Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Hlavním tématem rozhovorů bude hlubší integrace těchto balkánských států do jednotného evropského trhu, což má připravit půdu pro jejich plnohodnotné členství. Předseda Evropské rady António Costa v této souvislosti dříve v Sarajevu zdůraznil, že rozšiřování unie v regionu, kde o vliv soupeří Rusko a Čína, představuje geostraetgický zájem Evropy a investici do bezpečnosti celého kontinentu.
Setkání se koná krátce poté, co nová maďarská vláda vedená Péterem Magyarem stáhla své veto vůči posunu Ukrajiny do další fáze přístupových rozhovorů. Toto středeční rozhodnutí umožní Ukrajině a Moldavsku zahájit koncem měsíce vyjednávání o prvních kapitolách unijních pravidel zaměřených na právní stát a demokratické standardy. Obě východoevropské země sice získaly status kandidátů ve zrychleném řízení po ruské invazi v roce 2022, unijní instituce však nyní chtějí demonstrovat, že státy západního Balkánu kvůli tomu nezůstaly na vedlejší koleji.
Nejdále v přístupovém procesu je Černá Hora, která doufá ve vstup do unie do roku 2028 jako její osmadvacátý člen. Tento pokrok však vede stávající členské státy k prosazování ochranných opatření, podle nichž by noví členové mohli být na několik let zbaveni práva veta, aby se neopakovala situace s bývalým proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jako dalšího kandidáta na řadě vidí Brusel Albánii, u níž však některé unijní vlády stále vyjadřují pochybnosti ohledně boje proti organizovanému zločinu. Vyhlídky Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny jsou komplikovány vnitřními i vnějšími politickými spory, zatímco Srbsko se pod vedením autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće od unijní linie spíše vzdaluje, když potlačuje domácí protesty a odmítá se připojit k protiruským sankcím.
Válka na Ukrajině podle analytika Faruka Bašiće z Bruselského institutu pro geopolitiku zásadně změnila pohled na smysl rozšiřování EU a vnesla do celého procesu dříve nevídanou geopolitickou naléhavost. Lídři unie se však neshodují na tom, jak by mělo budoucí členství samotné Ukrajiny vypadat. Německý návrh na přidružené členství, který v dopise unijním špičkám předložil Friedrich Merz, počítá se zastoupením Ukrajiny v institucích bez hlasovacího práva, což má urychlit její integraci navzdory tichému odporu některých zemí, zejména Francie. Kyjev i část unijních diplomatů však tento plán odmítají s tím, že jde o pouhou náhražku skutečného členství, která sníží ochotu hledat plnohodnotná řešení.
Ačkoliv je pozice Ukrajiny kvůli válečnému stavu a obrovským nákladům na poválečnou obnovu specifická, debata o ní ovlivňuje i západní Balkán. Unijní představitelé přitom upozorňují, že pokrok v tomto regionu je velmi hmatatelný, což dokládá i nedávné zahájení práce technické skupiny na přípravě přístupové smlouvy s Černou Horou. Páteční summit sice podle zdrojů nepřinese žádná velká prohlášení o samotných rozhovorech, zaměří se však na praktické kroky, které mohou okamžitě zlepšit život obyvatel v regionu.
Před zahájením schůzky Rada EU schválila rozhodnutí zahájit jednání o zrušení poplatků za mobilní roaming na západním Balkáně. Toto opatření by po převzetí příslušné unijní legislativy umožnilo evropským občanům telefonovat, psát zprávy a využívat data v šesti balkánských zemích za stejných podmínek jako doma. Plán je součástí širší strategie postupného začleňování regionu do jednotného trhu, v jehož rámci se již některé balkánské státy zapojily do jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což spotřebitelům umožňuje využívat pro elektronické platby v eurech pouze jeden účet a kartu.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.