Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Hlavním tématem rozhovorů bude hlubší integrace těchto balkánských států do jednotného evropského trhu, což má připravit půdu pro jejich plnohodnotné členství. Předseda Evropské rady António Costa v této souvislosti dříve v Sarajevu zdůraznil, že rozšiřování unie v regionu, kde o vliv soupeří Rusko a Čína, představuje geostraetgický zájem Evropy a investici do bezpečnosti celého kontinentu.
Setkání se koná krátce poté, co nová maďarská vláda vedená Péterem Magyarem stáhla své veto vůči posunu Ukrajiny do další fáze přístupových rozhovorů. Toto středeční rozhodnutí umožní Ukrajině a Moldavsku zahájit koncem měsíce vyjednávání o prvních kapitolách unijních pravidel zaměřených na právní stát a demokratické standardy. Obě východoevropské země sice získaly status kandidátů ve zrychleném řízení po ruské invazi v roce 2022, unijní instituce však nyní chtějí demonstrovat, že státy západního Balkánu kvůli tomu nezůstaly na vedlejší koleji.
Nejdále v přístupovém procesu je Černá Hora, která doufá ve vstup do unie do roku 2028 jako její osmadvacátý člen. Tento pokrok však vede stávající členské státy k prosazování ochranných opatření, podle nichž by noví členové mohli být na několik let zbaveni práva veta, aby se neopakovala situace s bývalým proruským maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jako dalšího kandidáta na řadě vidí Brusel Albánii, u níž však některé unijní vlády stále vyjadřují pochybnosti ohledně boje proti organizovanému zločinu. Vyhlídky Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny jsou komplikovány vnitřními i vnějšími politickými spory, zatímco Srbsko se pod vedením autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiće od unijní linie spíše vzdaluje, když potlačuje domácí protesty a odmítá se připojit k protiruským sankcím.
Válka na Ukrajině podle analytika Faruka Bašiće z Bruselského institutu pro geopolitiku zásadně změnila pohled na smysl rozšiřování EU a vnesla do celého procesu dříve nevídanou geopolitickou naléhavost. Lídři unie se však neshodují na tom, jak by mělo budoucí členství samotné Ukrajiny vypadat. Německý návrh na přidružené členství, který v dopise unijním špičkám předložil Friedrich Merz, počítá se zastoupením Ukrajiny v institucích bez hlasovacího práva, což má urychlit její integraci navzdory tichému odporu některých zemí, zejména Francie. Kyjev i část unijních diplomatů však tento plán odmítají s tím, že jde o pouhou náhražku skutečného členství, která sníží ochotu hledat plnohodnotná řešení.
Ačkoliv je pozice Ukrajiny kvůli válečnému stavu a obrovským nákladům na poválečnou obnovu specifická, debata o ní ovlivňuje i západní Balkán. Unijní představitelé přitom upozorňují, že pokrok v tomto regionu je velmi hmatatelný, což dokládá i nedávné zahájení práce technické skupiny na přípravě přístupové smlouvy s Černou Horou. Páteční summit sice podle zdrojů nepřinese žádná velká prohlášení o samotných rozhovorech, zaměří se však na praktické kroky, které mohou okamžitě zlepšit život obyvatel v regionu.
Před zahájením schůzky Rada EU schválila rozhodnutí zahájit jednání o zrušení poplatků za mobilní roaming na západním Balkáně. Toto opatření by po převzetí příslušné unijní legislativy umožnilo evropským občanům telefonovat, psát zprávy a využívat data v šesti balkánských zemích za stejných podmínek jako doma. Plán je součástí širší strategie postupného začleňování regionu do jednotného trhu, v jehož rámci se již některé balkánské státy zapojily do jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což spotřebitelům umožňuje využívat pro elektronické platby v eurech pouze jeden účet a kartu.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.