Vzhledem ke klimatickým změnám se tradiční pravidlo o „nejlepším čase na návštěvu“ stává zastaralým. Mnozí cestovatelé se proto musí přizpůsobit a být připraveni na to, že se plány mohou měnit. Pocítil to na vlastní kůži i redaktor BBC, když letos v dubnu a květnu navštívil Nepál v době, která se označuje za hlavní trekingovou sezónu. Místo slibované čisté oblohy a příjemných teplot se setkal s hustým znečištěním a nečekanými brzkými monzunovými dešti.
Tento problém se netýká jen Nepálu, ale celého světa. Austrálie letos zaznamenala nejteplejší březen v historii a v Japonsku kvetou třešně dříve než kdy dříve. Delší léta, kratší zimy a nepravidelná „falešná jara“ se stávají běžnou realitou.
Podle meteorologa Jonathana Erdmana jsou vlny veder, sucha a povodně častější a intenzivnější než kdy dříve, a to právě v letní sezóně, kdy cestování vrcholí. Nespolehlivé počasí se však nevyhýbá ani dalším ročním obdobím, což činí plánování výletů o to náročnější.
Tradiční pojetí „nejlepšího času na návštěvu“ se neustále vyvíjí. Turistické průvodce už dnes nabízejí specializované informace, například, že nejlepší je navštívit Benátky v únoru kvůli karnevalu, nebo že lyžování v Dolomitech si nejlépe užijete v lednu.
Tato doporučení však často opomíjejí, že předpovídat množství sněhu v Evropě je rok od roku méně spolehlivé. Juliana Shrestha, spoluzakladatelka nepálské společnosti Duluwa Outdoors, která pořádá vzdělávací zájezdy, přiznává, že tato nepředvídatelnost je jednou z jejich největších výzev.
Částečně je problém ve způsobu, jakým cestovní kanceláře komunikují. Podle Juliany Shresthy je často osoba prodávající zájezd v kanceláři a sama místo nikdy nenavštívila. „Když dojde na kritické detaily, jako jsou aktuální povětrnostní podmínky nebo třeba jen to, že si mají vzít masku kvůli znečištění, buď to nevědí, nebo se o tom neobtěžují mluvit,“ vysvětluje Shrestha.
Dále se obává, že některé společnosti se záměrně bojí klienty varovat před možnými problémy, aby nepřišly o zisk. Neinformovaní cestovatelé ale pak nejsou na cestu připraveni, což ovlivňuje jejich zážitky, a poškozuje to i pověst místních firem.
Své dělá i to, jak vnímají cestovatelé dané destinace. Podle novinářky Laury Hall si často nevytvářejí představu o místě na základě reality, ale na základě idealizovaných verzí, které se neustále neaktualizují. To umocňují i sociální média, kde se často objevují upravené fotografie bez uvedení ročního období, ve kterém byly pořízeny.
Podle Shresthy je řešením adaptace. Pro cestovní kanceláře je nyní nutností připravit cestovatele na možné komplikace. To může znamenat aktualizovat seznamy věcí k zabalení, nabízet flexibilní podmínky rezervace, mít záložní plány a v případě potřeby umět řešit krizové situace spojené s počasím. Duluwa Outdoors proto spoléhá na místní experty a průvodce, kteří místo nedávno navštívili a mohou podat reálné informace.
S nárůstem extrémních výkyvů počasí se mnoho cestovatelů přesouvá do vedlejších sezón, což navíc přináší bonus v podobě menšího množství lidí a výhodnějších cen. Susanne Etti, manažerka společnosti Intrepid Travel, říká, že pozorují, jak se rezervace do destinací, jako je Itálie, Španělsko a Portugalsko, přesouvají na jaro a podzim. Zájem roste i o chladnější alternativy, jako je například Skandinávie, což je trend, na který její společnost reaguje rozšiřováním nabídky.
Pro cestovatele, kteří chtějí zůstat informovaní, existuje mnoho zdrojů, jako jsou Reddit nebo platforma Travellerspoint, kde si mohou cestovatelé vyměňovat aktuální informace. Kromě toho se rozrůstají i specializované aplikace jako Surfline, Windy nebo IQAir, které poskytují údaje o počasí, větru nebo kvalitě vzduchu v reálném čase.
Cestování se zkrátka mění, a to velmi rychle. Podle autorů, je to však příležitost, jak přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k cestování a jak budujeme budoucnost turismu. Jak poznamenal Etti, je to šance, jak vytvořit udržitelný turismus a nabídnout cestovatelům hlubší a smysluplnější zážitky.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
