Vzhledem ke klimatickým změnám se tradiční pravidlo o „nejlepším čase na návštěvu“ stává zastaralým. Mnozí cestovatelé se proto musí přizpůsobit a být připraveni na to, že se plány mohou měnit. Pocítil to na vlastní kůži i redaktor BBC, když letos v dubnu a květnu navštívil Nepál v době, která se označuje za hlavní trekingovou sezónu. Místo slibované čisté oblohy a příjemných teplot se setkal s hustým znečištěním a nečekanými brzkými monzunovými dešti.
Tento problém se netýká jen Nepálu, ale celého světa. Austrálie letos zaznamenala nejteplejší březen v historii a v Japonsku kvetou třešně dříve než kdy dříve. Delší léta, kratší zimy a nepravidelná „falešná jara“ se stávají běžnou realitou.
Podle meteorologa Jonathana Erdmana jsou vlny veder, sucha a povodně častější a intenzivnější než kdy dříve, a to právě v letní sezóně, kdy cestování vrcholí. Nespolehlivé počasí se však nevyhýbá ani dalším ročním obdobím, což činí plánování výletů o to náročnější.
Tradiční pojetí „nejlepšího času na návštěvu“ se neustále vyvíjí. Turistické průvodce už dnes nabízejí specializované informace, například, že nejlepší je navštívit Benátky v únoru kvůli karnevalu, nebo že lyžování v Dolomitech si nejlépe užijete v lednu.
Tato doporučení však často opomíjejí, že předpovídat množství sněhu v Evropě je rok od roku méně spolehlivé. Juliana Shrestha, spoluzakladatelka nepálské společnosti Duluwa Outdoors, která pořádá vzdělávací zájezdy, přiznává, že tato nepředvídatelnost je jednou z jejich největších výzev.
Částečně je problém ve způsobu, jakým cestovní kanceláře komunikují. Podle Juliany Shresthy je často osoba prodávající zájezd v kanceláři a sama místo nikdy nenavštívila. „Když dojde na kritické detaily, jako jsou aktuální povětrnostní podmínky nebo třeba jen to, že si mají vzít masku kvůli znečištění, buď to nevědí, nebo se o tom neobtěžují mluvit,“ vysvětluje Shrestha.
Dále se obává, že některé společnosti se záměrně bojí klienty varovat před možnými problémy, aby nepřišly o zisk. Neinformovaní cestovatelé ale pak nejsou na cestu připraveni, což ovlivňuje jejich zážitky, a poškozuje to i pověst místních firem.
Své dělá i to, jak vnímají cestovatelé dané destinace. Podle novinářky Laury Hall si často nevytvářejí představu o místě na základě reality, ale na základě idealizovaných verzí, které se neustále neaktualizují. To umocňují i sociální média, kde se často objevují upravené fotografie bez uvedení ročního období, ve kterém byly pořízeny.
Podle Shresthy je řešením adaptace. Pro cestovní kanceláře je nyní nutností připravit cestovatele na možné komplikace. To může znamenat aktualizovat seznamy věcí k zabalení, nabízet flexibilní podmínky rezervace, mít záložní plány a v případě potřeby umět řešit krizové situace spojené s počasím. Duluwa Outdoors proto spoléhá na místní experty a průvodce, kteří místo nedávno navštívili a mohou podat reálné informace.
S nárůstem extrémních výkyvů počasí se mnoho cestovatelů přesouvá do vedlejších sezón, což navíc přináší bonus v podobě menšího množství lidí a výhodnějších cen. Susanne Etti, manažerka společnosti Intrepid Travel, říká, že pozorují, jak se rezervace do destinací, jako je Itálie, Španělsko a Portugalsko, přesouvají na jaro a podzim. Zájem roste i o chladnější alternativy, jako je například Skandinávie, což je trend, na který její společnost reaguje rozšiřováním nabídky.
Pro cestovatele, kteří chtějí zůstat informovaní, existuje mnoho zdrojů, jako jsou Reddit nebo platforma Travellerspoint, kde si mohou cestovatelé vyměňovat aktuální informace. Kromě toho se rozrůstají i specializované aplikace jako Surfline, Windy nebo IQAir, které poskytují údaje o počasí, větru nebo kvalitě vzduchu v reálném čase.
Cestování se zkrátka mění, a to velmi rychle. Podle autorů, je to však příležitost, jak přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k cestování a jak budujeme budoucnost turismu. Jak poznamenal Etti, je to šance, jak vytvořit udržitelný turismus a nabídnout cestovatelům hlubší a smysluplnější zážitky.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.