Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Hlavním tématem rozhovorů bude hlubší integrace těchto balkánských států do jednotného evropského trhu, což má připravit půdu pro jejich plnohodnotné členství. Předseda Evropské rady António Costa v této souvislosti dříve v Sarajevu zdůraznil, že rozšiřování unie v regionu, kde o vliv soupeří Rusko a Čína, představuje geostraetgický zájem Evropy a investici do bezpečnosti celého kontinentu.
Setkání se koná krátce poté, co nová maďarská vláda vedená Péterem Magyarem stáhla své veto vůči posunu Ukrajiny do další fáze přístupových rozhovorů. Toto středeční rozhodnutí umožní Ukrajině a Moldavsku zahájit koncem měsíce vyjednávání o prvních kapitolách unijních pravidel zaměřených na právní stát a demokratické standardy. Obě východoevropské země sice získaly status kandidátů ve zrychleném řízení po ruské invazi v roce 2022, unijní instituce však nyní chtějí demonstrovat, že státy západního Balkánu kvůli tomu nezůstaly na vedlejší koleji.
Nejdále v přístupovém procesu je Černá Hora, která doufá ve vstup do unie do roku 2028 jako její osmadvacátý člen. Tento pokrok však vede stávající členské státy k prosazování ochranných opatření, podle nichž by noví členové mohli být na několik let zbaveni práva veta, aby se neopakovala situace s bývalým proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jako dalšího kandidáta na řadě vidí Brusel Albánii, u níž však některé unijní vlády stále vyjadřují pochybnosti ohledně boje proti organizovanému zločinu. Vyhlídky Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny jsou komplikovány vnitřními i vnějšími politickými spory, zatímco Srbsko se pod vedením autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće od unijní linie spíše vzdaluje, když potlačuje domácí protesty a odmítá se připojit k protiruským sankcím.
Válka na Ukrajině podle analytika Faruka Bašiće z Bruselského institutu pro geopolitiku zásadně změnila pohled na smysl rozšiřování EU a vnesla do celého procesu dříve nevídanou geopolitickou naléhavost. Lídři unie se však neshodují na tom, jak by mělo budoucí členství samotné Ukrajiny vypadat. Německý návrh na přidružené členství, který v dopise unijním špičkám předložil Friedrich Merz, počítá se zastoupením Ukrajiny v institucích bez hlasovacího práva, což má urychlit její integraci navzdory tichému odporu některých zemí, zejména Francie. Kyjev i část unijních diplomatů však tento plán odmítají s tím, že jde o pouhou náhražku skutečného členství, která sníží ochotu hledat plnohodnotná řešení.
Ačkoliv je pozice Ukrajiny kvůli válečnému stavu a obrovským nákladům na poválečnou obnovu specifická, debata o ní ovlivňuje i západní Balkán. Unijní představitelé přitom upozorňují, že pokrok v tomto regionu je velmi hmatatelný, což dokládá i nedávné zahájení práce technické skupiny na přípravě přístupové smlouvy s Černou Horou. Páteční summit sice podle zdrojů nepřinese žádná velká prohlášení o samotných rozhovorech, zaměří se však na praktické kroky, které mohou okamžitě zlepšit život obyvatel v regionu.
Před zahájením schůzky Rada EU schválila rozhodnutí zahájit jednání o zrušení poplatků za mobilní roaming na západním Balkáně. Toto opatření by po převzetí příslušné unijní legislativy umožnilo evropským občanům telefonovat, psát zprávy a využívat data v šesti balkánských zemích za stejných podmínek jako doma. Plán je součástí širší strategie postupného začleňování regionu do jednotného trhu, v jehož rámci se již některé balkánské státy zapojily do jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což spotřebitelům umožňuje využívat pro elektronické platby v eurech pouze jeden účet a kartu.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.