Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Během uplynulého víkendu musela hlavní nemocnice v centrální Gaze, Šuhadá al-Aksá, uzavřít své operační sály. Výpadky generátorů, které zajišťovaly ranní provoz chirurgie, vedly k tomu, že dostupná elektrická kapacita již nestačila pokrýt potřebnou zátěž. Ředitel nemocnice Raed Hussein upozornil, že současné opravy jsou pouze provizorním záplatováním, protože chybí potřebný materiál a technici musí rozebírat stará zařízení, aby udrželi v chodu alespoň některá zbývající. Vyšší letní teploty navíc funkční přístroje vystaví ještě většímu tlaku.
Civilní obrana v Gaze rovněž varovala, že její protipožární a záchranné operace jsou před úplným zastavením a sbor je schopen vyjíždět pouze k nejnaléhavějším případům. Kvůli omezením dovozu vybavení, paliva a maziv již došlo k poruše tří hasičských vozidel a dvou sanitek.
Ceny motorového oleje vystřelily z předválečných 25 šekelů na závratných 2 200 šekelů za litr, přičemž i za tuto cenu jsou k dispozici pouze staré a nekvalitní zásoby. Katastrofální nedostatek se týká i pneumatik či těsnění. Automechanik Rafiq Hamouda z oblasti Deir al-Balah uvedl, že má sice opravených sedm vozů, ale nemůže je předat majitelům, protože do nich nemá žádný olej. Aby zachránil alespoň některá auta, musel kompletně rozebrat šest jiných, relativně funkčních vozidel.
Tato situace drasticky omezila možnosti dopravy. Mnoho majitelů muselo svá auta nechat stát u domovů či stanů, protože si provoz nemohou dovolit. Situaci zhoršuje i fakt, že v důsledku bojů a hladomoru uhynulo velké množství zvířat, která dříve sloužila k přepravě. Šestatřicetiletá Heba Qahman, která žije v uprchlickém táboře, tak musí svého zraněného manžela po autonehodě pravidelně tlačit na invalidním vozíku do několik kilometrů vzdálené nemocnice pěšky, což jí s dítětem v náručí trvá téměř hodinu.
Humanitární krizi prohlubuje i to, že Izrael kontroluje 60 % území Gazy a rozděluje ho takzvanou žlutou linií, kvůli čemuž se lidé nedostanou ke svému majetku. Válka si dosud vyžádala přibližně 70 000 palestinských životů, vyhnala z domovů přes 1,5 milionu obyvatel a zničila více než 80 % všech budov.
Nedostatek náhradních dílů a oleje zasáhl podle zprávy UNICEF také vodohospodářský sektor a sanitaci. Kvůli omezení dodávek energie a chemikálií klesla produkce odsolovacích zařízení z březnových 20 000 krychlových metrů vody denně na současných 16 000. To komplikuje dodržování osobní hygieny, což dopadá zejména na děti. Podle místních obyvatel teče voda v kempech a obytných zónách přibližně jen jednou za dva dny, a to v omezeném množství. Předseda sdružení majitelů pekáren v Gaze Abdel Nasser Al-Ajrami navíc varoval před omezením výroby chleba.
Některé pekárny již kvůli chybějícímu oleji pro své generátory přestaly péct jemné pečivo. Pokud by se provoz zastavil úplně, lidé by museli začít péct sami na dřevě, které je však kvůli vysoké spotřebě drahé a stojí téměř 3 dolary za kilogram, nebo na nedostatkovém plynu. Rodiny jsou proto nuceny k vaření využívat plasty, nylon či hořlavý odpad posbíraný z ulic.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.