Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Tento krok následuje po sérii dalších nezdarů v Kongresu, mezi které patří odmítnutí Senátu schválit finance na Trumpem navrhovaný fond pro účastníky nepokojů ze 6. ledna nebo prostředky na luxusní taneční sál. Naopak Sněmovna reprezentantů schválila finanční pomoc pro Ukrajinu, vůči níž prezident dlouhodobě projevuje odpor a nedávno dokonce vyslal zvláštní delegaci na Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum.
K oslabení prezidentova vlivu v Kongresu přispěla i jeho nedávná rozhodnutí podpořit v primárkách vyzyvatele stávajících republikánských senátorů Billa Cassidyho a Johna Cornyna. Tento krok dotčené politiky zbavil loajality vůči Bílému domu a ostatním spolustraníkům ukázal, že věrnost je pro Trumpa pouze jednostrannou záležitostí.
Republikánští zákonodárci navíc začínají kalkulovat s tím, že přílišná oddanost hlavě státu by pro ně mohla být v nadcházejících listopadových kongresových volbách přítěží. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují, že Trumpova podpora slábne i v klíčových státech, jako je Ohio, což pro stranu představuje riziko ztráty kontroly nad oběma komorami parlamentu.
Zatímco se část Republikánské strany pokouší distancovat od konfliktu v Íránu, samotný prezident paradoxně nejeví velký zájem o obnovení rozsáhlých bojových akcí. Přestože Írán pokračuje v útocích na Kuvajt a další země v Perském zálivu, Trump k situaci zauímá laxní postoj.
Hormuzský průliv zůstává zablokovaný a ceny pohonných hmot rostou, což ohrožuje nejen americkou ekonomiku, ale i globální trhy. Prezident na tiskové konferenci prohlásil, že příměří v oblasti funguje dobře, což je ovšem v rozporu s realitou, neboť jen o několik hodin dříve íránské síly vybombardovaly letiště v Kuvajtu.
Hlavní vlnu kritiky tak Trump namířil proti domácím cílům, zejména proti levicovým soudcům, kteří podle něj zničili životy jeho příznivců. Z tohoto důvodu nadále obhajuje zřízení fondu, do jehož struktur se podle zjištění médií snaží prosadit své radikální stoupence, včetně osob zapojených do vniknutí do Kapitolu.
Na tiskové konferenci rovněž verbálně zaútočil na novinářku stanice CNN Kaitlan Collins, kterou obvinil z nenávisti vůči jeho politice v oblasti bezpečnosti, daní a ochrany hranic. S blížícími se osmdesátými narozeninami a slábnoucími válečnými výsledky se však prezidentova aura neochvějné moci začíná vytrácet.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.