Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Hlavním tématem rozhovorů bude hlubší integrace těchto balkánských států do jednotného evropského trhu, což má připravit půdu pro jejich plnohodnotné členství. Předseda Evropské rady António Costa v této souvislosti dříve v Sarajevu zdůraznil, že rozšiřování unie v regionu, kde o vliv soupeří Rusko a Čína, představuje geostraetgický zájem Evropy a investici do bezpečnosti celého kontinentu.
Setkání se koná krátce poté, co nová maďarská vláda vedená Péterem Magyarem stáhla své veto vůči posunu Ukrajiny do další fáze přístupových rozhovorů. Toto středeční rozhodnutí umožní Ukrajině a Moldavsku zahájit koncem měsíce vyjednávání o prvních kapitolách unijních pravidel zaměřených na právní stát a demokratické standardy. Obě východoevropské země sice získaly status kandidátů ve zrychleném řízení po ruské invazi v roce 2022, unijní instituce však nyní chtějí demonstrovat, že státy západního Balkánu kvůli tomu nezůstaly na vedlejší koleji.
Nejdále v přístupovém procesu je Černá Hora, která doufá ve vstup do unie do roku 2028 jako její osmadvacátý člen. Tento pokrok však vede stávající členské státy k prosazování ochranných opatření, podle nichž by noví členové mohli být na několik let zbaveni práva veta, aby se neopakovala situace s bývalým proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jako dalšího kandidáta na řadě vidí Brusel Albánii, u níž však některé unijní vlády stále vyjadřují pochybnosti ohledně boje proti organizovanému zločinu. Vyhlídky Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny jsou komplikovány vnitřními i vnějšími politickými spory, zatímco Srbsko se pod vedením autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće od unijní linie spíše vzdaluje, když potlačuje domácí protesty a odmítá se připojit k protiruským sankcím.
Válka na Ukrajině podle analytika Faruka Bašiće z Bruselského institutu pro geopolitiku zásadně změnila pohled na smysl rozšiřování EU a vnesla do celého procesu dříve nevídanou geopolitickou naléhavost. Lídři unie se však neshodují na tom, jak by mělo budoucí členství samotné Ukrajiny vypadat. Německý návrh na přidružené členství, který v dopise unijním špičkám předložil Friedrich Merz, počítá se zastoupením Ukrajiny v institucích bez hlasovacího práva, což má urychlit její integraci navzdory tichému odporu některých zemí, zejména Francie. Kyjev i část unijních diplomatů však tento plán odmítají s tím, že jde o pouhou náhražku skutečného členství, která sníží ochotu hledat plnohodnotná řešení.
Ačkoliv je pozice Ukrajiny kvůli válečnému stavu a obrovským nákladům na poválečnou obnovu specifická, debata o ní ovlivňuje i západní Balkán. Unijní představitelé přitom upozorňují, že pokrok v tomto regionu je velmi hmatatelný, což dokládá i nedávné zahájení práce technické skupiny na přípravě přístupové smlouvy s Černou Horou. Páteční summit sice podle zdrojů nepřinese žádná velká prohlášení o samotných rozhovorech, zaměří se však na praktické kroky, které mohou okamžitě zlepšit život obyvatel v regionu.
Před zahájením schůzky Rada EU schválila rozhodnutí zahájit jednání o zrušení poplatků za mobilní roaming na západním Balkáně. Toto opatření by po převzetí příslušné unijní legislativy umožnilo evropským občanům telefonovat, psát zprávy a využívat data v šesti balkánských zemích za stejných podmínek jako doma. Plán je součástí širší strategie postupného začleňování regionu do jednotného trhu, v jehož rámci se již některé balkánské státy zapojily do jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což spotřebitelům umožňuje využívat pro elektronické platby v eurech pouze jeden účet a kartu.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.