V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Tento nepravidelný teplý mořský proud v Pacifiku poprvé zaznamenali peruanští rybáři v devatenáctém století. Pojmenovali ho El Niño, což ve španělštině znamená dítě, jelikož k jihoamerickým břehům dorazil obvykle v období Vánoc. Teplé vody z rovníkového Tichého oceánu tehdy vystřídaly běžný chladný proud u pobřeží Ekvádoru jižně od města Guayaquil, Peru a severního Chile. Zdejší vody jsou standardně studené kvůli Humboldtovu proudu směřujícímu od jihu k severu a také díky stoupání chladných hlubinných vod k hladině.
Působení zmíněných proudů má zásadní vliv na klima. Například chilská Antofagasta na tichomořském pobřeží a brazilské Rio de Janeiro u Atlantiku leží na téměř identické zeměpisné šířce obratníku Kozoroha, avšak průměrná teplota moře je v Antofagastě kolem 18 °C, zatímco v Riu dosahuje 24 °C. Pro lidi živící se rybolovem v Peru znamenal příchod teplého proudu úbytek sardelek obecných, kterým se daří výhradně v chladných vodách bohatých na plankton.
V průběhu dvacátých let minulého století britský fyzik a klimatolog Gilbert Walker zjistil, že když stoupne atmosférický tlak v jihoamerickém Pacifiku, současně poklesne v severní Austrálii a v Indonésii, a naopak. Tyto tisíce kilometrů vzdálené oblasti jsou tedy z hlediska tlaku vzduchu propojené, což meteorologie označuje jako dálkové spojení. Tento koordinovaný výkyv atmosférického tlaku nad jižním Tichým oceánem dostal název Jižní oscilace.
Oceánský proud El Niño přináší do vyprahlých oblastí Peru a severního Chile, kde se nachází nejsušší poušť světa Atacama, silné a někdy až přívalové srážky. Velmi intenzivní El Niño v letech 1957 až 1958 způsobilo záplavy v Peru a vyvolalo rozsáhlé sucho v Indii a jihovýchodní Asii. Následně v šedesátých letech norský meteorolog Jacob Bjerknes prokázal, že oteplování tichomořských vod souvisí právě s Jižní oscilací, čímž potvrdil provázanost oceánu a atmosféry.
Když zeslábne jihotichomořská subtropická tlaková výše spolu s pasáty vanoucími od Jižní Ameriky k Austrálii a Indonésii, vody v rovníkovém Pacifiku se oteplí a zamíří ke Střední Americe. Odtud se větví převážně jižním směrem podél pobřeží Ekvádoru, Peru a Chile, čímž se generuje El Niño. Oficiální název celého systému kombinuje obě složky a zní El Niño-Jižní oscilace, zkráceně ENSO.
Nejsilnější El Niño dvacátého století v letech 1982 až 1983 přineslo extrémní počasí po celém světě, včetně záplav na tichomořském pobřeží Ameriky a na jihu USA, a naopak sucha v severovýchodní Brazílii a Indonésii. Způsobilo také mírnou zimu ve středních zeměpisných šířkách Evropy, Asie a Severní Ameriky. V té době vědci vysledovali, že teploty v rovníkovém Pacifiku vykazují občas i zápornou odchylku, kdy jsou chladnější než obvykle, což doprovází zesílení jihotichomořské tlakové výše a pasátů. Tento opačný stav dostal pojmenování La Niña.
Zatímco El Niño přináší teplou vodu a nestabilitu, La Niña přináší do Ekvádoru, Chile a Peru chladnější vody a větší stabilitu. Tyto jevy tvoří opakující se cykly, které však nemají pevně danou délku trvání. Poslední velmi intenzivní El Niño minulého století nastalo v letech 1997 až 1998 a projevilo se záplavami v Kalifornii. Získalo si velkou pozornost médií, jelikož katastrofy zasáhly území Spojených států amerických.
Očekávané super-El Niño pravděpodobně zapříčiní zvýšení globální průměrné teploty o několik desetin stupně nad úroveň běžného oteplování, a to buď v roce 2026, nebo v roce 2027. Lze očekávat vydatné srážky v andských státech, v argentinské oblasti Mar del Plata, ve východní Africe a v částech jižních států USA. Sucha naopak postihnou jihovýchodní Asii, části Austrálie a severovýchod Brazílie. V oblasti Středomoří je tento cyklus kvůli specifické geografii slabší, přesto tam během silného El Niňa panují nadprůměrné teploty a roste riziko extrémních dešťů.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
