Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Celý projekt odstartoval 6. června minulého roku, kdy Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že osobně prověřil místo budoucí stavby. Podle tehdejších vyjádření administrativy měl nový sál vyrůst na místě stávajícího Východního křídla a architektonicky plně navazovat na historické dědictví hlavní budovy. Nové prostory o rozloze přibližně 90 tisíc stop čtverečních měly pojmout až 650 sedících hostů, což mělo vyřešit dlouhodobé kapacitní problémy při pořádání státních banketů a oficiálních ceremonií.
Po zahájení stavebních prací v říjnu loňského roku však bylo kompletně zbouráno celé Východní křídlo, které stálo více než 120 let, včetně spojovací chodby vedoucí k hlavní rezidenci. Od té doby se plány na využití objektu výrazně změnily a prezident začal klást hlavní důraz na bezpečnostní parametry komplexu.
V reakci na dubnový pokus o atentát během večeře Asociace zpravodajů při Bílém domě Trump prohlásil, že sál bude odolný proti dronům i raketám a bude vybaven neprůstřelnými skly. Podzemní část stavby má podle satelitních snímků dosahovat hloubky tří pater a kromě špičkového zdravotnického zázemí má obsahovat také bombové kryty.
Zatímco Bílý domov tvrdí, že se účel ani plány budovy nezměnily, prezident veřejně přiznal, že projekt byl na žádost armády dvojnásobně zvětšen. S tím souvisí i debata o financování celé stavby. Donald Trump původně deklaroval, že výstavba nebude stát americké daňové poplatníky žádné peníze a bude kompletně hrazena z jeho soukromých zdrojů a darů od velkých technologických firem a miliardářů.
Republikáni nicméně v Kongresu aktuálně prosazují samostatný bezpečnostní balíček ve výši 400 milionů dolarů určený na zajištění okolí nového komplexu, což vyvolává kritiku v době, kdy Američané čelí rostoucím životním nákladům spojeným s válkou v Íránu.
Kromě finanční stránky čelí projekt také právním překážkám. Americký Národní fond pro historickou péči podal žalobu s cílem výstavbu zastavit, přičemž argumentuje tím, že žádný prezident nemá právo legálně zbourat části Bílého domu bez jakéhokoli předchozího posouzení.
Současné zásahy představují nejrozsáhlejší stavební změny v sídle amerických prezidentů za posledních 70 let, jelikož poslední velká rekonstrukce za éry Harryho Trumana na přelomu 40. a 50. let byla vynucena špatným statickým stavem budovy. Federální soud sice práce na základě žaloby dočasně pozastavil, po odvolání Trumpovy administrativy však byla stavba opět povolena a pokračuje až do červnového soudního slyšení.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.