Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Během uplynulého víkendu musela hlavní nemocnice v centrální Gaze, Šuhadá al-Aksá, uzavřít své operační sály. Výpadky generátorů, které zajišťovaly ranní provoz chirurgie, vedly k tomu, že dostupná elektrická kapacita již nestačila pokrýt potřebnou zátěž. Ředitel nemocnice Raed Hussein upozornil, že současné opravy jsou pouze provizorním záplatováním, protože chybí potřebný materiál a technici musí rozebírat stará zařízení, aby udrželi v chodu alespoň některá zbývající. Vyšší letní teploty navíc funkční přístroje vystaví ještě většímu tlaku.
Civilní obrana v Gaze rovněž varovala, že její protipožární a záchranné operace jsou před úplným zastavením a sbor je schopen vyjíždět pouze k nejnaléhavějším případům. Kvůli omezením dovozu vybavení, paliva a maziv již došlo k poruše tří hasičských vozidel a dvou sanitek.
Ceny motorového oleje vystřelily z předválečných 25 šekelů na závratných 2 200 šekelů za litr, přičemž i za tuto cenu jsou k dispozici pouze staré a nekvalitní zásoby. Katastrofální nedostatek se týká i pneumatik či těsnění. Automechanik Rafiq Hamouda z oblasti Deir al-Balah uvedl, že má sice opravených sedm vozů, ale nemůže je předat majitelům, protože do nich nemá žádný olej. Aby zachránil alespoň některá auta, musel kompletně rozebrat šest jiných, relativně funkčních vozidel.
Tato situace drasticky omezila možnosti dopravy. Mnoho majitelů muselo svá auta nechat stát u domovů či stanů, protože si provoz nemohou dovolit. Situaci zhoršuje i fakt, že v důsledku bojů a hladomoru uhynulo velké množství zvířat, která dříve sloužila k přepravě. Šestatřicetiletá Heba Qahman, která žije v uprchlickém táboře, tak musí svého zraněného manžela po autonehodě pravidelně tlačit na invalidním vozíku do několik kilometrů vzdálené nemocnice pěšky, což jí s dítětem v náručí trvá téměř hodinu.
Humanitární krizi prohlubuje i to, že Izrael kontroluje 60 % území Gazy a rozděluje ho takzvanou žlutou linií, kvůli čemuž se lidé nedostanou ke svému majetku. Válka si dosud vyžádala přibližně 70 000 palestinských životů, vyhnala z domovů přes 1,5 milionu obyvatel a zničila více než 80 % všech budov.
Nedostatek náhradních dílů a oleje zasáhl podle zprávy UNICEF také vodohospodářský sektor a sanitaci. Kvůli omezení dodávek energie a chemikálií klesla produkce odsolovacích zařízení z březnových 20 000 krychlových metrů vody denně na současných 16 000. To komplikuje dodržování osobní hygieny, což dopadá zejména na děti. Podle místních obyvatel teče voda v kempech a obytných zónách přibližně jen jednou za dva dny, a to v omezeném množství. Předseda sdružení majitelů pekáren v Gaze Abdel Nasser Al-Ajrami navíc varoval před omezením výroby chleba.
Některé pekárny již kvůli chybějícímu oleji pro své generátory přestaly péct jemné pečivo. Pokud by se provoz zastavil úplně, lidé by museli začít péct sami na dřevě, které je však kvůli vysoké spotřebě drahé a stojí téměř 3 dolary za kilogram, nebo na nedostatkovém plynu. Rodiny jsou proto nuceny k vaření využívat plasty, nylon či hořlavý odpad posbíraný z ulic.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
