V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Tento nepravidelný teplý mořský proud v Pacifiku poprvé zaznamenali peruanští rybáři v devatenáctém století. Pojmenovali ho El Niño, což ve španělštině znamená dítě, jelikož k jihoamerickým břehům dorazil obvykle v období Vánoc. Teplé vody z rovníkového Tichého oceánu tehdy vystřídaly běžný chladný proud u pobřeží Ekvádoru jižně od města Guayaquil, Peru a severního Chile. Zdejší vody jsou standardně studené kvůli Humboldtovu proudu směřujícímu od jihu k severu a také díky stoupání chladných hlubinných vod k hladině.
Působení zmíněných proudů má zásadní vliv na klima. Například chilská Antofagasta na tichomořském pobřeží a brazilské Rio de Janeiro u Atlantiku leží na téměř identické zeměpisné šířce obratníku Kozoroha, avšak průměrná teplota moře je v Antofagastě kolem 18 °C, zatímco v Riu dosahuje 24 °C. Pro lidi živící se rybolovem v Peru znamenal příchod teplého proudu úbytek sardelek obecných, kterým se daří výhradně v chladných vodách bohatých na plankton.
V průběhu dvacátých let minulého století britský fyzik a klimatolog Gilbert Walker zjistil, že když stoupne atmosférický tlak v jihoamerickém Pacifiku, současně poklesne v severní Austrálii a v Indonésii, a naopak. Tyto tisíce kilometrů vzdálené oblasti jsou tedy z hlediska tlaku vzduchu propojené, což meteorologie označuje jako dálkové spojení. Tento koordinovaný výkyv atmosférického tlaku nad jižním Tichým oceánem dostal název Jižní oscilace.
Oceánský proud El Niño přináší do vyprahlých oblastí Peru a severního Chile, kde se nachází nejsušší poušť světa Atacama, silné a někdy až přívalové srážky. Velmi intenzivní El Niño v letech 1957 až 1958 způsobilo záplavy v Peru a vyvolalo rozsáhlé sucho v Indii a jihovýchodní Asii. Následně v šedesátých letech norský meteorolog Jacob Bjerknes prokázal, že oteplování tichomořských vod souvisí právě s Jižní oscilací, čímž potvrdil provázanost oceánu a atmosféry.
Když zeslábne jihotichomořská subtropická tlaková výše spolu s pasáty vanoucími od Jižní Ameriky k Austrálii a Indonésii, vody v rovníkovém Pacifiku se oteplí a zamíří ke Střední Americe. Odtud se větví převážně jižním směrem podél pobřeží Ekvádoru, Peru a Chile, čímž se generuje El Niño. Oficiální název celého systému kombinuje obě složky a zní El Niño-Jižní oscilace, zkráceně ENSO.
Nejsilnější El Niño dvacátého století v letech 1982 až 1983 přineslo extrémní počasí po celém světě, včetně záplav na tichomořském pobřeží Ameriky a na jihu USA, a naopak sucha v severovýchodní Brazílii a Indonésii. Způsobilo také mírnou zimu ve středních zeměpisných šířkách Evropy, Asie a Severní Ameriky. V té době vědci vysledovali, že teploty v rovníkovém Pacifiku vykazují občas i zápornou odchylku, kdy jsou chladnější než obvykle, což doprovází zesílení jihotichomořské tlakové výše a pasátů. Tento opačný stav dostal pojmenování La Niña.
Zatímco El Niño přináší teplou vodu a nestabilitu, La Niña přináší do Ekvádoru, Chile a Peru chladnější vody a větší stabilitu. Tyto jevy tvoří opakující se cykly, které však nemají pevně danou délku trvání. Poslední velmi intenzivní El Niño minulého století nastalo v letech 1997 až 1998 a projevilo se záplavami v Kalifornii. Získalo si velkou pozornost médií, jelikož katastrofy zasáhly území Spojených států amerických.
Očekávané super-El Niño pravděpodobně zapříčiní zvýšení globální průměrné teploty o několik desetin stupně nad úroveň běžného oteplování, a to buď v roce 2026, nebo v roce 2027. Lze očekávat vydatné srážky v andských státech, v argentinské oblasti Mar del Plata, ve východní Africe a v částech jižních států USA. Sucha naopak postihnou jihovýchodní Asii, části Austrálie a severovýchod Brazílie. V oblasti Středomoří je tento cyklus kvůli specifické geografii slabší, přesto tam během silného El Niňa panují nadprůměrné teploty a roste riziko extrémních dešťů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
