Vzhledem ke klimatickým změnám se tradiční pravidlo o „nejlepším čase na návštěvu“ stává zastaralým. Mnozí cestovatelé se proto musí přizpůsobit a být připraveni na to, že se plány mohou měnit. Pocítil to na vlastní kůži i redaktor BBC, když letos v dubnu a květnu navštívil Nepál v době, která se označuje za hlavní trekingovou sezónu. Místo slibované čisté oblohy a příjemných teplot se setkal s hustým znečištěním a nečekanými brzkými monzunovými dešti.
Tento problém se netýká jen Nepálu, ale celého světa. Austrálie letos zaznamenala nejteplejší březen v historii a v Japonsku kvetou třešně dříve než kdy dříve. Delší léta, kratší zimy a nepravidelná „falešná jara“ se stávají běžnou realitou.
Podle meteorologa Jonathana Erdmana jsou vlny veder, sucha a povodně častější a intenzivnější než kdy dříve, a to právě v letní sezóně, kdy cestování vrcholí. Nespolehlivé počasí se však nevyhýbá ani dalším ročním obdobím, což činí plánování výletů o to náročnější.
Tradiční pojetí „nejlepšího času na návštěvu“ se neustále vyvíjí. Turistické průvodce už dnes nabízejí specializované informace, například, že nejlepší je navštívit Benátky v únoru kvůli karnevalu, nebo že lyžování v Dolomitech si nejlépe užijete v lednu.
Tato doporučení však často opomíjejí, že předpovídat množství sněhu v Evropě je rok od roku méně spolehlivé. Juliana Shrestha, spoluzakladatelka nepálské společnosti Duluwa Outdoors, která pořádá vzdělávací zájezdy, přiznává, že tato nepředvídatelnost je jednou z jejich největších výzev.
Částečně je problém ve způsobu, jakým cestovní kanceláře komunikují. Podle Juliany Shresthy je často osoba prodávající zájezd v kanceláři a sama místo nikdy nenavštívila. „Když dojde na kritické detaily, jako jsou aktuální povětrnostní podmínky nebo třeba jen to, že si mají vzít masku kvůli znečištění, buď to nevědí, nebo se o tom neobtěžují mluvit,“ vysvětluje Shrestha.
Dále se obává, že některé společnosti se záměrně bojí klienty varovat před možnými problémy, aby nepřišly o zisk. Neinformovaní cestovatelé ale pak nejsou na cestu připraveni, což ovlivňuje jejich zážitky, a poškozuje to i pověst místních firem.
Své dělá i to, jak vnímají cestovatelé dané destinace. Podle novinářky Laury Hall si často nevytvářejí představu o místě na základě reality, ale na základě idealizovaných verzí, které se neustále neaktualizují. To umocňují i sociální média, kde se často objevují upravené fotografie bez uvedení ročního období, ve kterém byly pořízeny.
Podle Shresthy je řešením adaptace. Pro cestovní kanceláře je nyní nutností připravit cestovatele na možné komplikace. To může znamenat aktualizovat seznamy věcí k zabalení, nabízet flexibilní podmínky rezervace, mít záložní plány a v případě potřeby umět řešit krizové situace spojené s počasím. Duluwa Outdoors proto spoléhá na místní experty a průvodce, kteří místo nedávno navštívili a mohou podat reálné informace.
S nárůstem extrémních výkyvů počasí se mnoho cestovatelů přesouvá do vedlejších sezón, což navíc přináší bonus v podobě menšího množství lidí a výhodnějších cen. Susanne Etti, manažerka společnosti Intrepid Travel, říká, že pozorují, jak se rezervace do destinací, jako je Itálie, Španělsko a Portugalsko, přesouvají na jaro a podzim. Zájem roste i o chladnější alternativy, jako je například Skandinávie, což je trend, na který její společnost reaguje rozšiřováním nabídky.
Pro cestovatele, kteří chtějí zůstat informovaní, existuje mnoho zdrojů, jako jsou Reddit nebo platforma Travellerspoint, kde si mohou cestovatelé vyměňovat aktuální informace. Kromě toho se rozrůstají i specializované aplikace jako Surfline, Windy nebo IQAir, které poskytují údaje o počasí, větru nebo kvalitě vzduchu v reálném čase.
Cestování se zkrátka mění, a to velmi rychle. Podle autorů, je to však příležitost, jak přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k cestování a jak budujeme budoucnost turismu. Jak poznamenal Etti, je to šance, jak vytvořit udržitelný turismus a nabídnout cestovatelům hlubší a smysluplnější zážitky.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
