V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Tento nepravidelný teplý mořský proud v Pacifiku poprvé zaznamenali peruanští rybáři v devatenáctém století. Pojmenovali ho El Niño, což ve španělštině znamená dítě, jelikož k jihoamerickým břehům dorazil obvykle v období Vánoc. Teplé vody z rovníkového Tichého oceánu tehdy vystřídaly běžný chladný proud u pobřeží Ekvádoru jižně od města Guayaquil, Peru a severního Chile. Zdejší vody jsou standardně studené kvůli Humboldtovu proudu směřujícímu od jihu k severu a také díky stoupání chladných hlubinných vod k hladině.
Působení zmíněných proudů má zásadní vliv na klima. Například chilská Antofagasta na tichomořském pobřeží a brazilské Rio de Janeiro u Atlantiku leží na téměř identické zeměpisné šířce obratníku Kozoroha, avšak průměrná teplota moře je v Antofagastě kolem 18 °C, zatímco v Riu dosahuje 24 °C. Pro lidi živící se rybolovem v Peru znamenal příchod teplého proudu úbytek sardelek obecných, kterým se daří výhradně v chladných vodách bohatých na plankton.
V průběhu dvacátých let minulého století britský fyzik a klimatolog Gilbert Walker zjistil, že když stoupne atmosférický tlak v jihoamerickém Pacifiku, současně poklesne v severní Austrálii a v Indonésii, a naopak. Tyto tisíce kilometrů vzdálené oblasti jsou tedy z hlediska tlaku vzduchu propojené, což meteorologie označuje jako dálkové spojení. Tento koordinovaný výkyv atmosférického tlaku nad jižním Tichým oceánem dostal název Jižní oscilace.
Oceánský proud El Niño přináší do vyprahlých oblastí Peru a severního Chile, kde se nachází nejsušší poušť světa Atacama, silné a někdy až přívalové srážky. Velmi intenzivní El Niño v letech 1957 až 1958 způsobilo záplavy v Peru a vyvolalo rozsáhlé sucho v Indii a jihovýchodní Asii. Následně v šedesátých letech norský meteorolog Jacob Bjerknes prokázal, že oteplování tichomořských vod souvisí právě s Jižní oscilací, čímž potvrdil provázanost oceánu a atmosféry.
Když zeslábne jihotichomořská subtropická tlaková výše spolu s pasáty vanoucími od Jižní Ameriky k Austrálii a Indonésii, vody v rovníkovém Pacifiku se oteplí a zamíří ke Střední Americe. Odtud se větví převážně jižním směrem podél pobřeží Ekvádoru, Peru a Chile, čímž se generuje El Niño. Oficiální název celého systému kombinuje obě složky a zní El Niño-Jižní oscilace, zkráceně ENSO.
Nejsilnější El Niño dvacátého století v letech 1982 až 1983 přineslo extrémní počasí po celém světě, včetně záplav na tichomořském pobřeží Ameriky a na jihu USA, a naopak sucha v severovýchodní Brazílii a Indonésii. Způsobilo také mírnou zimu ve středních zeměpisných šířkách Evropy, Asie a Severní Ameriky. V té době vědci vysledovali, že teploty v rovníkovém Pacifiku vykazují občas i zápornou odchylku, kdy jsou chladnější než obvykle, což doprovází zesílení jihotichomořské tlakové výše a pasátů. Tento opačný stav dostal pojmenování La Niña.
Zatímco El Niño přináší teplou vodu a nestabilitu, La Niña přináší do Ekvádoru, Chile a Peru chladnější vody a větší stabilitu. Tyto jevy tvoří opakující se cykly, které však nemají pevně danou délku trvání. Poslední velmi intenzivní El Niño minulého století nastalo v letech 1997 až 1998 a projevilo se záplavami v Kalifornii. Získalo si velkou pozornost médií, jelikož katastrofy zasáhly území Spojených států amerických.
Očekávané super-El Niño pravděpodobně zapříčiní zvýšení globální průměrné teploty o několik desetin stupně nad úroveň běžného oteplování, a to buď v roce 2026, nebo v roce 2027. Lze očekávat vydatné srážky v andských státech, v argentinské oblasti Mar del Plata, ve východní Africe a v částech jižních států USA. Sucha naopak postihnou jihovýchodní Asii, části Austrálie a severovýchod Brazílie. V oblasti Středomoří je tento cyklus kvůli specifické geografii slabší, přesto tam během silného El Niňa panují nadprůměrné teploty a roste riziko extrémních dešťů.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
