Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Během uplynulého víkendu musela hlavní nemocnice v centrální Gaze, Šuhadá al-Aksá, uzavřít své operační sály. Výpadky generátorů, které zajišťovaly ranní provoz chirurgie, vedly k tomu, že dostupná elektrická kapacita již nestačila pokrýt potřebnou zátěž. Ředitel nemocnice Raed Hussein upozornil, že současné opravy jsou pouze provizorním záplatováním, protože chybí potřebný materiál a technici musí rozebírat stará zařízení, aby udrželi v chodu alespoň některá zbývající. Vyšší letní teploty navíc funkční přístroje vystaví ještě většímu tlaku.
Civilní obrana v Gaze rovněž varovala, že její protipožární a záchranné operace jsou před úplným zastavením a sbor je schopen vyjíždět pouze k nejnaléhavějším případům. Kvůli omezením dovozu vybavení, paliva a maziv již došlo k poruše tří hasičských vozidel a dvou sanitek.
Ceny motorového oleje vystřelily z předválečných 25 šekelů na závratných 2 200 šekelů za litr, přičemž i za tuto cenu jsou k dispozici pouze staré a nekvalitní zásoby. Katastrofální nedostatek se týká i pneumatik či těsnění. Automechanik Rafiq Hamouda z oblasti Deir al-Balah uvedl, že má sice opravených sedm vozů, ale nemůže je předat majitelům, protože do nich nemá žádný olej. Aby zachránil alespoň některá auta, musel kompletně rozebrat šest jiných, relativně funkčních vozidel.
Tato situace drasticky omezila možnosti dopravy. Mnoho majitelů muselo svá auta nechat stát u domovů či stanů, protože si provoz nemohou dovolit. Situaci zhoršuje i fakt, že v důsledku bojů a hladomoru uhynulo velké množství zvířat, která dříve sloužila k přepravě. Šestatřicetiletá Heba Qahman, která žije v uprchlickém táboře, tak musí svého zraněného manžela po autonehodě pravidelně tlačit na invalidním vozíku do několik kilometrů vzdálené nemocnice pěšky, což jí s dítětem v náručí trvá téměř hodinu.
Humanitární krizi prohlubuje i to, že Izrael kontroluje 60 % území Gazy a rozděluje ho takzvanou žlutou linií, kvůli čemuž se lidé nedostanou ke svému majetku. Válka si dosud vyžádala přibližně 70 000 palestinských životů, vyhnala z domovů přes 1,5 milionu obyvatel a zničila více než 80 % všech budov.
Nedostatek náhradních dílů a oleje zasáhl podle zprávy UNICEF také vodohospodářský sektor a sanitaci. Kvůli omezení dodávek energie a chemikálií klesla produkce odsolovacích zařízení z březnových 20 000 krychlových metrů vody denně na současných 16 000. To komplikuje dodržování osobní hygieny, což dopadá zejména na děti. Podle místních obyvatel teče voda v kempech a obytných zónách přibližně jen jednou za dva dny, a to v omezeném množství. Předseda sdružení majitelů pekáren v Gaze Abdel Nasser Al-Ajrami navíc varoval před omezením výroby chleba.
Některé pekárny již kvůli chybějícímu oleji pro své generátory přestaly péct jemné pečivo. Pokud by se provoz zastavil úplně, lidé by museli začít péct sami na dřevě, které je však kvůli vysoké spotřebě drahé a stojí téměř 3 dolary za kilogram, nebo na nedostatkovém plynu. Rodiny jsou proto nuceny k vaření využívat plasty, nylon či hořlavý odpad posbíraný z ulic.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.