bezpečnosti a dezinformačních kampaní spojených s čínskými aplikacemi. Mezi ně patří Xiaohongshu a TikTok, které si získaly celosvětovou popularitu. Čínské předpisy vyžadují, aby společnosti uchovávaly data v Číně a umožnily vládě přístup k těmto datům. Peking také aktivně monitoruje a cenzuruje obsah, který považuje za nepříznivý. Podle odborníků tato praxe může ovlivňovat veřejné mínění.
Americký Kongres loni přijal zákon, který donutil čínského majitele TikToku, společnost ByteDance, buď platformu prodat americkému majiteli, nebo čelit zákazu. To způsobilo, že aplikace letos na několik hodin zmizela. Prezident Donald Trump se později snažil platformu zachránit a vyjednal s Čínou dohodu, která však dosud nebyla podepsána. Indie zablokovala TikTok a desítky dalších čínských aplikací kvůli podobným obavám již v roce 2020. Několik západních zemí, včetně Spojených států, Spojeného království a států Evropské unie, zakázalo TikTok na vládních zařízeních z důvodu národní bezpečnosti od roku 2023. Stát Texas dokonce přidal Xiaohongshu na svůj seznam zakázaných aplikací, vztahující se na vládní zařízení.
Již v roce 2019 Tchaj-wan zakázal používání aplikací Xiaohongshu, TikTok a její sesterské aplikace Douyin na oficiálních zařízeních. Ministerstvo pro digitální záležitosti Tchaj-wanu označilo pět aplikací za ty, které představují „významná rizika pro kybernetickou bezpečnost“. Patří mezi ně Xiaohongshu, TikTok, Weibo (obdoba X) a čínská multifunkční aplikace WeChat. Ministerstvo uvedlo, že tyto aplikace mohou shromažďovat citlivá data a sdílet je s třetími stranami bez souhlasu. Hodnocení kybernetické bezpečnosti provedené Národním bezpečnostním úřadem navíc zjistilo, že Xiaohongshu selhala ve všech hodnoceních.
Zákaz však již vyvolal negativní reakce od některých uživatelů a opozičních stran, které jej označily za porušení svobody slova. Lai Shyh-bao, zákonodárce hlavní opoziční strany Kuomintang, která se zasazuje o užší vztahy s Čínou, na Facebooku prohlásil: „Jednou jsme se posmívali lidem v Číně, že potřebují VPN pro přístup k informacím. Internetová svoboda na Tchaj-wanu směřuje ke dni, kdy lidé budou potřebovat VPN.“
Ministerstvo vnitra uvedlo, že významné mezinárodní platformy, jako jsou Facebook, Google, LINE a TikTok, jmenovaly na Tchaj-wanu právní zástupce, dodržují místní předpisy a plní své právní závazky. Tchajwanské úřady požadovaly po společnosti Xiaohongshu se sídlem v Šanghaji předložení konkrétních plánů nápravy, ale společnost dosud nereagovala. Náměstek ministra vnitra Ma Shih-yuan na tiskové konferenci prohlásil, že se nejedná o problém jedinečný pouze pro Tchaj-wan a že tato platforma opakovaně porušuje předpisy i v Číně. Z jejich pohledu jde o škodlivou platformu, která je mimo právní dohled a jejíž úmysly jsou nejasné.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.