Vzhledem ke klimatickým změnám se tradiční pravidlo o „nejlepším čase na návštěvu“ stává zastaralým. Mnozí cestovatelé se proto musí přizpůsobit a být připraveni na to, že se plány mohou měnit. Pocítil to na vlastní kůži i redaktor BBC, když letos v dubnu a květnu navštívil Nepál v době, která se označuje za hlavní trekingovou sezónu. Místo slibované čisté oblohy a příjemných teplot se setkal s hustým znečištěním a nečekanými brzkými monzunovými dešti.
Tento problém se netýká jen Nepálu, ale celého světa. Austrálie letos zaznamenala nejteplejší březen v historii a v Japonsku kvetou třešně dříve než kdy dříve. Delší léta, kratší zimy a nepravidelná „falešná jara“ se stávají běžnou realitou.
Podle meteorologa Jonathana Erdmana jsou vlny veder, sucha a povodně častější a intenzivnější než kdy dříve, a to právě v letní sezóně, kdy cestování vrcholí. Nespolehlivé počasí se však nevyhýbá ani dalším ročním obdobím, což činí plánování výletů o to náročnější.
Tradiční pojetí „nejlepšího času na návštěvu“ se neustále vyvíjí. Turistické průvodce už dnes nabízejí specializované informace, například, že nejlepší je navštívit Benátky v únoru kvůli karnevalu, nebo že lyžování v Dolomitech si nejlépe užijete v lednu.
Tato doporučení však často opomíjejí, že předpovídat množství sněhu v Evropě je rok od roku méně spolehlivé. Juliana Shrestha, spoluzakladatelka nepálské společnosti Duluwa Outdoors, která pořádá vzdělávací zájezdy, přiznává, že tato nepředvídatelnost je jednou z jejich největších výzev.
Částečně je problém ve způsobu, jakým cestovní kanceláře komunikují. Podle Juliany Shresthy je často osoba prodávající zájezd v kanceláři a sama místo nikdy nenavštívila. „Když dojde na kritické detaily, jako jsou aktuální povětrnostní podmínky nebo třeba jen to, že si mají vzít masku kvůli znečištění, buď to nevědí, nebo se o tom neobtěžují mluvit,“ vysvětluje Shrestha.
Dále se obává, že některé společnosti se záměrně bojí klienty varovat před možnými problémy, aby nepřišly o zisk. Neinformovaní cestovatelé ale pak nejsou na cestu připraveni, což ovlivňuje jejich zážitky, a poškozuje to i pověst místních firem.
Své dělá i to, jak vnímají cestovatelé dané destinace. Podle novinářky Laury Hall si často nevytvářejí představu o místě na základě reality, ale na základě idealizovaných verzí, které se neustále neaktualizují. To umocňují i sociální média, kde se často objevují upravené fotografie bez uvedení ročního období, ve kterém byly pořízeny.
Podle Shresthy je řešením adaptace. Pro cestovní kanceláře je nyní nutností připravit cestovatele na možné komplikace. To může znamenat aktualizovat seznamy věcí k zabalení, nabízet flexibilní podmínky rezervace, mít záložní plány a v případě potřeby umět řešit krizové situace spojené s počasím. Duluwa Outdoors proto spoléhá na místní experty a průvodce, kteří místo nedávno navštívili a mohou podat reálné informace.
S nárůstem extrémních výkyvů počasí se mnoho cestovatelů přesouvá do vedlejších sezón, což navíc přináší bonus v podobě menšího množství lidí a výhodnějších cen. Susanne Etti, manažerka společnosti Intrepid Travel, říká, že pozorují, jak se rezervace do destinací, jako je Itálie, Španělsko a Portugalsko, přesouvají na jaro a podzim. Zájem roste i o chladnější alternativy, jako je například Skandinávie, což je trend, na který její společnost reaguje rozšiřováním nabídky.
Pro cestovatele, kteří chtějí zůstat informovaní, existuje mnoho zdrojů, jako jsou Reddit nebo platforma Travellerspoint, kde si mohou cestovatelé vyměňovat aktuální informace. Kromě toho se rozrůstají i specializované aplikace jako Surfline, Windy nebo IQAir, které poskytují údaje o počasí, větru nebo kvalitě vzduchu v reálném čase.
Cestování se zkrátka mění, a to velmi rychle. Podle autorů, je to však příležitost, jak přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k cestování a jak budujeme budoucnost turismu. Jak poznamenal Etti, je to šance, jak vytvořit udržitelný turismus a nabídnout cestovatelům hlubší a smysluplnější zážitky.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).