Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Úřady však vyjádřily obavy, že by tato platforma, podobná Instagramu, mohla být zneužívána k šíření propekingské propagandy nebo dezinformačních kampaní, se kterými Tchaj-wan bojuje už léta. Čínská komunistická strana prohlašuje Tchaj-wan za součást svého území, přestože jej nikdy nekontrolovala, a vyhrožuje jeho anexí v případě nutnosti i silou.
Tchajwanské Ministerstvo vnitra ve čtvrtek uvedlo jako důvod zákazu odmítání spolupráce ze strany Xiaohongshu s úřady. Ministerstvo tvrdí, že platforma je spojena s více než 1,700 případy podvodů. Ty vedly k finančním ztrátám ve výši 247,7 milionu tchajwanských dolarů, což odpovídá zhruba 7,9 milionu amerických dolarů.
Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo, že kvůli neschopnosti získat nezbytná data v souladu se zákonem se orgány činné v trestním řízení setkávají s velkými překážkami při vyšetřování, čímž vzniká faktické právní vakuum. CNN oslovila Xiaohongshu se žádostí o komentář. Není jasné, kdy zákaz vstoupí v platnost. Uživatelé na Tchaj-wanu měli k aplikaci přístup ještě v pátek odpoledne.
Zákaz přichází v době rostoucích obav vlád po celém světě ohledně kybernetické bezpečnosti a dezinformačních kampaní spojených s čínskými aplikacemi. Mezi ně patří Xiaohongshu a TikTok, které si získaly celosvětovou popularitu. Čínské předpisy vyžadují, aby společnosti uchovávaly data v Číně a umožnily vládě přístup k těmto datům. Peking také aktivně monitoruje a cenzuruje obsah, který považuje za nepříznivý. Podle odborníků tato praxe může ovlivňovat veřejné mínění.
Americký Kongres loni přijal zákon, který donutil čínského majitele TikToku, společnost ByteDance, buď platformu prodat americkému majiteli, nebo čelit zákazu. To způsobilo, že aplikace letos na několik hodin zmizela. Prezident Donald Trump se později snažil platformu zachránit a vyjednal s Čínou dohodu, která však dosud nebyla podepsána. Indie zablokovala TikTok a desítky dalších čínských aplikací kvůli podobným obavám již v roce 2020. Několik západních zemí, včetně Spojených států, Spojeného království a států Evropské unie, zakázalo TikTok na vládních zařízeních z důvodu národní bezpečnosti od roku 2023. Stát Texas dokonce přidal Xiaohongshu na svůj seznam zakázaných aplikací, vztahující se na vládní zařízení.
Již v roce 2019 Tchaj-wan zakázal používání aplikací Xiaohongshu, TikTok a její sesterské aplikace Douyin na oficiálních zařízeních. Ministerstvo pro digitální záležitosti Tchaj-wanu označilo pět aplikací za ty, které představují „významná rizika pro kybernetickou bezpečnost“. Patří mezi ně Xiaohongshu, TikTok, Weibo (obdoba X) a čínská multifunkční aplikace WeChat. Ministerstvo uvedlo, že tyto aplikace mohou shromažďovat citlivá data a sdílet je s třetími stranami bez souhlasu. Hodnocení kybernetické bezpečnosti provedené Národním bezpečnostním úřadem navíc zjistilo, že Xiaohongshu selhala ve všech hodnoceních.
Zákaz však již vyvolal negativní reakce od některých uživatelů a opozičních stran, které jej označily za porušení svobody slova. Lai Shyh-bao, zákonodárce hlavní opoziční strany Kuomintang, která se zasazuje o užší vztahy s Čínou, na Facebooku prohlásil: „Jednou jsme se posmívali lidem v Číně, že potřebují VPN pro přístup k informacím. Internetová svoboda na Tchaj-wanu směřuje ke dni, kdy lidé budou potřebovat VPN.“
Ministerstvo vnitra uvedlo, že významné mezinárodní platformy, jako jsou Facebook, Google, LINE a TikTok, jmenovaly na Tchaj-wanu právní zástupce, dodržují místní předpisy a plní své právní závazky. Tchajwanské úřady požadovaly po společnosti Xiaohongshu se sídlem v Šanghaji předložení konkrétních plánů nápravy, ale společnost dosud nereagovala. Náměstek ministra vnitra Ma Shih-yuan na tiskové konferenci prohlásil, že se nejedná o problém jedinečný pouze pro Tchaj-wan a že tato platforma opakovaně porušuje předpisy i v Číně. Z jejich pohledu jde o škodlivou platformu, která je mimo právní dohled a jejíž úmysly jsou nejasné.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.