Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Celý projekt odstartoval 6. června minulého roku, kdy Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že osobně prověřil místo budoucí stavby. Podle tehdejších vyjádření administrativy měl nový sál vyrůst na místě stávajícího Východního křídla a architektonicky plně navazovat na historické dědictví hlavní budovy. Nové prostory o rozloze přibližně 90 tisíc stop čtverečních měly pojmout až 650 sedících hostů, což mělo vyřešit dlouhodobé kapacitní problémy při pořádání státních banketů a oficiálních ceremonií.
Po zahájení stavebních prací v říjnu loňského roku však bylo kompletně zbouráno celé Východní křídlo, které stálo více než 120 let, včetně spojovací chodby vedoucí k hlavní rezidenci. Od té doby se plány na využití objektu výrazně změnily a prezident začal klást hlavní důraz na bezpečnostní parametry komplexu.
V reakci na dubnový pokus o atentát během večeře Asociace zpravodajů při Bílém domě Trump prohlásil, že sál bude odolný proti dronům i raketám a bude vybaven neprůstřelnými skly. Podzemní část stavby má podle satelitních snímků dosahovat hloubky tří pater a kromě špičkového zdravotnického zázemí má obsahovat také bombové kryty.
Zatímco Bílý domov tvrdí, že se účel ani plány budovy nezměnily, prezident veřejně přiznal, že projekt byl na žádost armády dvojnásobně zvětšen. S tím souvisí i debata o financování celé stavby. Donald Trump původně deklaroval, že výstavba nebude stát americké daňové poplatníky žádné peníze a bude kompletně hrazena z jeho soukromých zdrojů a darů od velkých technologických firem a miliardářů.
Republikáni nicméně v Kongresu aktuálně prosazují samostatný bezpečnostní balíček ve výši 400 milionů dolarů určený na zajištění okolí nového komplexu, což vyvolává kritiku v době, kdy Američané čelí rostoucím životním nákladům spojeným s válkou v Íránu.
Kromě finanční stránky čelí projekt také právním překážkám. Americký Národní fond pro historickou péči podal žalobu s cílem výstavbu zastavit, přičemž argumentuje tím, že žádný prezident nemá právo legálně zbourat části Bílého domu bez jakéhokoli předchozího posouzení.
Současné zásahy představují nejrozsáhlejší stavební změny v sídle amerických prezidentů za posledních 70 let, jelikož poslední velká rekonstrukce za éry Harryho Trumana na přelomu 40. a 50. let byla vynucena špatným statickým stavem budovy. Federální soud sice práce na základě žaloby dočasně pozastavil, po odvolání Trumpovy administrativy však byla stavba opět povolena a pokračuje až do červnového soudního slyšení.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.