Svět se chystá na super-El Niño. Co to znamená a co můžeme očekávat?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 3. června 2026 20:05
Sdílej:

V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.

Tento nepravidelný teplý mořský proud v Pacifiku poprvé zaznamenali peruanští rybáři v devatenáctém století. Pojmenovali ho El Niño, což ve španělštině znamená dítě, jelikož k jihoamerickým břehům dorazil obvykle v období Vánoc. Teplé vody z rovníkového Tichého oceánu tehdy vystřídaly běžný chladný proud u pobřeží Ekvádoru jižně od města Guayaquil, Peru a severního Chile. Zdejší vody jsou standardně studené kvůli Humboldtovu proudu směřujícímu od jihu k severu a také díky stoupání chladných hlubinných vod k hladině.

Působení zmíněných proudů má zásadní vliv na klima. Například chilská Antofagasta na tichomořském pobřeží a brazilské Rio de Janeiro u Atlantiku leží na téměř identické zeměpisné šířce obratníku Kozoroha, avšak průměrná teplota moře je v Antofagastě kolem 18 °C, zatímco v Riu dosahuje 24 °C. Pro lidi živící se rybolovem v Peru znamenal příchod teplého proudu úbytek sardelek obecných, kterým se daří výhradně v chladných vodách bohatých na plankton.

V průběhu dvacátých let minulého století britský fyzik a klimatolog Gilbert Walker zjistil, že když stoupne atmosférický tlak v jihoamerickém Pacifiku, současně poklesne v severní Austrálii a v Indonésii, a naopak. Tyto tisíce kilometrů vzdálené oblasti jsou tedy z hlediska tlaku vzduchu propojené, což meteorologie označuje jako dálkové spojení. Tento koordinovaný výkyv atmosférického tlaku nad jižním Tichým oceánem dostal název Jižní oscilace.

Oceánský proud El Niño přináší do vyprahlých oblastí Peru a severního Chile, kde se nachází nejsušší poušť světa Atacama, silné a někdy až přívalové srážky. Velmi intenzivní El Niño v letech 1957 až 1958 způsobilo záplavy v Peru a vyvolalo rozsáhlé sucho v Indii a jihovýchodní Asii. Následně v šedesátých letech norský meteorolog Jacob Bjerknes prokázal, že oteplování tichomořských vod souvisí právě s Jižní oscilací, čímž potvrdil provázanost oceánu a atmosféry.

Když zeslábne jihotichomořská subtropická tlaková výše spolu s pasáty vanoucími od Jižní Ameriky k Austrálii a Indonésii, vody v rovníkovém Pacifiku se oteplí a zamíří ke Střední Americe. Odtud se větví převážně jižním směrem podél pobřeží Ekvádoru, Peru a Chile, čímž se generuje El Niño. Oficiální název celého systému kombinuje obě složky a zní El Niño-Jižní oscilace, zkráceně ENSO.

Nejsilnější El Niño dvacátého století v letech 1982 až 1983 přineslo extrémní počasí po celém světě, včetně záplav na tichomořském pobřeží Ameriky a na jihu USA, a naopak sucha v severovýchodní Brazílii a Indonésii. Způsobilo také mírnou zimu ve středních zeměpisných šířkách Evropy, Asie a Severní Ameriky. V té době vědci vysledovali, že teploty v rovníkovém Pacifiku vykazují občas i zápornou odchylku, kdy jsou chladnější než obvykle, což doprovází zesílení jihotichomořské tlakové výše a pasátů. Tento opačný stav dostal pojmenování La Niña.

Zatímco El Niño přináší teplou vodu a nestabilitu, La Niña přináší do Ekvádoru, Chile a Peru chladnější vody a větší stabilitu. Tyto jevy tvoří opakující se cykly, které však nemají pevně danou délku trvání. Poslední velmi intenzivní El Niño minulého století nastalo v letech 1997 až 1998 a projevilo se záplavami v Kalifornii. Získalo si velkou pozornost médií, jelikož katastrofy zasáhly území Spojených států amerických.

Očekávané super-El Niño pravděpodobně zapříčiní zvýšení globální průměrné teploty o několik desetin stupně nad úroveň běžného oteplování, a to buď v roce 2026, nebo v roce 2027. Lze očekávat vydatné srážky v andských státech, v argentinské oblasti Mar del Plata, ve východní Africe a v částech jižních států USA. Sucha naopak postihnou jihovýchodní Asii, části Austrálie a severovýchod Brazílie. V oblasti Středomoří je tento cyklus kvůli specifické geografii slabší, přesto tam během silného El Niňa panují nadprůměrné teploty a roste riziko extrémních dešťů.

Stalo se
Novinky
Tesla Roadster 2

Tesla představila nový Roadster, má neuvěřitelné zrychlení a dokáže létat

Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.

Novinky
Jemen

Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany Hútíů

Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.

Novinky
Rusko

Hrozí jim vězení či fronta, západní státy přesto stále častěji odmítají udělit Rusům azyl

Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.

Novinky
Pentagon

Reuters: Zpomalení služby Starshield pro Ukrajinu nařídil Pentagon na příkaz z Bílého domu

Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.