Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Celý projekt odstartoval 6. června minulého roku, kdy Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že osobně prověřil místo budoucí stavby. Podle tehdejších vyjádření administrativy měl nový sál vyrůst na místě stávajícího Východního křídla a architektonicky plně navazovat na historické dědictví hlavní budovy. Nové prostory o rozloze přibližně 90 tisíc stop čtverečních měly pojmout až 650 sedících hostů, což mělo vyřešit dlouhodobé kapacitní problémy při pořádání státních banketů a oficiálních ceremonií.
Po zahájení stavebních prací v říjnu loňského roku však bylo kompletně zbouráno celé Východní křídlo, které stálo více než 120 let, včetně spojovací chodby vedoucí k hlavní rezidenci. Od té doby se plány na využití objektu výrazně změnily a prezident začal klást hlavní důraz na bezpečnostní parametry komplexu.
V reakci na dubnový pokus o atentát během večeře Asociace zpravodajů při Bílém domě Trump prohlásil, že sál bude odolný proti dronům i raketám a bude vybaven neprůstřelnými skly. Podzemní část stavby má podle satelitních snímků dosahovat hloubky tří pater a kromě špičkového zdravotnického zázemí má obsahovat také bombové kryty.
Zatímco Bílý domov tvrdí, že se účel ani plány budovy nezměnily, prezident veřejně přiznal, že projekt byl na žádost armády dvojnásobně zvětšen. S tím souvisí i debata o financování celé stavby. Donald Trump původně deklaroval, že výstavba nebude stát americké daňové poplatníky žádné peníze a bude kompletně hrazena z jeho soukromých zdrojů a darů od velkých technologických firem a miliardářů.
Republikáni nicméně v Kongresu aktuálně prosazují samostatný bezpečnostní balíček ve výši 400 milionů dolarů určený na zajištění okolí nového komplexu, což vyvolává kritiku v době, kdy Američané čelí rostoucím životním nákladům spojeným s válkou v Íránu.
Kromě finanční stránky čelí projekt také právním překážkám. Americký Národní fond pro historickou péči podal žalobu s cílem výstavbu zastavit, přičemž argumentuje tím, že žádný prezident nemá právo legálně zbourat části Bílého domu bez jakéhokoli předchozího posouzení.
Současné zásahy představují nejrozsáhlejší stavební změny v sídle amerických prezidentů za posledních 70 let, jelikož poslední velká rekonstrukce za éry Harryho Trumana na přelomu 40. a 50. let byla vynucena špatným statickým stavem budovy. Federální soud sice práce na základě žaloby dočasně pozastavil, po odvolání Trumpovy administrativy však byla stavba opět povolena a pokračuje až do červnového soudního slyšení.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.