Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Výsledek referenda, ve kterém zastánci odchodu zvítězili s 51,9 % hlasů, znamenal pro britské i světové dějiny obrovský šok, který tehdejší průzkumy veřejného mínění nepředpovídaly. Pro populistické a protievropské myšlenky tehdejšího lídra strany UKIP Nigela Farage to znamenalo zásadní politické vítězství. Témata jako boj proti imigraci a obrana britské identity se následně stala dominantními prvky celonárodní debaty a tehdejší konzervativní politici v čele s Borisem Johnsonem je posunuli přímo do středu hlavního politického proudu. Referendum, které v roce 2013 vyhlásil premiér David Cameron s cílem upevnit svou moc a oslabit populisty, tak mělo přesně opačný efekt, vedlo k jeho pádu a k hluboké polarizaci společnosti.
Rozčarování britské veřejnosti začalo bezprostředně po oznámení výsledků, kdy Nigel Farage v televizním rozhovoru přiznal, že klíčový slib kampaně pravděpodobně nebude splněn. Jednalo se o závazek, že peníze posílané do rozpočtu Evropské unie budou místo toho směřovat do britského zdravotního systému NHS. Symbol kampaně v podobě červeného autobusu s nápisem tvrdícím, že unii uniká 350 milionů liber týdně, sice oslovil obrovské množství voličů obávajících se o stav podfinancovaného zdravotnictví, Faragův okamžitý obrat však lidé pochopili jako zradu.
K hlubokému odporu přispěl také vývoj v otázce migrace, která byla pro brexitové hnutí klíčovým tématem, což demonstroval i kontroverzní plakát s uprchlíky z Blízkého východu a nápisem, že unie selhala. Zastánci odchodu prezentovali imigraci jako existenční hrozbu pro britskou identitu, avšak realita po oficiálním vystoupení z unie 31. ledna 2020 přinesla pravý opak. Čísla čisté migrace nadále stoupala a v březnu 2023 dosáhla rekordních hodnot blížících se jednomu milionu, což u protimigračně laděné veřejnosti vyvolalo dojem, že vláda nemá situaci pod kontrolou.
V kombinaci s pomalým hospodářským růstem a vysokou inflací tak současné průzkumy ukazují, že přibližně 56 % Britů odchodu z Evropské unie lituje. Tato situace podkopala důvěru v tradiční politické strany a vedla k nárůstu popularity krajně pravicového uskupení Reform UK pod vedením Nigela Farage. Přestože ekonomické problémy země částečně ovlivnila i pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině, byl to právě brexit, který britskou společnost rozštěpil na dva nepřátelské tábory a položil základy pro přetrvávající kulturní války o národní identitu.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.