Vzhledem ke klimatickým změnám se tradiční pravidlo o „nejlepším čase na návštěvu“ stává zastaralým. Mnozí cestovatelé se proto musí přizpůsobit a být připraveni na to, že se plány mohou měnit. Pocítil to na vlastní kůži i redaktor BBC, když letos v dubnu a květnu navštívil Nepál v době, která se označuje za hlavní trekingovou sezónu. Místo slibované čisté oblohy a příjemných teplot se setkal s hustým znečištěním a nečekanými brzkými monzunovými dešti.
Tento problém se netýká jen Nepálu, ale celého světa. Austrálie letos zaznamenala nejteplejší březen v historii a v Japonsku kvetou třešně dříve než kdy dříve. Delší léta, kratší zimy a nepravidelná „falešná jara“ se stávají běžnou realitou.
Podle meteorologa Jonathana Erdmana jsou vlny veder, sucha a povodně častější a intenzivnější než kdy dříve, a to právě v letní sezóně, kdy cestování vrcholí. Nespolehlivé počasí se však nevyhýbá ani dalším ročním obdobím, což činí plánování výletů o to náročnější.
Tradiční pojetí „nejlepšího času na návštěvu“ se neustále vyvíjí. Turistické průvodce už dnes nabízejí specializované informace, například, že nejlepší je navštívit Benátky v únoru kvůli karnevalu, nebo že lyžování v Dolomitech si nejlépe užijete v lednu.
Tato doporučení však často opomíjejí, že předpovídat množství sněhu v Evropě je rok od roku méně spolehlivé. Juliana Shrestha, spoluzakladatelka nepálské společnosti Duluwa Outdoors, která pořádá vzdělávací zájezdy, přiznává, že tato nepředvídatelnost je jednou z jejich největších výzev.
Částečně je problém ve způsobu, jakým cestovní kanceláře komunikují. Podle Juliany Shresthy je často osoba prodávající zájezd v kanceláři a sama místo nikdy nenavštívila. „Když dojde na kritické detaily, jako jsou aktuální povětrnostní podmínky nebo třeba jen to, že si mají vzít masku kvůli znečištění, buď to nevědí, nebo se o tom neobtěžují mluvit,“ vysvětluje Shrestha.
Dále se obává, že některé společnosti se záměrně bojí klienty varovat před možnými problémy, aby nepřišly o zisk. Neinformovaní cestovatelé ale pak nejsou na cestu připraveni, což ovlivňuje jejich zážitky, a poškozuje to i pověst místních firem.
Své dělá i to, jak vnímají cestovatelé dané destinace. Podle novinářky Laury Hall si často nevytvářejí představu o místě na základě reality, ale na základě idealizovaných verzí, které se neustále neaktualizují. To umocňují i sociální média, kde se často objevují upravené fotografie bez uvedení ročního období, ve kterém byly pořízeny.
Podle Shresthy je řešením adaptace. Pro cestovní kanceláře je nyní nutností připravit cestovatele na možné komplikace. To může znamenat aktualizovat seznamy věcí k zabalení, nabízet flexibilní podmínky rezervace, mít záložní plány a v případě potřeby umět řešit krizové situace spojené s počasím. Duluwa Outdoors proto spoléhá na místní experty a průvodce, kteří místo nedávno navštívili a mohou podat reálné informace.
S nárůstem extrémních výkyvů počasí se mnoho cestovatelů přesouvá do vedlejších sezón, což navíc přináší bonus v podobě menšího množství lidí a výhodnějších cen. Susanne Etti, manažerka společnosti Intrepid Travel, říká, že pozorují, jak se rezervace do destinací, jako je Itálie, Španělsko a Portugalsko, přesouvají na jaro a podzim. Zájem roste i o chladnější alternativy, jako je například Skandinávie, což je trend, na který její společnost reaguje rozšiřováním nabídky.
Pro cestovatele, kteří chtějí zůstat informovaní, existuje mnoho zdrojů, jako jsou Reddit nebo platforma Travellerspoint, kde si mohou cestovatelé vyměňovat aktuální informace. Kromě toho se rozrůstají i specializované aplikace jako Surfline, Windy nebo IQAir, které poskytují údaje o počasí, větru nebo kvalitě vzduchu v reálném čase.
Cestování se zkrátka mění, a to velmi rychle. Podle autorů, je to však příležitost, jak přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k cestování a jak budujeme budoucnost turismu. Jak poznamenal Etti, je to šance, jak vytvořit udržitelný turismus a nabídnout cestovatelům hlubší a smysluplnější zážitky.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.